Zápas se Slovenskem dopadl podle očekávání. Většina čechů věřila ve vítězství a mezi ně jsem patřil i já. Slováci za poslední roky na mezinárodní scéně poskládali velice silný tým, byť již hodně starý, ale velmi zkušený. Je to samozřejmě dáno tím, že se skrz olympiády přerušila soutěž za mořem- NHL. Do národního týmu se tak dostali všichni hráči t této soutěže.
Nebýt této přestávky, byli by na tom slováci hodně mizerně. S podobným problémem se potýká i náš národní tým, ovšem zde je situace přece jenom lepší než u našeho souseda. A zde je vidět ten rozdíl mezi jednotlivými zeměmi a hlavně ligami. Rusko bude stále patřit mezi nejlepší mužstva i bez Malkina a Ovechkina a dalších. Jejich domácí KHL je nesmírně silná a nechybí jí konkurence.
Po NHL je to druhá nejprestižnější liga na světě. Rusové tak mají z čeho čerpat i bez NHL. Jenže slovenská liga tak valitní není, a to je rozhodující. Navíc slovenský hokej pomalu ale jistě padá do kómatu, pro větší úspěch by musel fanoušek sáhnout hodně hluboko do historie. Ale zpět k zápasu. Čekalo se, že to bude vyrovnaný souboj, ale favoritem zůstával český lev.
Proč? Důvodem je faktor slovenského komplexu. Slováci nás vždy chtějí strašně porazit a navíc vědí, jak je náš tým nebezpečný. Od roku 1994 se stalo téměř tradicí, že z tohoto derby vycházeli jako vítězové naši hráči. Dnešním rozdílem obou mužstev byl v gólmanech. Tomáš Vokoun podal špičkový výkon se kterým navázal na úspěšnou sezónu v NHL. Halák sice chytal obdobně, ovšem Vokouna nepředčil a udělal i pár chyb.
V útoku za Slovensko mluvil pouze Gáborík. Trochu mě překvapilo, že po zranění bude hrát tak dobře, ale ukázal, že je to skvělý hráč. Za naší stranu musím vyzdvihnout Jaromíra Jágra, Patrika Eliáše, Miroslava Blaťáka a Vladímíra Růžičku. Jágr předvedl parádní zápas. Eliáš skvěle připravoval šance ostatním, Blaťák ukázal, že má formu a několikrát parádně pálil a v neposlední řadě chci pochválit našeho trenéra Růžičku. Sestavu složil, zdá se, velice chytře.
Spolupráce Eliáš-Plekanec-Havlát v zápase zářila, Jágr si dokázal vytvořit s Červenkou pár slibných šancí a tah schovat Jágra do 2.formace byl velice chytrý. Pochválit ale musím celý tým, protože každý článek mužstva odváděl skvělý kus práce.
Hráči si ale musí dávat pozor na špatná střídání, která stála hráče zbytečné nervy v oslabení. V přesilových hrách se my zdál náš celek trochu laxní, hráči se mohli trochu více nabízet do šancí, více najíždět, občas se nebát vystřelit, ale neříkám, že máme špatnou přesilovku, šance jsme měli a dokonce i využili.
Zvládli jsme důležitý krok, který doufejme povede k medaili. Souboj s Lotyši podle všeho vyhrajem, ale nebude to pěkná bitva. Lotyšsko bude bránit a češi budou muset co nejdříve vstřelit první branku aby se uklidnili. Poté příjde doufejme bitva s Ruskem o 1.místo ve skupině. Bude to zkouška naší obrany i útoku, parádní test pro všechny, jak je na tom náš kádr s nejlepší konkurencí. No a jak si myslím, že naši hráči na turnaji celkově dopadnou? Pokud zvládneme klíčové čtvrtfinále, z hráčů to následně spadne, budou patřiti mezi nejlepší čtyři a to už leccos bude znamenat, proto věřím, že pokud postoupíme přes čtvrtfinále, máme velkou šanci vyhráz tu vytouženou zlatou medaili...