Vítej

Modální (způsobová) slovesa

V tomto článku se zaměříme na základní informace o anglických modálních slovesech. Ukážeme si jejich gramatické vlastnosti, jaké mají tvary, s čím se pojí. Zaměříme se jednotlivě na všechna základní modální slovesa, vysvětlíme si jejich význam a ukážeme si, jak se používají.

Co jsou to způsobová slovesa?

Způsobová (neboli modální) slovesa jsou pomocná slovesa, která určují tzv. způsob hlavního významového slovesa, které za modálními následuje. Obvykle vyjadřují povinnost, nutnost, schopnost, možnost, příkaz, zákaz apod. Mezi základní modální slovesa patří např. must, can, should, can't, mustn't, needn't, shouldn't atd.

Základní gramatické vlastnosti modálních sloves

1) Vždy ve stejném tvaru
Modální slovesa se nečasují, ve všech osobách mají stejný tvar.

I can swim.
You can swim.
He can swim.
She can swim.
We can swim.
You can swim.
They can swim.

Vidíte, že se ani ve třetí osobě jednotného čísla neliší od svého základního tvaru.

2) Některé tvary neexistují
Modální slovesa mají mnohdy pouze tvar přítomného času, v některých případech i minulého. Nemají však tvar infinitivní (to must), přítomné příčestí (musting), ani minulé příčestí (musted). Z toho plyne, že modální slovesa nikdy nebudou v budoucím čase (ten se vždy tvoří pomocí infinitivu), v žádném průběhovém čase (ten se tvoří pomocí přítomného příčestí) ani dokonavém čase (předpřítomný apod. - ten se tvoří pomocí minulého příčestí). Od některých sloves lze vytvořit minulý čas (can - could, may - might, shall - should) ale tento tvar často mívá trochu jiný význam či jinou funkci.

3) Vždy následuje sloveso v základním tvaru
Za modálními slovesy ve větě vždy následuje významové sloveso v základním tvaru (tedy GO, SLEEP, RUN, SAY apod., nikdy GONE, SLEEPING, TO RUN apod.). Výjimku tvoří sloveso OUGHT, za kterým následuje infinitiv s TO.

I must go.
He should tell us the truth.
We can't do that.

Rozdělení modálních sloves

Významová slovesa, nebo jejich význam, dělíme na dvě skupiny:

I. PRIMÁRNÍ

Slovesa, která mají primární význam vyjadřují do jaké míry má/nemá někdo svobodu vykonávat nějakou činnost, tzn. povinnosti, zákazy, příkazy, možnosti, schopnosti, atd. Používají se pouze v přítomném čase, a pokud bychom je chtěli použít v minulém, budoucím či jiném čase, je nutné použít tzv. opis.

Opis modálního slovesa je sloveso či fráze, která má stejný či podobný význam jako dané modální sloveso (CAN - be able to, MUST - have to). Není však modální, a lze ho tedy použít v libovolném čase či tvaru.

II. SEKUNDÁRNÍ

Slovesa, která mají sekundární význam, vyjadřují, do jaké míry je mluvčí přesvědčen o tom, co říká (něco určitě tak je, nebo možná tak je, určitě tak nebylo apod.), popř. jeho současný postoj či hodnocení toho, co už se stalo (např. že tam býval neměl chodit - šel tam, ale lituje toho.)

Sekundární modální slovesa nepoužívají opisy. Jejich význam je vlastně vždy přítomný, vždy vyjadřují SOUČASNÝ názor, postoj, jistotu apod. Pokud se týkají děje v minulosti, používá se za nimi tzv. dokonavý infinitiv (např. must have done, might have seen, should have gone atd.) - na to se však zaměřímě v některém z příštích článků.

Stručný přehled: