Život jedné holky-15
Konečně jsem došla do města vydala se k té známe části, kde byly skoro vždy upíři teď jsem ale měla čas výhradně jen na nějkých 5 co jsou v kostele kde jsou poprvé zabloudila. Do města jsem chodila vážně často, musela jsem i Yagariho stopovat, to bylo vážně hrozná vždycky skončil v nějaké hospodě. Došla jsem ke kostelu a otevřela dveře, docela jsem se bála ať to ty dveře vydží a nespadnou z pantů. Odychla jsem si, nestalo se. Vytáhla jsem Lilith-pistoly a začala jsem se všude možně rozhlížet. Pohnulo se něco nahoře a já se tam hned otočila, padal na mě lustr. Uskočila jsem a ve vzduchu udělala přemet dopadla jsem do dřepu a zastřelila jsem upíra co na mě spustil lustr. "Debil, ještě přiláká pozornost." řekla jsem si pro sebe a uhýbala jsem útokům dvou upírů. Jednoho jsem kopla do břicha a hned jsem dála pravý hák do oblyčeje a levou rukou zmáčkla spoušť, zbyl po něm jen prach. Teď třetí upír, byl vážně rychlej a tak jsem ho neměla čas zásáhnout a tak jsem si musela dát pozor. Vězšinou jsem vystřelila a pak jsem musela uskočit protože se oběvil za mnou nebo vedle mě. Právě se oběvil předemnou a rukou po mě chmátl, udělala jsem poloviční most a rychle vystřelila. Odskočila jsem pryč a počkala jestli jsem ho zabila. BINGO! Teď ještě další dva. Toho jednoho jsem dostala hned, nechápu jak ale byl strašně nemotorný ten poslední byl jen zbabělec. Musela jsem ho nožem přichytnout ke dveřím a pak jsem ho dorazila. Rychle a bezbolestně jsem u toho třetího jsem se pořádně zapotila. Podívala jsem se na čas "třičtvrtě hodiny." řekla jsem si a pokývala souhlaně hlavou.
Po tomto úkolu jsem se vrátila zpátky do školy. Musím přemluvti Yagariho aby mě naučil s artemisem, nejlepší náladu má když je po probuzení, ale nesmím ho budit! To by měl opačný účinek! Nakonec se vážně povedlo, řekl ale že jen týden pak má své vlastní úkoly které bude muset jako lovec udělat. Nakonec jsem nerozhodně kývla a ještě ten den jsme se pustily do cvičení. Vlastně se musím naučit kolikrát mám co zmačknout, kdy bych měla použít větší artemis a kdy menší, kdy větší a menší ostny. Ostny byly dobré, kdyby měl někdo meč, tak bych mu ho mohla vytrhnout nebo, kdybych někoho praštila. Rychle bych dvakrát klika a trhla, masu od toho někoho by leželo hódně daleko od něj a na kousky. V podvědomý jsem ale stejně tušila že todle není všechna moje síla, že jí něco potlačuje aby se neoběvila. Někdy jsem měla pocit jako by náš někdo sledoval, už to bude nějaká doba. Už jsem si zvykla, že jsem asi cvok protože se mi prostě najednou v mysli oběvila slova, která nikdo neříkal. Protřela jsem si spánky a hlavu jsem strčila pod vodu z fontánky. "Nami." řekl Zero, který se za mnou oběvil jako duch. Už jsem si zvykla a už jsem taky byla připravená. "Hmm..?" zeptala jsem se a vlasy si trochu vyždnímala. "Bude se pořádat ples pro denní a noční třídu, a na druhý den jen noční řída. Ředitel, nám dal práci hlídat tam." řekl. "Hmm..a jaký je to ples?" zeptala jsem se. "Valentínský." řekl a posadil se na schody. "Už?" řekla jsem vykolejeně. "Stejně jsem na to nikdy nebyla." řekla jsem a vlasy jsem si trochu protřepala. "Jdeš v nějakém obleku?" zeptala jsem se. "Ne. Ve školní uniformě." řekl. "Hmm..tak to já si půjdu koupit nějaké šaty." řekla jsem si pro sebe a odešla smyšlenkou jaká barva by mi slušela.