Něco z táborových hlášek
Jonáš šel popohnat rodiče, aby už šli udělat večeři.
(po chvíli se vrátí zpět)
Myšák: Tak jak to dopadlo?
Jonáš: Dobře, mám počkat.
Profesor: To šel záchod?
Kamča, Eva, Míša, Myšák a Vláďa jsme skládali dřevo a velká hromada nevypadal moc stabilně.
Míša nás ale uklidnil: Dokud to nespadne, je to dobrý:-)
Ajnčtajn se před hlídkou ptal Jirky v jakém stanu bydlí, aby ho mohl vzbudit.
Jirka: Vedle toho hnědýho. ( pozn. v táboře je 6 hnědých stanů)
Kamča slyšela za stanem Nelu a Káju.
Kamča: Holky, doufám, že tam nečůráte?
Zuzanka: Oni tam asi prdí:-)
Eva při přednášce vysvětluje osobní růsty ninjů.
Eva: Studenti akademie, což jste teď vy, se japonsky řeknou gakusei.
Jarda (zklamaně): Cože? My jsme kaktusy?
Při zkoušce z geografie:
Kamča: Lenko, kde leží Japonsko?
Lenka (po dlouhém přemýšlení): Někde v severních Čechách?
Myšák: Jardo, ty máš šedivý vlasy. Ty už jsi starej?
Jarda: Jo. A taky moudrej.
Profesor se vrátil z koupání s ručníkem kolem pasu.
Profesor: Potratil jsem někde trenky.
Myšák na nástupu udílí tresty za nedostatečné oblečení.
Myšák: Nela si dá 10 dřepů, protože má krátké rukávy.
Profesor: A Dejna si dá 20 dřepů, protože má holou hlavu:-)
Eliška budí Jardu před rozcvičkou.
Eliška: Jardo, vstávejte! Už vstáváte?
Jarda (probudí se a je mimo): Trošičku.
Myšák vysvětluje Jardovi pokřik vlčat.
Myšák: Naší snahou nejlepší buď čin!
Možná je ten pokřik pro tebe trošku nepochopitelný, protože je starým jazykem. Skaut totiž existuje už několik let.
Jarda: A existuje už x let?
Myšák: Proč?
Jarda: Monika říkala, že už do skauta chodí x let, akorát jí chybí ty lipánky.
Elis: Dnes se připravte na hloubkovou kontrolu stanů.
Martin: Jak hloubkovou? My máme mělký stan.