Druhy krmiv a krmná technika
28. 10. 2009
Tak, na tuto kapitolu jsem se obzvláště těšil, ovšem jen z laického hlediska. Pokud bych tuto kapitolu měl pojmout tak, jak je pojata v každé z odborných literatur, pojednávajících o králících, nerozuměl bych svým slovům ani já, natož pak vy! Ani si nedovedete představit, kolik pojmů a odborných názvů se okolo krmení a kmiv v této literatuře nalézá. Když to vezmu jen okrajem, je to např. škrobová hodnota, dusíkaté látky, mikroelementy, potřeba energie na kg hmotnosti, krmná dávka v období klidu, atd. atd. Zkrátka, pokud si pořídíte nějakou knihu a narazíte na tuto kapitolu, spíše vás to odradí, jelikož jejich z teoretických informací to vypadá tak, jako kdybychom měli před každým krmením spočítat na kalkulačce, kolik čeho dáme, kdy to dáme a do čeho to dáme - dělají z toho starašnou vědu a přitom je to tak jednoduché.
Krmiva
Jak každý ví, králík je býložravec (pozor, není to hlodavec, jak si někteří myslí) a tudíž mu musíme zkrmovat "pouze" krmiva rostlinnéhi původu. Samozřejmě můžeme přidat i nějakou tu kostní moučku či mléko pro kojící samice, ale množství těchto krmiv je minimální.
Chovatelé krmiva rozdělují do několika skupin a i v literatuře se dělí rozdílně. Já proto zvolil tento způsob:
objemná krmiva
suchá
zelená
jadrná krmiva
šťavnatá kmiva
ostatní krmiva
granulovaná krmiva
Každé z těchto krmiv hraje v životě králíka svou roli - některá více či méně. My se s nimi nyní podrobněji seznámíme.
Objemná krmiva - suchá
Do této skupiny řadíme vlastně jen dvě krmiva, seno a slámu, ovšem každé z těchto krmiv se dělí na jednotlivé druhy. Na kvalitu sena má velký vliv hned několik faktorů - je to doba seče, délka sušení, počasí, uskladnění a především botanické složení trávy, kterou sušíme. Ať už se jedná o jakoukoliv rostlinu, kterou se chystáme usušit, musíme mít na paměti, že by se měla posekat nejpozději do květu, poté se již snižuje její hodnota. Samotné sušení by měla proběhnout v době, kdy je pěkné počasí, proto musíme seč dobře naplánovat, seno by nemělo zmoknout a mělo by být usušeno co nejdříve - pokud je 4. den po seči v seníku, je to výborný výsledek. Skladování sena je jednoduché - musí být na dobře větraném, suchém místě, nahrnuté na hromadě, či naskládané ve vrstvách, což neplatí u vojtěškového a jetelového sena, ale k tomu se ještě vrátíme. Navíc se doporučuje seno prohodit trochou soli, která vytáhne vlhkost a seno ještě více zkvalitní. Dobře usušené a uskladněné seno krásně voní, je zelené, při proklepání se z něj nepráší. Nekvalitní seno je nažloutné, králík se do něj moc nehrne. V žádném případě nesmí být seno plesnivé či jinak znečištěné, což platí u všech krmiv. Seno se NESMÍ ihned po usušení zkrmovat, jelikož nadýmá, proto je nutné počkat minimálně 6 týdnů!
Nejkvalitnějším senem je seno vojtěškové, ovšem pěstování vojtěšky není tak jednoducho záležitostí, jak vysetí trávy, která vyroste skoro všude. Vojtěška je velmi závislá na počasí, na obsahu živin v půdě a tudíž se jí všude nedaří. Kosit se má před květem a sušení je další zapeklitou záležitostí, jelikož vojtěška je lístečková rostlina. Tyto lístečky by se při sušení na zemi odrolily, tudíž se vojtěška musí sušit na sušácích, na zemi může zůstat jen jeden den, aby dobře zavadla. Stejně je to i se skladováním - musí se skladovat ve vrstvách, kdy každá vrstva je oddělena např. dřevěnou mřížkou. Vhodné je prosolení. Vojtěškové seno předkládáme zejména mladým králíkům po 2. měsíci stáří a chovným jedincům, zejména samicím.
Dalším kvalitním senem je seno jetelové, nebo jetelotravní, které má podobné nároky na sušení, jako vojtěška, jelikož by se z jetele odrolili lístečky, které jsou na rostlině tím nejcenějším.
Nejběžnější je seno luční, které je při včasném a rychlém usušení také velmi kvalitní a králíci se do něj s chutí pustí. Právě u lučního sena má na jeho kvalitu vliv botanické složení trav.
Mějme na paměti, že seno zkrmujeme králíkům v tomto pořadí - mláďatům to nejkvalitnější, březím a kojícím samicím, kvalitní až průměrné a samci či mladí králíci po 4. měsíci se spokojí i s horší kvalitou, ale jak bylo již psáno, nikdy nesmí být jakkoliv závadné!
To jsou nejběžnější sena. Dalšími rostlinami, které se na zimu suší, jsou kopřivy, které leckdy předčí svou kvalitou seno jetelové. Na jeho kvalitu má enormní vliv, stejně jako u vojtěšky, doba seče. Kopřivy musíme zásadně séci před květem, jelikož poté ztrácí živiny.Kopřivy se suší nejlépe ve snůpcích, které se zavěsí na vzdušném místě. Poté se můžou buď rozsekat a přidávat v zimě do různých míchanic, nebo zkrmovat přímo celé rostliny. Bohužel kopřivové louky většinou neexistují, tudíž tohoto kvalitního sena je nedostatek. Zkrmujeme je hlavně kojícím samicím a mláďatům. No a posledním krmivem, které se celkem hodí k sušení je mrkvová nať. Je lepší ji zkrmit čerstvou, ale při přebytku nám v zimě také dobře poslouží. Sušit by se měla jako kopřivy, zbavená hlíny a jiných nečistot. Nať zkrmujeme zejména samicím před připuštěním a mláďatům. Nikdy nepředkládáme toto krmivo březím samicím, u kterých by mohlo způsobit potrat.
Co se slámy týče, její kvalita není rozhodující. Sláma slouží ve velké míře jako podestýlka, zdroj tepla zabraňující vlhkosti a udržující v kotci relativní čistotu. Nejlepší je sláma ovesná a ječná, pokud je hodně kvalitní, králíci jí nikdy nepohrdnou a pokud jim jí poskytneme např. 2x týdně, s chutí se do ní pustí. Méně vhodná je již sláma pšeničná, ale také se může použít.
Objemná krmiva - zelená
Zde asi není třeba co vysvětlovat. Každý ví, jak tráva vypadá, ale... nejen trávou živ je králík! Včetně výšše uvedených rostlin v čerstém stavu patří do zelené píse ještě mnoho dalších plevelů, zeleniny nebo větviček z rozličných stromů. Všechny tyto plodiny si musíme stejně jako u sena před krmením připravit - natrhat, posekat, sklidit, atd. Tak například tráva by se měla séci nejlépe dopoledne, kdy ještě není natolik vysušená, je stále orosená. Trávu, ani jinou zelenou píci nelze delší dobu skladovat, max. 2 dny, jinak zavadne, čímž klesá její hodnota, nebo se dokonce stane nepoživatelnou. Upozornit musíme také na možnost zapaření píce. To hrozí v případě, když chovatel stlačí hromadu píce, nebo je naskládána ve velkém množství na sobě. Pokud je píce navíc mokrá, nebo ji necháme v teple, tak se riziko ještě zvyšuje a máme zaděláno na malér, jelikož zapařená píce králíka odrovná!
Jetel
Jetel a vojtěška je nejkvalitnějším krmením, ovšem s vojtěškou se to nesmí přehnat, zejména u velmi mladých králíků. Klasická luční tráva zaujímá stejně jako luční seno hlavní postavení v krmivové základně některých chovatelů. Tráva, kterou zkrmujeme, nesmí být, jak už jsem psal, v žádném případě zapařená, neměla by pocházet z prostorů podél silnic nebo zahrad, kde se volně potulují psi a kočky - nebezpečí kokcidiozi.
K trávě snad není potřeba se sáhodlouze rozepisovat, spíše bych rád popsal jiná zelená krmiva.
Porost krmné kapusty
Prvním z nich je krmná kapusta, která poskytuje nemalé množství kvalitního krmiva až do pozdního podzimu, jelikož listy kapusty jsou mrazuvzdorné, tudíž s ní můžeme krmit až do prosince. Kapusta potřebuje dobře zrytou půdu s dostatkem humusu, nejlépe chlévského hnoje - neškodí ani přihnojování během vegetace v červenci a srpnu. Vysévá se od konce dubna do konce května v pěstebním sponu 40 x 15cm i větším. Na škodu není ani pěstování na hrůbcích. Povolenou odrůdou u nás je INKA, která dorůstá výšky asi 150cm.
Rostliny topinambur
Dalším vynikajícím zeleným krmivem jsou listy topinambur, které také poskytují hlízy, ale o tom i o pěstování až v další podkapitole. Králíci mají velmi rádi i čerstvou mrkvovou nať, která se hodí pro mláďata a kojící samice, ovšem nikdy ne pro samice březí - riziko potratu. Nať i mrkev navíc podporují říji. Pokud si budete chtít vypěstovat hrách, listy i se stonky můžete také králíkům nabídnout, ovšem jen v malém množství, jelikož obsahují až příliš dusíku. Nepohrdnou ani nedozrálými lusky.
Mladá krmná mrkev
Vyzkoušet můžete i jiné zahradní odpady, jako listy kedluben (opatrně), jahod, květáku, brokolice, petržele či celeru (vyvolává říji), hlavkového salátu, okurek, ředkviček a jiných zelenin, ale vše jen v malém množství. Sami poznáte, co Vašim králíkům chutná.
Větvičky stromků jsou některými chovateli pokládána za zelená krmiva, tak napíši i něco o nich. Ušákům můžete na ohryz předkládat větvičky i s listy ovocných stromů, břízi, lípy, topolu, atd. Vyvarujte se podávání větví z javoru, jasanu a vrby březím a kojícím samicím, jelikož zastavují laktaci. Lze je proto využít pro zastavení laktace ve vyjímečných situacích (podložení mláďat, rozhrabané hnízdo). Vrbové proutí navíc slouží jako prevence proti kokcidioze, proto ho můžete pár dní před kydáním králíkům předhodit. Zcela nepoživatelné větve tisu a tůje ensmíme předkládat vůbec - jedovaté.
Kopřivy těsně před květem
Hojně využívány jsou i kopřivy pro své příznivé dietické a zdravotní účinky. Najdeme je často na kraji lesa, na zarostlých loukách, okolo hnoje, všude tam, kde je velmi dobrá půda. Před předložením do kotce se vyplatí nechat kopřivy zavadnout, aby tolik nepálily, nebo je rovnou spařit, čímž se pálivý účinek ztratí zcela. Můžou se předkládat všem skupinám králíků, nejlépe mláďatům a kojícím samicím. Předkládáme je hned z jara, jelikož se nemusíme bát, že by se králíci přecpali - pálí je a dlouho si budou zvykat.
Neméně známými bylinami jsou jitrocel a smetánka, neboli pampeliška. Tyto rostliny se oběvují časně z jara a pomohou nám proto převyknout králíky ze suchého na zelené krmení, pokud je to účelné. Zkrmovat můžeme jak listy, květy, tak i kořeny pampelišky.
Měli bychom se zastavit i u jedovatých rostlin, mezi které patří např. bolehlav, pryskyřník, vlašťovičník či rulík. Tyto a další rostliny předložené ve větším množství způsobí králíkovi v tom horším případě smrt. Pokud se objeví jedna dvě rostliny na louce a nebíte o nich, nemělo by se nic stát, jelikož je jejich množství v krmné dávce zanedbatelné.
Bolehlav králíkům nepředkládejte
Jadrná krmiva
Každému je snad jasné, o co v této kapitole jde. Jádro, neboli obilí (ovšem i luštěniny a olejniny) je nepostradatelnou soušástí chovu, jelikož umožňuje králíkům správný vývin, růst a dobrou fyzickou a zdravotní kondici (když se to nepřežene). Tyto krmiva také jen tak neseženeme, jelikož pěstování pro drobnochovatele nepřipadá v úvahu, proto je nutný nákup, ovšem není to levná záležitost. Pokud nemáte možnost opatřit si kvalitní jádro, raději ani s chovem nezačínejte. Žádné jádro bychom neměli králíkům poskytnout dříve než měsíc po sklizni, aby se nenafoukli.
Oves je pro své výborné dietetické vlastnosti nejvhodnějším krmivem pro chovné jedince a mladé králíky. Neobsahuje tolik škrobu a proto králíci tolik netuční. Navíc podporuje pohlavní činnsot zejména u samců, dále dobře působí na plodnost a kvalitu srsti. Mladí králíci ho dobře přijímají a rádi ho vylupují. Do odstavu, tj. do 6-8 týdne můžeme klidně mláďatům i samicím přidávat ovesné vločky. U samice zvýší laktaci a mláďata si lépe zvykají na pevná krmiva.
Naproti tomu ječmen se výborně hodí na výkrm a pro kojící samice. Králíkům od 2. měsíce stáří můžeme ječmen předkládat bez obav, ale nikdy do rezervy, nejlépe jen jednou denně - večer. Jako přídavek se hodí pro kojící samice pro doplnění energie. U samic ječmen oddaluje říji.
Další výkrmovou obilninou je bezesporu kukuřice, s níž to nesmíme přehnat. Má vysoký obsah škrobu, tudíž se velká část mění na tuk, nežli na svalovou hmotu. Proto je dobré kukuřici, nebo spíše kukuřičný šrot, předkládat starším vyřazeným králíkům pro zlepšení kvality masa, nebo králíkům starším 4. měsíců pro získání dobrého tuku. Výhodná je kombinace s ječmenem. Kukuřici můžeme stejně jako ječmen pobčas přidat kojící králici, jiným chovným kusům ne - zatloustli by.
Pšenice a žito nění pro králíky nezbytným krmivem a většina ho i nerada přijímá. Mnohem raději mají výrobky z tohoto obilí - pečivo, samozřejmě usušené a tvrdé. Králíci si hlodáním tvrdého chleba obrušují zuby a alespoň chvíli nehlodají stěny králíkárny. Navíc je tvrdé pečivo dobrou náhražkou za jádro, tudíž při předložení pečiva nemusíme dávat králíkům tolik obilí. Abychom se vyvarovali krmných chyb, budeme králíkům předkládat jen chléb, housky a rohlíky a ty navíc bez soli, které je na nich občas dost.
Šťavnatá krmiva
Mezi šťavnatá krmiva patří ty krmiva, v jejichž složení převládá voda. Těmito plodinami krmíme králíky jak v zimě, kdy jsou nejcennější, ale i během sezóny. Patří sem různé druhy okopanin, mezi nimi mrkev, řepa, topinambury, a také jablka.
Mrkev, ať už krmná, klasická, či dokonce karotka, je pro králíka nejen v zimě tím nejlepším, co mu můžete poskytnout. Obsahuje spoustu vitamínů, mezi nimi beta karoten, má vynikající dietetické účinky a nemá až zas tak silný projímací účinek jako řepa. Navíc ji lze výhodně použít u zatvrzelých samic, které nechtějí zabřeznout - společně s celerem a naklíčeným ovsem je to nejlepší způsob, jak vyvolat říji. Krmnou i klasickou mrkev zkrmujeme zejména samcům, březím i kojícím samicím či dospívajícím králíkům. Karotku poskytneme výhradně mladým králíkům u samice i mladým několik týdnů po odstavu. Mrkev si může každý zahrádkář vypěstovat, není to žádná věda - roste sama, ale dá dost práce okopávání, jednocení, apod. Pěstuje se v řádcích (cca 15cm od sebe). Karotka se sklízí již během léta, ostatní kategorie až na podzim, nejlépe v říjnu. Sklepech, nejlépe v bednách písků, nebo na zemi na hromadě. Je nutno ji čas od času přebrat, aby nehnila.
Další plodinou, která se často v zimě zkrmuje jako zdroj vody, je krmná řepa. Narozdíl od mrkve neobsahuje tolik prospěšných látek a králík si z ní "vezme" hlavně tu vodu. Krmná řepa je nejběžnější a pro králíka také nejideálnější.
Dalšími řepami jsou např. cukrovka, vodnice, či červená řepa. Cukrovka se pro svůj vysoký obsah cukrů pro králíky nehodí - podávámejí v menším množství než řepu krmnou. Králíci si na ni musejí pomalu navykat - při větším množství krmiva najednou by mohli dostat průjem. To částečně platí i u krmné řepy. K vodnici či červené řepě se chovatel dostane jen zřídka a proto se neřadí mezi obvyklá krmiva - jednou za čas v malém množstváí neuškodí, ale nic se nestane, když se jim vyhneme. Řepa je dost závislá na vodě a proto má na výnos enormní vliv počasí. Pěstuje, sklízí a skladuje se jako mrkev.
Nesmíme zapomenout ani na brambory. Jedná se hlavně o výkrmovou plodinu (stejně jako ječmen vysoký obsah glycidů) a proto se její zkrmování doporučuje zejména starším králíkům ve výkrmu (od 3 měsíce) a to v uvařeném stavu, nejčastěji v podobě různých míchanic (s otrubami, kopřivami, šrotem, apod.), po který králíci přímo rostou před očima. Vařené brambory se také hodí pro kojící samice ke zvýšení laktace, ovšem je zde riziko parézy zažívacího ústrojí kojících samic a proto se bez tohoto krmiva u této kategorie králíků vyhneme. Samicím před kocením naopak můžeme předložit syrový brambor, který by měl srazit možnou horkost. V zimě, kdy se krmí výhradně senem a granulemi, nezaškodí sem tam brambor přidat.
Ještě připomeneme ostatní zeleninu, kam patří petržel, celer či kedlubny, zejména pak giganti. Petržel je společně s mrkví, ale hlavně celerem výborná na vyvolání říje - jak kořen, tak i nať (u celeru listy). Kedlubny už tuto vlastnost postrádají, ale můžeme je využít stejně jako krmnou řepu. Petržel se pěstuje stejně jako mrkev. Celer je dost závislý na hnojivu (je plodinou I. trati) - nejlépe se mu daří na slunečných místech bohatých na humus (nejlépe chlévský hnůj).
No a už nám zbývájí pouze mé oblíbené topinambury! Tato nenáročná plodina vyroste téměř všude a je vynikajícím krmivem. nejčastěji se pěstuje červená nebo bílá odrůda. První jmenovaná je menší, zato obsahuje více vitamínů, u bílé je to obráceně. Z celé řady prospěšných látek, nejen pro zvířata, je Inulin. Bylo zjištěno, že u králíků krmených topinambury před a po odstavu, se zmenšilo procento úmrtnosti v této kritické době. Navíc můžeme, jak jsem psal již v předešlých kapitolách, zkrmovat i listy této rostliny. Sazenice vysazujeme časně z jara, nebo i na podzim, kde přezimují - to je další výborná vlastnost - mrazuvzdornost. Úrodu můžeme klidně nechat přes zimu v zemi a hlízy vykopat až na jaře, či v zimě, dovolí nám to počasí. Vratmě se k pěstování. Po zasazení můžeme přidat chlévský hnůj a pak už jsme bez starostí! Až do července můžeme čekat, až rostlina plně vyroste (má přes 2 metry) a začne kvést - vypadá jako slunečnice (je s ní příbuzná). Hlízy nejvíce narůstají od konce července do konce září, kdy neuškodí přihodit trochu hnoje. V říjnu či listopadu stačí už jen zlikvidovat obrovské stonky a hlízy vykopat. Pozor, dlouho nevydrží, tudíž je lepší vykopat vždy jen to, co do 14 dnů spotřebujeme.
Jablka již mezi okopaniny nepatří, ale i tak jsou velmi často zkrmovány. Obsahují velké množství vody a vitamínů a v menším množství jsou králíkům jen kuprospěchu.
Opět musím připomenout, že můžeme zkrmovat jen plodiny nezávadné, tj. nenahnilé, důkladně očištěné od hlíny (nejlépe den před zkrmením omýt), nepřemzlé, nebo plesnivé !!!
Ostatní krmiva
V této kapitole se pokusím vyjmenovat ostatní krmiva, které přímo nepatří do žádné z předešlých skupin. Jedná se hlavně o luštěniny, olejniny, minerální krmiva a vitamíny, krmiva živočišného původu, apod.
U nás asi jedinou užívanou luštěninou je hrách, popř. jiné rostliny, typické spíše zahraniční země, bob a sója. Hrách je podáván hlavně kojícím králicím, u kterých má příznivý vliv na tvorbu mléka (nejlépe namočený, aby nabobtnal) a mladým králíkům od 3 měsíce stáří, kterým napomáhá v růstu (obsahuje značné množství bílkovin).
K olejninám se u nás řadí hlavně lněné semínko a slunečnice, kterou si navíc každý může vypěstovat. Olejniny obecně mají pozitivní vliv na kvalitu srsti (lesk, pružnost, rychlejší obnova), proto jsou hojně užívány při línání a před výstavami, zejména pak v chovu angor, kdy se zkrmují po střiži. Olejniny jsou navíc bohatým zdrojem energie, tudíž je výhodné přidávat menší dávky v zimě ve venkovních králíkárnách "pro zahřátí".
Ještě bych měl zmínit ostatní méně užívaná, zato velmi cenná krmiva. Patří sem např. normální či sušené mléko, které podáváme kojícím samicím pro zvýšení laktace, dále syrovátka, které jsou výborným energetickým krmivem s dobrou stravitelností. Pšeničné otroby jsou dalším krmivem vhodným pro kojící samice a pro jedince v období pohlavní aktivity. Asi posledním krmivem, které zmíním jsou krmné kvasnice, nejčastěji pivovarské, které jsou zdrojem minerální a dusíkatých látek, vitamínů (B) a laktózy. Doporučuje se přimíchání určitého množství do denní dávky jádra.
Krmná sůl, krmný vápenec, optimin, roboran, acidomit (o tom v kapitole nemoci a prevence) a další jsou doplňky krmné dávky. O těchto krmivech naleznete informace u prodejců.
Granulovaná krmiva
Granule, bez kterých si většina chovatelů nedovede chov představit, jsou vlastně kombinací všech krmiv, které jsme si již uvedli. Existuje mnoho druhů granulí, nejčastěji se rozdělují na kompletní a doplňkovou krmnou směs. Kompletní slouží jako hlavní zdroj potravy a tudíž není potřeba králíkům zkrmovat ještě další krmiva, kromě vody a sena. V některých případech je přidání jiných krmiv dokonce nežádoucí. Doplňková krmná směs je pouze doplněk krmné dávky a tudíž musíme králíkům poskytnout i jiná krmiva - seno, jádro, atd. Můžeme si např. namíchat směs těchto granulí s obilím, apod.
Existují i speciální krmné směsi pro určitou kategorii králíků, např. granule pro březí samice, které mají vhodný vliv na vývoj zárodku; dále granule pro kojící samice, které dodají samicím dostatečnou zásobu energie a zvýší laktaci; granule pro výkrm králíků do odstavu; granule pro králíky ve výkrmu, které dodají vše potřebné pro správný vývin a rychlý růst; granule pro chovné jedince v době připouštění, atd. Všechny tyto a mnohé další směsi jsou určeny přímo pro danou kategorii králíků a zkrmování jiné skupině není vhodné, jak z fyziologického hlediska zvířat, tak i z finančního, jelikož tyto speciální granule jsou dražší, než obyčejné.
Navíc existují i granule, které obsahují léčiva, tzv. antikokcidiostatika, která slouží jako prevence proti kokcidióze. Tyto granule se vyrábějí jako kompletní a tudíž není možno přikrmovat králíky jiným krmivem, jelikož zředíte obsah léčiv a ty mají minimální, neli žádný, účinek.
Granule by měli být tvrdé, neměli by se drolit, prášit, nesmí být navlhlé ani plesnivé. Zkrmovat by se měli jen v garanční lhůtě, která je cca 3 měsíce. Musíme se řídit i dalšími pokyny, jako je správné skladování v čistých a hlavně suchých prostorách, zkrmování směsí jen těm kategoriím, pro které jsou určeny a dávkování dle návodu.
Jak vidíte, krmné směsi mají mnoho výhod a proto na ně v dnešní době nedá řada chovatelů dopustit. Dnes může králíky chovate prakticky každý, bez ohledu na to, jestli žije ve městě, či na vesnici, jestli má zahradu, louku, nebo vůbec nic, s granulemi můžete chovat králíky i v centru města na balkóně :-)
Krmná technika
Pokud nevíte, co si pod tímto termínem představit, hned vám to prozradím. Jde vlastně o to vědět, kolik kterých krmiv v jakou dobu a v jakém množství předložit jednotlivým kategoriím králíků. Zní to trochu divně, ale je to tak. Nemůžeme totiž krmit všechny králíky úplně stejně - co do množství, tak i do druhů krmiv.
Nejprve bychom se měli seznámit s jednotlivými kategoriemi králíků. Jsou to chovné kusy v reprodukčním klidu, dále chovné kusy v době páření, březí samice, kojící samice, kojená mláďata, odstavená mláďata, mladí králíci k chovu a nakonec králíci ve výkrmu (poslední tři kategorie budou podrobněji rozebrány v kapitole odchov a výkrm). Každá tato kategorie vyžaduje zcela odlišné nároky na množství i druhy krmiv.
Než začneme rozvádět jednotlivé kategorie, musíme se rozhodnout, kolikrát denně budeme králíky krmit. Většina chovatelů i odborných literatur doporučuje krmení 2x denně, ráno a večer, ovšem za určitých okolností by stačilo krmit pouze jednou a to navečer. V takovýchto případech mají králíci krmiva v zásobě, k čemuž musíme mít uzpůsobené vybavení, což znamená mít v kotcích jesle, zásobníky na jádro a samozřejmě by neměli chybět automatické napáječky. My ovšem budeme vycházet z úsudku, že si chovatel na své ušáky udělá čas min. 2x denně, což považuji za ideální.
Všem kategoriím bychom měli poskytovat denně stejná krmiva a neměnit krmnou dávku tak, jak se nám zlíbí. Králík si totiž ve střevech vybuduje určitou střevní mikroflóru na jednotlivá krmiva a v případě, že mu budeme každý den předkládat jiná krmiva, ničíme ji, což má za následek poruchy v zažívacím traktu. Proto bychom se měli rozhodnout, čím budeme králíky pravidelně krmit a v případě přechodu na jiná krmiva přecházet pomalu, pozvonla, např. i týden či dva.
Nesmíme zapomenout ani na to, že králík potřebuje téměř stále seno, pro správný průběh trávení, tudíž seno i s vodou musí být k dispozici stále. Jinak je tomu u jádra, které předkládáme buď naráz a to večer, nebo ve dvou dávkách, při čemž 1/3 ráno a zbytek, čili 2/3, při večerním krmení. Neměli bychom králíkům poskytovat jádro, ať již granule či obilí, stále - krmítko musí být do dalšího krmení prázdné, pokud ne, omezíme krmnou dávku. Ještě musím upozornit na krmení v zimě, kdy organismus, nejen králičí, spotřebuje část energie na udržování tělesné teploty. V tomto případě musíme nepatrně zvýšit krmné dávky jádra tak, aby králík nestrádal. Doporučuje se zvýšení přibližně o 1/3-4 oproti běžné dávce. Ještě zmíníme něco o okopaninách - ty by se měli překládat hlavně ráno, kdy mají králíci k dispozici menší dávky jádra. Nesmíme zapomenout na to, že překládáme tohoto krmiva jen tolik, co králík stačí sežrat do dalšího krmení.
Teď již konečně můžeme začít s jednotlivými kategoriemi králíků.
Chovné kusy v reprodukčním klidu
- postačí méně kvalitní seno (delší, hrubší)
- denně 40-80g jádra nebo granulí dle plemena
- můžeme přidat okopaniny ve větším množství, ale není to nutné (až 400g)
Chovné kusy v době páření
- kvalitnější seno
- samcům i samicím zvýšit dávky jádra (cca o 1/3 = 60-120g), zejména ovsa, možno i naklíčeného = alespoň týden předem
- hlavně samicím lze předložit mrkev, celer, petržel na povzbuzení libida (kolem 300g)
Březí samice
- do 15. dne březosti ponecháme stejnou dávku jádra jako před pářením, ale oves můžeme nahradit granulemi
- od 15. dne postupně zvyšujeme dávku jádra či granulí tak, aby okolo 26. dne byla dvojnásobná (120-240g)
- předkládáme kvalitnější seno
- přidáváme v menším množství okopaniny, zejména krmnou řepu či krmnou mrkev (cca 200g)
- jako doplněk můžeme přidávat ovesné vločky, postupně navykat na zelené (jetel, vojtěška, krmná kapusta, apod.)
Kojící samice a kojená mláďata
- za každý týden stáří mláďat přidáme samici na každé mládě 10g jádra či granulí, ale až po 2. týdnu stáří (např. 25 den po narození bude dávka 20g na mládě = pro vrh o 8 mladých to bude 280-400g)
- podáváme nejkvalitnější seno co máme
- poskytneme mláďatům i samici ovesné vločky
- postupně zvyšujeme dávky okopanin (až 400g), mláďatům můžeme poskytnou karotku či obyč. mrkev
Odstavená mláďata
- dva dny před odstavem snížíme dávku jádra či granulí na polovinu
- po odstavu postupně zvyšujeme dávku jádra či granulí tak, aby byla týden po odstavu opět stejná, jako před odstavem (bez přídělu pro samici)
- dávku jádra dále situujeme tak, aby ve věku 2 měsíců dostával králík 80-120g, ve věku 3 měsíců 120-160g
- první týden před odsatvem i po odsatvu se doporučuje podávat topinambury (zjištěn příznivý vliv - menší úmrtnost)
- prvních pár týdnů podáváme stále velmi kvalitní seno a nepředkládáme krmiva, na která králíci nejsou zvyklá
- opět můžeme podávat ovesné vločky a mrkev (karotku, nebo obyčejnou = cca 50-100g/kus)
- delší dobu po odstavu můžeme podávat zelené krmení (jetel, vojtěšku, listy topinambur, apod.)
Mladí králíci k chovu od konce 3. měsíce stáří
- seno již nemusí být prvotřídní, spokojí se i s průměrným
- z jádra zkrmujeme hlavně oves s ječmenem (1:1), nebo granule = nejlépe krmit 70-80% ad libidní dávky, kterou si musíme nejprve zjistit (předložíme králíkovi např. 200g jádra či granulí, to co za den nesežere zvážíme, odečteme od původní dávky a máme ad libidní dávku) - králík nám takto příliš neztuční a bude se dobře vyvíjet
- můžeme předkládat okopaniny, zejména krmnou a obyčejnou mrkev a topinambury
- máme li k dispozici zelené krmení, můžeme přidávat i to (vojtěška, jetel, atd.)
Králíci ve výkrmu od 3. měsíce stáří
- seno klidně i méně kvalitní, nepředkládáme ho v takové míře
- zkrmujeme 80-90% ad libidní dávky jádra (hlavně ječmen, kukuřice, granule), dva až tři týdny před koncem výkrmu zvýšíme dávku na ad libidum
- zelené, okopaniny nejsou vhodné = prodlužují výkrm
U sena záměřně neuvádím, o jaké má jít - je to jen na Vás, které máte k dispozici, ale na tu kvalitu berte zřetel. Jen upozorňuji, že vojtěškové seno také není vhodně zkrmovat v neomezených dávkách, zvláště pak mladým králíkům do konce 2. měsíce stáří.
Také musím připomenout, že králíkům stále dorůstají hlodáky, což znamená, že si je musí obrušovat. Na to je nejlepší podávat větvičky ze stromků (ne březím a kojícím samicím). Dalším řešením je suché pečivo, zejména chléb. Neškodí přidávat jednou či dvakrát týdně ve večerní dávce jeden půlkrajíc. Navíc částečně nahradí jádro.
Komentáře
Přehled komentářů
Sárinka je úža holka,chci vám tim říci že s ní se člověk nenudí! ;) je ní sranda,mluví sprostě to je úža a ke všemu ty její oči a sobě!!TY VÍŠ O ČEM MLUVÍM SÁRY!!!!Mno úža (Sáry nikdy tě nachci stratit!!)
Nej kámí sára
(Štěpa, 28. 10. 2009 21:02)