Historie Hasičů z Háje
Vznik dobrovolných hasičů v Háji a Domaslavicích
Z dochovaných údajů byly v 19. století zaznamenány časté požáry v Oseku a jeho okolí. Na příklad při velké bouřce 11. srpna 1859 zasáhl jeden z mnoha blesků stodolu s veškerou úrodou rolníka Brunera v Oseku. Škoda byla tehdy vyčíslena na 1 800 zlatých. V r. 1865 shořely dva domky u kláštera v Oseku včetně klášterních jatek. Často se objevovali i menší požáry. Obyvatelé oseckého katastru, k němuž náležel i Háj a Domaslavice se tehdy rozhodli založit sbory dobrovolných hasičů (tenkráte Freiwillige Feuerwehr).
V Háji byl sbor dobrovolných hasičů založen v roce 1879, v Nové vsi (později Horní Háj) a v Domaslavicích v roce 1881. V době založení měl hájský spolek 80 členů. Velitelem se sboru stal Josef Dittrich. Velmi aktivními členy byli rolníci Bittner, Veiskopf, Keller, Hiltman a další.
První hasičské zbrojnice byla v domě čp. 18 s přistavěnou železnou věží na sušení hadic. Byt v tomto domě byl vyhrazen pro hájského policistu. V roce 1929 byla požární zbrojnice přestěhována do navě postavené budovy pro hasiče, která se stavěla současně s vedlejší stavbou kaple. K nové zbrojnici byla přemístěna i železná věž na sušení hadic. Novým velitelem hasičů se stal rolník Keller.
Hasiči také pořádali v obci různé zábavy a ve slavnostních uniformách se zúčastňovali všech slavností konaných v obci.
Jedny u největších požárů v obci byl požár stodoly s veškerou úrodou v r. 1919 patřící k budově čp. 57, stojící v místě dnešní sběrny druhotných surovin na parcele č. 9/1. V roce 1921 to byl požár stodoly, kde shořela i horní část budovy čp. 73 sedláka Veiskopfa. V roce 1933 hořela budova se stájemi čp. 50 sedláka Bittnera.
Mezi prvními spolky, které se v obci po válce ustavily, patřil Sbor dobrovolných hasičů, založený už 29. července 1945. Na počátku měl jako spolek 34 členů. Byli to Josef Vydra, František Stěhula, Josef Vichr, Josef Bernášek, František Smutný, Josef Linhart, Josef Kreisinger, Oldřich Jaroš a další. V roce 1946 měl hasičský sbor již 80 registrovaných členů.
Ve výboru sboru byli:
starosta Josef Vydra
velitel Václav Kautský
zapisovatel a pokladník Josef Hora
řidič František Stěhula
propagační Josef Kreisinger
člen výboru Josef Vichr
samaritáni Josef Linhart, Josef Beníšek,
František Smutný
revizor Jaroslav Šindler
Hájští hasiči v roce 1945 obdrželi od oseckých hasičů část zabaveného majetku po německých hasičích, mezi nimi i hasičský automobil >Laurin & Klement< a motorové čerpadlo >Flader<. Opravu auta po jeho převzetí prováděli bezplatně František Stěhula a bratři Jarošové
.
Léto roku 1947 se vyznačovalo velikým suchem a tím i mnoha požáry. Nejhorší byly požáry lesů v Krušných horách vzniklé hlavně od jisker lokomotiv, ale také od neopatrných návštěvníků lesů. Kromě hasičů se do hašení lesních požárů zapojovalo i mnohé civilní obyvatelstvo. Zdolávání těchto požárů bylo velice obtížné pro nedostatek požární techniky a tak se lesní požár likvidoval po celý týden.
V roce 1947 byl Františkem Kadeřbkem a Václavem Kautským dotažen pro účel hasičů z Vilejšova (mezi Moldavou a Flájemi) v Krušných horách z vrakoviště německý automobil (podobný dnešnímu džípu) >Union HORCH<. Generální opravu auta provedli bratři Jarošové.
Vznikem samostatné obce Háj u Duchcova v r. 1950 Místní národní výbor hasičům přidělil dům čp. 257 (bývalý hostinec) s přistavěným sálem, který do r. 1950 používali bratři Jarošové jako dílnu na opravu důlních vozíků. Hasiči se do upravených objektů přestěhovali z dolního Háje v r. 1951. Důvodem byly větší prostory a startování auta z kopce které mělo potíže se startérem.
Na základě zákona č. 62 Sb. ze dne 17. 5. 1950 a nařízením vlády č. 135 ze dne 26. 9. 1950 byl v obci založen protipožární sbor jehož členové jsou dobrovolnými členy.
Začátkem června 1952 kolem 23. hodiny vznikl požár družstevní stodoly k čp. 50, kde bylo uskladněno seno. Auto HORCH nebylo dosud po havárii pojízdné a tak první byli u požáru duchcovští hasiči. Další hasiči pak přijeli z okolí. Na hašení se v počátku požáru podíleli také občané. Hájští hasiči přijeli s čerpadlem vezeném na traktoru.
Od 1. 1. 1953 se hasičské sbory jednotky přejmenovávali na požární sbory a v obcích na požární jednotky.
V roce 1954 hasiči v obci pomáhali při ukládání trub do příkopu podél silnice, který tak mohl být zasypáván.
V roce 1954 se šestičlenná delegace hasičů vydala hájským hasičským autem Union Horch na hasičský pohřeb do Liptic řízené Václavem Jarošem. Spolucestujícími byli Robert Hájek, František Kříž, Fridolín Pařez, Václav Týc a syn Václava Jaroše Pavel. Protože vyjeli se zpožděním jeli poměrně rychle. Když vyjížděli zatáčkou k dolejší škole uviděli pod školou u čp. 95 stát koňský povoz z kterého sedlák Petrů skládal pytle s obilím. Při předjíždění řidič uviděl v protisměru přijíždět povoz s uhlím. Aby stihl předjet přidal na rychlosti, když tu za povozem vyběhlo dítě hodlající přejít silnici. Řidič prudce sešlápl brzdu, dostal smyk, předním kolem sjel do příkopu a narazil do zdi zahrady selské usedlosti čp. 30 (mezi vraty usedlosti a školním hřištěm). Auto se nárazem převrátilo koly vzhůru a pod ním skončila celá osádka vozu. Z domu čp. 95 vyběhl Rudolf Petrů a z domu čp.30 paní Jandovská a vyprostila zpod auta Františka Kříže. Auto nadzvednout však nedokázali. Když František Kříž uviděl jak na záda Roberta Hájka teče benzín z nádrže vozu utíkal na národní výbor o pomoc. Na výzvu tajemníka místním rozhlasem se k havárii dostavilo hodně občanů z Háje i z Domaslavic. Po vyproštění všech členů posádky přijela policie a sanitní vůz. Václav Jaroš měl naražený hrudník a upadl do bezvědomí, jeho syn Pavel měl zlomenou klíční kost a zlomenou ruku. Fridolín Pařez, Václav Týc a František Kříž měli lehčí zranění a naražené nohy. Robert Hájek byl těžce zraněn na hlavě a byl hospitalizován v nemocnici. – Tolik ze zápisu policie.
Začátkem června 1952 kolem 23. hodiny vypukl požár držstevní stodoly u čp. 50, kde bylo uskladněno seno. Auto Union Horch dosud nebylo pojízné a tak jako první přijeli hasiči z Duchcova. Jako další pak hasiči z okolí. Hájští hasiči pak přivezli čerpadlo na traktoru.
Od 1. ledna 1953 se hasičské jednotka přejmenovali na požární sbora a místní požární jednotky. Na základě zákona č. 62 ze dne 17. 5. 1950 Sb. a z nařízení vlády č. 135 ze dne 26. 9. 1950 byl v obci založen Protipožární sbor jehož členové jsou dobrovolníci.
V r. 1954 hasiči pomáhali při ukládaní kanalizačních trub do otevřený odvodňovacích struh silnice, která tak bylo možno zasypat.
V roce 1955 definitivně dosloužilo auto hasičů Union HORCH, a tak třetím automobilem se suto > Praga A 150 s <. To však nemělo v obci delší výdrž. Mezi hasiči docházelo k různým rozepřím a tím ke špatné činnosti sboru. Proto bylo vozidlo hájským hasičům v r. 1957 odebráno.
V roce 1957 hasiči zasahovali při požáru bytu v č.p. 15 v Domaslavicích. Občan Krátký tam odcházel na odpolední směnu a aby děti po příchodu z odpolední školy měli doma teplo pořádně naložil do železného sporáku. Topeniště sporáku mělo propálený plech topeniště a jedna chybějící železná noha sporáku byla nahrazena kusem větve. Dírou v plechu topeniště se po rozpálení topiva začaly propadávat žhavé uhlíky ne dřevěnou podlahu. Ta začala hořet a hořet začala i dřevěná noha kamen, která nevydržela tíhu kamen, ty se převrátily a oheň se přenesl na nábytek a ostatní zařízení bytu. Děti naštěstí přišli ten den dříve ze školy a když viděli oheň začali volat o pomoc. Seběhli se lidé a přijeli hájští hasiči. Oheň brzy uhasili, avšak nábytek a další výbava bytu již nebyl k použití.
Čtvrtým automobilem který hájští hasiči dostali v r. 1959 k používání byla cisterna PRAGA RN. K tomuto autu napomohla opětně se rozvíjející činnost hasičského sboru.
V roce 1960 nastala v republice reorganizace krajů a okresů. Z celkového počtu 15 krajů bylo redukcí vytvořeno 10 krajů. Z okresů Teplice, Duchcov a Bílina byl sloučením vytvořen okres Teplice. V roce 1961 byla vyhlášena Socialistická ústava a republika byla přřejmenována na „Československá socialistická republika“ se zkratkou ČSSR. K tomu byl také upraven starý znak republiky do souladu se vzniklou ČSSR .
V neděli 17. 12. 1961 v dopoledních hodinách došlo při rozmrazování vodovodního potrubí vlivem neopatrné manipulace s benzinovou lampou ve stájích státního statku v Domaslavicích k požáru. Objekt který má dvě části, stáj pro dobytek s přípravnou krmiv a nad ní půdní prostor s uskladněným senem. Vedle stáje přiléhala zeď stodoly s uskladněnou slámou a senem. Hořet začalo v přípravně krmiv odkud se oheň přenesl na stáj a pak i na stodolu. Občané, kteří přišli k požáru začali vyvádět zdivočelé jalovice ze stáje a snažili se hasit oheň. K požáru se sjeli hasiči z okolí a požární sbor z Teplic.
Hájští hasiči mají také svou kroniku, kterou založil v r. 1979 Jaroslav Komínek *5. 4. 1948, Hanzlíčkova 210. Písemně ji zpracoval Petr Topol *17. 3. 1963 a kresbami doplnil Rudolf Zeidler *6. 3. 1942 Kubátova 17. kronika končí rokem 1962. Kronika seopět obnovila až po několika letech.
V červenci 1965 byl obci přidělen německý požární automobil OPEL BLITZ. Auto si vysloužilo přezdívku „papírák“. Nástavba auta byla provedena dřevěnou laťovou kostrou pobytá tvrzeným lepenkovým papírem přibitým na dřevěnou kostru lepenkovými hřebíky. Auto bylo vyrobeno za války a mělo své již za sebou. Při jízdě nerovným terénem či silnicí začaly z lepenky vypadávat hřebíky a tak bylo nezbytnou výbavou vozu kladivo a balík lepenkových hřebíků. Dosloužilý OPEL BLITZ koncem roku 1966 odtažen zpět na Požární útvar v Teplicích. Náhradou obec obdržela v dubnu 1967 nákladní automobil Tatra T-805 se kterým dubští hasiči v zimě 1966 havarovali. Opravu auta si hájští hradili a prováděli sami. MNV jim vydal povolení používat vozidlo pro potřebu Domovní správy a k dovozu uhlí občanů. Výtěžek z této činnosti byl použit na úhradu dluhu vzniklého opravou tohoto auta.
Dosloužilý automobil Opel-Blitz byl v r. 01966 odtažen na požární útvar v Teplicíc.
Začátkem srpna 1967 byl Okresní inspekcí požární ochrany OIPO obci přidělen speciální požární automobil T-805 s plným protipožárním vybavením. Tento automobil tak nahradil dosavadní nákladní auto T-805, který byl odvezen na OIPO do Teplic. Koncem srpna 1968 požární auto T-805 pomáhalo zásobovat z velkoprodejních skladů prodejny potravin v Háji. Současné zásobování prodejen vázl v důsledku invaza spojeneckých vojsk do neaší republiky.
15. ledna 1968 byla národním výborem pro obec vyhlášena povodňová pohotovost pro požárníky Háje a Domaslavic. Platila však i pro ostatní občany.ve věku 18 až 60 let. Důvodem vyhlášení pohotovosti byl náhlý vzestup hladin v hájském a domaslavickém potoce. Na těchto tocích bylo nutno odstraňovat naplavené překážky zejména větve, které překáželi průtoku vody pod můstky na potocích. Silným větrem byly spadlé i stromy a telefonní sloupy. Voda začala zaplavovat i komunikace a domy.
V roce 1968 se Československý svaz požární ochran rozdělil na Český svaz požární ochrana a na Slovenský svaz požární ochrany.
V roce 1970 bylo složení hasičského výboru následující: předseda Fridolín Pařez, velitel Miroslav Lewkovicz, členové Robert Hájek, Zdeněk Marek, Karel Hudek, Josef Breu, Jaroslav Jandovský, Václav Šedý, František Kříž, Václav Poplstejn, Stanislav Kubásek, Oldřich Jaroš a František Poplstejn.
Okresní požární inspekce v Teplicích (OIPO) přidělila 26. 10. 1976 obci speciální požární automobil AVIA 15 s plným protipožárním vybavením a tak předchozí skříňový požární automobil T-805 mohl být vrácen zpět na OIPO do Teplic.
Dar hasičů z Německé Kreischi hájským hasičům.
Hasičská auta v Háji:
1 Laurin & Klement 1945
2 Union Horch 1947
3 Praga A 150 s 1955
4 Praga RN cisterna 1959
5 Opel Blitz 1965
6 Tatra 805 nákladní 1967
7 Tatra 805 skříňová 1968
8 Avia 15 požární 1976
9 Cisterna z Kreischi 2007
Zdroj: František Nachtmann, Hájský kronikář
Pomozte nám zjistit další historii hasičů z Háje!
Posílejte nám prosím na náš email: hajhasici@seznam.cz zmínky o hájských hasičích.
Ale především oceníme jakékoli starší fotky hájských hasičů!
BlueBoard.cz