Květen - stěžejní snůškový měsíc pro včelstva chovaná v České republice
Princip efektivity chovu včel v klimatických a přírodních podmínkách České republiky je v současné době dán využitím alespoň jedné hlavní snůšky. Tento princip je v běžných letech a na většině území České republiky naplněn právě květnovou snůškou.
V oblastech s intenzívní zemědělskou výrobou má tuto roli snůška z řepky ozimé. Pěstuje se u nás na cca 400 000 ha, což představuje 16% podíl na celkové výměře orné půdy. Její žlutě kvetoucí porosty jsou na přelomu dubna a května charakteristické pro zemědělsky obhospodařovanou krajinu. Viz obrázek č. 1.
Na kondici přezimované řepky má velký vliv množství jarní vláhy. To se velmi průkazně ukázalo v roce 2015. Během jara řepkovou snůšku negativně ovlivnilo dubnové sucho. Řepka v nižších oblastech kvetla již při výšce stonku 50 cm a nektaru poskytla minimální množství. Lépe se jí v tomto suchém roce dařilo na podhorských stanovištích, kde vykvetla později a bohatě využila vláhu, která přišla s ochlazením ve 2. a 3. dekádě května. Rozdíly v medném výnosu se pohybovaly v desítkách kg na včelstvo.
Řepkový med je světlý med žluté barvy, který velmi rychle krystalizuje. Chuťově je neutrální a má široké použití v přímé spotřebě i jako potravinářská surovina. V 90. letech jsme se jej naučili pastovat a tak se velká část řepkového medu dostává ke spotřebitelům ve formě pastovitého medu. Jeho barva se při pastování změní na krémově bílou, ale chuť se řádově zlepší. Vzpomínám si na první zahraniční exkurzi ve Výzkumném ústavu včelařském v Lunz am See. Bylo to v roce 1990 a my nedůvěřivě koukali na nerezový kotel na 400 kg medu s malou vrtulkou uprostřed. V následující sezóně jsem napastoval svůj první med a od té doby se stal nedílnou součástí naší nabídky. Obr. č. 2 a č. 3.
Řepkový med
Řepkový med v pastovité formě
V oblastech, kde se vyskytují velké výsadby ovocných dřevin, přebírají tyto funkci hlavní jarní snůšky. Jejich nespornou výhodou je postupné nakvétání jednotlivých druhů a odrůd a díky tomu je snůška plastičtější a včely mají možnost ji lépe využít. Obr. č. 4.
Květ jabloně
V oblastech, ve kterých se neprovozuje intenzívní zemědělství, využívají včelstva jako zdroj hlavní snůšky javor klen. Obr. č. 5.
Hroznovité květenství javoru klenu
Jedná se hlavně o podhorské oblasti, kde klen jako náletová dřevina obsazuje všechny nezalesněné pozemky, na které se nedostane zemědělská technika. Kvete ve 2. a 3. dekádě května a stejně jako řepka je jeho nektarodárnost závislá na průběhu květnového počasí. V tuto dobu denní teploty často kolísají na hranici letu včel a mají významný vliv na možnost využití javorové snůšky. Velký vliv má i dostatek půdní vláhy. Předchází-li potenciální javorové snůšce suchá zima, může být v květnu sebelepší počasí. Nedostatek zimní vláhy se projeví v malé nektarodárnosti květů klenu.
Popsané klimatické a přírodní podmínky jsou pro stabilizaci jednotlivých včelařských provozů platné od padesátých let 20. století po současnost. Relativní jistota jarní snůšky a vysoká nejistota letních snůšek jsou pro současné včelaření v ČR typické.
Tvorba oddělků
Součástí každé metodiky ošetřování včelstev by měla být i tvorba oddělků.
Dvouplástový oddělek, postupně rozšířený o 6 mezistěn
Je to důležité jako jedno z protirojových opatření, tak i z důvodu vytvoření rezervních včelstev každého včelařského hospodářství. Načasování tvorby prvních oddělků záleží na jarním rozvoji včelstev a dosažení vrcholu síly včelstev. V našich podmínkách přichází v úvahu období cca od 15. 5. do 15. 6. Díky letošní vydatné pylové snůšce v poslední březnové dekádě můžeme počítat s vrcholem síly včelstev již na začátku května. Při tvorbě oddělků platí zásada, že čím dříve ho vytvoříme, tím slabší může být počáteční síla oddělku. V polovině května stačí pro založení oddělku 2 plodové plásty, které tvoří základ plodového hnízda a 2 krycí plásty s pylem a mednými zásobami. Plodové plásty by měly být s převážně zavíčkovaným plodem, který po vylíhnutí tvoří základ budoucí živé síly včelstva. Krycí plásty vytváří kromě zásobárny živin též tepelnou ochranu plodového hnízda a svou tepelnou setrvačností pomáhají k udržení životně důležité teploty uvnitř oddělku. V polovině června již pro tvorbu oddělku použijeme 4 plodové plásty a 2 krycí.
Do oddělku přidáváme buď zralý matečník, či oplozenou matku. Matečník je ideální pro jednoduchost přidání, nicméně oddaluje termín začátku kladení nové matky o 9 dní. Při použití oplozené matky začne oddělek sílit dříve a má tak o něco lepší předpoklad pro vybudování silnějšího včelstva do začátku podzimu. Pokud někdo podlehne jednoduchým návodům, které spočívají v ponechání odchovu matky na nouzovém matečníku, který si oddělek narazí na otevřeném plodu, tak ať radši oddělky ani nedělá. Postrádá to smysl.
Pokud je to možné, umístíme nový oddělek do min. vzdálenosti 4 km od původního stanoviště. Pak se nám zorientované létavky nevrátí do původního včelstva a oddělek bude na svém startu o něco silnější.
Péče o oddělky prvních 14 dní spočívá v dodržování klidového režimu. Zásob mají oddělky díky krycím plástům dostatek a zvědavý včelař svým rušením může vývoj oddělku jen pokazit. To platí u oddělku s matečníkem. Pokud jsme do oddělku vložili oplozenou matku, tak pak je vhodné první kontrolu vykonat po týdnu. Pokud nalezneme otevřený plod, je vše v pořádku a budoucímu včelstvu poskytneme čas na sílení. To nastává cca 25 dní po začátku kladení matky. Oddělek rozšiřujeme o 1 – 2 mezistěny a to vždy tak, abychom jádro plodového hnízda netrhali. Mezistěny umístíme vždy po 1 mezi plodové hnízdo a krycí plást. Pokud není v okolí včelnice dostatek zdrojů sladiny, mírně oddělek přikrmujeme cukerným roztokem, abychom jej podpořili v další stavbě a výchově plodu.
Ing. Pavel Cimala, chovatel matek Carnica Cimala,
e-mail: cimala@vcelimed.cz
