Jak vyřešili diskriminaci při valorizaci na Slovensku
Valorizace důchodů na Slovensku
Namyšlení Češi hledí na své bývalé spoluobčany Slováky spatra, jako na své zaostalejší sourozence. Že to je nesmyslná nabubřelost je zřejmé z mého příspěvku. Bohužel to dokládá známou pravdu, kterou bohužel chápe pouze ta více myslící část populace. Toto poznání praví, že pouze blbec je přesvědčen o své genialitě a neomylnosti.
Takto odpovědělo Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky na přímý dotaz:
Že geniální soudy České republiky, Nejvyšší správní i soud i Ústavní, spolkly Šalamounův výtrus, dokládá tento výrok Nejvyššího správního soudu České republiky:
Cituji:
Na tomto závěru nemůže nic změnit ani stěžovatelkou předložené srovnání s relevantní úpravou na Slovensku. Nejvyšší správní soud uznává, že sice v některých případech může srovnání s jinou právní úpravou posílit argumentaci účastníka řízení, nicméně v dané věci Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že ústavně konformní česká právní úprava poskytuje dostatečně jasnou oporu pro zodpovězení všech námitek.
Nepřehlédli to v žalobě, která směřovala právě proti chybné formulaci české právní úpravy. Není to úchvatné? Kdo má tak chytré soudy? Já se ptám: Nechci se Vás dotknout, ale kdo z vás to má?
Tento slovutný ústav nepřehlédl a proto se důsledně vypořádal. A sám se pochválil:
Cituji: Nejvyšší správní soud se v napadeném rozsudku důsledně vypořádal se všemi stěžovatelkou uváděnými námitkami, jimiž se snažila prokázat, že stanovením různých výplatních termínů důchodů dochází vůči některým důchodcům s pozdějším výplatním termínem k neodůvodněné diskriminaci.
No a co na to soud Ústavní? Pohladil Nejvyšší správní soud po vláskách a pochválil ho za to, jak mu to myslí:
Ústavní soud neshledal důvodu, pro který by řádně a vyčerpávajícím způsobem odůvodněný závěr Nejvyššího správního soudu bylo možno označit za svévolný či extrémní, resp. excesivní, neboť má racionální základnu a je logicky a srozumitelně odůvodněn, což je z pohledu zásad ústavněprávního přezkumu rozhodné.
Za daných okolností tudíž Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost odmítl dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.
Následkem průchodu Šalamounova lejna zažívacím traktem Ústavního soudu označil tento orgán žalobu i stížnost za naprostý nesmysl, blábol, tedy úplnou blbost. A proto jí rovnou hodil do koše.
No řekněte. Nenafukují se vám plíce hrdostí, když vidíme, jak chytří lidé hájí naše práva? Jak zvýšení svého intelektu následkem potravinového doplňku ve formě produktu Šalamounova trávicího traktu neváhají využít k označení našich bývalých spoluobčanů na Slovensku za hlupáčky?
Proč ti hlupáčci něco upravovali? A již přes deset roků doplácejí důchodcům poměrnou část valorizačního příplatku za období od 1.ledna do dne jejich výplaty?
Když je přece naprosto jasné, že k žádné diskriminaci nejenže nedochází, ale ani nemůže dojít. To si ti jejich důchodci, kteří mají pozdější výplatní termín, pěkně mastí kapsu.
Nenapadá mne jiný příměr, než parafráze citátu z Kunderova Žertu:
Legislativa je opium lidstva. Zdravý duch páchne blbostí. Ať žije Jára Cimrman.
Divíte se, že tento český génius zvítězil v anketě o největšího Čecha? V tomto našem maličkém státě na něho nikdo nemá.
Jan Sladký