MASÉR, TERAPEUT A FITNESS TRENÉR MARTIN HÁZE

Silniční časovka Dobruška - Kounov - Deštné - Masarykova chata (Šerlich)

24 km do Vrchu !!!

Orlické hory

7.8.2011

Vstávám v 5:50, udělal jsem si snídani bohatou na sacharidy a trochu bílkovin tzn. 3 plátky slunečnicového chleba s vejcem a přílohu ovesné vločky zamíchané s mussli, prostě  ranní dobrota. Po snídani si jdu sbalit kolo do kufru, venku celkem příjemně teplota se pohybovala okolo 19 °C, ale  když jsem nakládal kolo, tak lehce poprchávalo, zničeho nic, tak si říkám že to nebude tak hrozné. Do baťohu si vezmu 4 banány, jogurt, energetický gel, isostar tyčinku a skleníčku ovesných vloček (100g) a mohu vyrazit na výlet. Čas ubíhal jako voda, vyrážím lehce po sedmé, stavím se v benzínové pumpě, vezmu benzín za 200,- a jedu směr Dobruška. Večer jsem na internetu hledal kudy je trasa nejbližší. Jel jsem Horka, Borovnice, Bílá Třemešná, Dvůr Králové nad Labem, Jaroměř, Bohumín, Opočno a Dobruška. Nejvíce jsem nadával v Opočně, protože tam byla pouť, měli všechno uzavřené, já nevěděl kudy, zuřil jsem jako starý dědek, protože ti blbci neměli označenou žádnou objížďku, tak jsem si najel minimálně o 20 km více přes okolní vesnice a vyjel jsem za jejich slavným  Opočnem a do Dobrušky to bylo jen 5 km, no já nadával, protože když tam nic neznám. Dojedu do Dobrušky jednoho chlápka se optám kudy se dostanu na hřbitov (tam se startovalo), chlápek říkal jeď pořád rovně, přes náměstí a až za benzínovou pumpou, já učinil, krásně jsem trefil, vidím tam některé cyklisty, ale jen 2 auta, optám se jich kde je prezentace závodu? Říkali musíš se vrátit zpět do Dobrušky na náměstí, tam se všichni tam probíhá prezentace závodu. Naskočím do auta a mažu do Dobrušky, přihlásím se, startovní číslo 47, ztohoto vyplývá, že můj start bude v 10:47, takže času dost. Opět se přesunu ke hřbitovu, sestavím si kolo, u toho si dám banán, jdu se rozjet, vzal jsem si dlouhý dres, ale vylezlo slunce, udělalo se dusno, ihned se vrátím sundám si ho a pojedu v krátkém. Opět jedu ke startu, začínám potkávat i známé borce. Vrátím se a jedu se rozjet do vesnic na druhou stranu, stříhnu si  nějaký kopec, říkám si nic moc, po kreatinu tam jsou ještě památky, bohužel, no uvidíme. Přemýšlím, že bych se mohl stavit ještě do benzínky na kafe, vytáhl jsem si z auta peníze a dal jsem si presso. Také tam sedí 2 borci, optám se jich kudy mám jet a jaký je profil, protože to tam vůbec neznám. Bylo to jednoduché pořád po hlavní a do kopce :D.  Čas letí (10:35), hodím kafe do sebe, možná jsem měl jít na kafe o něco dříve, opět jsem si vzpomněl zase pozdě. Přesunuji se na start, přichází 10:47.

Přichází to hlavní - Průběh závodu

Start se celkem povedl, rozjel jsem se akorát ve stoje a po 100metrech jsem si sedl, začátek byl houpavý, projedu první vesnicí  a už vidím hocha, který startoval minutu přede mnou, hurá, následuje sjezd a rovina, ve druhé vesnici Bačetín hochovi už dýchám na záda a on zároveň předjíždí další dva borce, ze druhou Bačetín vesnici skupinku předjedu, dokonce jednomu z nic už dávám 3 minuty, následuje o něco delší sjezd do další vesnice a pak rovina, celkem si frčím pěkně sám skupinku už žádnou nevidím. Za vesnicí Kounov opět tentokrát o něco delší a nepříjemné stoupání. Přehodím si na malou, nohy ještě těžké z kreatinu, bylo to cítit, že není vše ok, ale možná o něco lepší než v těch Svijanech. O něco výše se stoupání zmírnilo a tam se jelo docela i krásně, na kopci byla rovina, možná spíše do kopce, vidím na ceduli Deštné ještě 5 km, nastává další kopec, soustředím se na šlapání, ale jsem těžký, není to jako před 2 měsíci, vyjedu na vrchol a dlouhý sjezd do Deštného, dolu se pořádně rozšlapu a lehnu si na řidítka, svoji váhu přenesu dopředu a tím si zároveň odpočinu, následuje turistické centrum Deštné, vidím hodně turistů, celkem se i flákám, abych se pošetřil na 5 km stoupání. Sjedu úplně dolů, k areálu a tam už se začínalo pozvolně stoupat. Celkem příjemné stoupání, rychlost tam i byla. A jde do tuhého, stoupání již zesiluje, předjíždím nějaké turisty, křičí ,,dávej, dávej“ z druhého směru už sjíždí nějací závodníci mezi nimi i úspěšný závodník, (voják z povolání) Martin Katera, volající „Martine jedu“,to mě potěšolo, dal jsem si převod úplně na nejmenší zatnul jsem zuby, vzpomněl jsem si z televizních obrazovek na Alberta Contadora, jak do toho ostře řezal s vysokou kadencí. Jenže s tím kreatinem ho moc nenapodobuji :D. Předjíždím další závodnici se startovním číslem 28 Renatu Jahelkovou od Tomáše, zrovna naproti sjíždí Tomáš Koutský a křičí „jaký máš čas“, já křičím „nic nevim“ a ptám se jak je to nahoru zhruba ještě daleko, Tomáš povídá 6 km, říkám tolik ?? ne 4 km :D , říkám uff. Postupně začínám předjíždět další borce dokonce i se startovním číslem 19. Vidím na zemi do cíle zbývá 1 km no hurá!!!, opět předjíždím dalšího závodníka se startovním číslem 38 a na zemi vidím do cíle už 500 m, to už nějak dočudlám. Vidím už parkoviště, celkem dost lidí, přijedu k parkovišti a odbočím do prava a 100m do cíle na vrchol nějak odjedu, cíííl paráda, do cíle dorazím zhruba 11:41 takže čas odpovídá 54-55 minut.Kousek se svezu oddýchám si, dám si přísun sacharidů, ve formě energetického gelu, z jablek.

Nakonec to hodilo 7. místo ve své kategorii s časem 54min54s, vítěz v kategorii zároveň i celkový vítěz David Krause měl čas 50min01s.

Říkám si není to zas tak strašné, ale příště až nebudu brát kreatin, rozhodně se polepším, rezerva byla veliká !

Posedím, odpočinu si, počkám na Tomáše jak dopadl. Závodníci dojížděli do cíle, tamti borci, které jsem na začátku předjel dojeli až za dlouho. Přijel Tomáš optám se ho jaký měl čas říkal 50minut a nějaký drobný, říkám to sakramencky dobrý čas.  A já měl lehce pod 55minut, říkám si ale ještě to ujde, nejelo se mi nejlépe, určitě byla znát ještě kreatinová pomalost. Blíží se 12. hodina, sjedu dolu zpátky do Dobrušky, celkem už znaven po téměř hodinovém závodním zápřahu, pojmul jsem to jako krásný a kvalitní trénink, aby mi kreatin opět pomizel. Do Dobrušky dorazím ve 12:40, dám si 2 banány, rozložím kolo, narvu do Káčka a jedu ve 12:55 směr Jilemnice, zase nadávám na Opočno, najel jsem tam zbytečně 30 minut dalšího času a nadávám. V Bílé Třemešné přichází studené fronta od Západu a spouští se prudký déšť, vůbec nic nebylo vidět a já nadával za všechno může podělané město Opočno už jsem mohl být dávno doma, dorazím ve 14:45 do Jilemnice, jinak hlavně jsem dojel ve zdraví, už se to se o něco lepší, za týden Bozkov a mohlo by být zase o něco lépe, jinak krásně zabitá neděle.

Poznatek : ještě se mi netahalo tak jak má, švihavost chybí     

Web : triclub.dobruska.cz/

Díky moc, všem organizátorum za povedenou akci a všem fotografům za fotky

Příště se budu opět  těšit...naviděnou