Kowai Yume

(Kiriaki)

Kolem půl čtvrté ráno se jdu podívat na bráchu, a když mu zkontroluji teplotu, postřehnu na okenním parapetu postavu. Je celkem velká tma ale i tak poznám, že je to Naramien se Shiroyou. Nejdřív jsem Shiroyu nechtěl přijmout, ale pak když jsem zjistil, že je naprosto stejný jako Naramien jen uvolněnější, přijal jsem ho za přítele. Přejdu k němu a zjistím, že spí, spí a to ve velice nepohodlné pozici, vlasy má spadané do obličeje a tak mu je odhrnu. V tu chvíli se u něj objeví černá potrhaná kočka a postaví se do útočné pozice.

„Leno, klid on mi nechce ublížit,“ uklidňuje jemným hlasem kočku Shiroya, jak poznám hned, jak otevře oči. Kočka se uklidní, nechá se mnou pohladit a pak zmizí.

„Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit,“ umluvím se upřímně. Shiroya se protáhne a podívá se z okna.

„V pohodě, stejně spím jen napůl a Naramiena jsi nevzbudil. Přestalo pršet,“ zkonstatuje.

„Jak to?“ vyhrknu nechápavě na jeho předešlá slova.

„Máme všechno společné až na potřebu spánku. Naramien je něco jako můj hostitel takže mi dává část své energie, to proto Naramien spí častěji a dlouho. Už sis nejspíš všiml, že na snídani a večeři většinou tělo ovládám celé, je to protože byl Naramien unavený a vyčerpaný,“ osvětlí mi to a přejde k Serienovi. Sáhne mu na čelo a úlevně se usměje. Ano teplota mu už klesla, takže by už měl být v pořádku. Shiroya mu pro jistotu dá ještě jeden obklad a pak ho políbí na tvář.

„Už tohle ví Nari?“ optám se dívajíc se na něj. Shiroya sebou trochu cukne a pak zakroutí hlavou.

„Ještě není připravený. Miluje ho, ale zatím se nesmířil s faktem, že miluje svého nevlastního bratra,“ odpoví ztuhle.

„Teď se tě na něco zeptám a chci, abys mi popravdě odpověděl,“ řeknu a Shiroya se na mě podivně zadívá.

„Ptej se,“ pokyne mi a já zpustím.

„Co uděláš až se Nari bude chtít k Serienovi vrátit?“ optám se tvrdě ale než mi Shiroya stihne odpovědět, zaznamenáme pohyb na posteli a Serien otevře oči. Shiroya k němu hned přiskočí a ptá se ho, jak mu je. Ten mu odpoví, že už líp, ale že má strašnou žízeň. Shiroya ihned vystřelí z pokoje a během minuty je zase zpět se sklenicí vody. Pomůžeme Serienovi posadit se a Shiroya mu přidrží sklenici u úst.

„Chceš ještě?“ stará se Shiroya, když je sklenice prázdná.

„Ne děkuju,“ usměje se na něj brácha a nechá se znovu položit.

„Dobře teď spi, budu tu, kdyby něco,“ řekne Shiroya a pohladí bráchu po tváři.

„Už je mi dobře. Ty si taky musíš odpočinout a to platí i pro tebe Kiriaki, běžte spát,“ poukáže na skutečnost, že ani jeden nespíme a žene nás do postele. Já ho jako vzorný bratříček poslechu, rozloučím se s nimi a chystám se k odchodu.

„Já spát nepotřebuju, budu tě hlídat,“ protestuje Shiroya ale víc už neslyším, protože opustím pokoj a zapadnu do svého. Opatrně zalezu do postele a snažím se, abych neprobudil Azraela, což se mi nakonec nepovede, protože se na mě podívají nádherné svítivě fialové oči.

„Kde ses toulal?“ optá se ospale a přitáhne si mě k sobě do náruče.

„Byl jsem se podívat na Seriena,“ odpovím mu a ještě víc se k němu přitisknu, protože krásně hřeje.

„Aha a jak mu je?“ optá se na jeho stav, a když zjistí, že se klepu zimou, zachumlá nás pořádně do vyhřáté peřiny.

„Už mu je celkem dobře, je u něj Shiroya,“ odpovím mu s úsměvem a s popřáním zbytku dobré noci usneme.

*********

(Serien)

Ráno se probudím už zcela zdraví a tak tu horečku přisoudím tomu vyléčenému zranění. Podívám se vedle sebe, kde spatřím mé dva milované v jednom, jak spí jako zabití. Opatrně se vyhrabu z postele a zajdu se vysprchovat. Pořádně se umyju, protože jsem se v noci neskutečně potil a pak jen v županu se vrátím do pokoje. Tam už mě čeká Shiroya s tím svým krásným úsměvem na tváři.

„Jak ti je?“ vyptává se hned.

„Už mi je skvěle, díky tobě,“ usměju se a políbím ho na dobré ráno.

„Pak poděkuj i Narimu, ten byl při vědomí, takže jsme se o tebe starali oba,“ oznámí mi věc, která mě nesmírně potěší. To, že o mě má starost znamená, že ke mně stále cítí lásku.

„Ano stále tě miluje,“ pronese Shiroya smutně, vyleze z postele a zamkne se v koupelně. Tupě civím na zamčené dveře koupelny a pak mi dojde, že čte myšlenky a mé nadšení z Nariho ho nejspíš děsí. Sakra zase jsem něco pohnojil, vždyť já vlastně miluju oba. Shiroya po deseti minutách vyjde z koupelny, ručníkem si suší vlasy a stoupne si k oknu. Přistoupím k němu a pevně ho zezadu obejmu.

„Nezlob se, prosím trhá mi to srdce,“ šeptnu mu do ucha. Shiroya si přestane sušit vlasy a povzdychne si.

„Ty promiň, bylo ode mě hloupé se na tebe naštvat za věc, se kterou musím počítat. Vím, že jsem jen náhrada, na dobu vašeho odloučení, ale vědomí, že miluješ Naramiena a ne mě, mě nepředstavitelně ničí,“ vyhrkne se slzami stékajícími mu po tvářích a sesune se mi k zemi. Rychle ho zachytím a čelem k sobě si ho přitisknu k sobě.

„Nejsi jen náhrada, jde o to, že vás miluju oba. Obě stránky tohoto těla mě nesmírně přitahují a nedokážu se vzdát ani jednoho z vás,“ zašeptám do ticha přerušujícího Shiroyovo pláč. Položím se s ním na postel a motýlími polibky a doteky se ho snažím uklidnit. Po čase nás vyruší Azrael, s tím že už je snídaně. Podívám se na Shiroyu a když mi kývne, že už je v pořádku, oblékneme se a jdeme do jídelny.

„Tati jak ti je?“ vyptává se hned Xari.

„Už jsem v pořádku,“ uklidním všechny přítomné a spolu se Shiroyou se usadíme na svá místa.

„Shiroya jsi nějaký bledý, není ti nic?“ ozve se náhle Ziki sedící vedle něj. Rychle mu sáhnu na čelo, ale nezdá se mi, že by měl zvýšenou teplotu.

„Jsem v pořádku, nemějte o mě strach,“ usměje se slabě a začne se vrtat v jídle. Tohle se mi moc nelíbí, ale nemůžu s tím nic dělat, když mi neřekne co mu je. Po snídani které se skoro vůbec nedotkne, někam zmizí a já ho hledám co celém domě a začínám propadat panice, protože ho nemůžu nikde najít. Nakonec zalarmuju všechny v domě a prohlédneme snad každý kout v domě. V jednom z pokojů si všimnu sněhové vánice venku a mě postihne zlé tušení, že je někde venku. V každém pokoji se podívám z okna, jestli ho někde nezahlédnu a pak mě napadne jedno místo, kam mohl jít. Střecha, místo kde jsem přistoupil na jeho návrh a poprvé se s ním pomiloval. Okamžitě tam vystřelím, a když rozrazím dveře na střechu, spatřím Shiroyu ležícího na zemi již z poloviny zavátého a když k němu přiběhnu, zjistím, že je v bezvědomí.