Chudoba
Absolutní – stav, kdy nedostatek prostředků neumožňuje uspokojovat základní životní potřeby (střecha nad hlavou, oděv, jídlo), do té míry, že je ohrožena sama existence člověka a hrozí mu smrt.
Relativní – stav, kdy jedinec, rodina nebo sociální skupina uspokojuje své potřeby na výrazně nižší úrovni, než je průměrná úroveň v dané společnosti (státě).
Stanovení úrovně spotřeby
- měří se, hodnotí a konstatuje na základě srovnávání s celkovou životní úrovní dané země.
- Východiskem pro takovéto hodnocení je analýza sociálních důsledků chudoby
- (chudoba přináší soc. izolaci a stav nouze)
Izolace – nebezpečným faktorem pro harmonický vývoj občanské společnosti.
(např. v Prvním evropském akčním programu na potírání chudoby, vydané Radou Evropy – chudí definováni jako osoby, rodiny nebo skupiny osob, které nedostatek prostředků (mater., kultur. a soc.) vylučuje z účasti na způsobu života, který je ještě přijatelný ve státě, v němž žijí)
Občan, který je ve stavu nouze , má právo na nezbytnou pomoc k zajištění svých základ. soc. potřeb. Zejména potřeba jistoty a bezpečí, ochrany, sociálněprávní ochrana, ochrana dětí a mládeže před negativními vlivy, atd.
Stav hmotné nouze – v níž se nachází občan, jehož základní životní podmínky nejsou zabezpečeny dostatečnými příjmy a který si nemůže vlastním přičiněním nebo za pomoci své rodiny tyto podmínky nebo prostředky na jejich vytvoření zajistit.
Stav sociální nouze – se nachází občan, který pro nízký věk, zdravotní stav, disfunkci rodiny, ohrožení vlastních zájmů jinou osobou, z vážných důvodů není schopen zabezpečovat základní životní s soc. potřeby, zabezpečení péče o svoji osobu, o svá práva, o svou výživu a domácnost. Takový občan má právo na sociální pomoc – sociální služby.
Měření hranice chudoby
Hledají se měřítka objektivní chudoby.
Objektivní chudoba - označuje stav, v němž nejsou podle názoru státu (společnosti, apod.) uspokojovány základní lidské potřeby na přijatelné úrovni
Subjektivní chudoba – stav, kdy se občan domnívá, že je chudý, neboť nemůže uspokojovat své potřeby podle svých představ. Tyto představy vycházejí spíše z porovnání se spotřebou bohatých, méně pak se spotřebou průměrnou.
Měření objektivní chudoby se používají dvě metody – normativní a relativní.
Normativní - stanoví se minimální společensky přijatelný, v dané zemi a čase reálně naplnitelný ,,spotřební koš“. Souhrn cen zboží, služeb v tomto koši obsažených pak je hranicí příjmů, pod níž nastává stav chudoby. Např. německý zákon o sociál. Pomoci – nezbytné živobytí zahrnuje zvláště výživu, ubytování, žactvo, osobní hygienu, topení a osobní potřeby denního života.
Relativní – posuzování chudoby tj. stanovení úrovně příjmu ve vztahu k dosahovanému průměrnému příjmu v dané zemi. Občané, kteří mají nižší příjmy než takto stanovená relativní hranice, jsou považovány za chudé a stávají se klienty soc. pomoci.
Životní minimum
- minimální úrovně příjmů, pod nimiž nastává stav chudoby. (definice z Tomeše)
- je společensky uznanou minimální hranicí příjmů občana, pod níž nastává stav jeho hmotné nouze. ( definice ze zákona)
Existenční minimum – je taková minimální úroveň příjmů (a tedy i život. nákladů), tj. strava, oděv a ochrana před počasím.
Nižší příjem než stanoví existenční minimum znamená ohrožení člověka hladem a zimou.
Sociální minimum – příjem, který odráží celkovou životní úroveň v dané zemi.
Nejnižší přijatelné uspokojování všech potřeb člověka.
Životní minimum zákon 463/91 Sb.
Občané, jejichž příjmy nedosahují život. min. a kteří si nemohou tyto příjmy zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací se poskytuje pomoc.
Za život. min. občana, jejichž příjmy se posuzují společně k zajištění výživy a ostat. Základ. osob. Potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost.
Posuzováno:
- podle věku dítěte
- a podle počtů osob v domácnosti
Podle toho se pak odvíjí dané částky
Společně posuzovanými osobami jsou
- nezaopatřené děti
- rodiče nezaopatřených dětí
- manželé, partneři, druh nebo družka
- nezaopatřené děti nezaopatřených dětí
- osoby, které se připravují soustavně na budoucí povolání
- osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody
za příjem se považují
a) nejsou osvobozeny od daně:
- příjmy ze závislé činnosti
- příjmy z podnikání a z jiné samost. výdělečné činnosti
- příjmy z kapitál. Majetku
- příjmy z pronájmu
b) jsou osvobozeny od daně:
- stipendia ze stát. rozpočtů
- podpory a příspěvky z prostředků nadací a občanského sdružení
c) peněžité dávky nemoc. Pojištění a důchod. Zabezpečení
d) podpora v zaměstnanosti
e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku
f) příjmy ze zahraničí
g) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce
h) dávky stát. soc. podpory a dávky soc. péče
i) mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti
j) další opakující se nepravidelné příjmy
za příjem se nepovažuje
- část. soc. příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte ze zdravot. Důvodů, při péči o blízkou nebo jinou osobu, zvýšení důchodu pro bezmocnost a zvláštní příspěvek k důchodu.
Částka život. minima vláda zvyšuje podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základ. osob. Potřeby a nákladů na domácnost vyjádřeného růstem příslušných indexů spotřebitelských cen za domácnosti.
Vláda může nařízením částky život. min zvýšit v mimořádném termínu.