,,Co chceš?!" zeptal jsem se ne zrovna přátelským tónem.

,,Můžu dál?" řekl můj blonďáček se zarudlými tvářemi.

,,Jasně," kdo by pod takovým výrazem neroztál...

Pustil jsem psa a pak se otočil na Huberta.

,,Tak co je?" vyštěkl jsem neurvale.

Hubert mlčel a vypadal, že ho teď nejvíc zajímají špičky bot.

,,Hmmm?"

Chlapec naproti mě zavrtěl hlavou, přistoupil blíž a objal mě. Do očí se mi ale nepodíval.

,,Hele Tome... Já sice nechápu co tě žere, ale stejně se omlouvám jo? Že už se nebudeš zlobit?"

To by snad nešlo i kdybych chtěl.

,,Nejlepší asi bude upřímnost, co myslíš?" Hubertova kukadla vystřelila vzhůru a setkala se s mými.

Tvářil se poplašeně. Asi jako vylekané kotě.

,,Tím chceš říct co?" zajíkl se.

Usmál jsem se a přitáhl si ho do náruče.

,,Nerad se dělím. Prostě žárlím."

,,Fakt? Proč?" udivil se.

To je tak naivní, že mu to nedošlo?

,,Miluju tě, chodím s tebou, ale jsem jediný, kdo se tě veřejně nesmí dotýkat. Asi je v tom i závist."

,,Říkal jsi že ti to nevadí."

,,To je minulost. Samozřejmě jestli si to i dál nepřeješ, tak to zvládnu."

,,Tome... Já nevím co ti na to říct... Co bych měl udělat?"

To se ptá mě nebo sebe? Nechtěj po mě odpověď. Kdy se to stalo? Jaký okamžik změnil můj názor? Jsem schopen zvládnout a přestát cokoli, když to bude s ním. Dokonce i lidskou nenávist. Protože právě teď je mi ukradené celé lidstvo. Jediné co je důležité, teď držím v náruči.

,,Huberte," zašeptal jsem a přitáhl si ho za bradu k obličeji pro polibek.

On cosi zamručel, ale to jsem přeslechl. Cítil jsem jeho chuť která mi plnila ústa. Natisknutý k němu jsem vnímal pouze jeho tělo. V tu chvíli mě nezajímala žádná z věcí co není Hubert. Vzal jsem ho do náruče a přenesl do postele.

,,Miluju tě," zašeptal.

,,Taktéž," zamumlal jsem a znovu mu zabránil v mluvení svým jazykem.

Hladil jsem ho přes oblečení a užíval si každý dotyk. Tolik mi chyběl. Jako by se s ním vrátil i zbytek mého já. Stáhl jsem z něj mikinu s trikem a začal jeho krk, ramena, prsa a trup pokrývat drobnými polibky. Hubert funěl jako by právě uběhl maraton. Když jsem zvedl hlavu a prohlížel si jeho zarudlý obličej, bylo mi do smíchu. Velkolepý návrat blonďatého rajčete, mihlo se mi hlavou. Vrátil jsem se do míst kde jsem přestal. Ruce mi klouzaly po jeho jemné kůži a rty se věnovaly citlivé oblasti okolo pupíku. Vyvlékl jsem se z trika a dále mazlil tělo pod sebou. Chtěl jsem začít rozepínat Hubertovy džíny. Nikam nespěchej! káral jsem se v duchu. Knoflík. Zip. Pěkně pomalu stáhnout. Zůstaly na něm už pouze boxerky. Mé oči byly v šoku. Černé se srdíčky?!?! Jakoby věděl k čemu dojde... Jenže jak jsem na ně zíral, došlo mi, jak je mladý. Šestnáct. Hodně mladej kluk. Klidně bych mohl rok, dva počkat. Kdo ví jestli si do té doby neuvědomí že tohle všechno je chyba?

,,Tomáši?" zachrčel blonďáček podemnou.

Při přemýšlení se totiž mé ruce zastavily.

,,To nic," řekl jsem a dál laskal jeho nahou kůži.

Počkám. Můžu mu přeci poskytnout rozkoš a nic za to nechtít. Tak jako posledně. Zatáhl jsem za trenky a jeho penis na mě vyskočil jako čertík z krabičky. Očividně mu to dělalo dobře. Nejprve jsem ho na tom citlivém místě líbal, pak ho pomalu olizoval. Hubert mručel a prudce oddychoval. Když jsem si začal hrát s jeho varlaty, už nevydržel a začal škemrat.

,,Tome... No tak! Už... už mi ho vykuř! Dělej nebo se zblázním!" když to říkal, svíjel se pod mými dotyky rozkoší.

Bez odpovědi. Jednoduše jsem ho vzal do pusy a začal hlavou pohybovat tam a zpět. Netrvalo to snad ani minutu a udělal se. A já polykal, co mi dal spolykat. Pak jsem ho pustil ze sevření mých rtů, přikryl ho dekou a svlékl se do naha. Myslím, že by mě tak měl alespoň vidět a odbourat ten nesmyslný stud. Oči měl dokořán a rozdýchával mé mučení. Poté se mi připlazil do náruče.

,,Chci tě," zašeptal mi do ucha.

V té chvíli mi zatrnulo. Před okamžikem se tu přemlouvám že počkám, ale když to chce... Proboha! Proč mě tak trápíš!?

,,Kam spěcháš? Času máme dost, nemusíme..."

,,Ale já to chci. Potřebuju to," přerušil můj proslov.

Co mu mám na tohle říct? Nadruhou stranu, nic ho k tomu netlačí. Je to jeho volba. Povzdychl jsem si a začal ho líbat. Cítil jsem jak se mu rty roztáhly do úsměvu. Obtočil kolem mě paže i nohy. Pomalu jsem mu sjel mezi hýždě a jedním prstem ho dráždil. Tiše sténal. Přestal mě líbat a svými rty začal bloudit po mé klíční kosti. Rukama mi třel záda, ze kterých sklouzl mezi nás a přes břicho doputoval až k mému těšiteli. Honil mi a já ho musel zastavit, jinak bych mu nedopřál to, co chtěl. Nechal jsem v jeho zadečku zmizet další prst a Hubert k nim, na znamení že je mu to příjemné, přirážel. Teď mě jednou rukou držel za šíji a v druhé žmoulal mou bradavku. Vytáhl jsem z něj prsty a čekal na pokyn - jestli je na to psychicky připravený. Zase jsme se začali líbat. Jednu svou ručku šmátralku vysvobodil z pod našich těl a dnes už podruhé svíral můj penis ve své drobné ručce. Čekal jsem to samé, co udělal předtím, ale mýlil jsem se. Navedl si můj pyj přímo k roztaženému konečníku. Trochu proti otvoru zatlačil a tvář se mu zkřivila bolestí.

,,Nemusíme..." zasípal jsem.

Teď se ještě zastavit dokážu.

,,Pojď do mě," vydechl a dál si mě naváděl dovnitř.

Přetočil jsem si ho nad sebe a pomohl mu dosednout. Seděl a mírně se třásl. Mračil se a nevypadal, že je mu to příjemné. Nadruhou stranu, má co sám chtěl. Nadzvedl se a znovu dosedl. Párkrát to pomalu zopakoval. Chytil jsem ho za boky a pomáhal mu. Začal jsem vzdychat. Dlouho jsem nikoho neměl a tohle bylo pekelně příjemné. Hubertův výraz tváře se uvolnil. Zavřel oči a z jeho pootevřených úst vycházely prudké výdechy. Uchopil jsem jeho přirození a pak i on začal hlasitě sténat. Dosedal ke mě ve zběsilém tempu. Čím rychleji se pohyboval, tím rychleji jsem já zpracovával jeho úd. Udělal se jako první. Jeho sperma mi teklo po ruce, ale já ho dráždil dál. Dělal jsem to naprosto mechanicky, přestával jsem vnímat svět, protože to přicházelo i na mě. Poslední příraz a začal jsem to do něj pumpovat. Objal jsem ho a čekal až odezní poslední záchvěvy orgasmu. Potom jsem z něj rychle vyklouzl.

,,To bylo fantastické," zhodnotil jsem.

Ne nadarmo se říká, že usmiřovací sex je nejlepší. Od kluka bez zkušeností s muži jsem tohle nečekal.

,,Huberte?" zeptal jsem se.

Stále jsme se drželi v objetí a tak jsem jeho tvář neviděl.

,,Bolelo to," zašeptal.

Ani jsem ho nemusel vidět a bylo mi jasné, že brečí.

Dál jsem ho držel a dal mu čas se uklidnit. Poté se ozval tichý smích.

,,Říkal jsi fantastický?" pustil mě a konečně ukázal obličej.

Pod každým okem měl lesklý pruh od slz, které prolil.

,,Jo, musím uznat že tak dobrý sex jsem neměl už dlouho."

,,Ty to máš alespoň s čím srovnávat," uchechtl se a padl zmoženě na polštář.

,,Však ty určitě taky, i když ne s chlapem."

,,Myslíš?" povytáhl obočí a zašklebil se.

,,Neříkej že jsi byl panic! Já myslel..."

,,Pšššt. Jsem rád že jsi to byl ty. Pojď se osprchovat," zvedl se a táhl mě do koupelny.

Dělali jsme to ještě dvakrát a pokaždé to bylo famózní. Ráno jsem se vzbudil a pár svalů hlásilo, že noc byla vyčerpávající. Ale nic co bych neznal. Udělal jsem snídani a došel vzbudit můj blonďatý poklad.

,,Smíšku? Vstávej, venku svítí sluníčko, na stole stojí snídaně... Pojď mi pomoc vymyslet co podnikneme."

,,Takhle mě ještě nikdo nebudil... Na druhou stranu si to zasloužím, za to jak si mě zničil," smál se.

,,Sakra to bolí," syknul když se posadil.

Nahodil jsem omluvný výraz.

,,Už mám plán," zazářil Hubert.

,,A to?"

,,Uvidíš," řekl tajemně a mrkl.