Překlad Usnesení Ústavního soudu do hovorové češtiny.
Překlad Usnesení Ústavního soudu do hovorové češtiny.
Nejprve několik citací Ústavy a zákona o volbách do Parlamentu ČR č. 247/1995 Sb. Omlouvám se za pro někoho možná nudnou, přesto významnou osvětu v oblasti práva:
(to aby případní čtenáři byli v obraze)
Vládní klikou, kterou jsme si v r. 2010 zvolili, protože jsme chtěli změnu (viz příspěvek Jak jsme jim to natřeli, Dinosaurům) je nám neustále maštěno do bábovek, že mandát poslance je nezničitelný, je jeho, on si s ním může dělat co chce, nemůže mu být odňat.
Porovnej:
Článek 25 Ústavy:
Mandát poslance nebo senátora zaniká
a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
b) uplynutím volebního období,
c) vzdáním se mandátu,
d) ztrátou volitelnosti,
e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22
Upozorňuji: MANDÁT POSLANCE. Jeho mandát. Tedy to, co získá složením slibu. Jedná se tedy o poslance, který už je členem Poslanecké sněmovny. Nikoli o kandidáta a jeho umístění na kandidátce.
Za d) je uvedena ztráta volitelnosti. Tento termín není definován, lze jej však vysledovat v zákonu č. 247/1995 Sb., O volbách do Parlamentu České republiky.
V § 32 tohoto zákona:
§ 32
Náležitosti kandidátních listin
(1) Kandidátní listina obsahuje
c) jména a příjmení kandidátů, věk, jejich povolání, obec, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu, název politické strany nebo politického hnutí, jehož jsou členy, nebo údaj, že kandidát není členem žádné politické strany nebo politického hnutí (dále jen "bez politické příslušnosti"),
(2) Ke kandidátní listině musí být přiloženo vlastnoručně podepsané prohlášení kandidáta, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb do Poslanecké sněmovny a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny.
§ 33
Projednání a registrace kandidátních listin
(2) Pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne krajský úřad ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o škrtnutí
a) kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 32 odst. 2, nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné,
d) kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 32 odst. 1 písm. c) a f), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné nebo neúplné,
Jestliže tedy kandidát nesplní tyto podmínky, neuvede svojí politickou příslušnost, nebo uvede nesprávné údaje, je krajským úřadem vyškrtnut z kandidátní listiny. Ztratil tedy volitelnost.
Ústava v uvedeném čl. 25 uvádí, že tato ustanovení se vztahují i na poslance, nebo senátora. Tedy již nikoli pouze na kandidáta před volbami, ale již ustanoveného člena zákonodárného sboru.
Že mandát poslance v Poslanecké sněmovně není jeho osobním mandátem, se kterým může libovolně nakládat, i to vyplývá z uvedeného zákona o volbách. Hlasy voličů získávají politické strany, nikoli kandidáti:
§ 40
Zjišťování výsledku hlasování okrskovou volební komisí a zvláštní okrskovou volební komisí
(4) Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, politická hnutí a koalice, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.
§ 42
Zápis o průběhu a výsledku hlasování
(2) V zápise okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede:
c) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
d) počet odevzdaných úředních obálek,
e) počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici a počet platných hlasů celkem,
§ 54
Nastupování náhradníků
(1) Uprázdní-li se mandát, nastupuje náhradník z kandidátní listiny téže politické strany, politického hnutí nebo koalice uvedený na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil, a to v pořadí podle výsledků voleb.
I zde upozorňuji: Uprázdní-li se mandát. Tedy to, co získává poslanec složením slibu. Nikoli místo na kandidátce. Řeč je tedy o poslancích, kteří již zasedají v Poslanecké sněmovně.
A teď k Usnesení Ústavního soudu:
Článek 83 Ústavy:
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.
Ústavní soud odmítnutí mé Ústavní stížnosti zdůvodňuje:
Vlastní výkon poslaneckého mandátu konkrétním poslancem však Ústavní soud přezkoumávat nemůže, neboť k tomu pravomoc nemá.
Článek 87 Ústavy:
(1) Ústavní soud rozhoduje
f) v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25 (čl. 25 uveden shora – zánik mandátu poslance po ztrátě volitelnosti)
Další důvod, proč Ústavní soud mojí stížnost zamítl:
… proto je tedy nutno nahlížet na stěžovatelovo podání tak, že jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným
Článek 36 Listiny základních práv a svobod:
(1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.
(2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny.
Za pozornost stojí i další článek Ústavy:
Článek 9 Ústavy:
(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.
(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.
(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.
Co je to základ demokratického státu?
Článek 5 Ústavy:
Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.
Základem demokratického státu je tedy politický systém založený na volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy. Žádným výkladem právních norem se nesmí ohrozit tento princip.
Ústavní soud, Ústavou stanovený soudní orgán ochrany ústavnosti, neshledal mojí stížnost za hodnou pozornosti, není oprávněn přezkoumávat výkon mandátu jednotlivých poslanců, není oprávněn šetřit, zda počínání poslanců je, nebo není v souladu s Ústavou.
Já, i všichni občané České republiky máme sice volební právo, nejsme však oprávněni se domáhat ochrany tohoto práva u Ústavního soudu. Své volební právo si můžeme strčit za klobouk, naše vůle, projevená v konečně svobodných a demokratických volbách není pro vládu, ani parlament závazná.
Článek 2 Ústavy:
(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.
Jsem toho názoru, že když je lid zdrojem veškeré moci ve státě, tak když poslanci sami, z vlastní vůle vystrčí zadek na občany, kteří je zvolili za své zástupce, aby v Poslanecké sněmovně prosazovali volební program určité politické strany, která tento program vysoutěžila ve volné soutěži politických stran, což je základ politického systému v konečně svobodné a demokratické České republice, a z této strany vystoupí, pak občané mají právo je do tohoto zadku nakopnout. V zájmu zachování samé podstaty základu politického systému.
Poslanci kteří vystoupili z politické strany za kterou byli kandidováni do Poslanecké sněmovny a založili novou politickou stranu, kterou samozvaně delegovali do Poslanecké sněmovny, aniž by tato strana získala mandát od voličů, se nejenom zachovali vulgárně, neboť vystrčili zadek na všechny občany České republiky a dali jim tak najevo, že občanů se na nic ptát nebudou.
Zachovali se hlavně velice sprostě vůči stranám, které se volné soutěže politických stran zúčastnily, prošly volbami, ale vstup do Poslanecké sněmovny jim nebyl umožněn, protože nezískaly předepsaných 5% voličů. Samozvaná politická strana nezískala nejen předepsaných 5% hlasů. Nezískala hlas ani jeden.
Vládní klika s touto samozvanou politickou stranou podepsala koaliční dohodu, aby získala převahu v Poslanecké sněmovně. K tomu, aby sama sobě mohla v Poslanecké sněmovně vyslovovat důvěru. K tomu, aby mohla prosadit proti vůli občanů pro sebe příznivé zákony. Zákony, které umožní bohatnout hrstce vyvolených na úkor drtivé většiny, kterou zatlačuje do existenční nejistoty. Zákony, jimiž si podřídí drtivou většinu občanů a jejichž výkon a dodržování bude mocensky vyžadovat. Zákony, které sama prosadila nezákonným a protiústavním způsobem.
Zde již na občany vystrčila zadek celá vláda.
Ústavní soud, soudní orgán ochrany ústavnosti, mlčky přihlíží. Není oprávněn. Občané nejsou oprávněni se svého práva domáhat. A to zjevně. Občané mají právo pouze držet hubu a platit daně.
Tak. A hotovka. Ústavní soud mne potrestal za to, že jsem se odvážil na něho, soudní orgán ochrany ústavnosti, obrátit na ochranu svých práv i práv všech občanů. Svým Usnesením mi poslal spodní hák pod bradu se vzkazem: Já Ti dám, v kostele hvízdat a svatým se pošklebovat. Jako výstrahu všem, kdo by se odvážili téhož.
Jistě by bylo zajímavé nechat provést audit (což je nyní velice oblíbené) Ústavem pro studium totalitních režimů.
Každou změnu poměru sil v Parlamentu, provedenou svévolně, bez schválení občany ve volbách je nutno nazývat pravým jménem – pučem. (slovník naučný – samozvané uchopení moci) Wikipedie dodává: Pučisté se zpravidla zmocní výkonné moci a podřídí si jak zákonodárnou tak soudní moc.
Jan Sladký