Jdi na obsah Jdi na menu
 


Exekutor Vrána: Já, anebo radši Ukrajinec, co láme prsty?

Exekutor Vrána: Já, anebo radši Ukrajinec, co láme prsty?

Druhý díl rozhovoru s nejobávanějším českým exekutorem. Proč Tomáš Vrána zarytě odmítá zveřejnit výdělky svého úřadu? O kolik zakázek by přišel, kdyby byla zavedena místní příslušnost exekutorů, která by podle mnohých zkrotila největší exekutorské dravce? A nepřipadá mu trochu provokativní, když soudní exekutor sponzoruje fotbalový klub? Ptáme se na všechno.
Exekutor Vrána: Já, anebo radši Ukrajinec, co láme prsty?
 

První díl rozhovoru s Tomášem Vránou (a Davidem Talou, asistentem jeho exekutorského úřadu) jste četli minulý týden:

Hlavním tématem druhého dílu je, vedle výdělků exekutorského úřadu Tomáše Vrány, zavedení místní příslušnosti exekutorů – teritoriality. Zatímco dnes má přerovský exekutorský úřad zakázky po celé republice, po jejím zavedení by směl působit jen v hranicích svého obvodu nebo kraje.

Pro místní příslušnost exekutorů je Exekutorská komora, Soudcovská unie, Notářská komora, organizace Člověk v tísni, Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR nebo ministr pro lidská práva a rovné příležitosti Jiří Dienstbier.

Navzdory široké podpoře ale není zdaleka jisté, že k zavedení teritoriality dojde. Řada vlivných hráčů je totiž proti. Mezi nimi i soudní exekutor Vrána.


Jaký máte názor na zavedení místní příslušnosti exekutorů?

Tomáš Vrána: Jsem absolutně proti. Je to chiméra, která nepomůže nikomu. Největší negativní dopad by to mělo na věřitele, snížila by se vymahatelnost práva. Znám fůru kolegů, kteří svůj úřad nebudovali na víc než dva nebo tři tisíce spisů ročně, mají to jako „rodinný podnik“ s pár zaměstnanci. Nemají další ambice. Jejich vybavení nemůže konkurovat možnostem, které v rámci komunikace máme my. Velcí věřitelé jako banky, pojišťovny nebo mobilní operátoři dnes komunikují třeba s pěti deseti exekutory, které si vyberou. Když bude zavedena teritorialita, budou nuceni komunikovat se všemi – teď je nás 156. Náklady věřitel samozřejmě promítne do cen pro klienta. Banka třeba tím, že zvýší poplatky. Takže se to obrátí proti všem. Teritorialita je obezličkou pro exekutory, kteří se na trhu nedokážou etablovat, ačkoli mají stejné možnosti jako jiní. Myslí si, že jim přibude zakázek.

EXEKUTORSKÁ KOMORA: MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST ZVÝŠÍ VYMAHATELNOST PRÁVA

„Zavedení místní příslušnosti soudních exekutorů by účastníkům řízení přineslo řadu nesporných výhod: blízkost exekutorského úřadu, lepší dohled nad dlužníkem a kontrolu jeho majetkových poměrů, snazší možnost požádat o splátkový kalendář, přehlednou evidenci spisů u jednoho soudního exekutora, zkrátka vyšší vymahatelnost práva. Díky místní příslušnosti by došlo ke stabilizaci systému a k posílení nezávislosti soudního exekutora tím, že se odstraní prvek konkurujících si podnikatelů. Tyto argumenty zastává v souvislosti se zavedením místní příslušnosti soudních exekutorů řada institucí. Kritika byla zaznamenána pouze ze strany několika málo subjektů, které jsou navázány na velké věřitelské domy a které se obávají, že změna systému pro ně bude znamenat nutnost upravit nastavení stávajících pravidel a schémat,“ píše Exekutorská komora v prohlášení z tohoto týdne.

TOMÁŠ VRÁNA

Tomáš Vrána
 
 

Narodil se v roce 1962 v Přerově. Je ženatý. Z prvního manželství má již dospělého syna.

V roce 1985 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity J. E. Purkyně v Brně (dnes Masarykovy univerzity). Po koncipientské praxi a složení justičních zkoušek působil jako soudce na okresních soudech v Karviné a Přerově. Následně na Krajském soudu v Ostravě a také jeho pobočce v Olomouci. Později vykonával advokátní praxi v Olomouci. V září roku 2001 byl jmenován ministrem spravedlnosti do funkce soudního exekutora, a to hned v první skupině jmenovaných – patří k „služebně nejstarším“ exekutorům v Česku.

„Zajímá mne historie a rovněž hudba – jak vážná (klasická), tak rocková. Díky své druhé manželce jsem se začal zabývat i kynologií, volné chvíle rádi trávíme se svými dvěma psy – brazilskými filami,“ říká Tomáš Vrána.

Kteří velcí věřitelé patří k vašim klientům?

David Tala: Tuto informaci sdělovat nemůžeme. Mnohé instituce si nepřejí být v souvislosti s exekučním vymáháním zmiňovány. Přání klientů jsme nuceni respektovat.

Tomáš Vrána: Náš úřad vymáhá například nesplacené spotřebitelské půjčky pro bankovní instituce, nezaplacené tarify mobilních operátorů nebo svoz komunálního odpadu pro města a obce. Tyto věřitele lze označit za velké. Ale nutno dodat, že výrazná část naší agendy patří drobným živnostníkům, matkám samoživitelkám a jiným drobným věřitelům, kterým dřív někdo odmítl zaplatit za službu či výrobek, alimenty nebo jen poškodil jejich majetek a vzniklou škodu odmítl narovnat. Součet těchto „běžných“ exekucí převládá nad ostatními.

O kolik zakázek by váš exekutorský úřad přišel, kdybyste museli působit jen v hranicích kraje?

Tomáš Vrána: O víc než devadesát procent.

David Tala: A jsou úřady, které si zase o devadesát procent polepší.

Takže byste musel propustit většinu zaměstnanců…

Tomáš Vrána: Samozřejmě. Minimálně sto osmdesát zaměstnanců ze současných dvou set. Ale je to jen hrubý odhad, zatím se na ten katastrofický scénář nezaměřuji, zabývám se povinnostmi, které mám teď, a ne tím, co někdy možná bude.

David Tala: Se zavedením teritoriality se změní něco, co dnes funguje hodně dobře. Věřitelé zase přistoupí k nějakým pokoutným formám vymáhání. Představte si, že vám bude přidělen soudní exekutor, který nekomunikuje, který vymáhá od stolu, málo. A vy se s tím budete muset smířit.

Máme tolik špatných a líných exekutorů?

Tomáš Vrána: Zeptejte se věřitelů, ti jsou objektivním měřítkem. Já bych nikoho z kolegů nechtěl hodnotit. Proto mě mrzí, že někteří z kolegů se tak vehementně pouštějí do mě a mého úřadu. Ale nejsem zase takový optimista, abych si nedokázal uvědomit, že závist je klasická česká vlastnost. Když potkám na ulici někoho z advokátů, kteří zastupují věřitele, ptají se mě – co s tou teritorialitou blázníte? Já mu říkám – počkat, já s tím nemám nic společného, já místní příslušnost zavádět nechci.

EXEKUTORSKÁ KOMORA: JSOU TO LICHÉ OBAVY

„Jakékoliv obavy z nečinnosti soudního exekutora, který by byl pověřen výkonem řízení například pro výživné, jsou liché. I po zavedení místní příslušnosti by samozřejmě bylo možné postihnout nečinnost v řízení. Soudní exekutor by byl dokonce lépe kontrolovatelný dohledovými orgány, a pokud by nepracoval správně, byl by – stejně jako dnes – kárně postižitelný,“ uvedla tento týden mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.

Cílem zavedení místní příslušnosti podle komory mimo jiné je, aby nebyly vedeny zbytečné exekuce. „Aby nebyly vymáhány zbytečné pohledávky žalované neodpovědnými věřiteli a aby byl dlužník pod stálým dozorem soudního exekutora, který by byl beze zbytku zpraven o jeho situaci. Neplatiči by pak těžko ukrývali svůj majetek před věřiteli a s velkou námahou, ba takřka nemožně by mohli realizovat podvody týkající se krácení věřitelů,“ pokračuje mluvčí Exekutorské komory.

Podle řady názorů je vzájemná konkurence exekutorů – tedy fakt, že exekutoři nejsou místně příslušní – základní příčinou využívání nehumánních a neetických metod. Exekutoři soutěží o klienta. Kdo využívá drsnější metody, vymůže víc a dostává víc zakázek.

Tomáš Vrána: To je tvrzení, které by měli ti, kdo to říkají, nějak doložit. Hlavní problém je jinde. Nikdy nebylo oficiálně stanoveno, jestli je exekutor fyzická nebo právnická osoba, nebo co vlastně je. I nejvyšší soudy, včetně Ústavního soudu, s tím vždycky nakládaly, jak se jim hodilo. Když se jim hodilo, abychom byli soukromí podnikatelé, byli jsme podnikatelé. Když se jim hodilo, abychom byli prodlouženou rukou státu, považovali nás za samosprávnou úřednickou osobou.

Cítíte se být podnikatelem, nebo státním úředníkem?

Tomáš Vrána: Na začátku jsem se cítil spíš jako úředník. Ale postojem státu byl exekutor nucen chovat se jako podnikatel – má sice od státu dané určité pravomoci, ale vše co budoval, celý úřad, musel platit ze svého. Od státu exekutor v životě neviděl ani korunu. Když to zjednoduším, bylo to postavené takto: vymáhejte za nás právo, ale nedáme vám na to ani kačku. Nejsem si jistý, jak by se některé evropské instituce tvářily na to, kdybychom teď najednou začali měnit pravidla. A to nechci mluvit o nějaké soutěži, Listině práv a svobod a tak dál…

NEJVYŠŠÍ EXEKUTOR NA PENÍZE.CZ

David Koncz
 
 

Rozhovor s Davidem Konczem, šéfem Exekutorské komory ČR

Prezident Exekutorské komory David Koncz řekl v rozhovoru pro Peníze.cz, že tím, že se Exekutorská komora přihlásila k principu místní příslušnosti, dala najevo, že chce, aby zmizela i hypotetická možnost, že by se exekutor choval neeticky. On tedy souvislost mezi konkurencí exekutorů a neetickými metodami přinejmenším hypoteticky připouští.

Tomáš Vrána: Na mimořádném sněmu Exekutorské komory, kde bylo prezidium pověřeno ve vztahu k teritorialitě tímto postupem, jsem osobně byl, takže je mi to jasné. Přístup každého exekutora ale musíte hodnotit ad hoc. Každý exekutor je jiný, nemůžu se vyjadřovat k tomu, jak se chovají ostatní.

Nemůže podle vás vzájemná konkurence exekutory provokovat k přístupu, který není úplně košer z hlediska etiky?

Tomáš Vrána: Pokud na to někdo přistoupí, já mu v tom zabránit nemůžu. Dnes jsou na to ale takové kontrolní páky, že jsou schopné to bez problému uhlídat. Není třeba řešit to teritorialitou, která nikomu nepomůže.

Na sněmu Exekutorské komory, který zmiňujete, hlasovalo pro zavedení místní příslušnosti 85 ze 102 přítomných exekutorů. Opravdu se tak velká většina exekutorů mýlí?

Tomáš Vrána: Ti, kteří dnes mají málo zakázek, si tím výrazně polepší. Zastánci teritoriality si navíc současně odsouhlasili zavedení takzvaných obligatorních záloh, které spočívají v tom, že by věřitel byl povinen za exekuci zaplatit zálohu před jejím provedením. Dnes zákon umožňuje vybrat zálohu, nicméně pracuje se s tím ad hoc, záloha se někdy vybírá, někdy ne, navíc je vratná. Oni chtějí, aby byla obligatorní. Je jasné, že řada exekutorů tuhle zálohu spotřebuje třeba za poštovné, aniž by se hnuli z místa.

David Tala: Pro exekutora to znamená mít své jisté v podstatě bez práce.

Podle vás tedy žádná změna není potřebná?

Tomáš Vrána: Samozřejmě nic nechci zakonzervovat na věčné časy. Vždycky je co zdokonalovat. Jsem pro různé dílčí změny, například přesnější úpravu postupu u mobiliárek. To jsou věci, které se dají zlepšovat a musí vycházet z praxe. Žádný zákon, který začne platit, není hned bezchybný.

David Tala: Když ale přistoupíme k tak radikální změně, jako je místní příslušnost exekutorů, může to celý systém vymáhání práva ochromit. Podívejte se, co se děje na Slovensku, tam se kvůli dluhům střílí nebo zapalují auta, a nikomu to už nepřijde zvláštní.

PORADNA PŘI FINANČNÍ TÍSNI

 
 

Zdarma.

Odborné poradenství pro dlužníky v exekuci, vystavené právnímu i mimosoudnímu vymáhání,zpracování návrhu na osobní bankrot, konzultace před půjčkou a mnoho dalšího. 

Pobočka Poradny při finanční tísni na Peníze.cz

KAM NEMŮŽE EXEKUTOR...

 

Exekutor nesmí všechno a nesmí všude. Nedotknutelné jsou jednak některé sociální dávky, i z ostatních příjmů vám ale musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum.

Víc se dočtete v našem článku Kam už exekutor nemůže
 
A nezabavitelné minimum vám spočte naše kalkulačka:
 
 Kč

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Myslíte, že to u nás hrozí?

David Tala: Můžeme se přiblížit balkánským zemím, kde se vymáhá způsobem, který si tady nedovedeme představit.

Tomáš Vrána: Když se o zavedení místní příslušnosti bavíme s věřiteli, říkají – to si snad děláte legraci, to si mám zase začít najímat Ukrajince, aby šel dlužníkovi polámat pár prstů? A oni to opravdu udělají, když nebudou moct vymáhat právo podle zákona.

Česká televize uveřejnila e-mail, který jste údajně rozeslal svým kolegům. Cituji: „Jsem připraven v případě jakéhokoli budoucího zásahu do zásady celorepublikové působnosti exekutorů žalovat Českou republiku za náhradu ušlé škody a zmařené investice a rovněž napadnout takovou právní úpravu u Ústavního soudu ČR. Ať se vám to líbí, nebo ne, jsem podle exekučního řádu podnikatel, byť na mě je přenesena část výkonu veřejné moci.“ To jste napsal?

Tomáš Vrána: Ano.

Trváte na tom, že když bude zavedena teritorialita, budete žalovat stát?

Tomáš Vrána: Záleží na tom, jak přesně to dopadne. Kdyby mělo dojít k tomu, co se navrhuje, samozřejmě využiju všech prostředků, které mi zákon umožňuje. Můžu podat ústavní stížnost i se obrátit na Evropský soudní dvůr. K teritorialitě má velice opatrný postoj i Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Já už dneska nebojuju jen za sebe, ale také za své lidi. Vyhodím sto osmdesát lidí na chodník, jen kvůli tomu že někoho napadlo, že se pravidla změní?

Postavení soudního exekutora by se podle prezidenta Exekutorské komory Koncze mělo víc přiblížit postavení soudce… Pokud podle vás má věřitel právo vybírat si svého exekutora, neměl by mít také žalobce právo vybrat si soudce? To je stejná logika.

Tomáš Vrána: Připodobnění k soudcům znamená jen to, že v určitých oblastech, kde to zákon umožňuje, má rozhodnutí soudního exekutora stejnou váhu jako rozhodnutí soudce. Opravné prostředky proti našim rozhodnutím ale stejně ve většině případů řeší soud. Soudce a jeho podřízení na rozdíl od nás dostávají od státu mzdu, neplatí žádné DPH a podobně.

 Stýkáte se s politiky a přesvědčujete je, ať hlasují proti zavedení místní příslušnosti?

Tomáš Vrána: Já osobně?

Nebo někdo z vašich lidí.

Tomáš Vrána: Pokud chodíte na akce jako je Právník roku a další, potkáte se s politiky, i kdybyste nechtěl, často jsou právníci.

Říkal jste, že po zavedení teritoriality byste přišel o devadesát procent zakázek. Ale co když si to převedeme na peníze? O kolik by vám klesly zisky – jaké zisky máte dnes?

Tomáš Vrána: To jsou věci, které absolutně nechci zveřejňovat. Na rozdíl od jiných kolegů mám povinný audit. Když po mně někdo bude tyto informace žádat oficiálně, je to k dispozici. Ale nemíním to říkat sdělovacím prostředkům. Stejně jako obsahy pracovních smluv mých zaměstnanců. Když k nám přijde kontrola, samozřejmě do toho mají možnost nahlédnout.

Sám se považujete za podnikatele, máte dvě stě zaměstnanců, patrně vysoký obrat… Každé eseróčko musí v obchodním rejstříku uveřejňovat svou účetní závěrku. Není nefér, že vy tyto informace zveřejňovat nemusíte?

Tomáš Vrána: Mně to neukládá zákon, takže nejsem povinen tyto informace sdělovat. Když mi zákon tu povinnost uloží, sdělovat to pochopitelně budu. Já osobně ovšem nejsem příznivcem zveřejňování, to řeknu hned. Asi bych byl první z exekutorů, kdo by to uveřejnil, nevím, že by zisky nebo obrat úřadu uveřejňoval někdo z kolegů.

Ani řádově nenaznačíte?

Tomáš Vrána: Nenaznačím.

Máte dvě stě zaměstnanců, všichni dostávají mzdu, takže obrat se bude pohybovat ve vyšších desítkách milionů…

David Tala: To určitě ne, jsme v Přerově, nejsme v Praze.

Tomáš Vrána: Já bych to nechal bez komentáře. Na to máme právo.

Nemyslíte, že by to bylo pěkné gesto? Byl byste první, transparentnější než kolegové.

Tomáš Vrána: Opravdu ne. Spoustu lidí by to naštvalo a spousta lidí by to ode mě považovala za podpásovku.

Koho máte na mysli?

Tomáš Vrána: Většina mých kolegů. Říkat to opravdu nebudu. Myslím ale, že audit by měl být povinný i pro ostatní.

Vy máte audit povinný kvůli výši obratu?

Tomáš Vrána: Ano, kvůli obratu a počtu zaměstnanců.

Týká se to jen vašeho exekutorského úřadu?

Tomáš Vrána: Ne, ještě asi patnácti úřadů. Myslím ale, že by to bylo vhodné i u ostatních.

David Tala: Ke zveřejňování zisků exekutorského úřadu nebylo nikdy v minulosti přistoupeno, domnívám se, že to není na místě ani za současných okolností. Jedná se o nevypovídající údaj.

Tomáš Vrána: když se budete chtít dočíst perfektní drby o tom, co všechno mám, otevřete si stránky Centrálního registru dlužníků. Kromě soukromého vrtulníku a letadla prý mám koupený vlastní ostrov. Prý také vlastním apartmán v Dubaji – kde jsem v životě nebyl ani na dovolené. Je lepší to vůbec nekomentovat. Čím víc se něco snažíte vysvětlit, tím víc otázek otevíráte pro lidi, kteří se pořád a pořád snaží hledat jen to negativní.

Nevíme tedy, jaké máte zisky. Ale víme, že je váš exekutorský úřad opravdu velký. A že kromě výkonu exekucí máte, nebo jste alespoň měli v minulosti, i řadu jiných aktivit. Provozujte web exekuce.cz, platíte si PR agenturu, která vám má vylepšovat obraz v médiích, dříve jste dokonce sponzorovali fotbalový klub Sigma Olomouc. Takové sponzorství je poměrně nestandardní aktivitou na úřad, který má vykonávat veřejnou moc. Nepřipadá vám to trochu provokativní?

Tomáš Vrána: A přijde vám provokativní sponzorovat Nadaci Charty 77?

David Tala: Fotbalový klub je samozřejmě specifikum, které zaráží spoustu lidí. To byla srdcová záležitost. Také ale máme spoustu aktivit v oblasti podpory dětských domovů, táborů, lidí s handicapem. Takových věcí jsou desítky ročně. Vlna nevole nás přiměla informace o sponzorství z webu stáhnout, protože to bylo nežádoucí. Veřejnost si to nepřeje. Pomáhat by se v tomhle státě asi moc nemělo.

Prezident Exekutorské komory Koncz o vašem sponzorství fotbalového klubu v České televizi řekl: „Rozhodně to není normální, takový postup velmi kritizuji, kritizovala to Exekutorská komora už v minulosti. Považuji to za velmi nešťastné.“

Tomáš Vrána: To sponzorství už skončilo. Působili jsme tam asi pět sezón. A nešťastné? Jak pro koho. Tyhle peníze byly z mého podnikání. A kam dám peníze, které bych si jinak mohl nechat jako svou podnikatelskou odměnu – ať už jde o fotbalový klub nebo jiné charity – je moje věc. Nemám to zakázané. Sponzorujeme i různé projekty finanční gramotnosti na základních školách. Snažíme se šířit osvětu.

 

ANKETA

Věříte Tomáši Vránovi, že se mu klidně spí?

Sponzoroval jste někdy nějakou politickou stranu?

Tomáš Vrána: Nikdy. A v životě jsem v žádné politické straně nebyl, nikdy mě do toho nikdo nedokopal. Před rokem osmdesát devět jsem se tomu strategicky vyhýbal změnou okresního soudu, kde jsem působil. Brzy potom naštěstí přišel Listopad. Dost ne mě tlačili, ale já jsem nechtěl. Po revoluci mě oslovovaly partaje podle toho, jak jsme zrovna byli nebo nebyli na výsluní, počínaje sociální demokracií. Vnímám politiku takovou, jaká je, ale nechtěl bych se toho účastnit.

Jste obávaný člověk. Často musíte čelit tlakům, ostrým mediálním výpadům, silné nevoli ze strany veřejnosti. Také se setkáváte se silnými lidskými příběhy. Jak se s tím vším lidsky vyrovnáváte? Naši čtenáři nás žádali, abychom se vás zeptali – jak se vám spí?

Tomáš Vrána: Jak se mi spí – tuhle otázku jsem dostal už tolikrát… Spí se mi dobře. Ale někdy ty lidské příběhy s vámi zacvičí. Když se ale chcete chovat profesionálně, musíte mít odstup. Já jsem se k odstupu propracoval už v době, kdy jsem byl soudce. Tam je odstup nutný. Některé věci mě ale rozhodí a pak jsem protivný. Třeba kampaň televize Nova proti našemu úřadu ze začátku roku. S prominutím mi lezli až do baráku v trvalém bydlišti, otravovali mé rodinné příslušníky. Stává se, že mým zaměstnancům někdo vyhrožuje, dostáváme anonymy – police to odloží a nic se neděje. Pokud se neobrníte, mohl by se z toho člověk velice rychle zbláznit, když to řeknu slušně. Ono je důležité si najít nějaké své soukromí, uzavřít se trochu do svého světa. Musíte se otřepat a jít dál. Jinak to nejde. To neplatí jen ve vztahu k mému povolání, ale obecně. Kdybyste chtěli vidět, co jsou moje mimopracovní aktivity, tak je to právě tohle… Ukáže fotografii svého psa v mobilu.

Zdroj: http://www.penize.cz/exekuce/291341-exekutor-vrana-ja-anebo-radsi-ukrajinec-co-lame-prsty