V.kapitola: Přípravy
Pravý totiž nejde zničit,opakoval jsem si pořád dokola v hlavě. Skončily jsme tedy? Aniž by to začalo tak jsme ukončily náš život se schopnostmi. Ne! To tedy ne. „Přijdu v sobotu. To bude úplněk. Své schopnosti mi darujete sem.“ Hodil na zem starou lucernu. „Za úplňku“ zopakoval a rozplynul se i se svou ochrankou. „Co- co chcete dělat?“ šeptala Keiri. „Zničíme ho“ rozhodnul Jacob. „Slyšel jsi ho. Má dohodu. Je v právu“ zamítla Katty. Jacob přemýšlel já jen hleděl na onu lucernu do, které měli za úplňku dát své schopnosti. „Aspoň bychom se ho měli pokusit zničit“ zašeptal jsem, zrak stále přilepený na lucernu. „Jo, takže Keiri jsou třeba lektvary. Katty křišťály, Jacku ty se prospi, musíš jít zítra do školy.“ Zatnul jsem čelist. Jsem snad malé dítě. „Kdo obstará kouzlo?“ vyjel jsem na něj.“Já přece“odsekl mi. Kývl jsem a hlavou a vyrazil jsem nahoru. U sebe v pokoji jsem ležel v pokoji,abych se vyhnul zbytečnému držkování od Jakea. Přemýšlel jsem na tím vším. Co když ho zničit nemůžeme, co když se musíme vrátit do minulosti? Rychle jsem vstal a na kus papíru napsal pár veršů. Snad to kouzlo v nejvyšší nouzi pomůže. Poté jsem po několika hodinách přemlouvání sama sebe usnul.
Zdálo se mi, že jsem nespal snad ani půl hodiny. Budík pošklebně hlásil sedm a já se oblékal do uniformy. Poté jsem sešel dolů. Dnes snídaně nejspíše nebude. Všichni někde byli. Tak fajn vyšel jsem k zastávce autobusu. V autobuse si ke mně přisedl Dann. „Hele Jacku. Všiml sis včera na profeorovi Darkwoodovi něčeho zvláštního?“ Pokývl jsem hlavou v nesouhlasu. „No tak divně a rudě mu zasvítily oči, když na tebe řval. Všichni byli otočení, nikdo jiný si toho nevšiml.“ Jen jsem se na Danna podíval. „To se ti něco zdálo. Určitě.“ Vůbec jsem nepomyslel na esej do historie, a proto si mě Darkwood zavolal do kabinetu. „Jak to, že jste nedodělal domácí úkol?!“ vykřikl na mě. „Nemohl…měli jsme doma dost napilno.“odpověděl jsem popravdě. „V tom případě mi napíšete dvakrát tak dlouhý esej!“vykřikl. Já jen přikývl a sklopil jsme zrak. „Já vás zničím“zasyčel pak chladně a já vzhlédl. V očích mu ohnivě zalesklo. Co to bylo? „Musím jít“špitnu a vyběhnu z kabinetu. Běžel jsem dolů do atria, kde jsem se musel zhluboka nadechnout. Musím domů, pomyslel jsem si. Šel jsem pěšky, měl jsem totiž čas. Za necelý den už bude beze schopnosti. Svým způsobem i bez života. „Co škola?“ zeptala se Katty, která se snažila o to, aby dnešní oběd nespálila. Špagety s kečupem. Otřásl jsem se. Zase. „Nic moc. Darkwood se po mě pěkně svezl za tu nedopsanou esej o Spartakovi. Budu nahoře“ řekl jsem tiše a vyběhl jsem do svého pokoje. Pořád jsem musel myslet na sobotu. Už brzy, šeptal mi temný hlásek v hlavě. V mikině jsem sevřel lísteček s kouzlem.
Komentáře
Přehled komentářů
Tak když už jsou tu ty dva takové komentáře tak já se k ním tak trochu přidám, sice to mebude tak dlouhe, ale alespoň něco.
1. Sice jsem ti to už říkala, ale nedá mi to a musím to tu napsat, příjde mi to tak trochu krátké myslím si, že by ses mohl v těch kapitolách trochu více rozepsat a dát tam více děje.
2. Jak to čtu tak se mi to trochu, slívá dohromady. Chtělo by to trochu více odstavců.
Myslím, že kritiky bylo dost.^_^
Katty: myslím, že kdyby se u nás překládala angická jména tak by sis musela pořídit na zem nějakou žíněnku, nebo alespoň koberec aby to tak nebolelo jak by si padala stále, stále, stále, stále, stále smichy na zem.
Ale zase na druhou stranu by to některé povídky oživilo. Teďkom nemluvím konkrétně.
=^_^=
(Kagome-chan, 2. 1. 2010 13:24)
Po tom, co jsem si přečetla tvůj komentář, mi to nedalo, usuratonkachi (Katty). Asi mu nepomáhá word ;P (Jo a tys hned v hlavě měla Temné dřevo :D a který hlásek ti ho tam pošeptal? :D :D :D)
No, na to, že jsi kluk, je to slušné. Jde vidět, že věty skládat umíš a občas dost pěkně. Jen si nejsem příliš jistá, jestli si to i při tom představuješ. Všechno je tak nějak rychlé a navíc, u té minulé kapitoly jsem si tak nějak neuměla představit, že by ten démon, který vás navštívil, počkal, až Klára vzbudí Jacka a společně se vrátí zpátky. Zkus nad tím, co píšeš, pokaždé popřemýšlet a psát to, co vidíš v hlavě. Já sama to musím ještě cvičit, ale jsem si jistá, že s časem ti to půjde a budeš psát čím dál lépe. Chce to psát a psát a psát... Hodně štěstí. Každý povídkář ho potřebuje, včetně múzy, která neohlášeně mizí, kam se jí zachce.
první!!
(Katty, 1. 1. 2010 23:33)Jsem fakt zvědavá jak to s těmi čtyřmi dopadne. Jen, u těch předešlých kapitol jsem to nezmiňovala protože už nebylo proč když jsi je sem dal už před nějakou dobou ale, pozor na chyby. U těch předchozích to nebylo tak akutní, ale tady se to nějak zhoršilo. Nevím jestli jsi spěchal s tím aby to tu bylo co nejdřív a už sis to po sobě nepřečetl, to nevím ale pozor na to. Neříkám to tu jen proto že mi to dělá dobře tě sekýrovat, sama vím že můj pravopis není nejlepší ale existují i horší věci než pyskující čtenáři, to mi věř. Ale abych přešla na lehčí notu tak se přiznám že jsem se při zmínce jména učitele dějepisu neudžela a musela jsem se smát. Obyčejně to nedělám ale jakmile jsem si přečetla Darkwood, v hlavě jsem hned měla Temné dřevo, a to byla konečná. Nechápu proč mi to přišlo tak směšné ale je to tak. Jsem fakt ráda že se u nás anglická jména nepřekládají jinak bych byla věčně v křečích. Ještě jednou promiň za tu kritiku ale já stále zastávám názor že největší naši nepřátelé jsou čtenáři kteří nepíšou nic jiného než chválu a chyby dávají do pozadí. Díky kritice se podle mě zlepšujeme, když si ji umíme přebrat a uvědomíme si že nám dotyčný/á chtěli pomoct se zlepšit. Doufá že ty jsi mezi těmi kteří kritiku berou s nadhledem a neurazíš se =^_^= Páni nějak jsem se rozšoupla takže radši končím =3
...
(keiri, 5. 1. 2010 13:03)