Krása...
V životě jsem něvěřil,že takovej člověk jako já může mít takový štěstí,ukázalo se že je to možný.Moje minulost byla strašná,samá akce,alkohol,pařby,návraty v ranních hodinách dom,prospal jsem pak skoro vždy celý den.Ale jeden den v roce 2008 se mi zapsal do paměti strašně hluboko a jen tak někdo to z paměti nevymaže,myslím si že vůbec ne.Jedná se podzim roku 2008,o Milíčovskou pouť.Když mě tam Ondra pozval,tak jsem zase čekal totální delirium,jak jsme tím byli známi,hlavně když jsem se sešel já a Ondra,ale tahle zábava byla úplně ale úplně jiná.V průběhu zábavy přišla holka,strašně hezká na pohled.Ano od té doby co přišla tak jsem jí pozoroval z balkónu.Nemohl jsem z ní spustit oči.Ale odvahu jít za ní jsem neměl.Následně jsme se potkali,u pípy,když jsme šli doplnit tekutiny,ale ze mě opět nic nevypadlo.Nakonec přišla za námi nahoru.To přišel anděl,neustále se smála,najednou koukám a já jí objal kolem pasuJ,já se nepoznával.Následně jsme tancovali,můžu říct že jsem byl v 7 nebi,jelikož opravdu na mě působila věrohodně.Po skončení zábavy se řešilo zda půjdou dom,či budou spát s námi u Ondry,tak se šlo k Ondrovi.Na ty chvíle u Ondry taky nikdy nezapomenu.Pak řekla že by šla dom,nic jsem proti tomu neměl a tak jsem jí šel doprovodit až do Rychnova,lépe řečeno přímo až k domu.Po cestě jsme si řekli snad úplně všechno,jako kdybychom se znali 10 let,co bylo na jazyku tak šlo prostě ven.Krásnější cestu jsem nezažil do té doby.Když jsme se loučili,tak jsme si slíbili že pojedem společně na Křemešník,druhý den.Do milíčova jsem odcházel sám,ale vůbec mi to nevadilo,furt jsem si říkal chybu si snad neudělal,nevěděl jsem,ale věřil jsem že ne!!Po cestě zpět jsem se hned chlubil po telefonu kamarádovi Romanovi že jsem potkal holku snů,nemohl ze mě,jelikož právě končil noční a já mu básnil a básnil,když má člověk radost tak holt pusu nezastaví.Když jsem ukončil hovor s Romanem,tak jsem volal Ondrovi,jestli neusnul,že jsem na cestě zpět,ten kdyby mohl tak by zabil po telefonu,jelikož měl u sebe společnost,tak jsem mu slíbil že mu zavolám ještě až dojdu do milíčova,opět kdyby mohl tak by mě zabil po telefonu.Konečně když jsem dorazil před jeho dům,tak jsem ho prozvonil,celý rozcuchán vylítl na balkón a z úst vytrousil,Kouďas já Tě asi zabiju,po chvilce mi došel otevřít,lehnul jsem si na zem,vedle sebe jsem si dal basu s pivem a poslouchal jsem hifi věž.Byl jsem prostě v sedmém nebi,já furt slavil,ale nebylo furt co slavit,nechápal jsem se,ale byl jsem šťastný.
Když jsem se probral u Ondry,tak jsem si pamatoval úplně všechno,což jsem se až divil,ale bylo to tak,a tak jsem jenom vzpomínal,ještě jsem zašli na pouťové pivo do hasičárny a pak jsem jel domu,hráli jsme odpoledne fotbal a já věděl že jsem Hance slíbil,že pojedem společně na Křemešník na kole,teď si myslím že to byla má chyba proč se nejelo,jelikož mě strašně boleli nohy po fotbale,už v tu dobu jsem začal dělat chyby,za které jsem nevěděl že do roka zaplatím,i když tohle bych nepovažoval ještě za tak velkou chybu!Od té doby jsme se neviděli,ale byli jsme v kontaktu přes mobilní telefon,domluvili jsme se že se potkáme na vinobraní v Sázavě u Křemešníku,to se také stalo,akorát že mé představy byli krapet jinde,ale ty jsem jenom díky kamarádovi Jindrovi hodil za hlavu,nevím co bych tam bez něho dělal,jelikož jsem tam byl poprvé a to setkání se zrovna nejlépe nevydařilo,ale hlavní bylo že jsme se potkali a že nám to vyšlo se potkat.Ze zábavy jsem odjížděl lehce rozpoložen,ale jak říkám nebýt jindry,který mě vzal ještě k nim domu,tak já nevím co bych dělal.No ale smířil jsem se s tím,jelikož mi ani nic jiného nezbylo!!Život šel dál,v kontaktu jsme byli stále přes mobil,potkali jsme se ještě na Argemě nebo Reflexích v ústí,ale tam jsem bohužel dorazil v takovém rozpoložení,že jsem nebyl schopné komunikace,což mě mrzí,ale takový jsem holt byl.to bylo na tom to smutný.No a pokračovalo to stále stejně,sms zprávy a znova sms zprávy,až přišel masopust a pro Hanču jsem s kamarádem dojel,někdy po půlnoci a jeli jsme spolu na zábavu do Boršova. Tímto dnem jsme spolu začali chodit a dodnes se hádáme jaký to byl datum,ale to není zase tak moc důležitý jelikož jsme se vždy dohodli.Byl jsem strašně rád že to tak dopadlo,jelikož jsem věděl že je to super holka,která je svá a to bylo hlavní,když se jí něco nelíbilo tak to řekla na plno,nebrala si servítky a bylo to.Nejvíc mě na té zábavě mrzí,že musela jít pěšky zpátky domu,takovou dálku jsem jí nechal jít,v práci jsem jenom vzpomínal jak jí je,když venku byla taková zima.To mě mrzelo ze všeho nejvíc.Následně jsme se viděli,teď opravdu nevím,nechci lhát,po týdnu či 14 dnech jsem za Hankou přijel s Romanem.Šlo se do místní hospůdky,kde se říká u Němky,můžu říct že jsem se krapet styděl,jelikož jak jsem byl v neznámém prostředí tak jsem nevěděl co si můžu dovolit či nemůžu,no styděl jsem se,což si myslím že poznala i Hanka,jediný kdo se nestyděl tak byl Roman,ten tam lámal jednu skleničku vína za druhou,po chvilce koukáme,první flaška dopita.No byl lehce napitej,tak s ním byla sranda,nejlepší bylo když nám skoro začal jódlovat.
Byla škoda že jsem se tak styděl,tak jsme si toho s Hankou moc neřekli.Kolem půlnoci jsme byli vykázaní dom a tak jsme se ubrali každý svým směrem,nejhorší ale bylo že jsem měl na starost opilého Romana,který si vzal ještě flašku vína na cestu,takže já se bavil celou cestu,hlavně když jsme řešili jak pustit písničky na mobilu z paměťový karty,no bylo to dílo.Hlavně že jsme došli z Rychnova v pořádku a mě hřálo to že jsem mohl být opět s Hankou,za každou chvilku s ní jsem byl neskutečně šťastný.Jelikož jsem neměl řidičský průkaz,tak mě za Hankou vozili a odváželi kluci,bylo to krásné chvíle,co jsme spolu proseděli na posteli,neskutečně krásný,nikdy se mi od ní nechtělo,nikdy,bylo mi s ní vždy strašně moc dobře.Nastal následně i čas,kdy jsem mohl u Hanky přespat,nikdy nezapomenu na první noc,kdy jsme šli spát do sena,ano byla nám zima,ale byla to krása,seno jsem pak vyklepával ještě v hubenově ze sebe,já se tomu jenom smál.Nelze zapomenout na posezení s Hanky rodinou,ve finální fázi jsme zůstali u stolu jenom já a Hanky táta.Vypili jsme spolu skoro celou vodku,ale pokecali jsme!Určitě i Hanka si pamatuje jak se mi nechtělo chodit do hasičárny,postupem času jsem byl naučen chodit i tam,poznal jsem alespoň další kamarády,nelitoval jsem,akorát jsem si myslel že jsem takovej jako nezvanej a nejradši kdyby někteří mohli tak by mě propíchli očima,ale Hanka mi řekla že mě berou,že je to v pohop,tak jsme tam chodili i nadále. Náš vztah vypadal že je klidný a pohodový,ale občas se našli i nějaké vyjímky,všude to skřípe,akorát nejhorší na tom je že já jsem ňouma a beru to krapet víc než by bylo zdrávo,jelikož se nerad hádám s holkou (kterou miluju),tak jsem většinu hádek řešil prostě tím že jsem vzal klíče a odjel buď do hubenou,či Ondrovi nebo Vaškovi.Byly to chyby mí jelikož jsme se nechtěl hádat,nedokázal jsem být prostě tak nekompromisní a hlavně jsem neměl proti druhé osobě nic.Můžu říct jenom jedno že jsem se o Hanku bál každým dnem že o ni příjdu či mě opustí.Já byl strašně rád že jsem takovou holku poznal,jelikož mě dokázala vrátit smysl života,oba dva jsme dokázali vynechat spoustu akcí,abychom mohli být spolu,Hanka se se zdávala středečních tradičních akcí v Pelhřimově či návštěv hospůdek po Rychnově,já se zdával sportovních událostí či taky návštěv hospůdek.
Nevím jak Hance,ale mě akorát občas štvali ty sportovní akce,ale zase na jednu stranu těch aktivit jsem měl dost,takže jsem jí plně chápal a proto jsem některé vynechával.Nevím jak to bylo z její strany,ale myslím si že jí to taky občas štvalo,že nešla tam kde se něco dělo,na co byla zvyklá,což to já byl taky,já jsem nesměl chybět na žádný akci.
A když už se šlo,tak jsem převážně blbnul že tam nepůjdu,ale nakonec jsem tam stejně šli,nevím proč jsem začal být takový jiný člověk,že jsem nechtěl na akci,přitom jsem je stále vyhledával,ale když na ně došlo a Hanka tam chtěla jít tak jsem se držel převážně vzad,nechápu čím to.Byla v tom nějaká obava??Nedokážu najít odpověď ani dnes.Postupem času se,ale i tato situace změnila a začlo se chodit po společné domluvě,a bylo krásně a byl klid,jen do tý doby dokud jsem nepožil víc než bylo zdrávo v tom okamžiku,jsem viděl vše zase krapet jinak a to byla chyba.Stával se ze mě žárlivec největšího kalibru,přitom jsem Hance věřil a důvěřoval,V těchto situacích jsem Hance ubližoval,ale vždy si dokázala udělat pořádek,chlapa se nebájí,tak si to vyřešila a byl klid.To se mi na ní strašně líbilo,že byla tak razantní a je i teď,a vše řekla a dělala si pořádek.Za to já,místo abych to řekl jak to vidím,tak jsem nechtěl nějak přitěžovat Hance i nám,jelikož jsem se s ní nerad hádal.Tak jsem to radši tlačil v sobě,jako sopka,která pak jednou bouchne,měl jsem to kde prodat naštěstí.Buď na fotbale,hokeji či když jsem šel sledovat hokej nebo fotbal.Taky to mě každý poznal,že jsem se choval nějak jinak než mě znali,ale bylo to tím že jsem stále myslel na to,abych Hanku neztratil a aby bylo dobře,mezi námi!!!Proto jsem takhle blbnul na zápasech,vždyť já si nepamatuji kdy jsem se chtěl před tím prát na fotbale,teď to bylo zápas co zápas,v hokeji jsem začal být strašně chytrý,jako kdybych byl matador,který to hraje přes dvacet let a má před trénováním reprezentace.Přitom stačilo udělat jenom jedno,říct to Hance a byl klid na hřištích i v hlavách,ale to bych nesměl být já.Pokud tohle Hanka čte tak ví o čem píšu.
I kdo Hanku zná tak si myslím,že ví o čem píšu.Ono se ani jinak psát o Hance nedá,než v tom hezkým,jelikož mě zrovna neublížila,i když pár bolestí proběhlo,ale vše bylo vyřešeno v dobrém a vysvětleno.
Nečekal jsem ani to že mě její rodina příjme,nechá mě tam spát,následně i s Hankou žít.Začali jsme přestavovat pokoj.Koupila se plovoucí podlaha,nábytek a jiné věci.Začlo se dělat,když já chodil do práce,tak Hanka udělala vždy neskutečnej kus práce,až na holku to nebylo možný,nebyl pro ní problém začít malovat,sádrovat,no s každým problémem si poradila.jednoduše holka KUTILJ a to je pravda,v dílně se chovala pomalu jak doma,všemu rozuměla,se vším si poradila.Teď se musím přiznat,kolikrát uměla i takové věci co jsem pomalu neuměl já,nebo bych je tak neudělal,se vším si vyhrála,aby to vypadalo pěkně,já byl vždy překvapen,když jsem se vrátil z práce,co stihla udělat a to přišla ze školy či praxe a pracovala na tom abychom to měli pěkný,už jsem to říkal i Hance,já jsem chlap a marně přemýšlím co jsem tady udělal já,vždyť ty jsi udělala všechno,úplně všechno,zřejmě nemám kutilský gen v sobě jelikož co jsem začal dělat já,tak vše se povedlo až většinou na druhý pokus,ale hlavně že se to povedlo,ale nebylo to tak hezký jak to udělala Hanka.Nemám rád když mi práce nejde,lehce začnu být nervózní,přemýšlím nad tím,pak to vždy dopadne jak to dopadne,buď se na to dá dívat a je to pěkný,nebo se mlže začít znova a to potřetíJ!Dodnes přemýšlím jak jsem se podílel na výstavbě pokoje,když se stavěl nábytek,tak den před tím jsem se s Hankou nepohodl,ujel jsem v noci za kamarádem a tam jsem pil,pak jsem šel na pouť,zde jsem se opil,jelikož jsem žil v tom že jsem o Hanku přišel,opět jsem jí nechal ve štychu,já se v poklidu bavil na pouťi,no v poklidu ne,měl jsme to v hlavě,když večer přišla na zábavu,byl jsem totálně zpitej,měl jsem obsluhovat,ale museli mě vyměnit,jelikož to bylo o zdraví spolupracovníků.Choval jsem se jako blbec,Hanka z toho nebyla nadšená.Místo toho,abych podal nějaké vysvětlení,tak jsem pil dál jako o závod,to bych nebyl já kdybych si nedal panákovou štafetu,v podání 10 jelzinů za sebou,to když Hanka viděla,tak nevím co si o mě myslela.no jednoduše pátek jsem pokazil já,i sobotu a mohli to být krásné dny,krásně celý den stavět nábytek a večer jsme se mohli jít v klidu bavit na zábavu.Aby toho nebylo málo tak na konci zábavy,no ke konci jsem chytil klasickou schízu a zase jsem blbnul,nepohodli jsme se a já vyváděl jako blázen,koupil jsem si flašku rumu a že jde kam mě nohy donesou,do toho jsem zahodil trikot,před Hankou a odcházel jsem slečen do půl těla dál.Hanka mi marně volala od patrika,já to ze začátku nebral pak jsem to zvednul,už jsem byl v Hubenově,tak otec vzal auto a jeli jsme pro Hanku a kamarády do Dušejova,Hanka mě uklidnila,když mi řekla jednu věc,kterou tady zveřejňovat nechci.Druhý den,jsem myslel že se hambou propadnu,co všechno jsem způsobil a napáchal,no ohledně Hanky mě to strašně moc mrzelo,strašně moc,jelikož jsi to nezasloužila.Můžu říct že potom vystoupení co jsem předváděl,jsem čekal to nejhorší,a to že Hanka řekne,já jsme myslela,že jsem našla kluka a ne opilce,blázna,žárlivce¨.To se nestalo,byl jsem tím překvapen,potom všem co jsem páchal od pátku,v neděli se šla i podívat na to jak jsem hrál fotbal,slíbil jsem jí že pít nebudu ten den taky jsem nepil,zůstal jsem při kofole,jelikož jsem zpytoval svědomí a nechtěl jsem opět zklamat,to jsem opravdu nechtěl.Večer jsme si plánovali,že by jsme se mohli jít podívat na posezení s kytarou,jelikož to bývá pěkné,nakonec jsme zůstali sedět doma.
V pondělí jsme jeli autobusem pro auto jelikož jsme ho měli u Ondry v Milíčově a život plynul dál.Týden před Dušejovskou pouťí proběhla pouť v Rychnově,kde jsem opět exceloval svým chováním,zase ten klasický strach,v místní hospůdce probíhala diskotéka,já jsem šel ale radši s bratry Hanky k Hernům do hospůdky,kde jsem si připadal jak křen,jelikož tam měli přítelkyně, a já jí měl na diskotéce.Na diskotéku jsem se vrátil,udělal opět blbosti a šel domu spát,nechtěl jsem být nějak na obtíž a kazit dobrou zábavu svými výroky.Dodnes nevím zda jsem tenkrát udělal dobře či ne,ale to už je jedno,už se to stalo a s tím už nic neudělám.
Vrátím se ještě kousek zpět do minulosti,ale jenom malinko,s Hankou jsme zažili naší první dovolenou,hodně dlouho jsme nevěděli,kam pojedem.Nakonec jsme vyjeli na Slapskou přehradu.Ještě než nám začala dovča tak jsme museli navštívit ambulanci v Pelhřimově,jelikož Hanka den před tím než jsme odjížděli na dovču vyváděla se sousedem a poranil si kotník,po vyšetření jsme vyjeli na cestu.Naše první cesta směřovala ke kamarádce Hanky,která bydlí kousek od Říčan u Prahy,zde jsme také strávili noc,na kterou jenom tak si myslím nezapomeneme,opět jsem v tom měl prsty já,jelikož jsem ochutnal ukrajinské vodky a byl jsem plný elánu a nechtělo se mi vůbec spát,ale nakonec jsme se stejně vyspali,jelikož nevím kdo by druhý den řídil,tak se spát jít muselo.Po obědě jsme vyjeli na Slapskou přehradu,kupodivu jsme trefili,jelikož já měl v oblibě bloudit,akorát camp jsme vybraný neměli,tak jsme si nechali poradit na benzině Shell a poradili dobře,vstup do přehrady byl výborný,narváno nebylo,pohostinství a občerstvení při ruce,takže bych zhodnotil jako super camp.Postavili se stany a začalo se užívat dovolený,bylo tam krásně,až na jeden den,kdy pršelo a v ranních hodinách proběhla i bouřka,která se držela nad přehradou dlouho,ve stanu jsme se mačkali s Hankou k sobě,že by strachJ.Jinak zbytek dovolený bylo hezky,slunečně,až moc slunečně,alespoň na mě.S Hankou jsme se snažili užít dovolenou jak jen to šlo,ale jak jsme někam vyšli,tak jsme měli v patách kamarádku Hanky a její mamku,takže jsme si toho soukromí moc neužili,jedině soukromí kde jsme převážně měli bylo stan,ale pře den ve stanu probíhala sauna,takže jsme se tam dlouho nezdrželi,pak jsme soukromí měli když jsme spolu vyjeli na Konopiště a do lesa na dříví.Ale ke konci dovolený nás zachránila jedna paní z Karlových Varů,která pracovala v Tescu a tak jsi měla co říct s mámou od kamarádky Hanky,jelikož ta též pracovala v Tescu,měli sebou i děti,ty si hrály s kamarádkou Hanky a nastalo zlehka soukromí,ne moc velký,ale bylo to lepší nežli na začátku.Krásnou projížďku na šlapadle jsme si užili,Hanča chtěla na loďku,ale nakonec jsme šli na šlapadlo,já třeba chtěl furt vyzkoušet motorový člun.Loďku ani člun jsme neuskutečnili.Uskutečnili jsme něco úplně jiného a to nafukovací člun,což musím říct že bylo dílo,já se v pádlování totálně ztrácel,jak to bylo z umělé hmoty tak jsem se bál o to zabrat,tak mě převážně vozila po přehradě Hanka a já se kochal krásou přehrady a přírody okolo.Ale co by to bylo za dovolenou aby vše probíhalo krásně,jednu noc jsme se museli pohádat,jako kdyby to bylo souzený,ale vše dopadlo dobře,Hanka mě zastavila,chtěl jsem jít spát na molo,vše jsme si vyříkali,ale opět to pokračovalo jenom díky tomu že jsme to chtěli oba.Dovolená se vydařila,nám se líbila,pár fotografií naleznete ZDE!
Ještě na konci prázdnin jsme si vyjeli s Hankou na Vranov,bylo to jenom na víkend,ale bylo to pěkný,příště radši na celý týden,jelikož Vranov nás okouzlil.Na Vranov jsme opět nejeli sami,jela Lucka ze Zdendou,měli jsme spát u nich v karavanu.No ale co by to bylo za dovču kdyby opět nezačala nějak zvlášťně,plánovaný odjezd byl ve 4 či v 5,když ale v práci nastali zmatky,2 potřebovali dřív a muselo se čekat ještě na kamión,aby se vše vykrylo,tak se nakonec vyjelo až před sedmou hodinou,a opět bych to nebyl já abych nezabloudil,na Vranov jsme trefili,ale do campu už to bylo krapet složitější,ale nakonec se taky podařilo asi,někdy kolem čtvrt na 10 večer,ale podařilo,zaparkovali jsme auto vedle karavanu a šli jsme poznávat zdejší kulturu.Přišli jsme krásný můstek,na druhé straně můstku se nacházela samá restaurace,hospůdka či diskotéta.No prošli jsme všeJ,až teprve druhý den jsme měli možnost poznat vranovskou přehradu,byla krásná,samá loďka na ní,akorát na koupání to nebylo jelikož bylo krapet chladněji.Tak jsme vyšli do vesničky Vranov,zda jsme se na obědvali a pokračovali na zámek Vranov,prohlídka byla krásná,měla na mě i zajímavé účinky,no dělalo to se mnou divy.Po prohlídce jsme se vrátili opět do hospůdky kde jsme byli na obědě,čekalo se na vláček,který by nás dovezl zpět do campu,cca do campu 2 – 3,5 km.Vláček dorazil,ale byl plný,tak jsme se s Hankou rozhodli,že půjdem i zpět pěšky,za to Zdenda a Lucka se svezli.Nám to,ale nevadilo my jsme si cestu užívali a utíkala nám.Večer jsme mysleli že zajde man pizzu,ale tu už nedělali,tak jsme skončili u hranolek.Následně jsme se vracely zpět do campu,přes můstek,který v noci vypadal krásně,Hanka na zábradlí vyryla naše iniciály a rok kdy jsme tady společně byly,snad další rok najdeme to místo a dopíšeme jenom datum a iniciály se zachovají!!!V neděli jsme Vranov opustili,v Moravský Budějovicích jsme se stavili v supermarketu,jelikož nás honila mlsná i hlad,až jsme zahnali naše choutky,vypravili jsme se směr domov.Prožili jsme spolu moc věcí za prázdniny,co Hanča byla doma,ale všechno se taky napsat nedá,převážně to byly krásné chvíle,těch utrpení a bolestí bylo minimum.
Nastal školní rok a Hanka nastoupila do třetího ročníku,tedy posledního,akorát že pro ní,nás nezačal nejlépe Hanka,byla nachlazená a dlouho nemohla do školy.No nebylo to jednoduchý,musela brát antibiotika,měl jsem o ní velký strach,hodně velkej,hlavně jeden den v určitou dobu,to jsem se strachoval nejvíce,naštěstí vše dopadlo dobře,alespoň to tak vypadá do teď.
Jedna starost a strach opadl,a přišel další a to jenom kvůli tomu že jsem hlupák a blbec,takových náznaků bylo že se dnes něco stane,ale nic nás nezastavilo,teda spíš mě,abych 3.10. 2009 dojel do zbilid na zábavu,dojeli jsme tam,bavili jsme,no spíš bavil jsem se,asi takhle bych to řekl,akorát že jsem nepřemýšlel vůbec nad tím že jdu ráno do práce jsem tu autem,vše bylo úplně člověkovi jedno,hlavně že se bavil,ale přehnal to,a to dost,pohádal jsem se s Hankou,pak mě chtěli kamarádi zastavit,ale ty jsem chtěl prý údajně zmlátit,převládl mě totálně amok a alkohol,bylo to silnější než já a já bych asi v tu dobu udělal všechno,absolutně nechápu,co to do mě vjelo.No a konal jsem tak že jsem zasedl za vozidlo a jel.blíže ZDE.
Nebral jsem ohled na nikoho,asi jenom na sebe v tu chvíli,bohužel teď nevím co se na místě dělo,jenom z doslechu,ale vím jedno že jsem strašně ublížil přítelkyni Hanče a její rodině,rodině,kamarádům…no nechtěl bych zažít to co museli zažívat v tu dobu,můžu jim jenom děkovat,a moc se jim omluvit,byli neskutečně silní!!!!
Hanka byla neskutečně silná,vic než je normálně,chodila za mnou do nemocnice,jak jenom mohla,moc jí za to děkuju,strašně moc.Strašně jsem se v nemocnici bál že o ni příjdu,jelikož tohle jsem už považoval za dost velkou chybu z mé stránky a hlavně tu bolest co musela vytrpět,tak jsem viděl vše černě.Chvilkama jsem totálně zapomínal na svá zranění a myslel jsem jenom na to co bude dál mezi námi.Dopadlo to dobře,ale strach mám furt,jelikož,ten měsíc je strašně dlouho od sebe být.Můžu říct že za 8 měsíců s pár dní co jsme spolu,si připadáme,jako kdybychom se znali tak 5 let a prožili jsme toho neskutečně mnoho,prošli jsme si pěkným,ale bolestivým a utrpením.Mohl bych jenom napsat jednu větu : Jak dlouho to se mnou ještě vydrží,já doufám že to bude co nejdýl,jelikož ztratit Hanku,ztrácím všechno,totálně všechno,ztratit milovaného člověka je bolest velká!!!
Ještě zde není úplně vše,ale určitě zde dopíšu i další věci,ale o některých se špatně píše,jako třeba křemešník pouť a atd,ale postupem času jsem dopisovat budu.
Pokračování bude…