Jdi na obsah Jdi na menu
 


Loupeže v podletí

Blíží se doba posledního medobraní a po něm už nastává včelařské podletí, které se vyznačuje nižšími nočními teplotami a sníženou nabídkou potravy pro včelstva, která již počínají s přípravami na přezimování. Včelstva nyní vyhledávají i chudé zdroje potravy, ale nepohrdnou ani zásobami, které si na zimu vytvořila jiná včelstva. Zkrátka, je to období, kdy včelař musí obzvláště sledovat letovou aktivitu na česnech úlů svých včelstev. Samozřejmostí je, že ve včelstvech jsou mladé zdravé výkonné matky, které zabezpečily včelstva dostatečným množstvím dlouhověkých včel. Taková včelstva jsou dobře zásobena potravou a dokážou se i účinně bránit nájezdům slídiček.
Někdy však včelař včas nerozpozná, že některé včelstvo není v dobré zdravotní kondici, že ztratí zájem o obranu česna a do takového včelstva potom mají loupežící včely dveře otevřené. Při tom nejde ani tak o samotné olupované včelstvo. To již stejně většinou nemá smysl zachraňovat, jde spíše o to, aby se loupež nerozšířila na další, sousedící včelstva. Nikdo ze včelařů nestojí o na život a smrt bojující včelnici, kdy při zjevné loupeži se včely vzájemně napadají na česnech úlů a před úly se hromadí mrtvolky a rozkousaná víčka, napadají i domácí zvířectvo a též samotného včelaře nebo sousedy. Nikdo nestojí ani o tichou loupež, kdy olupované včelstvo přijde o zimní zásoby, aniž by včelař zaznamenal jakékoli výrazné známky olupování. Pouze v ranních a i pozdních večerních hodinách je patrný zvýšený pohyb včel na česně olupovaného včelstva i včelstva loupícího. Na podložce úlu nebo letáku, je zvýšený výskyt rozkousané měli z víček, popřípadě i spadané larvičky. Dalším takovým znakem je i zvýšený pohyb vos, které si do včelstva bez zájmu o obranu, chodí pro potravu jako do supermarketu. Pak slýcháme od některých včelařů již okřídlenou větu: „Letos bylo tolik vos, že mi zlikvidovaly celé/á včelstvo/a. Nebyly to však vosy. To jen včelař včas nerozpoznal špatný zdravotní stav některého včelstva. Můžeme naopak říci, že vosy v podletí, jsou spolehlivým indikátorem zdravotního stavu našich včelstev.
Loupež na včelnici může v tomto období snadno vyvolat také sám včelař svým nevhodným chováním při prohlídkách a ošetřování včelstev. Zejména ponecháním otevřených úlů po ne nezbytně nutnou dobu, vystavením medových plástů (i po vytočení medu) volnému přístupu včel, prohlídkami včelstev v řadě bez střídání pořadí, prohlídkami včelstev v době největšího letového provozu …
A co s tím?
Jde-li o slabší a bojující včelstvo s mladou matkou (např. rozvíjející se oddělek), česno uzavřeme a ve večerních hodinách úl krátce otevřeme, nejen česno, abychom umožnili lupičkám odlet. Úl poté přemístíme na jiné stanoviště a ponecháme na několik dnů zúžené česno. Přední stranu úlu je vhodné ošetřit nějakou aromatickou látkou (voňavkou). Starší literatura doporučovala kyselinu karbolovou, petrolej, kyselinu octovou, před leták zavěsit velkou kytici kopřiv, trávy či překrytí přední strany úlu mokrou pytlovinou, uklizení na dva dny do sklepa …     
Pokud máme podezření na tichou loupež, tak po přemístění a krátké informativní prohlídce se rozhodneme, zda má smysl takové včelstvo zachraňovat, doplněním ztracených zásob nebo spojením s jiným včelstvem, či takové včelstvo zrušit. Na uvolněné místo po několika dnech, kdy loupící včely již ztratily zájem, instalujeme nové včelstvo ze záloh, které jsme si vytvořili v průběhu sezóny.
Zjistíme-li včelstvo již vyloupené, úl uzavřeme a odstraníme. Zde již není co řešit.
Z vlastní zkušenosti
Sám s loupežemi na své včelnici problémy nemívám. Spíše vážením včelstev po podzimním dokrmení zjistím, že si zásoby donesly i odjinud. Letos jsem však měl problém u nově zřízených, ještě ne u plně konstituovaných plemenáčů, se zralými matečníky, které jsem musel zachraňovat za použití přemístění a voňavky. Je to jeden téměř zapomenutý včelařský trik, který mi nedávno připomněl jeden slovenský kolega včelař. Při tom jsem si mimoděk vzpomněl, jak kdysi vyprávěl jeden starý včelař, že jeho syn vozil za války domů voňavku K-4711 (Kolínská), používali ji tehdy na ponorkách proti biologickým pachům. Ten včelař, neodsunutý Němec (kovář), Kolínskou používal při vypuknutí loupeže u včelstev. Já jako 8 - 9 roků starý kluk jsem natahoval uši a poslouchal, co si pánové pod lipou povídají o včelách a nás mladé posílali do hospody pro pivko. Letos, opadávání jehličí u smrků pichlavých otevřelo cestu letu produkčním včelstvům kolem zřízeného stanoviště čerstvě osazených plemenáčů. Ty se ještě nebrání. K tomu krátké období bez snůšky a problém byl na světě. Chodily mi mrchy jedny do těch plemenáčů na cukerný roztok jako do magacínu. Pomohlo uzavření oček na dva dny, večerní vypuštění „cizinek“, brzy ráno přestěhování plemenáčů na druhý konec zahrady a voňavka, speciálně k tomuto účelu přes odpor manželky koupená u Vietnamců. Má obzvláštní odporné grády, skoro jako ta Kolínská. Následující dny bylo po problému.


Plemenáč s krmnou lahví a voňavkou ve spreji

 

dsc01224--1-.jpg

Aplikace spreje

dsc01225--1-.jpg

Uzavření česna

 

dsc01227--1-.jpg

 

autor: Josef  Křapka