O plemeni Chodský pes
"Na hranicích v službách lidu, Chod svůj čekan hrdě nes, v bouři, sněhu, větru, klidu, po jeho boku byl vždy pes."
Chodský pes je české národní plemeno, není však dosud registrované FCI. Jeho historie sahá až do 13. století. Na Šumavě střežili nejdůležitější obchodní cesty odnepaměti Chodové. Psi, kteří je doprovázeli, byli tvrdí, houževnatí a velmi odolní. Jejich povinností nebylo jen střežit pohraničí, ale byli využíváni i k pastevectví a stopování zvěře. O chodském psu psal již Jindřich Šimon Baar ve svých vzpomínkách na historii Chodska.
Praktická regenerace chodského psa byla započata v roce 1985, kdy se narodila první štěňata typem odpovídajícímu vybranému páru.
Chodský pes je středně velký pes ovčáckého typu s obdélníkovým rámcem těla. Má dlouhou srst s bohatou podsadou, díky níž je velmi odolný i v nepříznivém počasí a bezproblémově snáší venkovní chov. Vyniká harmonickou stavbou těla. Charakteristické pro plemeno je postavení a nesení krátkých uší, elegantní linie dlouhé šíje a krku a dále bohatost dlouhé srsti. Jeho pohyb je lehký a volný. Vyznačuje se živou povahou bez známek nervozity. Je přítulný ke členům rodiny, zejména k dětem. Vůči cizím osobám je zdrženlivý, avšak při ohrožení svých blízkých nebo jejich majetku umí být ostrý a útočný. Je výborným hlídacím, ochranným a doprovodným psem, který je schopen náročného výcviku a řada chodských psů úspěšně konkuruje tradičním služebním plemenům. Je obdařen vynikajícím nosem, čichové práce zvládá s lehkostí a temperamentem. Díky ideální střední velikosti a dobré ovladatelnosti lze chodského psa využít ve slepeckém výcviku. Navíc pro výborné čichové schopnosti může být s úspěchem nasazen při záchranářských akcích a při vyhledávání osob v lavinách. Projevuje rovněž vlohy pro střežení stád a práci v zápřahu. Výborně zvládá i agility a dogtrek.