Vyvařování vosku
Každý včelař řeší otázku získávání vosku jinak. A překvapivě ač každý jinak, každý jednotlivec nejlépe. Máme tu tedy spoustu nejlepších řešení. Že by otázka rámkové míry a úlové technologie postihla i získávání vosku?
Vosk získáváme z plástů, které jsou nevhodné pro další použití ve včelstvu. Ať jsou to plásty tmavohnědé, mechanicky poškozené nebo stavební. Další vosk získáváme z víček po medobraní, z plástečků z oplodňáčků, různých odřezků.
Vosk tavíme suchou cestou (sluneční tavidla), horkou vodou (různé vařáky s lisem) nebo párou (parní vařáky s odstředivkou).
Několik let jsem používal vařák na vosk s vyvíječem páry. Tato metoda se mi osvědčila, vytavené rámky zůstávaly nadrátkované, stačilo je jen dopnout a mohly se dál použít.
Letos jsem prvně vyzkoušel kotel na vosk s parní odstředivkou. Rámky zůstávají rovněž nadrátkované, výtěžnost se zdá být větší. Zdrojem energie je dřevo. Kotel se dá použít i na jiné věci, vyvařené rámky se dají vydezinfikovat, a také jsme v kotli (protože jsme letos vyráběli mezistěny samovýrobou) provedli sterilizaci vosku.
Souše připravené k rozvaření.
Medníkové souše v kleštích před rozvařením.
Topeniště musí být u jedné strany kotle, kam vkládáme souše a vroucí voda odplavuje vosk a košilky na stranu druhou.
Po chvíli se uvolní dílo od rámků.
Odběr vosku a košilek do parní odstředivky.
Cedníkem oddělíme vytékající horkou vodu od vosku s košilkami.
Do odstředivky vložíme sáček a můžeme plnit.
Když je odstředivka naplněna kaší, zavřeme a spustíme odstředění vosku od košilek.
A už teče.
Následuje vysypání košilek a výměna rámků za souše v kleštích.
Celý postup se opakuje až máme všechny rámky vyvařené.
Autor: Pepa Tlapa, e-mail tlapa.pepa@seznam.cz
