Možná se známe 10
20. 11. 2009
Katy vůbec na jeho buzení nereagovala, tak Pad přistoupil na jinačí metody. Rozpřáhl ruce a ze všch sil tleskl Kate přímo u uší.....
,,Aaaaaa!" křičela jsem.
,,Vstávej můj ospalče," vítal mě jeho sametový hlas.
Vystoupili jsme z auta. Bylo skoro poledne, a byly jsme tu skoro jako první. Před námi byli jen Maite a Patricia se Seanem. Postupně přijel i zbytek. Naštěstí (?) se Angelo zřejmě někde zdržel.
Holky nachystaly jídlo a chlapy hráli nějakou stupidní (pro nás) nepochopitelnou hru.
Aby se Paddy nestranil, přidal se k nim. Rozhodla jsem se usadit se na chvíli pod velkou lípou. Posadila jsem se přesně tak, abych měla dobrý výhled na všechnu tu krásu kolem mě. Měla jsem pocit, jakoby mě chránila neviditelná náruč....... Asi si říkate, že sem blázen..... Jo, zřejmě jsem....
Do 20-ti minut přijel Lino s rodinou(rodina, nesnáším tohle slovo!).
Kira se šklebila jako citrón a táhla za sebou Gabeho a Helen. ON šel jak sluha s plnýma rukama tašek a nevím čeho všeho. Vypadal dost zničeně, snažila jsem se dívat jinam, ale cítila jsem jeho oči, jak na mě civí, nehla jsem ani brvou.
Dost se ochladilo, začal foukat studený vítr a sluníčko už nemělo takovou sílu.
,,Paddy, máš klíčky? Je mi zima, dojdu si pro mikinu..." poprosila Kate. Paddy jí významně podal klíčky a stiskl její ledovou dlaň. Angelo si toho(i přes ten komín věcí v náručí) všiml.
Patrick zachytil výraz v jeho očích, ale nechal to plavat. V jeho hlavě mu ale na krátkou chvíli proběhlo: ,,Nevím snad něco, co bych měl...?"
Oblékla jsem si mikču a šupadila zpátky. Musela jsem tam, tak aspoň půjdu trochu čestně....
Za nohu mě drapnul Gabe a mojí ruku ovinula Helenina malá ťapka. Gee se malinko usmál, když viděl, že jsem v obležení jeho ratolestí.
,,Čau tetó..." hopsal přede mnou Gabriel. Už mě znal a Helen si mě taky zřejmě pamatovala.
,,Pudeš ši š náma hlát, paní...?" dostala ze sebe.
,,Emmm, no to víš, že jo..." pohladila jsem její blonďaté vlásky. -Po tátovi- pomyslela jsem si.
,,Tak počkej..." zmizla dřív než to dořekla.
,,Tatííííí! Pojď si hlát s tou hodnou tetou...." nutila ho malá a vřískala přitom jako blázen.
Než stačil zareagovat, jeho malé zlatíčko ho postavilo před hotovou věc.
Dotáhla ho až přede mě a já zůstala stát jako největší debil s otevřenou pusou, že jí ještě něco povím. Angelo na tom byl podobně. ,,A-ahoj..." vykoktala jsem.
,,Ahoj, Kat, jak se máš?" snažil se odpovědět pochpitelnou větou.
,,No, fajn...." říkala jsem beznadějně utopená v jeho očích.
Oba byli jako malé děti, stáli proti sobě a koukali jeden na druhého.
Nebyla jsem schopná vymyslet jedinou smysluplnou větu. Hel a Gabe se dožadovali kopané, tak jsem jen mlčky nakopla míč. Gee (zřejmě ze zvyku) popošel o kousek dál, aby mohl (z donucení) hrát taky.
Jako rodina, se ostatní Kellys připojili a tahkle jsme blbli celé odpoledne.