|
Zacházení, ochočení, péče a cestování
Zacházení s myškou
V blízkosti myšky se chováme vždy klidně, neděláme průdké pohyby ani zbytečný hluk.
Zacházení s myškou musí být vždy vlídné, i v případě, že zrovna něco provedla.
Myšku vždy bereme holou rukou.
Dobře ochočenou myš můžeme volně podebrat dlaní.
Myš můžeme také vzít za kožní řasu na krku.
Nejvhodnější způsob uchopení je za kořen ocasu a pod tlapičky dáme nějakou podložku (stačí i druhá ruka).
Ochočení a chov více myšek
Myši jsou skupinová zvířata, stejně jako jejich druhové ve volné přírodě. Pokud chcete myšku jako mazlíčka pořiďte si dvě nebo více samiček (né dva samce, ti by se prali). Jedna samotná myška se bude trápit a dvě nedají o nic víc práce než jedna.
Toužíte-li po ochočeném myším kamarádovi, pořiďte si mládě (mláďata) co nejdříve po odstavení (tj. ve věku kolem 4-5 týdnů) Dvě a více myšek ochočíte stejně snadno jako myšku jednu. Myšky se naučí běhat po rukou nebo v rukávě svého chovatele, nechají se nosit v kapsičce nebo je můžeme pouštět proběhnout pod dohledem např: po posteli.
Pokud seznamujeme mladá zvířata, většinou nedochází k vážnějším šarvátkám. Zařazujeme-li dospělá zvířata do stávající skupiny, je nutné postupovat obezřetně. (Dobré je seznamovat zvířata na neznámém území, kde nedochází k obraně teritoria. Přesto je nutné zvířata nějakou dobu pozorovat a případně zasáhnout.) Nikdy nechovejte pohromadě dva a více samečků, protože pak by docházelo k potyčkám a slabší samec by byl usmrcen. A to i v případě, že oba samci pocházejí z jednoho vrhu.
Až si myšku přenesete domů, nechte ji den, dva na rozoukání, až pak ji můžete začít ochočovat.
Dobrý pomocníkem v ochočování je, že myšku vždy odměníte nějakým pamlskem.
Péče o čistotu
Při dostatečném množství podestýlky (asi 3-4 cm) stačí její výměna jednou týdně (také to záleží na velikosti ubikace a počtu myší v ní chovaných). Zároveň vymyjeme nádrž horkou vodou a alespoň jednou měsíčně vypláchneme slabým roztokem mírného desinfekčního prostředku (můžete použít i jar na nádobí). Při této příležitosti omyjeme veškeré zařízení v ubikaci, popř: vyměníme kartonové a dřevěné hračky.
Po použití desinfekce (prostředku na nádobí) vše důkladně opláchneme !
Myši nikdy nekoupeme, pouze v případě, že se nešťastnou náhodou ušpinily látkami, které by mohly být jejich zdraví škodlivé
Cestování s myškou
Na kvalitní přepravce se nikdy nevyplatí šetřit.
Přepravky na zvířata musejí vyhovovat předpisům pro hromadnou dopravu či poštovní přepravu.
Do ciziny a z ciziny se raději nesnažte myši vozit, protože veterinární předpisy jsou složité a přísné.
Nemůžete-li si vzít svojí myšku s sebou na prázdniny, postarejte se dobře o její opatrování.
Bydlení pro myšku
K chovu je možné použít nejrůznější klece z obchodů, je však třeba dát pozor na vzdálenost jednotlivých mřížek od sebe. Ta by neměla být větší než šest milimetrů.
Myšky by se neměly dostat do průvanu, aby neprochladly.
Proto je lepší je umístit do akvária či terária. Nádrž by měla být z pevného, nárazuvzdorného plastu nebo ze skla, vždy krytá dobře tesnícím pevným víkem, které můžeme i zhotovit z hustšího pletiva.
Myšky musí mít dostatek čerstvého vzduchu, proto musí být nádrž dobře větraná.
Pro 1-5 myší by ubikace měla mít rozměry minimálně 20x30x15 cm, ale čím větší bude mít myška prostor, tím více se bude zabývat jeho zkoumáním a bude čílá a veselejší.
Z podestýlek jsou vhodné hobliny a jemná kukuřičná drť (která je sice dražší, ale déle vydrží). Pozor! Nikdy nepodestýlejte pilinami, jsou příliš prašné a myškám by mohly způsobovat různé nemoce. Sami časem poznáte, která podestýlka zrovna bude vyhovovat Vaší myšce.
Ubikace by neměla být umístěna v přímé blízkosti topení, na zemi, na přímém slunci, v průvanu, ale ani příliš vysoko. Nejvhodnější je úroveň psacího stolu.
Ze začátku, když nemáte ještě myšku ochočenou doporučuji nedávat žádné domečky a úkryty. Jen dostatek ubrousků, myšky si z nich udělají hnízdo a budou spokojené. Myš je zvíře bázlivé (i když snadno ochočitelné) a do domečku by zalezla a vídali byste ji asi velmi zřídka, což ochočení neprospěje. Pokud však po domečku vysloveně toužíte, dejte ho myšce až po ochočení, až se nebude bát.
Domeček není vhodný plastový se dnem, protože tak v domečku vzniká teplem zvířat vlhko, které se sráží na stěnách a tvoří se tak bakterie. Měl by mít rozměry kolem 10x10x10 cm a může být ze dřeva, papíru (ten myšky brzy rozkoušou, a proto je ho potřeba častěji vyměňovat) např: z kartonové krabice, skořápky kokosových ořechů a nebo z dutého kmene nejedovatých (nejlépe ovocných) stromů.
Hračky jsou lepší z přírodního materiálu např: větve z ovocných stromů, ale dají se i zhotovit různé plošinky a žebříčky z hustého pletiva. Velmi vhodné jsou kartonové ruličky od toaletního papíru.
Co bude myška jíst
Většina myší je všežravá s mírnou převahou rostlinné složky potravy.
V dnešní době není problém sehnat průmyslově vyráběné směsi, které obsahují vše co myška potřebuje.
Dále bychom měli čas od času podávat jako doplněk stravy čerstvou zeleninu (mrkev, petržel, celer, salát, kedlubnu,...) a ovoce (jablka,hrušky).
! Dávejte pozor, mnoho zeleného krmení však může způsobovat střevní potíže !
Na škodu ani nebude, když myšce dopřejete kousek tvrdého pečiva, granule např: pro psy, kočky, fretky, ... Mě se osvědčilo dát myškám jednou za týden jeden celý psí keks (dělají se ve tvaru kosti, čtverců, obdelníků, koleček,....).
Veškeré krmení pro myši musí být kvalitní a nezkažené. Plesnivá nebo shnilá potrava jim může způsobit vážné zdravotní potíže.
Nesnědené zbytky krmení je třeba pravidelně odstraňovat, aby se nekazily.
Ovoce a zelenina zajišťují zvířatům vitamíny a nezbytné tekutiny, zrní a granuláty většinu energie, maso, tvaroh, vejce a hmyz živočišné bílkoviny.
Myšky nepřekrmujte, pokud příliš ztloustnou, nerozmnožují se a dožívají se kratšího věku. Myši průměrně sežerou jen deset gramů potravy na zvíře a jeden den.
Nezbytností je napáječka (z počátku sledujte, jestli z ní myška umí pít, pokud ne, přidejte do terária z počátku i mělkou misku s vodou).
|
Anatomie, vlastnosti a barevné variety
Anatomie myšek
Hmotnost myšek se pohybuje od 20 do 90 gramů (samečci jsou těžší).
Normální teplota těla je 37,1°C, ale obecně platí, cítí-li se v místnosti dobře chovatel, bude se tam dobře cítit i jeho myška.
Srdeční frekvence je 480-740 min-1 a množství krve je 7,6% tělesné hmotnosti.
Samice jsou březí 19-21 dní a během roku mívají 5-10 vrhů po 4-15 mláďatech.
Myšky se nedožívají příliš vysokého věku, průměrně jen kolem dvou let (závisí to na počtu vrhů, na kvalitě potravy, apod.).
Vlastnosti myšek
Myši jsou aktivní, podnikavá a především nesmírně zvědavá zvířata. Ve dne jsou klidnější a hodně spí, zatímco na večer a v noci se jejich aktivita stupňuje.
pohybu věnují myšky asi 21% dne
spánku a odpočinku 45% dne
příjmu krmiva a pití 12% dne
péči o srst (komfortnímu chování) 16% dne
Myši jsou vždy dosti cítit, lidmy je tento zápach označován jako ,, myšina“. Je tomu tak všude v přírodě, každému tvorovy byl dán specifický pach (většinou určený opačnému pohlaví), který vylučují různé žlázy a kolem těchto žláz mu byla dána srst, která má za úkol nejen žlázy chránit, ale hlavně pach zadržovat a zvyšovat jeho intenzitu.
Barevné variety myšek
-
aguti – u tohoto zbarvení je možné na každém chlupu vidět střídavě světle a tmavě zbarvené proužky.
-
bílá s červenýma očima - nejčastější zbarvení u laboratorních myší. Srst je bílá, oči červené, nožičky, uši a ocas mají tělovou barvu, oči červené.
-
bílá s černýma očima - srst je bílá, nožky, ouška a ocas jsou růžové, očka černá.
-
černá - černé myšky mají lesklou sytě černou srst. Oči, uši, ocas a nožky jsou černé. Břicho je často o něco světlejší.
-
čokoládová - srst je čokoládově hnědá, chodidla a očka jsou tmavě hnědá, stejně jako ocas a ouška.
-
modrá - modře zbarvené myšky mají srst co možná nejrovnoměrněji tmavě modrou. Břicho je často o něco matnější a oči jsou vždy tmavě modré.
-
krémová - krémově zbarvené myšky mají srst zbarvenou do slonové kosti a oči jsou tmavé.
-
tříslové(tan) - celá spodní část myšky je světlá, zatímco svrchní strana těla má tmavou barvu.
-
strakaté - skvrny se nacházejí po celém těle a neměly by se překrývat. Strakaté myši se vyskytují v různých barevných varietách.
Toto je jenom malý výčet barevných variet myšek, které existují. Dále jsou i myšky: siamské, ruské, s želvovinovou kresbou, holandské, lakenveldské, rump-white.
Také existují myšky z různými druhy srsti jako jsou: krátkosrsté, dlouhosrsté, kudrnaté, saténové, ale také jsou i myšky bezsrsté.
Nemoce
Zdravá myš je čilá, pohyblivá a zvědavá. Oči jsou široce otevřené, jasné, bez výtoků. V okolí tělesných otvorů (tlamy, nosu, uší, genitálií a řiti) nemají žádné nečistoty a většinou okamžitě projevují zájem o nově předloženou potravu.
Nemocná myš většinu času prospí v rohu nádrže, je nahrbená, malátná, bez zájmu o okolí. Může špatně přijímat potravu, trpět průjmy a různými výtoky z očí a nosu.
Myši jsou zvířata poměrně odolná, ale přesto se u nich může vyskytnout celá řada onemocnění. Zhruba je lze rozdělit do čtyř velkých skupin:
Infekční nemoci způsobené bakteriemi a viry. Patří sem: salmonelóza, pseudotuberkulóza, infekční katar, pasterelóza, myší neštovice, zánět mozkvých blan, ...
Parazitózy, které se dělí na vnitřní a vnější.
- Vnitřní - myši mohou mít celou řadu cizopasníků, nejnebezpečnější jsou kokcidie rodu Isospora - vyvolávají onemocnění zvané toxoplazmóza
- Vnější - významní jsou roztoči, blechy a všenky
Avitaminózy - většinou avitaminóza C a E
Úrazy - jsou u myší poměrně řídké vzhledem k jejich obratnosti
Pamatujte si, že lepší je nemocem předcházet, než je léčit. Proto udržujte vždy své chovy v čistotě a krmte jen kvalitní potravou.
Při prvních známkách onemocnění vyhledejte veterináře. Jakékoliv otálení je nebezpečné, většina nemocí má velmi rychlý průběh.