Kronika (podzim 2013 do dnes)
Fotoalba najdeš na webové adrese:
http://to-bily-tesak.rajce.idnes.cz/
(link zkopíruj do adresního řádku prohlížeče a odentruj!)
PODZIMNÍ POTLACH
VELIKONOČNÍ VANDR PO ČESKÉ KANADĚ(18. – 21.4.2014)
Na velikonoční svátky uspořádal Luboš velikonoční vandr, který avizoval již na Salaši, tentokráte v oblasti Jižních Čech - České Kanady. Po různém domlouvání nakonec vyrazila výprava pouze ve tříčlenném obsazení – Jeff, Grizzly a Luboš. Setkali se v České Třebové, odkud společně vyrazili Jeffovým vozem do Kaprounu. Tam byl vůz zanechán na návsi a v místním penzionu „U Paulánů“ se kamarádi prvotně seznámili s prostředím. Jeff se zavodnil (spíše zapivnil), Luboš a Grizzly zatím ochutnali místní produkci švestkového destilátu. Zvečera se vydali na pochod a u vypuštěného Klenovského rybníka zabivakovali. Lehká večeře, pár slov na dobrou noc a poté jen slastné pochrupování.
Ranní probuzení do jasného dne nastartovalo skvělou náladu. Rychle snídaně a poté rázným maršem směr Landštejn. Prohlédli jsme kontury mohutného hradu, který kdysi střežil hraniční pomezí Českého království a po krátké přestávce s občerstvením jsme vyrazili směrem k Rožnovu k bizoní ohradě. Rožnov – penzion pro zbohatlíky na kolech nám vrhl v ústrety plno prachu od projíždějících aut. Rychle jsme pospíchali k ohradě prohlédnout majestátní zvířata – bizona amerického, který v dávných dobách brázdil nový kontinent v nespočetných stádech. S končícím dnem jsme hledali vhodné místo k bivakování, přičemž nás zastihla náhlá, asi dvacetiminutová přeprška, která nás donutila zabalovat tam, kde jsme zrovna byli. Večeře, čaj z vařiče a bez táborového ohně a k tomu kapky vody – zahnalo každého z nás do přístřešku, odkud se po chvíli povídání začalo ozývat oddechování.
Ráno bylo probuzení opět do modrého rána se zlatavým sluníčkem. Ranní krmě do úst a na stezku! První fáze marše zamířila k rybníku Zvůle, kde místní restaurant nabídl chutný oběd a Jeffovi jeho oblíbený chmelo-obilný vývar. Grizzly s Lubošem zatím mlsali "ovoce" z vlastních zásob. Po občerstvení vedla stezka směrem k Vysokému kameni. Po cestě jsme však potkali turisty, kteří nás poslali k trampskému tábořišti v lomu. Bylo to pod Šibeníkem – krásné sezení s totemem v uzavřeném lomu a nedaleko studánka a taky parádní srub s ohništěm a přístřeškem. Neodolali jsme! Večeře, poté večerní posezení u ohně pod hvězdnatou oblohou, kytara, zpěv ………… ! Zvečera začal však foukat vítr, který ramploval vším co bylo volné a trval do rána.
Ranní probuzení do mlhy, větru, zimy. Rychle snídaně a na stezku směrem do Kaprounu k autu. Po pěti kilometrech náš vandr skončil. Rychle naložit vůz a již jsme uháněli směrem k České Třebové, kde se naše cesty zase rozešly.
Vandr parádní, v kraji, který neznáme. V kraji, který láká na další poznání.
JARNÍ POTLACH NA SRUBU (26. – 27.4.2014)
Tradiční pracovní potlach, sloužící k zastrašení myší, pavouků a jiné havěti byl svolán na termín 26. – 27. dubna,tedy těsně před „čarodějnicemi“, které letos vycházely „nešťastně“ do prostřed týdně. Na práci byl prakticky pouze jarní úklid srubu, protože o velikonočním víkendu navštívil srub Sokol s partou Žambereckých kamarádů, s nimiž zpracoval všechny zbytky dřeva a rozštípanými poleny obložili srub (jak podotkl Čiko – „pro vodáky bylo připraveno dostatek paliva“) – snad vydrží!
V pátek večer přijeli na srub Prcek, Tuleň s Radimem, Jeff a Čochtan. Poseděli, poplkali pohráli veselých písní, aby poté usnuli spánkem spravedlivých. V sobotu dorazila Kobra s Eliškou, Hanz, Kamil, Lea a všichni se pustili do jarního úklidu. Vyprášili matrace, vytřeli temné kouty, zlikvidovali pavučiny a jiné produkty místní havěti a vůbec provedli zevrubný úklid. Odpoledne dorazili ještě Luboš a Sokol a zapojili se do zábavy. Při veselém povídání a muzice plynul čas. Byly prodiskutovány podrobnosti opravy palisády – s konečnou platností se udělá o prodlouženém víkendu 8. – 11.května. Jeff s Lubošem poreferovali o vandru po České Kanadě. Veselá zábava a muzicírování pokračovaly dlouho do noci.
Ráno ještě upřesnění k plánované opravě palisády a poté již jen úklid a rozjezd domů.
OPRAVA PALISÁDY (8. – 11.5.2014)
Podle předchozí dohody se kamarádi sešli ve středu na srubu. Luboš s Vojtou cestou dobrali Tuleně, zatímco na srubu již Jeff se Sokolem prováděli podvečerní přípravné práce – natáhli plachtu, neb předpověď počasí nebyla příznivá plánovaným pracím. Večerní sešlost u ohně probíhala jako obvykle – veselé vyprávění, škádlení a fůra muziky a hlavně podrobné plánování opravných prací.
Ráno, krátce poté co dorazil Kamil začalo bourání staré palisády. Poté „stavbyvedoucí“ Jeff vyměřil kde bude stát nová a za vehementního ohánění krumpáčem začal Tuleň odkopávat stráň. Ostatní odklízeli vytěženou horninu a chvílemi střídali neúnavného Tuleně. Sokol se zhostil proviantu a přípravy stravy, zatímco Jeff s Lubošem připravovali klády na palisádu. Během dopoledne dorazil i Čochtan a po něm i Hanz. Po poledni přijel Jirka (Sokolův zeťák) a dovezl kačírek na vysypání palisády.
Po úspěšném skopání břehu se Jeff s Lubošem pustili do tesařských prací a postavili část palisády. Ostatní mezitím naváželi kačírek za palisádu s takovou vervou, že pod Vojtou povolily schody – neštěstí bez zranění. V průběhu odpoledne postupně odešli Kamil, Hanz i Čochtan a zvečera odjel i Sokol – nemohli si udělat na pátek pracovní volno. Ostatně večerní únava udělala své a spát se šlo poměrně brzy, Luboš do lesa, ostatní do srubu. Nad ránem přišel i Luboš, kterého vypláchl déšť.
Ráno pokračovaly práce dalším budováním palisády. Jeffova precizní práce vybudovala dílo za pochvalného mručení ostatních. Odpoledne odjeli Tuleň s Vojtou a ke srubu přibyl Plašan. Luboš s Jeffem se již zabývali pouze dokončujícími pracemi – ukotvení, nátěr apod. Tomu věnovali i velkou část soboty. Večerní posezení bylo opět nedlouhé, únava se hlásila.
V sobotu k polednímu přijel Sokol a s Lubošem záhy odjeli do Horního Jelení na potlach ku oslavě 60. narozenin Freda. Díky nepřízni počasí se vrátili kolem 11 hodiny večer. Rozdělali tedy ještě oheň a příjemně u něho poseděli, přičemž preludovali své oblíbené písně do snů Jeffa a Plašana.
V neděli se udělali poslední dodělávky, úklid, zbudovaly se provizorní schody a poté se kamarádi rozjeli domů.
Foto z akce viz.: http://to-bily-tesak.rajce.idnes.cz/Potlach_palisada/
LETNÍ TLACHÁNÍ U SRUBU (střídavé letní pobyty kamarádů)
Letní využívání srubu bylo letošní rok mnohem četnější, než jindy po zbytek roku. Prakticky všechny víkendy byly obsazeny, a to buď samotnými osadníky, kteří zde se svými blízkými trávili své dovolené nebo si osadníci či jejich blízcí pozvali partu přátel, s nimiž zde trávili zasloužené chvíle odpočinku.
V rámci těchto aktivit svolal Sokol na počátek srpna obecný potlach, jehož jedinou náplní bude oslava toho, že všechny „štrapáce“ a jiné zákeřné chvaty úředního šimla byly úspěšně překonány, jednání ukončena a zápisem do Katastru nemovitostí se spolek Bílý Tesák Častolovice stal řádným majitelem pozemku kolem srubu.
V pátek 1. srpna se u srubu setkali Luboš, Grizzly s Aničkou, Tuleň, Radim, Indián se svou novou družkou Věrou, Sokol s Barborou a Lea se Zdendou. Spousta dobré nálady, vyprávění o svých zážitcích a vzpomínání na zážitky společné, to vše podpořeno dobrým mokem z vychlazeného soudku a dobrou krmí z roštu. V sobotu ještě dorazil Čochtan a Erik, kteří ještě večer bohužel odjeli. Hudební kreace kamarádů střídalo veselé vyprávění a škádlení. Příjemnou náladu však výrazně narušila smutná zpráva – Sokolova maminka Milka prohrála svůj boj se smrtí a v noci ze soboty na neděli zemřela. Všichni na ni budeme vzpomínat a lze jen doufat, že se Akéla s jejím odchodem vyrovná. Čest její památce!
Ráno už jenom úklid, rozloučení a s blížícím se deštěm postupně všichni odjeli domů.
PODZIMNÍ POTLACH U T.O.TOULAVÁ SRDCE
Jako v letech minulých dostala osada zvadla od různých spřátelených osad na podzimní potlach. Protože se mnohdy datumy kryjí, bylo letos rozhodnuto, po vzájemné úvaze, že navštívíme kamarády z Boskovic z T.O. Toulavá srdce na jejich 18. Výročním potlachu, který se bude konat v obci Vysočany, část Housko (Jižní Morava, poblíž Blanska) v sobotu 13. září 2014. Svou přítomnost potvrdili Sokol, Luboš, Tuleň, Jeff a Lea.
V pátek se kromě Ley sešli všichni v Žamberku, samozřejmě na Jatkách, kde se pobavili, zahráli a poplkali. Sokol sobotní dopoledne zasvětil ještě pracovním povinnostem, ale ještě před polednem vyráželi autem směrem do Boskovic. V hotelu SLAVIA naplnili hladové žaludky a vyčkali příjezdu Ley. Když dorazila (se svým novým přítelem Péťou) odjeli všichni do Bořetic navštívit kamarádku Ivu, která se potýká se zdravotními potížemi. Po krátkém posezení odjeli zpět do Boskovic a odtud na potlachoviště.
Uplynulé deště sice zdevastovaly podloží a proměnily jej v solidní bahnisko, ale náladě to nemohlo ubrat. Opětovné setkání se Slepcem, Fankou, Lečem, Bacilem a dalšími kamarády přineslo plno hlaholu a radosti. Rychlé ubáglování v blízkém lesíku a už hrrrrr do víru zábavy. Kolem 19. hodiny přikázal šerif osady zapálit slavnostní oheň. Vysoko šlehající plameny doplnila slavnostní Vlajka a vzpomínka na kamarády, kteří se již odebrali již do nebeského campu na věčný vandr. Poté následovala volná zábava a spousta písní. Nepřízeň počasí, prorokovaná meteorology, provázela celý večer, nicméně, náladu nemohla zkazit. Sokol s Lubošem předváděli své hudební umění a dlouho do noci zněly písně bratří Ryvolů a „Hoptropáků“.
Ráno byly sbaleny provlhlé propriety, hrdla (vyjma Sokolova neb se chopil volantu) byla ještě svlažena pivem a slivovicí, uši byly potěšeny další dávkou písní a poté započal návrat. Plno vzpomínek, veselého vtipkování provázelo celou cestu až do Žamberka. Během cesty se dohodl i termín podzimního pracovního potlachu (na 25.10.2014). V Žamberku se odpoutali Tuleň s Lubošem a pokračovali vlakem dále na Hradec Králové a dále domů. Jeff usedl do vozu a zmizel směrem na Králíky a Sokol si konečně mohl odpočinout.
Potlach byl parádní! Máme co vracet a jistě se ke kamarádům opět podíváme.
PODZIMNÍ PRACOVNÍ POTLACH NA SRUBU
Na víkend 25. – 26. října svolal Sokol podzimní pracovní potlach, neb bylo třeba připraviti pokrm pro ohňožrouta na dlouhé zimní večery, bylo potřeba dořešit vánoční potlach, vybrat od osadníků příslušný obolus do osadní kasy a jako zlatý hřeb pracovního úsilí – vyrobit nové lavice k ohništi.
V páteční večer se na srubu sešli Sokol, Mojma, Jeff, Erik, posléze dorazili Luboš s Vojtou, Lea, Mišák a ještě později Tuleň s Pavlem a Janou STK. Večerní posezení při chutném gulášku, dobrém moku a veselém vyprávění za hudebního doprovodu přítomných „muzikusů“ vydrželo až do pozdních nočních hodin. Během vzpomínání se nezapomnělo ani na kamaráda Jiřího, který nás nedávno navždy opustil a odešel do jiné dimenze. I na něho budeme dlouho vzpomínat. Čest jeho památce!
Ranní probuzení do pošmourného jitra – ale bez hrozby deště, a šerif začal rozdělovat práci. Během toho dorazil ještě Kamil a Bodlák. Zatímco někteří kamarádi se vrhli na nošení dřeva a jeho další přípravu a zpracování, všeuměl Jeff s osvědčenými helfery Lubošem, Vojtou a Kamilem začal výrobu lavic. Squaw se zatím staraly samy o sebe a o žaludky strávníků. Během dne se na chvilku objevil Betlas se synkem Matějem – jenom opekli buřtíčka a zase se vrátili domů.
S přišedším soumrakem byly práce ukončeny. Naštípané dříví bylo naskládáno do dřevníčku a okolo srubu, lavice se skvěly novotou a nastal čas pro muzicírování, vyprávění, škádlení – inu jako vždy! Sokol nezapomněl na důležitý akt – výběr příslušné částky do osadní kasy a vyrovnání všech závazků. Během večera ještě odjeli Mojma, Erik a Mišák. Hrálo se povídalo ještě dlouho do noci, zejména s vědomím, že se mění čas a noc je o hodinu delší.
Ráno bylo příjemné, opět bez deště. Provedly se ještě některé dokončovací práce, na něž předchozího dne již nezbyl čas, upřesnil se termín vánočního potlachu (20.12.2014) a kamarádi se pomalu začali rozjíždět domů. Jako poslední zbyli Sokol, Jeff, Vojta a Luboš, kteří ještě natřeli lavice, provedli úklid, naložili nářadí a odpadky a s velkým Ahóóóój !! odjeli domů.
PŘEDVÁNOČNÍ POSEZENÍ (6. – 7.12.2014)
Vzhledem k okolnostem a Sokolově pracovnímu zaneprázdnění v termínu tradičního vánočního potlachu s dohodl Sokol s Lubošem, že si udělají malý separátní hudební dýchánek na srubu. V sobotní dopoledne 6.12.2014 dorazil Luboš na srub. V dobré víře vybral popel ze „šporheltu“, načež před srubem uklouzl, narazil si záda a zasypal se neseným popelem. Po částečné suché očistě šel ještě dokončit očistu mokrou cestou do Orlice, kde mu následně opět ujely nohy a ocitl se po kolena ve vodě. Po převlečení do suchého se poté vrhl na přípravu pečeného gulášku. Zanedlouho dorazil Sokol se Slávou a chvíli poté i Jeff. Pojedli gulášku, ochutnali slivovici a počali preludovat osvědčené hity.
Odpoledne je dostihla zpráva, že kamarád Čiko se stal otcem – jemu a Jance se narodila dcerka Zuzanka. Čiko večer „zaskočil“ i s kamarádem Uhu a Jančiným otcem (tedy se svým tchánem) a následovalo řádné zapití právě narozené dcerky. Při veselém vyprávění a hlaholení písní tiše plynula noc. Pozdě v noci se návštěva odebrala do svého hájemství a osazenstvo srubu se uložilo ke spánku.
Ráno bylo preludováno ještě něco písní, Sokol s Lubošem zlikvidovali ještě něco z koncentrovaných lihovin a po úklidu se všichni odebrali domů.
TRADIČNÍ VÁNOČNÍ POTLACH (19. – 21.12.2014)
Termín letošního vánočního potlachu byl několikrát diskutován, ale nakonec byl stanoven na tento termín, a to i s vědomím, že se někteří kamarádi nebudou moci zúčastnit.
V pátek se sjeli v Česticích Prcek, Grizzly, Mojma, Tuleň, Bodlák, Radim a Luboš. Po nezbytném úvodu odjeli na srub, kde již čekal Jeff v příjemně vytopeném „lokálu“. Venku nepříjemně pršelo a tak ve srubu bylo velmi útulno. Veselé pošťuchování, vzpomínky z vandrů a jiných akcí - to vše provázeno muzikou a dobrým mokem, a noc plynula a plynula.
Ráno sice pršet přestalo, ale vše bylo rozmáchané, takže nanosit chvojí a poté připravit hranici na vánoční oheň.
Před polednem dorazil ještě Kamil, po něm Sokol s Věrou a později ještě dorazil Tom, Indián a Čochtan. Na návštěvu dorazili kamarádi z Čikova srubu – popřát příjemných a spokojených vánoc. Po poledni se rozloučili Prcek a Bodlák, kteří ještě museli za svými povinnostmi. Luboš s Věrou se odpoledne věnovali obalování a smažení kaprů a klobás, zatímco ostatní připravovali potlachoviště na slavnostní oheň. Průjezd vodáků proběhl tentokrát bez výtržností.
S počínajícím soumrakem vzplál slavnostní oheň, zazněla vlajka a vzpomínky všech zalétly ke kamarádům, kteří odešli do nebeského campu na poslední vandr. Fůra dobré muziky, veselé povídání, vzpomínky a čas opět plynul. Ještě v noci Sokol (ku své nelibosti, leč práce je práce) naložil Věru a Mojmu a odjel.
Ráno bylo věnováno tradičně úklidu a kamarádi se postupně rozjeli ku svým domovům. Protože se letos Silvestr nekoná, dali jsme si letos poslední AHOJ s tím, že se 16. ledna 2015 sejdeme na zimním vandru na Doubravce.
Do dalšího roku mnoho zdraví, štěstí, spokojenosti a plno dobrých vandrů, suchou stezku, řeky plné vody a hlavně modrou oblohu se zlatým sluníčkem
ROK 2015
ZIMNÍ VANDR PO DOUBRAVCE (16. – 18.1.2015)
S ohledem na Sokolovy směny bylo letošní určení termínu zimního vandru poměrně jednoduché. Termín 16. – 18. ledna byl stanoven už na vánočním potlachu, stejně jako místo – údolí řeky Doubravy, kde jsme již dlouho nebyli.
Páteční setkání bylo složitější, protože původní styčný bod (hospoda v Bílku) nefungoval, proto se Sokol s Jeffem, Tuleněm, Bodlákem a Grizzlym přesunuli do Sokolovce, kde byla hospůdka v provozu. Tam v klidu vyčkali příjezdu Luboše, Mišáka a Vojty. Večer byl příjemný jako vždy, když se sejde parta dobrých kamarádů. Veselé povídání provázené dobrou muzikou Sokola, Luboše a Vojty, k tomu dobrý mok – inu, co dodat. Potom následoval nenáročný noční přesun k chatě Doubravka, kde se zabivakovalo.
Ranní probuzení, sice bez deště, ale do olověné oblohy, nic pěkného nevěstilo, ale Pajda nám zatím byl milostiv. Rychle snídaně, sbalit a hurá na stezku. Sešli jsem dolů k Točitému víru a poté proti proudu Doubravy pod Sokolohrady. Po krátkém odpočinku při nezbytné kávě a malé svačince jsme rozhodli, že vydupeme nahoru na Sokolohrady, podíváme se z výšky na Doubravu a přejdeme do Bílku. Již během svačiny začal poletovat těžký mokrý sníh, který nás provázel poté celou cestu a smáčel vše včetně oblečení. Na Sokolohradech jsme potkali jakýsi sněm učitelek, s nimiž jsme se minuli s výměnou několika šprýmů. Poté jsme pokračovali do Bílku a odtud zase údolím Doubravy, tentokráte po proudu. Rozvažování co budeme dnes dělat ulehčily těžké vločky sněhu, které postupně přešly v déšť a zahnaly nás do jediného rozumného útočiště – do hospody v Sokolovci. Byť jsme měli zprávy, že u Doubravy slaví vodáci „Svátek Doubravky“, nikomu z nás se do deště nechtělo. Preludování našich hudebníků mělo úspěch a tak bylo těžko z vyhřáté a rozezpívané hospůdky odcházet. Opět nám byl Pajda milostiv! V noci už nepršelo a tak jsme přespali hned v lesíku za hospodou.
Nedělní ráno bylo jasné, i sluníčko se snažilo prokouknout a tak jsme sbalili, něco málo polkli, věci uložili do aut a prošli se k jezírku, u něhož jsme chtěli původně přenocovat. Skutečnost byla syrová - vykácený les, mokřina (ještě, že jsme zůstali za hospodou!). V hospůdce jsme dali dopolední kávu a poté vyrazili k domovům – Sokol, Grizzly, Bodlák a Jeff směr Svitavy, Vojta, Luboš, Mišák a Tuleň směr Hradec Králové.
Vandr byl i přes nepřízeň počasí báječný – skvělý začátek roku! Příští akce bude obligátní „Salaš u Jeffa“ koncem února (27. – 28.2.2015). A na závěr už lze podotknout jen „BRUNTÁL“. Kdo tam byl, tak ví!
POTLACH NA SALAŠI (27.2. – 1.3.2015)
Stalo se již tradicí na přelomu února a března, že Jeff pořádá pro kamarády potlach na „Salaši u Jeffa“ v Dolní Moravě. I tentokrát se sešlo pouze několik kamarádů, ostatním přijet nedovolily různé okolnosti pracovního či osobního charakteru. V pátek dorazil Jeff s Lubošem. Zavezli nahoru proviant, na zpáteční cestě vyprošťovali asi hodinu Lubošovo auto ze sněhového zajetí (kam se dostal vloudivší se řidičskou chybičkou) a poté svezli auto dolů k hospodě, kde si dali zasloužené pivko a odpochodovali zpět. Zatopili, poplkali a během čekání na další kamarády připravil Luboš špekáčky na pivu, využivše tepla sporheltu. Kolem osmé hodiny večerní dorazili ostatní – Tuleň, Tuleňka STK a Mojma. Sokola schvátila jakási viróza a tak raději zůstal hospitalizován v domácím ošetření Barbory.
Večerní posezení proběhlo v obvyklém scénáři - příjemně pohovořili, popili ovocných a chmelo-obilných produktů a pojedli něco pochutin.
Ráno bylo pošmourné, které však prosvětlila zpráva od Grizzlyho (který musel v pátek na Slovensko na pohřeb), že bude v 9 hodin v Hanušovicích. Luboš tedy vsedl do auta a po desáté hodině již byli zpět na Salaši. Luboš poté uvařil excelentní gulášek, Jeff s Tuleněm se zatím prošli slunečným dnem a ostatní opět povídali, škádlili se a popíjeli z dovezených dobrot. Probrala se problematika velikonočního vandru – s definitivní platností se sejdeme na srubu a projdeme se údolím Orlice z Litice na Potštejn a údolím Zdobnice a Kněžné ze Slatiny do Rokytnice. Taky se probralo, co bude potřeba přes léto opravit na srubu a pomalu plynulo odpoledne. Aby nevázla zábava, sedli na chvilku Tuleň, Grizzly a Luboš k mariáši, aby se ostatní mohli vypovídat. Večerní preludování Luboše na kytaru a jeho tklivé pění navodilo příjemně tesknou atmosféru. Nedělní ráno bylo opět pošmourné, byť v noci mrzlo a svítily hvězdičky. Dopoledne ještě poplkat, poškádlit a zasmát se a poté sbalit a odjezd domů. Jeff ještě zůstal s tím, že zrovna nespěchá, v klidu uklidí a domů dojde pěšky.
Byl to příjemný víkend,velmi příjemná kamarádská sešlost.
Takže příště na srubu na velikonočním vandrování pod Orlickými horami.
VELIKONOČNÍ VANDR POD ORLICKÝMI HORAMI (3. – 6.4.2015)
Jak bylo dohodnuto na Salaši, velikonoční vandr byl pojat netradičně – Kurník bude základna a vandr se uskuteční hvězdicovými pochody s lehkou zátěží. V pátek se na srubu sešli Jeff, Luboš, Grizzly, Tuleň a Jana STK. Rozpálený „šporhelt“ navodil příjemnou domáckou atmosféru a vůně pečených žeber linoucí se z trouby vyvolávala slintání přítomných. Večer proběhl v příjemné atmosféře veselého povídání, sdělování novinek a veselého vtipkování.
Ráno Luboš vzbudil osazenstvo a hned po snídani vyrazili Luboš, Grizzly, Tuleň a Jeff na stezku – směr vlakové nádraží, kde se setkali s Tuleňovým Honzou a Kamilem. Poté jízda vlakem do Litic, kdy ještě cestou přistoupil Mojma. Z Litic se šlo podél Orlice v nádherném slunečném a lehce mrazivém dopoledni. Nádherné údolí řeky kolem osady Kamarád, modrá obloha – to vše evokovalo báječnou náladu. Průchod přes Potštejn a zase dále podél řeky do Zámělu, kde byla cesta ukončena v malém přívětivém penzionku. Všichni dali lehké občerstvení a po krátkém odpočinku rychlá chůze na vlak, který nás odvezl zpět do Častolovic. Na srubu čekala Jana STK s horkou polévkou a uvařenou kávou.
Na večerní posezení ještě dorazil Sokol s Barborou, s Věrou a nezbytným Maxem. Na kus řeči si přišel i Hanz. Poté dorazil ještě Kamil a opět nastal večer plný povídání, muzicírování a škádlení. V pozdním večeru ještě dorazil Vojta. Dohodl se termín „Čarodějnického potlachu“, upřesnily se podrobnosti k narozeninové oslavě v Žamberku i k opékání v Rybné. Tuleň zatím venku na roštu opekl masíčko, které s láskou předchozí den naložil Luboš – MŇAM! Hanz se poměrně záhy rozloučil (únava z práce vykonala své), rozloučili se i Sokol s Barborou a Věrou (a Maxem), neb Sokola volaly následující den pracovní povinnosti. Zbylí poseděli u stolu a plkali ještě dlouho do noci.
Ráno opět přivítalo mrazíkem, ale i sluníčkem a modrou oblohou. Tuleň s Janou STK usoudili, že jim dnešní program nevyhovuje časově, neb pomýšleli na návrat domů a proto zůstali na srubu s tím, že po poledni odjedou. Po vydatné snídani tedy vyrazili Luboš, Vojta, Grizzly, Kamil a Jeff auty do Slatiny, kde vozidla zanechali a vydali se proti proudu Zdobnice na soutok s Říčkou a odtud dále Julinčiným údolím až do Rokytnice v Orlických horách. Nádherná divoká příroda, brodění sněhem, ostrý studený vítr – prostě parádní příchuť zimního vandrování. Černající obloha slibovala bohatou sněhovou nadílku, a protože se čas nachýlil, vyrazil Vojta napřed, aby stihl vlak a dojel do Slatiny pro auto, s nímž dojel do Rokytnice pro ostatní. Po mírném občerstvení v místním restaurantu "U Rampušáka" sjeli všichni autem do Slatiny, kde se rozloučil Jeff a ostatní pokračovali dále na srub. Po příchodu uvařil Luboš excelentní bramborový gulášek, který všem přišel k chuti a potom už jen regenerovali unavená těla při dobrém moku a veselém povídání.
Ráno jenom úklid a rozjezd domů. Podle vyjádření přítomných to byla akce podařená, jejíž výhodou bylo, že vandrování se někteří kamarádi mohli účastnit i jenom částečně - podle chuti nebo podle svých časových možností.
Takže příště se setkáme na potlachu čarodějnickém na počátku května!
AHÓÓÓÓJ !!!
TRADIČNÍ ČARODĚJNICKÝ POTLACH (2. května 2015)
Obligátní setkání, dobrá zábava, muzika – nemělo chybu.
NAROZENINY V ŽAMBERKU (30. – 31.5.2015)
Barbora, Věra, Jana a Jirka se rozhodli společně oslavit své jubilejní narozeniny. Sešlost v Žamberku na myslivecké chatě byla tradičně obsáhlá, náplň se nelišila od jiných podobných akcí – jídlo pití, zábava, zpěv dlouho do noci. Oslavenkyním udělal samozřejmě radost poněkud netradiční dárek – kytice orchidejí.
Nezbývá než oslavencům popřát do dalších let pevné zdraví, štěstí a spokojenost.
NAROZENINY V ČESKÉ RYBNÉ (27. – 28.6.2015)
Kamarád Zdeňa se rozhodl oslavit své jubilejní 60 narozeniny tradičním způsobem – rožněním prasátka na samotě v České Rybné.
Sešlost byla tradičně veliká, dobré muziky a zábavy bylo rovněž přehršel. Radost přinesl i poněkud netradiční dárek od „Tesáků“ – plavba motorovou lodí po Baťově kanálu.
Opět přejeme Zdeňovi pevné zdraví a mnoho štěstí a úspěchů do dalších let.
LÉTO NA SRUBU 2015
V období letních prázdnin byl srub prakticky permanentně využíván. Snad jedinou starost a zlost přinášejí kol plující „vodáci“, kteří pálí naše dřevo a zanechávají nepořádek. Přesto se žádná mimořádnost během prázdnin nestala.
TOULOVÁNÍ 2015 (minifestival u Toulovce dne 12.9.2015)
Sokolovi se podařilo zachytit informaci, že 12. září se „Na verandě u Toulovce“ koná minifestival hudebních skupin. S ohledem na znalost prostředí se Sokol, Tuleň, Luboš a Jeff rozhodli zúčastnit. Jeff nakonec účast odřekl (pracovní povinnosti) a naopak účast přislíbil Bodlák.
Setkání u Toulovce bylo báječné, minifesťák neměl chybu, seznámili jsme se se spoustou dobrých lidí a s výbornými muzikanty. Kapely hrály na pódiu a v mezičase vyplnili čas hudbou mezi kamarády Sokol, Luboš a další. Báječným výstřelkem byla návštěva nedaleké svatby, kam několik muzikantů „zaskočilo“ zahrát. Jinak noční „rámusení“ v hospodě u Toulovce nemělo chybu a trvalo do pozdních ranních hodin.
Nedělní odjezd měl už jen principielní chybu – že se musí odjet. Opravdu báječná a podařená akce!
PODZIMNÍ POTLACH (pracovně-technické setkání dne 16. – 18.10.2015)
Na tento víkend byl svolán již obligátní pracovní potlach, aby se připravilo vše ku příchodu zimního období. Páteční setkání bylo jako vždy heroické. Přijel Sokol, Jeff, Luboš, Tuleň, Mojma, Radim, Indián s Věrou a Mišák.
Ráno překvapilo počasím – výjimečně nepršelo. Přijeli další kamarádi – Kamil, Čochtan a Kuba. Jednou z aktivit měla být rekonstrukce dřevníku, ale s ohledem na podloží bylo rozhodnuto, že se nejprve zpevní kamenným tarasem. Této práce se ujal všeuměl Jeff a Tuleň, zatímco Sokol s Lubošem a Kubou obstarali dostatečnou zásobu dřeva, kterou následně naporcovali a za pomoci ostatních obložili srub naštípanými poleny. Ostatní rozebírali palety na prkna, natírali trámy a činili jiné potřebné práce. Věra zatím uvařila suprovou slepičí polévku, která všechny značně občerstvila.
Se soumrakem byly práce ukončeny a byla zahájena schůze Shromáždění k úpravě Stanov spolku. Poté již nastala volná zábava u táborového ohně, která měla obvyklý průběh. Přišel i Tom s bendžem a basou, čímž muzika dostala báječný rozměr a pělo se a škádlilo až do pozdních nočních hodin.
Ráno se věnovalo dokončení nedodělků, které se nestihly v sobotu dokončit, poté úklidu a následoval již pouze rozjezd domů.
VÁNOČNÍ OHEŇ (tradiční osadní akce dne 19.12.2015)
Tato tradiční akce osady byla bohužel letos poznamenána osobním postojem Prcka k účasti Ďuriho na potlachu. Asi všichni vnímáme, že Ďuri není tím nejvhodnějším elementem k vytvoření pohody, proto bylo Erikovi dáno jasně najevo, že přítomnost Ďuriho je nežádoucí. Přesto Prcek své rozhodnutí nezměnil z osobních důvodů a na vánoční potlach nepřijel.
I přes toto „skřípění“, které vyvolalo dlouhé diskuse se v pátečním upršeném odpoledni setkali Sokol, Jeff, Luboš, Vojta, Grizzly a Tuleň a prožili příjemný večer plný povídání, zpívání a popíjení lahodného moku spojeného s obíráním pečených žeber.
Ráno bylo počasí již moudřejší a tak se po dobrém obědě všichni vrhli do práce. Luboš se tradičně věnoval přípravě klobás a kapra, ostatní postavili ohňovou hranici. Ani vodáci letos neobtěžovali a prakticky nevšímavě projeli kolem. Během dne ještě dorazili Čochtan, Kamil, Pavla, Knedlík, Bodlák, Malý Jeff, Mlaďas, Mišák a pozdě večer ještě Indián a jako vzácná návštěva ze sousedství - Čiko s Hobitem. Večer byl tradičně plný písní, povídání, vtipkování a vůbec příjemné pohody, která vydržela až do pozdních nočních hodin.
Ráno následoval jenom úklid, naplánování zimního vandru (Oslava ve dnech 8. - 10.1.2016, podrobnosti se upřesní) a postupné odjezdy domů.
Všem kamarádů přejeme příjemné prožití vánočních svátků, klid, pohodu a pevné zdraví do dalšího roku. A samozřejmě suchou stezku, modrou oblohu a řeky plné vody.
ROK 2016
ZIMNÍ VANDR ÚDOLÍM CHVOJNICE A OSLAVY
Termín a místo zimního vandru byly dohodnuty již na vánočním potlachu, tedy 8. – 10.1.2016 v údolí Chvojnice a Oslavy. Mnozí z nás tam nebyli již více než 20 let.
Počáteční přípravy – „ladění trasy“ probíhalo telefonicky mezi Lubošem a Jeffem, takže při pátečním setkání v hospodě v Kralicích nad Oslavou bylo již celkem jasno. Za nevalného počasí (zataženo, mlha, drobný déšť) se setkali všichni, kdo se rozhodli jet – Sokol, Bodlák se psem Alexem, Grizzly, Mišák, Šerpa, Ulínek, Tuleň, Jeff, Malý Jeff a Luboš. Hraní v hospodě bylo odsunuto na neurčito, neboť pro řev fanoušků Komety Brno při Tv přenosu zápasu se Spartou nebylo slyšet vlastního slova. Hlasité projevy pokračovaly i po skončení klání, proto kytary zůstaly skryty v pouzdrech. Na žádost servírky a jednoho domorodce slavícího narození synka byly na krátký okamžik (3 písně) osvobozeny, ale raději jsme toto hlučné prostředí opustili.
Následoval asi 3 km noční pochod za Olšinský Mlýn, kde jsme u chaty na širé louce rozložili bivaky. Na nebi hvězdy jako pětikoruny, mrazivá noc, krátký oheň a poté zalehnout před následujícím dnem.
Ranní probuzení bylo do mlhy a mírného sněžení s deštěm, přičemž teplota začala rapidně stoupat k 00C. Rychle snídaně, na místní kadibudce vyprázdnit střeva a hurá na stezku. Chůze prašanem (prozatím) byla příjemná směrem k Sudickému potoku a potom dále údolím Chvojnice. Sníh těžkl, ušlapával se a klouzal. Balancování po úzkých stezkách po sněhu nad korytem řeky nebyly příjemné zejména pro Sokola a Luboše, kteří se vláčeli se svými nástroji. Kolem poledního jsme došli na camp osady T.O. Savoy, kde jsme rozdělali oheň a chutě poobědvali. Příjemné bylo i setkání s místním trampíkem, pohovořili jsme, vyměnili rozumy a poté jsme pokračovali dál, přes stoupák na Kraví horu a poté dále sestupem do údolí Oslavy. Zde si již únava žádala své, a proto bylo dohodnuto dnešní den ukončit na campu pod Vlčím kopcem. Rozbití bivaků, potom rozdělání ohně, trochu jídla a příjemná zábava při kytarách s čajem a slivovičkou – všechny strasti byly zapomenuty a zbylo jen příjemné posezení s kamarády plné vyprávění, písniček, pošťuchování – inu, jako vždy.
Ráno se Luboš, Tuleň, Grizzly a Šerpa oddělili a vydali se kratší cestou do Kralic pro auta (ukecali chataře, aby je tam hodil autem). Ostatní pokračovali strastiplnou cestou podél Oslavy, kde je provázelo klopýtání po kamenech, kluzká místa a poté bloudění v mlze. I jejich strastiplná pouť byla úspěšně dovršena šťastným návratem do Kralic.
Byl to báječný vandr dobrých kamarádů, na který budeme všichni jistě dlouho vzpomínat.
POTLACH NA SRUBU (2. – 3. dubna 2016)
Vzhledem různým objektivním důvodům se letos neuskutečnil tradiční potlach na Salaši u Jeffa, proto Sokol svolal na víkend 2. – 3. dubna potlach na srubu, kde bychom se po delší době opět viděli, udělali přípravné práce ku stavbě dřevníku, Olda se Sokolem by procvičili písně na červnový koncert a vůbec se poveselili.
Potlach splnil své očekávání, zejména ve vztahu k dlouhé prodlevě. Téměř všichni přítomní se sešli už v páteční večer (nedočkavost udělala své) - Sokol, Olda s Věrou, Grizzly, Luboš, Kamil, Jeff, Tom, Tuleň a Lea (právě přicestovavší z Nového Zélandu) a Erik.
Jako vždy bylo plno veselí, spousta dobré muziky, dobrá krmě a lahodný mok v různých podobách, který svlažovala naše hrdélka. Jenom všeuměl Jeff nemohl nechat své ruce zahálet, tak dodělal tarasovou zídku pod budoucím dřevníkem a opravil zídku u sezení.
Nálada byla báječná, v neděli jsme se rozjeli spokojeni a plni dojmů.
ČARODĚJNICKÝ POTLACH NA SRUBU (30.4 – 1.5.2016)
V páteční večer před čarodějnicemi dorazili na srub Grizzly, Radim, Jeff a Kamil. Jako vždy to bylo příjemné posezení, plné veselého povídání a plánování věcí příštích.
V sobotu postupně dorazili ostatní (Sokol, Olda s Věrou, Luboš, Erik a Pavla s malou Vendulkou). Během dne se přišel podívat i „soused přes dva kopce“ Čiko s Jankou a malou Zuzankou.
Pod Jefffovým organizačním vedením byl zbořen starý dřevník, vyměřen nový a sestaveny plány k jeho realizaci. Další parta se vrhla na úklid srubu, byla vysmýčena půda a vyklepány matrace. Večerní posezení mělo obvyklý průběh, kromě jiného se probírala problematika srpnového sjezdu Dunaje a červnového vandru. Bohužel s ohledem na zaneprázdněnost některých kamarádů je mnohdy téměř nemožné stanovit termín, který by vyhovoval všem.
Samozřejmě jsme neopomněli zavzpomínat na Tuleně a Mojmu, kteří jsou na svém velikém vandru v Kanadě a plní si svůj dětský sen.
Ranní probuzení do nedělního květnového rána bylo báječné, pohodu příjemného posezení vystřídala syrová skutečnost odjezdu domů. Byl proveden obligátní úklid s tím, že příští setkání bude neurčité.
Přesto při loučení znělo velké a hlasité Áhóóóój !
PRACOVNÍ POTLACH NA SRUBU (12. - 15.5.2016)
S nadcházejícím volnem zorganizoval Sokol narychlo brigádu, jejímž jediným cílem bylo dokončit stavbu dřevníku. Ve čtvrtečním podvečeru se na srubu sešli Sokol a Jeff, postupně se k nim v pátek přidali Čochtan a Kamil. Vrhli se do práce s vervou sobě vlastní a v nedělním dopoledni Sokol hrdě hlásil, že dřevník stojí a je funkční.
Díky kamarádi za dobře odvedenou práci. Bohužel pro mnohé byl tento termín příliš hektický a stanovený narychlo a tím pádem také nepřijatelný z různých osobních důvodů.
Ale dřevník stojí a bude kam uklízet dřevo, které až do této chvíle bylo volně přístupné nenechavým vodákům a různým pobertům, kteří se nerozpakovali a vozíkem odváželi sobě naštípaná polena.
PROMÍTACÍ POTLACH NA SRUBU (18. - 19.6.2016)
Na víkend 17. – 19. června svolal Tuleň s Mojmou a Leou potlach na srub, jehož hlavním programem bylo promítání fotografií z daleké, pro nás exotické ciziny, kterými se hlavní protagonisté chtěli právem pochlubit. Tuleň s Mojmou letos v dubnu totiž navštívili Kanadu, Lea prožila přelom prosince a ledna na Novém Zélandu.
Část kamarádů (Tuleň, Grizzly, Honza, Mišák, Indián a Jeff) přijela už v páteční večer. Sobotní plánovaný výšlap se „díky“ počasí neuskutečnil a tak se věnovali různé údržbové a úklidové činnosti okolo srubu. V sobotu ještě dorazili Luboš, Sokol, Lea, Kamil, Hanz a Erik a se soumrakem začal hlavní program. Na promítací plátno byly promítnuty mapy z cest a spousty fotek, které doprovázel zasvěcený výklad aktérů. O humorné situace (jak při vlastním promítání, tak i při vlastních prožitcích z cest) nebyla nouze. Všichni jsme (někdy i s trochou zdravé závisti) ocenili jejich zážitky zachycené v obrazové podobě.
Další část potlachu byla věnována přípravě letošního sjezdu Dunaje, který by měl být naším dárkem Grizzlymu k jeho životnímu jubileu (70 let). Bohužel, z těch kamarádů, kteří se chtěli této zajímavé akce zúčastnit, již několik odřeklo účast (z nejrůznějších důvodů) a tak se akce dunaj 2016 zúčastní pouze 6 účastníků – Grizzly (hlavní postava), Luboš (organizátor a koordinátor akce), Sokol, Jeff, Erik a Ďuri. Byly dohodnuty hlavní pilíře celé akce, dál se přípravy již jenom „doladí“ a 31. července se vyráží na startovní pozici – sjezd Dunaje z Bratislavy (resp. Čunova) do Budapešti na trase dlouhé asi 250 km.
Samozřejmě následoval večer plný povídání, zážitků z promítání, zpěvu a muzicírování, dalších připomínek k Dunaji až do úplného konce, kdy se pozdě v noci šlo spát. Ráno ještě úklid, povídání, pošťuchování, vtipkování a smích a potom již jenom rozjezd domů.
PRACOVNÍ POTLACH NA SRUBU (12. - 15.5.2016)
S nadcházejícím volnem zorganizoval Sokol narychlo brigádu, jejímž jediným cílem bylo dokončit stavbu dřevníku. Ve čtvrtečním podvečeru se na srubu sešli Sokol a Jeff, postupně se k nim v pátek přidali Čochtan a Kamil. Vrhli se do práce s vervou sobě vlastní a v nedělním dopoledni Sokol hrdě hlásil, že dřevník stojí a je funkční.
Díky kamarádi za dobře odvedenou práci. Bohužel pro mnohé byl tento termín příliš hektický a stanovený narychlo a tím pádem také nepřijatelný z různých osobních důvodů.
Ale dřevník stojí a bude kam uklízet dřevo, které až do této chvíle bylo volně přístupné nenechavým vodákům a různým pobertům, kteří se nerozpakovali a vozíkem odváželi sobě naštípaná polena.
EXPEDICE DUNAJ 2016 (31.7. – 7.8.2016)
Ku poctě našeho nestora Grizzlyho k jeho 70. narozeninám byl zorganizován (na výslovné přání oslavence) sjezd Dunaje, a to od hráze vodního díla Hrušov do maďarského městečka Dömös. Této EXPEDICE DUNAJ 2016 se zúčastnili Grizzly (coby hlavní aktér), Luboš (který akci zorganizoval a připravil), Sokol, Jeff (který vše zfotodokumentoval), Erik a jeho bratr Ďuri. Akce to byla báječná.
POTLACH NA OSADĚ „TOULAVÁ SRDCE“ (16. - 18.9.2016)
Potlach spřátelené osady „Toulavá srdce“ byl ve znamení oslavy 20. výročí existence osady. Pozvání bylo doručeno již z jara a na potlach se vypravili Sokol, Tuleň, Jana STK, Luboš a kamarád Bodlák. Všichni se sešli v páteční podvečer ve Vysočanech (u Sloupu u Blanska), kde se potlach uskutečnil na domácím potlachovišti T.O. Toulavá srdce „Norbertka“. Páteční večer nejprve proběhlo „oťukávání“ a posléze přišla na řadu fůra dobrého hraní.
Sobotní den byl ve znamení osadních soutěží. V podvečer vzplál slavnostní oheň, kde se naši zástupci nenechali zastrašit a jejich hudební výkony byly vysoko ceněny.
V neděli odjeli plni zážitků.
PRACOVNÍ POTLACH NA SRUBU (14. - 16.10.2016)
Na tento podzimní víkend svolal Sokol brigádu, neboť již jsme se dlouho nesešli a bylo nutno „udělat dřevo“ na zimu.
Část kamarádů přijela již v pátek (Grizzly, Luboš, Jeff, Tuleň, Jana STK, Radim, Mišák, Prcek, Bodlák se psem Alexem a Kamil. Večerní posezení nemělo chybu, hrálo se až dlouho do noci.
V soboru začali přicházet i další kamarádi – Hanz, Betlas, Čochtan, Sokol, Kuře s Kachnou a Indián s Věrou. Z lesa byly přineseny metrové a delší kulány, které byly rozřezány na úhledné špalky a ty poté rozštípány na polínka, kterými se z velké části naplnil nový dřevník. Bohužel Bodlák s Mišákem museli odjet. Prakticky veškerý volný čas byl vyplněn povídání o Expedici DUNAJ 2016. Grizzly vyprávěl o své čerstvé výpravě do Finska a to vše bylo doprovázeno veselým povídáním, muzicírováním a konzumací dobrot v pevné i tekuté podobě. Průběžně byly vybrány i příspěvky do osadní kasy.
Nedělní ráno bylo ve znamení oblíbeného pošťuchování a vtipkování. Přesto se ještě nařezalo něco dřeva, které doplnilo dřevník a poté už jen úklid a zase hurá domů s hromovým ÁHÓÓÓÓÓJ !!!
VÁNOČNÍ POTLACH (9.12. – 11.12.2016)
Tradiční Vánoční potlach byl sice původně stanoven do klasického termínu16. – 18. prosince, tedy poslední víkend před Štědrým dnem. Leč okolnosti a pracovní povinnosti zapůsobily a došlo tedy k posunutí termínu potlachu a tradiční Vánoční potlach osady se konal již o víkendu 9. – 11. prosince.
V pátek večer se na srubu sešli Sokol s Jeffem, poté Grizzly, Vojta a Luboš a po nich ještě Tuleň s Tuleňkou STK a jako poslední dorazila Knedlík s Lindou (Yorkshirský teriér). Venku bylo nevlídno a tak čas trávili u pece uvnitř. To však nezabránilo Grizzlymu a Lubošovi zřídit bivak nahoře v lese. Pohrálo se, pozpívalo, popovídalo, přičemž Luboš upatlal luxusní tatarák. Příjemná nálada se protáhla do hluboké noci.
S ohledem na své povinnosti a další zájmy Knedlík i s Lindou po ránu odjela a poté začaly potlachové přípravy – nanosilo se dřevo na slavnostní oheň, potlachoviště bylo vyloženo chvojím, připravila se zápalná louč. Mezitím přicházeli další kamarádi – Kamil, Tom, Pavla, Bodlák s Alexem (australský ovčák), Mišák, Indián s Věrou, dorazil i Malý Jeff. Zatímco byly v plném proudu přípravy slavnostního ohně, Luboš osmažil klobásy a spolu s Věrou obalil a usmažil kousky kapra. K tomu luxusní rybí polévka se smaženými krutonky a bramborový salát od Věry – inu všichni si nacpali své teřichy.
Se soumrakem byl zapálen slavnostní oheň. Zazněla vlajka a kolem kroužily vzpomínky na kamarády, kteří již odešli na věčný vandr. Další scénář byl již podobný těm desítkám předchozích potlachů – veselé povídání, pošťuchování a plno muziky a zpěvu. Byl naplánován zimní vandr (20. ledna 2017) – termín byl pevně stanoven, kam se pojede rozhodne až počasí a momentální nápad. Veselí se protáhlo dlouho do noci, ostatně jako vždy.
Ranní probuzení bylo do drobného mrholení, proto jenom nezbytný úklid a potom již jen kamarádké ÁÁÁHHÓÓÓJ !!!
ROK 2017
ZIMNÍ VANDR - TOULOVCOVY MAŠTALE
Letošní zimní vandr byl, ostatně jako pokaždé v poslední době, termínován dle Sokolova volného víkendu. Tentokrát „padl“ termín na víkend 20. – 22. ledna 2017 s tím, že se pojede do oblasti Toulovcových Maštalí, což je naše oblíbená lokalita pro zimní vandrování. Sněhová nadílka a slibované mrazivé počasí předvídalo parádní vandr.
V pátečním podvečeru se v Jarošově setkali Sokol, Grizzly, Tuleň a Luboš. Auta zanechali ve vsi a vyrazili do Vranice, do hospody u Toulovce. A ejhle! „Díky“ vládním zásahům byla hospoda přetransformována na „Turistický hudební klub“. Uvnitř již trávila čas parta trempíků a tak jsme se přidali k zábavě. Chvíli poté dorazili Bodlák a Malý Jeff se svými chlupatými kamarády. Večer probíhal jako obvykle – plno muziky, veselého vyprávění, vzpomínání apod. Malý Jeff s Bodlákem a psisky se odebrali k bivaku pod „Velký převis“, Tuleň se Sokolem poté odešli též, aby se prospali v závěji pod stromem. „Stařešinové“ (Grizzly a Luboš) zůstali tradičně na verandě u Toulovce pod "dřevěným převisem". Přestože noční teploty klesly až k -150C, noc uběhla v poklidu, ve spacácích bylo jako v pokojíčku.
Ranní probuzení a vstávání do příjemných -50C, snídaně, v lokálu kávička a poté přišla zpráva, že zbytek kamarádů se jde projít do Budislavi. Grizzly s Lubošem tedy zamířili pod Velký převis, natahali dřevo a strávili příjemné odpoledne u ohně, čekajíce na návrat kamarádů.
Večer byl opět plný písní, veselého pošťuchování, historek a smíchu. Potom noc zavelela „Spát!“ a všichni se zachumlali do svých spacáků.
Ráno uvařit snídani, sbalit, uklidit pod převisem a zase na stezku – stavit se u Josky v hospodě (vlastně v klubu) na kafíčko, pojíst několik topinek, poklábosit a vyrazit směrem k zaparkovaným vozům. A na závěr už jenom rozloučení a ÁÁÁHÓÓÓJJJ zase příště!
Báječný zimní vandr – již několik let takový nebyl – sníh, mráz a pohoda!
ÚNOROVÝ DÝCHÁNEK NA SRUBU
V mrazivých únorových dnech (8. – 11.února 2017) strávili na srubu Grizzly s kamarádem Šerpou několik příjemných dnů, a to od středy do soboty. V pátek dorazil odpoledne na chvíli Sokol a vpodvečer i Luboš. Jako vždy plno smíchu a muziky doprovázelo historky ze společně prožitých zážitků nebo zážitků individuálních.
SETKÁNÍ NA SALAŠI
Jako v minulých letech uspořádal Jeff obligátní setkání na Salaši v Dolní Moravě. Tentokráte o víkendu 24. – 26.března 2017.
Luboš dobral v pátek v Hradci Králové Tuleně, V České Třebové Grizzlyho a jako první dorazili do Dolní Moravy. V hospodě počkali na Jeffa, dali občerstvení a přejeli k Salaši. Činnost po příjezdu byla jako obvykle – nanosit vodu, rozpálit sporhelt a už se mohlo sedět v příjemně vytopené sednici, zatímco Luboš vařil svůj luxusní gulášek. Sokol a další byli vázáni jinými rodinnými či pracovními povinnostmi, proto nepřijeli. Večer ještě dorazil Kamil a následovalo jen povídání, hraní, popíjení kvalitních moků, škádlení a také koukání na hvězdičky.
V sobotu celá parta vyrazil na výlet směrem ke Slaměnce, pokochali se nádhernými výhledy, které (dle našeho názoru) rušila turistická atrakce „Stezka v oblacích“ a po sjezdovce a cyklotrialové trati došli zpět na Salaš. Zatopit ve sporheltu a ohřát gulášek bylo dílo několika chvil a už chuťové buňky v ústech všech hodnotily kladně Lubošův výtvor.
V pozdním odpoledni dorazil Jeffův fraucimor (Kobra s Terkou a Eliškou a jejich nápadníky) a s nimi Regina. Pro všechny to byl velmi příjemný večer plný legrace a smíchu (kromě Luboše, kterého „brala“ záda). V pozdním večeru dámské osazenstvo se svými doprovody odjelo. Byla naplánována pracovní brigáda – výměna pražců v palisádě pod srubem na „Čarodějnický potlach“.
V nedělním dopoledni se provedl už jenom úklid a rozjezd domů.
PRACOVNÍ ČARODĚJNICKÝ POTLACH (29.4. – 1.5.2017)
Podle domluvy se již ve středu večer (26. dubna) sešli na srubu Grizzly a Tuleň s STK. Ve čtvrtek dorazil ještě Sokol a společnými silami vybourali staré a shnilé pražce pod srubem a nahradili je jinými (zdravými). V pátečním odpoledni odjel Sokol za svými pracovními povinnostmi. Nahradil ho dorazivší Luboš a poté ještě Jeff a Mišák. V sobotu dopoledne dorazil Kamil, Indián s Věrou. Společnou prací dodělali zbytek palisády a udělali nové schody. Kolem poledne se přijel ještě podívat Bodlák, který však ještě téhož dne odjel, stejně jako Mišák, který mířil za jakýmisi rodinnými povinnostmi. Odpoledne ještě dorazila Lea s Péťou. Vzhledem k tomu, že práce byla hotová, oddali se všichni příjemnému veselí, které bylo spojeno s dodatečnou oslavou Grizzlyho sedmdesátin.
V neděli ještě dorazil Sokol s Barborou, přijela i Kobra a zábava a veselost plynula ve vyjetých kolejích. Vzpomínalo se na minulé zážitky, špičkovalo se, hrálo se – prostě zábava dobrých dlouholetých kamarádů.
Ráno na 1. máj se všichni probudili do slunečného dne, byl proveden úklid a rozjeli se všichni domů.
Slavnostní výroční potlach ke 40. narozeninám osady (30. září 2017)
Vlastnímu slavnostnímu potlachu předcházely přípravy v podobě několika pracovních potlachů, během nichž se připravovala vlastní organizace slavnostního potlachu, připravovalo se dříví, upravilo se potlachoviště, vyráběly se lavičky a bylo nutno udělat plno souvisejících prací, které, pravda, mnohdy nejsou viditelné, ale zaberou spoustu času a energie. Těmto přípravným pracím svůj čas a energii věnovali především Jeff, Sokol, Grizzly, Tuleň, Luboš a Tuleňka.
Na vlastní potlach se „tvrdé jádro“ osady začalo sjíždět už ve čtvrtek 28. září, aby během čtvrtka a pátka dokončili všechny potřebné úkony ku zdárnému průběhu slavnostního potlachu. Dlužno přiznat, že nadměrná úroda hub odváděla poněkud pozornost od práce, ale Lubošova kulinářská produkce vytvořila potřebné zázemí a práce byly beze zbytku dokončeny. Oba večery byly jako obvykle věnovány muzicírování, veselému vyprávění, probírání historek z minulých vandrů, plánování vandrů příštích, a to vše doprovázeno dobrými pochutinami v pevné i kapalné podobě.
V sobotním dopoledni se začali sjíždět kamarádi a hosté na vlastní slavnostní potlach – na 40. narozeniny T.O. Bílý Tesák v Častolovicích. Ve 14 hodin zahájil šerif Sokol slavnostně tento osadní narozeninový potlach, seznámil přítomné s předpokládaným programem a pozval přítomné k osadním soutěžním hrátkám.
První soutěží byla „chůze na kulhavých chůdách“ na předem určenou vzdálenost, přičemž rozhodujícím faktorem byl dosažený čas. Pro ztížení soutěže byly použity chůdy nestejně vysoké, což přineslo nezměrné veselí nad nepovedenými pokusy, ale i naopak uznání nad vynikajícími výkony, jimiž se někteří soutěžící vyrovnali s tímto chůdovým handicapem. Po posouzení dosažených výsledků bylo vítězné pořadí takovéto:
- místo Rybář (čas 8 sekund)
- místo Márty (čas 10 sekund)
- místo Honza (čas 13 sekund)
Dalším soutěžním úkonem byla soutěž dvojic v řezání „kaprovkou“. Úkolem bylo touto pilou přeříznout smrkový kmen, přičemž rozhodujícím faktorem byl opět čas. Ne každá dvojice sladila svou činnost řezání s tímto potměšilým nástrojem a jejich řezání provázelo permanentní „krabacení“ pily. Jiné dvojice však prokázaly svou šikovnost a konečné pořadí dvojic bylo takovéto:
- místo Bodlák – Věra (čas 29 sekund)
- místo Buša – Kučera (čas 36 sekund)
- místo Márty - Honza (čas 44 sekund)
Po krátkém odpočinku a občerstvení se všichni na šerifův pokyn odebrali na potlachoviště. Šerif ještě jednou přivítal přítomné kamarády a povolal posly ohně, kteří zapálili slavnostní oheň. Zazněla Vlajka a za posledním akordem v nastalém tichu kroužily vzpomínky na kamarády, kteří již odešli do Nebeského campu na věčný vandr.
Poté zněly písně a zpěv kamarádů a nezbytné veselé povídání, které doprovází každé setkání kamarádů. Na šerifův pokyn bylo volné veselí přerušeno a byla vyhlášena poslední soutěž – „Posílání kamene aneb kdo má kámen, vypadne“. V této hře, plné smíchu a veselí nakonec zvítězil nestor osady Akéla. druhého místa se zhostil Zdenda a jako třetí skončil Čiko. Poté opět následovaly písně, vyprávění a vůbec všechny veselosti, které k setkání kamarádů u slavnostního ohně patří. Zvláštní uznání patří i Ohnivákovi Jeffovi za vzorné udržení ohně.
Později došlo i k slavnostnímu vyhlášení vítězů soutěží, kteří byli za svůj výkon odměněni nezbytnou plackou.
Naše zvláštní poděkování patří Hobitovi a Čikovi za mimořádný dar - vyřezávaný osadní totem.
Veselí trvalo do pozdních nočních hodin, kdy se všichni postupně uložili k zaslouženému spánku.
Ráno následoval jenom nezbytný úklid potlachoviště i campu, rozloučení a odjezd domů.
Potlach se povedl, mnozí kamarádi se opět po dlouhé době setkali a poplkali a věřme, že toto setkání nebylo vskutku poslední. A H Ó Ó Ó Ó J !!!