entrefilet

AUTORSKÝ RUKOPIS

LEKTORSKÝ POSUDEK  Kdysi jsem znal mladého kolegu,  jenž vedle své redakční práce psal i literární kritiky. Slul neobyčejnou přísností, zvláště spadeno měl na sci-fi povídku. Tehdy povytáhl obočí, zatímco koutky úst naopak, a na půl týchž úst jen obvykle utrousil: „Klišé.“

Všední svět, svět prostých věcí, jevů a vztahů, to je nekonečné námětové pole a tvůrčí prostor Marie Vondrové.  Kurzivky, sloupky a fejetony, jež z tohoto světa láskyplně těží, jsou rovněž prosté, avšak nikoli všední. Jsou půvabné prostotou, jež je samou kvintesencí tvůrčí práce. Většina autorů se  této kýžené prostoty dopracovává složitě,  někdy i bolestně, dospívá k ní autorskou kázeň a moudrost vyžadující tvůrčí destilací skutečnosti, myšlenek i slov. Existuje však nemnoho autorů, pro něž je ona prostota samozřejmá jako dýchání, jimž je na dřeň vidící autorský pohled vrozený. Myslím, že takový dar má i Marie Vondrová.    (JP)

Silnou stránkou talentu Marcely Máchové je schopnost dobře se dívat a správně vidět. Tuto schopnost autorka nejlépe uplatňuje v črtách, zejména cestopisných, ale s nemenším úspěchem ji osvědčuje i v povídkách. Mimořádným způsobem tak učinila v povídce V houští, jíž za nás všechny vzdala poctu jednomu z nejtalentovanějších účastníků Daru slova, náhle a nadmíru předčasně zemřelému Josefu Burianovi. V této povídce totiž dokázala skvěle odpozorovaný typicky burianovský syžet zdařile skloubit se svým vlastním jazykem, stylem, autorskou dikcí.  (JP)

Kurzivkami a mikropovídkou U potoka  si připomínáme výraznou autorskou osobnost Josefa Buriana. Absolvoval kurz tvůrčího psaní Dar slova, ale Klubu autorů Jižního Města, na jehož činnost se tolik těšil a pilně připravoval, se bohužel nedožil. Přesto se jeho členem in memoriam stal. Rozhodli o tom absolventi Daru slova, kteří KAJMANA založili a jichž byl Josef Burian kolegou a  přítelem, takže má rovněž právo publikovat na těchto webových stránkách. Lze jen litovat, že ze svých tvůrčích plánů stačil tento nadějný autor realizovat jen zlomek. Ale i ten svědčí o hloubce jeho všestranného literárního talentu.    (JP)

­­­­­­­­­­­­­Živelný humoristický talent, rozlehlá škála jemně odstíněných humoristických výrazových prostředků, a také schopnost jimi suverénně vládnout, to je jedna strana autorské mince Pavla Procházky. Tou druhou je vytříbený cit pro pravdu a spravedlnost a stejně zdařile vyvinutý odpor ke lži, klamu, přetvářce a pokrytectví. Připočteme-li k tomu silné sociální cítění, pak ani nemusíme být literárními prognostiky, aby nám bylo jasné, že autorova tvůrčí perspektiva je značena směrovkou  SATIRA…

Pro tvorbu Marie Vondrové je příznačný láskyplný pohled na svět prostých nejneokázalejších věcí, jevů, vztahů a jemu odpovídající jemnost a křehkost autorského rukopisu. Nejspíš proto si autorka oblíbila zejména uměleckopublicistické miniatury od entrefiletu po sloupek. Miniatury, avšak nadané schopností zbavovat naše oči klapek běžného, či spíše zběžného, povrchního vnímání všedního světa okolo nás. Takovou schopnost autorka prokazuje i v této povídce.