Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dříve nebo později nastane okamžik, kdy nám přijde líto, že všechny ty příjemné chvíle a okamžiky jsou již minulostí a jediné, co nám po nich zůstalo, jsou vzpomínky. Až ta chvíle přijde, je třeba si říct, že je to vlastně dobře a že to tak má být.  Co máme v hlavě, to nám nikdo nevezme. Do našich vzpomínek nikdo nevidí a nemohou nás kompromitovat.

Je možné vést si deníček, ale pouze v případě, kdy je náš rukopis pro ostatní nečitelný.  Pokud nemáme jistotu, deníček raději oželíme. Pro sešitek s důvěrným obsahem  je třeba najít spolehlivý úkryt, přesto budeme neustále trnout strachy, kdykoliv vytáhneme paty z domova. I když nám do soukromí nikdo svévolně neleze, může zapracovat náhoda – zásuvku s ukrytým deníčkem rozkramaří náš malý nezbeda, někdo z rodiny bude hledat důležitý doklad a náhodou na náš spis narazí, ze zvědavosti do něj nahlédne a už v tom lítáme. Ještě větší nebezpečí představuje videokazeta, na kterou jsme si nahráli, jak nám to s naší láskou báječně jde a teď je nám líto to smazat. Riziko příliš nesníží ani to, že video řádně zaarchivujeme pod názvem „S maminkou na oslavě jejích narozenin". Může se stát, že někoho jako naschvál napadne připomenout si veselé momenty z onoho večírku – a máme po legraci.  Ze stejného důvodu se nedoporučuje archivovat ani audiokazetu se zvukovým záznamem vrcholných chvil, byť opatřenou nevinnou popiskou „Zpěvní ptáci Brd“. Schovávat společné fotografie může jen opravdový amatér.

Velmi nebezpečný koníček, na který je třeba rychle zapomenout, je uchovávat si kalhotky svých partnerek. Někteří z nás se teď cítí pohoršeni, ale najdou se i tací, kteří si teď říkají, no jo, ty vole, zase na to kápli. (Majitel jedné takové sbírky, který měl možnost vidět tuto příručku  ve fázi přípravy, nicméně tvrdí, že pokud je sbírka bezpečně ukryta mimo domov, lze v jejím rozšiřování pokračovat. Připustil však, že s tím, jak stoupá cena spodního prádla, klesá ochota dam do sbírky přispívat.)

Existují i jiné hmotné důkazy, které máme obvykle tendenci podceňovat, důkazy zdánlivě nenápadné, v nepovolaných rukou však neméně nebezpečné. Jde o různé účtenky, vstupenky, u drobných kleptomanů o reklamní balení cukrů z restaurací a vináren. Zásadně neplatíme kartou. S pomocí výpisu dokáže naše drahá polovička poměrně přesně zmapovat náš pohyb. Řidiči by se měli vyvarovat dopravních přestupků. Mohla by je nemile překvapit obsílka s uvedením místa a času přestupku, možná i s kompromitující fotografií. Znovu: žádné společné fotografie. S přestupky si nemusíme dělat hlavu, pokud jezdíme služebním vozem. Se zaměstnavatelem už to nějak skoulíme a manželství si tím neohrozíme.

Pokud se přesto rozhodneme raději se bez vozidla obejít, měli bychom si uvědomit, že na  označené jízdence z metra je uvedena nástupní stanice. Naštěstí dopravní podnik myslí za nás a vyvěšuje upozornění, že máme použité jízdenky odhazovat do košů.

V zásadě platí, že jakékoliv doklady či dokumenty naší činnosti mohou být velmi kompromitující, je velice těžké je „okecat“ a proto před nimi důrazně varujeme.

Pokud jsme i po vstřebání výše uvedených informací přesvědčeni o tom, že bez obrázku nebo jakékoliv jiné připomínky svého miláčka prostě nemůžeme žít a že přece musí existovat bezpečné médium, přichází v úvahu snad jedině použití flash disku. Flash disk vybírejme co nejmenší a nejlevnější, kapacita 256 MB k svému účelu bohatě postačí. Disk těchto parametrů lze v případě krajní nouze uschovat na místě, kde se dá odhalit jen při důkladné kontrole tělesných otvorů, popřípadě bez obav ze závažných zdravotních následků spolknout.

Dodatek pro nátury s citlivým žaludkem: v počítačovém světě dnes již existují provideři, kteří nám a našemu miláčkovi umožní vytvořit si vlastní internetové stránky,  jež lze opatřit heslem. K našim obrázkům a zamilovaným textíkům se pak žádné nepovolané oko nedostane.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář