Máme parcelu. Přesněji řečeno manželka má parcelu. Dostala ji od rodičů. Tímto se definitivně naplnila její slova a skutečně se z ní stala z gruntu hodná ženská. Já byl povýšen do role správce, zahradníka, sekáče,

hrabače, sklízeče a kompostéra. Kromě několika ovocných stromků (přece nebudete jablka kupovat), dvou ořešáků které veverky očešou vždy dřív než my, jedné rozpadající se boudy ( ta shnilá prkna si vyměníš a okna necháš zasklít ) a neuvěřitelně rychle rostoucí trávy je vzadu u plotu obrovská hromada kamení. Děda manželky měl zřejmě šlechtické předky. Nedovedu si jinak vysvětlit slova: „je tam trochu kamene do základů“, než že chtěl stavět  gotický hrad.

     Když jsem tu haldu uviděl, okamžitě se mi vybavila školní léta, kdy jsme se účastnili každoročních brigád na podporu našeho místního JZD. Zatímco podzimní sběr brambor přinášel různá povyražení typu kdo koho a kam nenápadně trefí, jarní sbírání kamenů byla nuda. Jediná soutěž byla kdo dál. Všichni jsme  si totiž uvědomovali, že dostat bramborou do kebule je rozhodně příjemnější, než zásah kamenem. Navíc sbírání brambor obnášelo také finanční odměnu za výkon, kdežto za kameny byla pouze svačina. A v tom byl kámen úrazu.

     Dlouhou dobu jsem netušil, kam se to kamení z polí odváželo, dokud jsem nepřišel poprvé na naší parcelu. Bylo tam snad všechno. Jedna fůra vedle druhé. Pěkně kámen na kameni. Jednu drobnou výhodu ovšem ta hromada má. Travnatá plocha určená k sekání je o poznání menší. Jen musím dávat pozor, aby nepadla kosa na kámen.

     Kdyby naše rodina vlastnila tenhle poklad v době kamenné, určitě by patřila mezi honoraci. To by se to měnilo. Dva kameny za kus masa na neděli, jeden větší za oštěp a pět malých za trochu kamenné soli. Taky bych mohl vyrábět kamenné nástroje. Nějaký ten pazourek tady určitě musí být. Nebo dokonce kámen mudrců. To by bylo terno. Hlavně aby tady neležel bludný kámen.  Ale dost o tom, co by kdyby. Musím teď někde opatřit kamínek do zapalovače pro svého kamaráda Jardu z Kamenného Přívozu. Sehnal do sbírky  krásný starý zapalovač.

     Jarda je původním povoláním kameník, ale dnes prodává polodrahokamy a zkameněliny. Začínal ve skládacím stánku a dnes už má kamenný obchod v centru města. Známe se už dlouho a občas někam vyrazíme. Někdy na pivo, někdy s rodinami do přírody či po památkách.

     Před několika lety jsme byli s dětmi na putování podél Vltavy. Bylo nádherné babí léto. Vše probíhalo hladce dokud jsme nepřijeli na Čertovy Kameny nad Vyšším Brodem. Tady se z poklidného výletu stalo peklo. Naše mladší dcera náhle začala plakat, že by se nad ní kámen ustrnul. A nejen kámen. Sedla si na zem a odmítala jakýkoliv pokus o uchlácholení ač se o to postupně  pokoušeli  všichni účastníci zájezdu. Řvala dokud  neměla kapsy plné bonbónů.Pak zvedla levou nohu a ukázala na botičku. Kámen velikosti holubího vejce. Dodnes nechápu, jak se jí tam mohl vejít. Když  se konečně utišila, všem spadl kámen ze srdce. A protože její výstup netrval moc dlouho, stihli jsme si prohlédnout i Dívčí Kámen, jednu z největších zřícenin gotického hradu v Čechách.

   Čas letí a dnes už je z ní velká holka která se  připravuje se na budoucí povolání. Jejím  prvním velkým prubířským kamenem bude maturita. Ale nemám o ní strach. V chemii je opravdu dobrá.

     Mimochodem, víte co je KHC4H4O6? Nevíte že. A co hydrogenvinan draselný. Přihořívá? Ne? Tak já vám to teda řeknu je to vinný kámen.Podle encyklopedie krystalická usazenina zůstávající v sudech po kvašení vína a používaná mimo jiné k výrobě kypřícího prášku zvaného též prdopeč. Z toho vyplývá, že v každém koláči, bábovce, vánočce či jiné buchtě lze najít kus kamene. A nejen v pečivu. Třeba kamínek v rýži nebo v čočce řádně prověří vaše plomby.

       Tady zkrátka vidíte, že nás kameny provázejí životem na každém kroku. Někdo má zubní kámen, někdo ledvinový,  manželka má žlučové kameny, můj bratr močové, vaší pračku zničil vodní kámen,  a jednoho dne bude mít každý z nás i kámen náhrobní.

     Ale nakonec něco veselejšího. Minulý týden jsem jel na parcelu abych se domluvil se sousedkou na opravě plotu a představte si, že nám tam v rohu vyrostl Lomikámen. Co byste tomu řekli.