1 část - 1895 - 1968
Pamětní kniha:
Opsané roku 1979.
Nejstarší dějiny.
Obec Babice leží na pravém břehu Moravy severovýchodně od Uh. Hradiště při severní dráze v úvalu dolnomoravském. Nejstarší část Babic Křivá strana a Pořadí tvoří nepravidelný obdélník. Blíže k řece Moravě je asi 60 domků. Tato část se nazývá Chaloupky. Další část Babic leží po obou stranách státní silnice, která vede i Cerony směrem k Uh. Hradišti. Menší část obce zvaná Souhrady je při silnici vedoucí do Kudlovic. ·Těsně s Babicemi souvisí osada Cerony oddělená od Babic potokem který vede kol mlýna a vlévá se do Moravy. Na mostě stojí socha Neposkvrněného početí P. Marie. ·V které době povstaly Babice nelze přesně zjistiti. Někteří udávají, že vznikly v 6-7 století po Kristu. Dle toho patří k nejstarším obcím, poněvadž dávní předkové volili si za svá sídla údolí a kraje v blízkosti velikých řek. ·Po prvé děje se zmínka o Babicích asi roku 1197. Tehdy Ladislav Jindřich markrabě moravský založil nový Velehrad, klášter a kostel, který daroval řádu cisterciánskému. V nadační listině věnovanému klášteru velehradskému Přemyslem Otakarem I. připomínají se Babice a okolní vesnice klášteru velehradskému. ·Roku 1463 byly Babice zastaveny za 600 moravských dolarů pánu Protihněvovi ze Zástřizlů, pánu Buchlova. Od té doby neni o Babicích žádných zpráv až po nejnovější dobu. ·Cerony povstaly až v nové době. Původně to byl dvůr, který náležel k Babicím. R. 1796 upraven na obytná stavení a pole k tomu náležející byla vykupována. V blízkosti nich po obou stranách postaveny domy. ·Jméno mají po Fr. Ceroninu, který se 18. května r. 1753 v Uh. Hradišti narodil. R. 1792 stal se kancelistou v Uh. Hradišti a později guberniálním radou v Brně. Zemřel r. 1826. ·Poslední šafář zmíněného dvoru byl dle jména Bazala.
Kaple Babická
V Babicích na návsi stávala od dávných dob dřevěná zvonice. Poněvadž byla velmi sešlá, pomýšlelo se na její opravu, respektive novou postaviti. Z řad občanstva projeveno přání vystavěti místo zvonice důstojný stánek Boží-kapli. Dne 27. prosince 1895 byla ustavující schůze spolku pro postavení kaple v Babicích. Přihlásilo se 45 členů. Předsednictvo: p. Martin Bartošík starosta obce, místopředseda p. Max Grundmann nadučitel, jednatel Frant. Gabriel pokladník. Členové výboru: dp. P. J. Vítek, kaplan ve Spytihněvi, František Varmuža, Antonín Bureš, Ant. Olejník, Josef Burýšek, Frant. Maňásek. ·Celou akci obětavě vedl spytihněvský p. farář děkan Simon Zaoral. Vydal prohlášení k občanům babickým v němž je povzbudil k dílu tak důležitému a končí slovy: „Nuže milovaní a zbožní občané babicko-ceronští: s P. Bohem k dílu tak důležitému se připravte. Přičiňte se všemožně vy a Pán Bůh požehná a pomůže. Bude to velebná, krásná památka. A vaše dítky budou vám za to vděčnými.“ ·První sbírka vynesla 513 zlatých a 30 kr. Obec darovala pozemek ke stavbě kaple ve výměře 25 m délky a 12 m šířky v místech kde dříve byla zvonice. Komise z hejtmanství Uh. Hradiště schválila toto místo jako velice vhodné. Stavba zadána arch. Feyovi a spol. v Uh. Hradišti. Stavební materiál zdarma ochotně přivezli místní občané. S nadšením bylo schváleno, aby kaple byla zasvěcena sv. Cyrilu a Metodějovi, poněvadž v celém okolí a děkanství neni dosud kostela zasvěceného těmto slovanským apoštolům.
Dne 16. srpna 1898 bylo započato se stavbou. Poněvadž má to býti kaple jubilejní na památku 50 tého výročí vlády císaře Františka Josefa I., aby v den narozenin císařových 18. srpna byl posvěcen základní kámen. ·Dne 18. srpna 1898 byl slavnostním dnem pro obec babickou, kdy posvěcen byl základní kámen nové kaple. O 9. hodině byla slavná mše sv. ve Spytihněvi. U obecné školy babické seřazen průvod, odvedenci vyzvedli ověnčený kámen základní a v průvodě šlo se ke staveništi kaple. Zde zapěna papežská hymna. Slavnostní svěcení vykonal p. kanovník Hanák z Kroměříže. Následovalo slavnostní kázání a poklepy na základní kámen s hesly. Po zapění Te Deum průvod odebral se ke kříži u cesty, kdež pobožností památná slavnost byla ukončena.
·V r. 1899 stavba ukončena a začalo se s vnitřní výzdobou.Oltář zhotovila firma Zeller z Vídně a sochy sv. Cyrila a Metoděje pod dozorem téže firmy p. Lahola rodák z Babic. Oltář stál 400 zlatých. Zvony objednány rovněž z Vídně od firmy Helzer a to dva. Jeden vážící 180 kg a druhý 90 kg. První nese obraz a jméno P. Marie a druhý sv. Antonína. Zvony stály 507 zlatých. Varhany zakoupila slečna Josefa Kučerová. Rovněž lavice věnovali p. Gabriel, Josefa Kučerová a Martin Bartošík. Tím vnitřek kaple zařízen. Celkový náklad na stavbu kaple obnášel 6.000 zlatých mimo vnitřní výzdoby. ·Na slavné valné hromadě spolku 10. prosince 1899 které se zúčastnilo obecní zastupitelstvo v čele s p. starostou Martinem Bartošíkem, byl tlumočen starostou vřelý dík p. faráři (děkanu Sim.) Zaoralovi za obětavou práci věnovanou pro stavbu kaple, radnímu p. Františku Varmužovi odevzdán diplom čestného občana babického.
Kaple byla slavnostně posvěcena v roce 1900. Na čelní straně věže nad vchodem do kaple zasazena mramorová deska pamětní s nápisem: Postaveno léta páně 1898 na věčnou paměť padesátileté ročnice slavného panování J. Vel. císaře a krále Františka Josefa I. ·Zpočátku byla sloužena mše svatá v kapli jen několikrát do roka.
Z počátku byla sloužena mše svatá v kapli jen několikrát do roka. V roku 1904 byl vysvěcen na kněze P. Albert Škrabal z řádu sv. Dominika a měl zde sl. druhou mši. Na památku tuto dala rodina jeho zbudovati kříž před kaplí svým nákladem. V dalších letech byla mše svatá v kapli častěji.
Dne 12. června 1912 svolil p. kardinál Fr. Bauer, aby bylo ročně v kapli Babické slouženo 12 mší sv. a určeny k tomu dny.
Zatímní duchovní správa.
Jednotě sv. Cyrila a Metoděje podařilo se dosáhnouti od arcidiecézní konsistoře, že byl do Babic přidělen kněz a sice kaplan byl ustanoven ve Spytihněvi a měl bydlet v Babicích. Ustanoven byl tedy P. Antonín Kolář dosud kvop. ve Štěpánově. Uvedený se narodil v Bukové u Boskovic 28. září 1897. Gymnázium studoval v Olomouci. Jako student byl v roce 1917 odveden a v roce 1918 zúčastnil se světové války na bojišti ruském, italském a rumunském jako důstojnický aspirant četař. V roce 1919 vstoupil do kněžského semináře v Olomouci a dne 5. července 1923 byl vysvěcen na kněze. Od 1. října působil ve Slušovicích a od 1. října 1923 do 1. listopadu 1925 jako druhý kaplan ve Štěpánově u Olomouce. Je nejmladší ze čtyř bratří kněží, Kolářů. ·4. listopad 1925. Dne 4. listopadu 1925 přijel P. Antonín Kolář do Spytihněvi, kdež byl tehdy farářem P. Antonín Podhradský, kněz velice milého vzezření, veliké dobroty a nadšený příznivec pro zřízení duchovní správy v Babicích. Asi týden bydlel jmenovaný ve Spytihněvi než byl dodán nábytek a upraven byt v nově zakoupeném domě od Fr. Burešové č. 3 určeném pro faru. ·8. listopad 1925. Dne 8. listopadu 1925 přijeli babičtí s ověnčeným kočárem do Spytihněvi, kdež p. Vincenc Snopek rolník č. 14 v Babicích uvítal P. Koláře jako nastávajícího duchovního správce a pak spolu jeli do Babic. Zde u kaple byli shromážděni zdejší občané. Zde je uvítala družička Milada Tomaštíková a na podušce mu podány klíče od kaple. Jmenovaný za uvítání poděkoval a řekl, že je pro něho vyznamenáním pracovati v místě tak blízkém Velehradu posvěcenému šlépějemi sv. Cyrila a Metoděje a že chce s láskou a s radostí pracovati pro ně a spásu jejich duší. Následovaly služby Boží a odpoledne sv. požehnání. Tím oficielně začal P. Kolář pastoraci v Babicích. ·Poměry v Babicích nebyly nejlepší. Vlna protináboženská sice odpadla, ale mimo dobrých katolíků, vesměs to stoupenců katolických spolků Jednoty sv. Cyrila a Metoděje, Lidové Jednoty, Orla a náboženských spolků, bylo pozorovat chlad, upřené, studené chování, skrytá zaujatost. „Pokroku“ babickému nebylo vhod, že sem byl dosazen kněz a obávali se zrůstu katolicismu a prohloubení náboženského života. A proto „nechtěnému“ knězi to dávali často najevo až markantním způsobem. V ohledu náboženském byly Babice velice zanedbané. Návštěva kostela slabší. Účast tvořily ponejvíce jen ženy, dívky a velice málo bylo mužů. Ti jsou z velké části kostelu odcizeni i mužská mládež odchovaná Sokolem a jinými spolky. ·Bylo pozorovat, že zde bude práce těžká a tvrdá. Zařízení kostela bylo chudičké, třeba zařízení doplniti, či lépe řečeno vše znovu zaříditi. ·Poněvadž byly farním úřadem dány do Babic matriky křestní, bylo nutné nakoupit věci potřebné ku křtu: jednu křestní garnituru stříbrnou, jeden kropáč, štolu dvojbarevnou, jednu garnituru nádobu na sv. oleje, celkem v ceně 582 Kčs. Poněvadž dosud křtitelnice neni, křestní věci kladeny na židli.Vánoční svátky a bez jesliček? Bylo oznámeno z kazatelny a požádáno o dobrovolné dary. U fy Stádník zakoupen Betlém s celým příslušenstvím za 1.667 Kč. Tento obnos uhrazen dobrovolnými dary.Rok6.
V tomto roce byla z největší části vybavena kaple bohoslovnými rouchy. Zakoupen sváteční bílý ornát zlatem vyšívaný za 2.400 Kč, kterýžto obnos darovala pí Filomena Smětáková z Ceron. Dále zakoupena kasule červená, rovněž zlatem vyšívaná za 1.900 Kč. Druhý bílý ornát opraven za 1.050 Kč, mimo to opraveny všední kasule, komže kostelnické a ministrantské. ·Poněvadž se blížily Velikonoce, bylo třeba pomýšlet na důstojné jejich oslavení a vše připravit na sv. třídenní. Božího hrobu nebylo. Zakoupen byl nový dle vzoru z kostela františkánského v Uh. Hradišti od firmy Jan Procházka řezbář v Příbrami za 3.144 Kč. Tento obnos byl zaplacen již 22. dubna 1926. ·Boží hrob je dřevěný, dva cherubi sádroví i Tělo Páně ze sádry. Dolní část dá se uzavřít deskou a může býti Božího hrobu použito jako vedlejšího oltáře. Boží hrob je umístněn pod chórem na epištolní straně. (Přiložena fotografie Božího hrobu se dvěma ministranty.) ·Mimo to byl zakoupen nový baldachýn, bílý, zlatem a hedvábím vyšívaný za 2.600 Kč, dvě lucerny k průvodům ze sklem za 500 Kč. Tento obnos laskavě darovaly pí Anastázie Hastíková č. 71 a Fr. Burešová. Zakoupeny dvě korouhve červené a žerdě k nim za 1.500 Kč. Obnos tento daly Fr. Burešová č. 3 a Ant. Tomaštíková. Zakoupen černý pluviál za 2.800 Kč. ·Na hlavním oltáři bylo šest svícnů starších, které byly přemístněny na vedlejší oltář a pro hlavní oltář zakoupeno deset svícnů nových mosazných za 940 Kč a dva svícny trojramenné za 400 Kč. ·Teď bylo vše připraveno k velikonocům. Obětaví věřící s radostí přinášeli dary, aby mohl býti splácen dluh vzniklý zakoupením uvedených posvátných předmětů. ·Pravou radost velikonoční působí však mír duše, smíření s Pánem Bohem a oživení lásky k Němu. Vhodnou příležitostí k tomu bylo Tridium spojení se (chybí slovo) uloženém v nejsvětější Svátosti oltářní. ·Tridium začalo 25. února večer výstavou Sv. (svátosti oltářní) a úvodním kázáním. V pátek byly čtyři kázání. Dopoledne pro ženy, odpoledne pro dívky, ráno a večer pro všechny. V sobotu ráno a večer společné kázání, odpoledne slavnostní kázání pro muže a jinochy. V neděli společné sv. přijímání a to v 1/2 7 hod. mše sv. a sv. přijímání mužů a žen a o 1/2 9 hod. pro mládež. Po sv. přijímání obnova slibu křestního. ·Odpoledne závěrečné kázání. Všechna kázání a vedení Tridua ochotně převzal duchovní správce dp. Dr. František Kolář kaplan a redaktor Severní Moravy ze Zábřeha na Moravě, který jako výtečný kazatel strhoval lid svým přednesem a hloubkou kázání a rozněcoval lásku ke Kristu a církvi. Kolik duší bylo zachráněno téměř již od odpadu, kolik duší zase získáno Kristu Pánu. Přes 500 bylo sv. přijímání. Neni to mnoho, hledíme-li k celku, ale přesto značný počet pro první rok pastorace v Babicích. Od té doby pozorovat čilost v náboženském životě a větší návštěvu kostela. ·Hřbitov. Čilá Jednota sv. Cyrila a Metoděje za předsednictví Josefa Burýška přistoupila k velikému dílu: stavbě hřbitova. Mínila zbudovati hřbitov na pozemku patřícím rodině p. Antonína Škrabala rolníka v Babicích. Pozemek to za drahou po pravé straně silnice směrem ke Kudlovicím, který měří asi 2 měřice. Podána tedy žádost obecnímu zastupitelstvu o dovolení zřídit hřbitov. Hlasováno lístky. Celkem čtyři hlasovali pro zřízení-byli to zástupci lidové strany a 13 hlasovali proti. Zde jest obraz jak byli zaujati proti a za jak těžkých poměrů se pracovalo. Opis protokolu tehdejší schůze se přikládá na památku. Jednota však pracovala dále. Poněvadž zmíněné pole bylo nestejně dlouhé, chtěla zakoupiti i pole sousední patřící paní Dr. Němečka. Ta však asi informována, odmítla. ·Nyní tedy hledáno nové místo pro hřbitov. V blízkosti obce nikdo nechtěl odprodat pozemek i za sebevětší cenu. Někteří byli od protivníků naváděni, aby pozemek neprodávali. Tímto náporem mělo býti první dílo zmařeno a znemožněna práce pro zřízení duchovní správy a tím ztížen, ba znemožněn pobyt kněze v Babicích. A to bylo hlavní jejich snahou. ·Než s pomocí Boží přece zajištěno místo pro hřbitov. Paní Apolena Vranková č. 10 v Babicích a pan Jan Směták rolník z Ceron darovali pole na hřbitov. Od Františka Býčka z Huštěnovic zakoupeno pole o výměře 6 a 882 m2 za 4.128 Kč (6 Kč za 1 m2). ·Hlavní obtíž však byla v tom, že mezi uvedenými pozemky byl úzký pruh patřící Ferdinandovi Laholovi z Babic, který byl toho času na vojně v aktivní službě. Když přišel domů, hned druhý den zašel k němu p. Vincenc Snopek, zda by ono pole neprodal. On svolil. podepsal prohlášení, které sestavil duchovní správce a dal mu zálohu 500 Kč. Když se to protivníci zdověděli, bylo zle. Nutili ho, aby prodej zrušil, ale bylo pozdě. Jednota neustoupila a prohlásila, že je ochotna soudem domoci se práva. Pan Lahola vše uznal a prodal pozemek ve výměře 3 a 482 m2 za 2.088 Kč (6 Kč za 1 m2). Tím Jednota získala potřebné místo v Babicích pro zřízení hřbitova. ·Když obec nedovolila zřízení hřbitova, podána žádost okresnímu hejtmanství. Zde platnou službu prokázal p. předseda Burýšek, který byl velice známý s p. vládním radou Januštíkem. Jednota dosáhla svolení a již 21. dubna 1926 konalo se komisionelní řízení stran zdejšího hřbitova P. KN Dr. Bartoškem vrchním zdravotním radou za účasti p. předsedy Josefa Burýška a P. Koláře. Na faře byl pak upsán protokol ve kterém stanovena velikost hřbitova. Od silnice 15 m a tato prostora přiměřeně vyzdobena. Hřbitov nutno ohraditi zdí z tvrdého materiálu, výšky aspoň 1,5 metru. Detailní plán hřbitova, umrlčí komory a hřbitovního řádu budiž podán okresnímu úřadu ke schválení. Podrobné podmínky pro rozdělení, vnitřní úprava hřbitova a komory umrlčí budou oznámeny po předložení plánů. ·Tyto byly okresním úřadem 4. června 1926 schváleny a hned začalo se ze stavbou hřbitovní zdi. Do výše 0,5 m zeď z betonu, vyšší část ohrady a zdi v pilíře zděné. ·Občané jak z Babic i Kudlovic obětavě pomáhali s dovážkou cihel, cementu, písku. Byla jich celá řada. Stavbu prováděl p. František Daněk z Kudlovic a práci zednickou konali František Maňásek č. 30 z Babic a Jindřich Bajaja z Ceron. ·Poněvadž finanční prostředky byly již vyčerpány, vypůjčila Jednota 20.000 Kč z Rolnické záložny v Uh. Hradišti. Koncem srpna byl hřbitov zbudován. Vydání celkem obnášelo 40.000 Kč. Jednatel vypracoval hřbitovní řád, který byl schválen okresním úřadem 4. června 1926. Dne 5. srpna 1926 úřední komise kolaudovala hřbitov a umrlčí komoru. ·Na základě kolaudace okresní úřad přípisem ze dne 28. srpna 1926 č. 15874 dal povolení k užívání tohoto hřbitova. Rovněž i arcibiskupská konzistoř schválila dne 14. září 1926 hřbitovní řád a výnosem ze dne 15. září 1926 č. 13616 povolila svěcení hřbitova i posvěcení hřbitovního kříže a dala povolení k pohřbívání ode dne svěcení a to farníky z Babic, Ceron a Kudlovic. ·Na základě všech těchto povolení Jednota chystala velikou slavnost: svěcení hřbitova. ·Svěcení se konalo za krásného podzimního odpoledne v neděli dne 19. září 1926. Od kaple babické vinul se ohromný průvod za doprovodu hudby v němž bylo přes 2.000 účastníků, k novému hřbitovu. V průvodu šel světitel veledůstojný pan děkan Baltazar Hříva za asistence důstojného pana administrátora Tomáše Lopraise z Halenkovic. Dále vldp. pan děkan J. Hudeček z Huštěnovic, p. rada Antonín Nevřala farář z Jalubí, pan kardinál Beno Kůstka a P. Kamil z řádu sv. Františka, p. katecheta Rušňák. ·Davy lidstva vyplnily úplně hřbitov. Nadšené kázání významu hřbitova měl veld. pan děkan J. Hudeček z Huštěnovic, načež p. děkan B. Hříva posvětil hřbitov a nový hřbitovní kříž. Kázání a obřady hluboce dojaly všechny. Nakonec světitel poděkoval všem dobrodincům. Po společné motlitbě šli věřící průvodem do kostela, kdež tato památná slavnost ukončena chvalozpěvem Te Deum a sv. požehnáním. ·V mysli všech tkvěla otázka, kdo asi bude první odpočívat na hřbitově. Již 3. října 1926 byla tam pochována Bičaňová Walburga z Babic a 24. října 1926 Václav Hastík z Babic. Nepomyslel tento, když promlouval na hřbitově, že tam bude druhý pochován. Zemřel na tyfus v nemocnici v Uh. Hradišti. ·Nový hřbitovní kříž dala postaviti svým nákladem rodina Škrabalova č. 95 z Babic za 5.000 Kč. Kříž zhotovila fa Zbořil ze St. Města. ·Zakoupen kříž na rakev za 80 Kč, kříž k pohřebním průvodům za 150 Kč a pokrov na rakev za 700 Kč. ·Zřízením hřbitova se Jednota finančně zatížila, zažádáno u okresního úřadu o povolení dobrovolné sbírky v Babicích. Sbírku provedl P. Kolář se členy výboru V. Snopkem, Josefem Burýškem, Vincencem Omelkou, kteří se střídali–koncem listopadu a začátkem prosince. Pominuly se domy a rodiny všech, kteří zvláště příkře se stavěli proti zřízení hřbitova (Václav Čevela, Krásný z Ceronů a jiní). Sbírka vynesla 11.076 Kč. Byl to první slibný počátek, kterým se finančně ulehčilo Jednotě sv. Cyrila a Metoděje. Koncem tohoto roku zakoupena od firmy Zbořil nová křtitelnice z kararského mramoru za 3.000 Kč.
Koncem ledna byl ve Spytihněvi instalován nový p. farář konsistorní rada Alois Zlámal. Předseda výboru Josef Burýšek a František Daněk přišli jemu blahopřáti a prosili v přízeň a podporu. Pan rada odpověděl, že nebude proti. V Kudlovicích byl uměle vyvolán odpor proti zamýšlenému přifaření k Babicím a podány stížnosti. v čele stál Petr Bednařík, řidící učitel Květoslav Maňásek, Talaš a jiní. Sbírali podpisy proti a posílali stížnosti arcibiskupské konsistoři, okresnímu úřadu a zemskému úřadu. Pan farář rovněž podal stížnost na duchovního správce a žádal jeho přeložení. Než konsistoř schválila dosavadní postup kaplana v Babicích a sdělila, že s jejím vědomím pracuje v řízení duchovní správy v Babicích. Žádosti zaslané z Kudlovic úřadům, vlastně stížnosti, byly zasílány kaplanu do Babic k vyjádření. byly to trpké a hořké chvíle. Duchovní správce mohl pisatele žalovat-tak hrubým tónem byly stížnosti psány-ale neučinil tak, vědom jsa , že vše třeba snášeti, že spravedlivá věc trpí násilí, ale nakonec přece zvítězí. ·V březnu náhle zemřel, byv raněn mrtvicí předseda Jednoty Josef Burýšek. Pro Jednotu to byla veliká rána. Jeho pohřeb byl velkolepý. památka jeho nevymizí. ·Na hřbitov byly zakoupeny smuteční břízy. Malba v kostele byla velice chatrná. Přikročeno k malbě kostela. Zadána p. Ilíkovi z Újezdca za 2.700 Kč. Mléko, vajíčka a tvaroh ochotně dodali občané. Kostel byl pěkně vymalován (tónován) a bylo by si přáti, kdyby byl jen větší, aby pro všechny stačil. Zakoupený stavební los snad přinese štěstí, výhru a umožní rozšíření kostela. ·Varhany byly vyčištěny a opraveny za 250 Kč. Během roku zakoupeny svícny k rakvi, nová kaditelnice, velum na ciborium, rochety a dva alby. Na konci roku uspořádána dobrovolná sbírka v Babicích, která vynesla 7.652 Kč.
Tridium.
Od 1.– 4. března konáno Tridium spojené se 40. hodinovým klaněním se Nejsvětější Svátosti Oltářní. Začalo se ve čtvrtek večer výstavou Lsa (?) a úvodním kázáním a ukončeno v neděli odpoledne. Kazatelem byl vldp. pan Páter František Jemelka tajemník apoštolátu sv. Cyrila a Metoděje z Olomouce. Jeho hluboká kázání a v nich vzpomínky na svoji misionářskou práci mezi krajany v Americe, přivábila zástupy lidu. Denně byla čtyři kázání, ráno a večer společná a ve dne stavovská. V neděli v 7 hodin bylo sv. přijímání pro muže a ženy, v 1/2 9 hodin pro mládež. Sv. svátosti přijalo na 600 věřících. Práce požehnaná.
Stavba fary.
Tento rok je význačný zvláště tím, že přikročeno k dalšímu budování duchovní správy, totiž ke stavbě fary. Dne 15. dubna 1925 Jednota zakoupila v Babicích dům č. 3 patřící Františce Burešové za 20.000 Kč, kterýžto obnos Jednota splatí na požádání jmenované. Poněvadž tento dům (viz fotografie) nevyhovoval pro duchovní správu, přikročeno ku stavbě, kterou převzal osobně zdejší rodák architekt Josef Čevela žijící v Trenčíně. Zhotovil plány, často sem zajížděl a poněvadž mu nebylo lze stále zde dlíti, pověřil dozorem stavby p. Františka Daňka, zedníka z Kudlovic. Zatím zakoupeno 30.000 cihel z Hodonína a Mařatic, 100 centů cementu, 150 kg vápna. Pan Vranka č. 10, místní duchovní správce a Rudolf Dušek z Kudlovic zajeli do Olomouce k panu arcibiskupu poprosit o stavební dřevo. Byla jim slíbena 25% sleva, což s radostí přijato. Poněvadž hotového kapitálu nebylo, byla učiněna výpůjčka z Rolnické záložny v Uh. Hradišti ve výši 60.000 Kč. Mimo to slečna Helena Vranková č. 10 půjčila 5.000 Kč a to bezúročně a rovněž Josef Hastík č. 71 půjčil 3.000 Kč. Teda vše bylo ke stavbě připraveno. ·Začátkem května 1928 začalo se se stavbou. Množství práce vykonáno zdarma. Pan František Vranka č. 10, Jan Směták, Josef Bartoník, Jan Maňásek z Ceron č. 38 se synem Josefem, Bednařík , Vincenc Snopek č. 14, František Čevela a jiní, Bičáňová Eleonora, Antonie Tomaštíková, Burešová a jiné, ochotně pomáhali se zbouráním starého domu. Na 550 fůr písku bylo dovezeno zdarma. Vozili Vincenc Snopek, Jan Směták, Josef Hastík, Josef Bartoník, Antonín Vojtík, Hanáček, Jan Gajdoš, Ferdinand Ulman, Flekač, Josef Tomaštík, František Čevela, František Vojtěšek, Jan a František Maňásek, Chybík, Antonín Býček, Bajaja, Chmelař František, Fabián Škára a jiní. Z Kudlovic Dudešek, Rožek, Fajtl a jiní. I povozníci (příslušníci komunistické strany) Kadlec, Směták, Čevela přivezli 5 fůr. Jen příslušníci republikánské strany toto dílo ignorovali. Bohužel. ·Za týden byl posvěcen základní kámen nové fary a uložen v rohu kuchyně ode dvora směrem ke kolně a v něm uložena památní listina. Svěcení vykonal místní zatimní duchovní správce. Zednickou práci konali František Býček, Maňásek, Tománek, Prokeš. Dělnickou Josef Vlachyňský a Josef Němeček. Tesařskou práci Antonín Vojtík, sklářskou práci firma Mitáček + Vojtík, pokryvačská práce zadána p. Beránkovi z Modré. Dne 14. července fara zaomítána, práce rychle ukončeny, poněvadž 15. července byla primice Dr. Pavla Škrabala z řádu Dominikánů, zdejšího rodáka. ·Ve faře je v přízemí 4 světnice, kuchyně, komora, v poschodí 2 světnice a 2 komory. Výminek patřící Františce Burešové sestává z 1 světnice, kuchyně, komory a zvláštní chodby. Celkový náklad obnášel téměř 100.000 Kč. ·Slavnost svěcení nové fary byla 26. srpna 1928. Již dopoledne bylo slavnostní kázání p. děkana J. Hudečka z Huštěnovic a slavná mše svatá za živé a budovatele, dobrodince chrámu Páně a duchovní správy. ·Odpoledne ve 2 hod. bylo slavnostní kázání které proslovil vldp. Dr. František Kolář kaplan a starosta v Záhřebu na Moravě a svěcení fary vykonal za četné asistence vysoce důstojný p. probošt Valoušek z Kroměříže za zpěvu Bože cos ráčil. Svěcení se zúčastnil p. děkan Hříva z Napajedel, p. děkan Hudeček z Huštěnovic, p. farář Loprais z Halenkovic, z Velehradu vldp. Dr. Habeš, Josef Svoboda 00. S. J. Po slavnosti byla zahradní zábava u Ondrášů.(číslo 78 na Křívé straně u Luže)
Primice dp. Dr. Pavla Škrabala.
Před tím 15. července prožívaly Babice slavný den. Byla to primice zdejšího rodáka dominikána Dr. Pavla Škrabala, který studoval a byl vysvěcen v Římě. Přijel již v sobotu a banderium jej provázelo od Huštěnovic a za Cerony jej ve velikém množství vítali rodáci. Uvítací proslov měl. duchovní správce a družičky podaly kytici. Odtud za doprovodu hudby a písně Bože cos ráčil, šel průvod s primiciantem do kaple, kde měl novokněz sv. požehnání. ·Večer hrála nivnická kapela dostaveníčko. V neděli byla primice. Postaven oltář před kostelem. Davy lidu naplnily celou náves. Slavnostní kázání měl vldp. provinciál z Prahy. Slavnou primiční mši svatou sloužil novokněz za asistence svého strýce vldp P. Alberta Škrabala Dr. C. Habáně rodáka z Huštěnovic a jiných dp. z řádu sv. Dominika. Odpoledne byla zahradní slavnost. ·V prosinci 1928 konána dobrovolná sbírka na faru v Babicích a vynesla 9.355 Kč, v lednu v Kudlovicích 4.000 Kč. Během roku zakoupeno: nový fialový ornát za 1.100 Kč a fialový pluviál za 1.500 Kč. Vldp. P. Albert Škrabal daroval stříbrný kalich a ciborium a starší misál. Mimo to děvčata ( Františka Škárová) vyšila a zhotovila prerifikátoria, korporálie a paly.1929.
Tento rok byl prožit ve znamení oslav, milénia svatováclavského a vyvrcholily v červenci kdy v Praze byl říšský sjezd čs. Orla, jehož se zúčastnilo z Babic na 30 lidí. Mezi nimi byl i duchovní správce. Toho roku provedena elektrifikace Babic. Ve faře elektrické osvětlení zavedla firma Tomášek z Napajedel za 1.600 Kč, kterýžto obnos zapůjčil duchovní správce. Milada Tomaštíková vyšila zdarma zlatem a hedvábím bílý ornát. Paní Dr. Traiksová z Napajedel darovala kostelu nové sváteční velum a kalichové prádlo. ·Dne 8. července 1929 měl pohřeb Josef Škrabal z Babic, který daroval pozemek o výměře 50 arů na zřízení fundace při kapli v Babicích a tím finančně zlepšil postavení kněze v Babicích.Dne 8. září 1929 konalo se slavnostní svěcení nového kříže Za humny směrem ke Spytihněvi (Záhumení)), který dala postavit Filomena Škrabalová z odkazu svého zemřelého muže Josefa Škrabala rolníka z Babic (zemřel 6. července 1929) za 5.000 Kč. ·Veliký průvod vyšel z kaple v němž bylo mnoho družiček v krojích, za doprovodu hudby. Slavnostní kázání měl p. farář Loprais z Halenkovic, svěcení vykonal p. děkan Hříva z Napajedel. Svatým požehnáním byla slavnost ukončena. ·Koncem roku 1929 vykonána sbírka v Babicích na faru a vynesla 8.093 Kč a v Kudlovicích 3.750 Kč. Splaceno 19.000 Kč na dluh Rolnické záložně, který činil 31. prosince 1929 30.017 Kč. ·Následuje fotografie která znázorňuje nový kříž na Záhumení u silnice směrem ke Spytihněvi (v roce 2001 je to obecní silnice ).k 1930.
V kapli bylo zavedeno elektrické osvětlení za 1.501,20 Kč. Obec darovala 1.000 Kč, paní Smětáková darovala na osvětlení hlavního oltáře 600 Kč. Dne 22. června 1930 byla slavnostně posvěcena nová motorová stříkačka. Slavnostní kázání a svěcení vykonal duchovní správce za asistence dpp. z Velehradu. Kmotrou byla paní Filomena Škrabalová. Začátkem (roku?) provedeno sčítání lidu. Komisařem byl p. ředitel měšťanské školy František Žďára.
Výsledek sčítání lidu: v Babicích 974 katolíků 11 nekatolíků
v Ceronech 323 katolíků 2 nekatolíci
celkem 1.297 katolíků 13 nekatolíků
Koncem roku byla opět provedena sbírka na faru a vynesla v Babicích 7.175,50 Kč a v Kudlovicích 2.682 Kč. Sbírku provedl duchovní správce za přispění členů výboru Jednoty sv. Cyrila a Metoděje. Sbírka byla doplněna kostelními dary na 20.450 Kč. Dluh v Rolnické záložně činí 31/12 1930 - 11.970 Kč.k 1931.
V tomto roce postaráno o duchovní obnovu věřících. Tridium ze 40. hodinovou výstavou Sva konalo se 5.- 8. března. Kazatelem byl bratr duchovního správce P. Alois Kolář kaplan a starosta z Velkých Opatovic u Jevíčka. Denně byly 3 promluvy. pobožnost začala ve čtvrtek večer skončila v neděli odpoledne závěrečným kázáním. Návštěva byla tak veliká, že malý kostelík ani nestačil. Ve zpovídání pomáhal vldp. P. J. Mlčoch, P. Vilhelm Marián (františkán), P. František Bartyš, P. František Rusňák z Uh. Hradiště, kteří zpovídali v sobotu až do pozdních hodin večerních. V neděli při první mši svaté přistoupili muži a ženy ke svatému přijímání, při druhé mši svaté mládež. Celkem rozdáno přes 700 svatých přijímání. Úspěch velice pěkný. Kéž dobrotivý Bůh přivede i ty, což jsou tvrdého srdce.·Pozlacení kalicha činilo 200 Kč. Letošního roku 1931 sbírka nebyla konána pro nastávající hospodářskou krizi. V kostele byli vybídnuti věřící, aby dle možností odevzdali dary buď s sákristii aneb na faře. I tak sebráno přes 1.000 Kč.
I v tomto roce byl splácen dluh v Rolnické záložně a zbývá jen nepatrný zbytek 500 Kč.·Během roku byly provedeny některé menší opravy. Postaven nový plot ve farní zahradě za 843 Kč. Práce svěřena p. Vojtíkovi. Farní budova byla ze dvora zmítána. Náklad činil 800
Kč.·Prostora před kostelem do šířky 5 m jakož i chodník k sakristii byl vycementován. Práci tuto provedl zedník František Hanáček. Celková úprava vyžádala si nákladu 886,20 Kč. Písek k tomu potřebný dovezen zdarma.·Na konci roku byly zaslány do domů v obálkách písemné prosby o nějaký příspěvek, který mohli v sákristii odevzdati, poněvadž krise tím tíživěji na všechny dopadala a nemožno tudíž po vesnici sbírku konati.
Dobrovolné příspěvky činily 2.868 Kč.·Dne 21. března 1933 zemřel spytihněvský farář p. kons. rada Alois Zlámal raněn mozkovou mrtvicí. Dne 23. března 1933 pochován ve své rodné farnosti na hřbitově v Předmostí.·Nyní nastala snaha, v době uprázdnění beneficia ve Spytihněvi, dosáhnouti zřízení duchovní správy v Babicích. V tom smyslu podána žádost arcibiskupskému ordinátu. Arcibiskupská konsistoř sdělila, že je třeba souhlasu obecního zastupitelstva a konkurenčního výboru. Obecní zastupitelstvo v Babicích schválilo odfaření i Kudlovic. Z konkurenčního výboru projevilo polovice členů souhlas. Duchovní správce sám jednal s nejdůstojnějším p. arcibiskupem a konsistoří a slíbeno mu prozatím zřízení expozitury v Babicích.·V červnu byli v arcibiskupské konsistoři p. František Vranka č. 10 a p. Daněk z Kudlovic rovněž se žádostí o zřízení duchovní správy. Arcibiskupská konsistoř žádala souhlas konkurenčního výboru. Zástupcové Spytihněvi oddálili své rozhodnutí do příchodu nového p. faráře. Administrátorem jmenován P. Antonín Kolář. Koncem srpna byla instalace nového p. faráře dp. Valentina Zavadila, který byl dosud farářem v Újezdě u Vizovic. Jak p. farář i Spytihněvští nechtěli z farního svazku propustiti Kudlovice. Babice propustí za určité odstupné. O výši měli se domluviti p. farář s duchovním správcem babickým. P. farář však nechtěl sám rozhodovat a ponechal věc rozhodnutí konkurznímu výboru. Poněvadž souhlasí jen s vyfařením Babic, rozhodnuto o toto usilovat a po zřízení duchovní správy v Babicích pracovat o připojení Babic. Jednáno o výši odstupného, což trvalo delší dobu. ·Z jiných událostí dlužno poznamenati tragický skon liter. učitelky Jarmily Maňáskové z Kudlovic, která při vystupování z autobusu v Napajedlích, kdež působila, byla sražena k zemi mimo projíždějícím autem a zabita. Pohřeb konal se 7. dubna za ohromné účasti lidu, učitelstva a j. Byla pochována na hřbitově v Babicích a obřady církevní vykonal vldp. Dr. Th. Varmuža farář ze Zlína za velké asistence kněží z celého okolí.·Dne 10. dubna 1933 tragicky zahynul František Snopek rol. syn z Babic. V ten den čistil nádrž na močůvku opatřenou jen malým otvorem. Otec vstoupil dolů, aby rouru vedoucí do chléva pročistil. Nadýchal se však otráveného vzduchu a klesl. Jeho syn zavolal o pomoc, vlezl do nádrže snaže se otce zachrániti. I on byl plyny otráven a padl do močůvky, která tam ze chléva vytekla. Abiturient Josef, bratr přispěchal na pomoc, ale i on tam padl v bezvědomí. Ihned přispěchali lidé na pomoc, Josef Hastík a jiní. Vytáhli otce kterého vzkřísili i syna Josefa. Dlouho však hledali Františka v nádrži, vytáhli ho, ale vzkřísit nemohli. Hned byl zavolán místní lékař. Duchovní správce byl na schůzi kněží v Napajedlích, spěchal hned domů, ale bohužel mohl dáti jen poslední pomazání. Byla to ohromná rána pro rodiče a rozruch na vesnici.·Dne 12. dubna 1933 za veliké účasti, zvláště Orelstva, byl František pohřben. Otci se nestalo celkem nic. Syn Josef však ulehl, dostavily se horečky a odvezen do nemocnice. pomoci mu však nebylo. V neděli velikonoční večer 16. dubna byl dovezen domů a zakrátko skonal. Druhá krutá rána. Ve středu byl za obrovské účasti pohřben. Dostavili se jeho spolužáci, absolventi arcibiskupského gymnázia, vldp. Dr. Vlach, který procítěnou řečí se s ním rozloučil.
V tomto roce dosáhl sv. kněžství zdejší rodák P. Zdislav Škrabal. Dne 5. července byl vysvěcen na kněze. V neděli 8. července 1943 měl primiční mši svatou. Již v sobotu kol 6 hod. přijel s generálním vikářem vysoce důstojným panem Dr. J. Martinů do St. Města a odtud kočárem do Babic, který doprovázelo banderium ve slováckých krojích. Za Cerony byli uvítáni starostou obce Františkem Škrabalem, strýcem novokněze, družičkami, duchovním správcem, který zvlášť uvítal vzácného hosta, Jeho Milost generálního vikáře. Tento velmi srdečně poděkoval, projevil radost nad takovým uvítáním a slíbil, že brzy se jim dostane splnění přání jejich – odfaření. ·Potom v průvodě za doprovodu hudby a zpěvu Bože což ráčil, věřící se ubírali do kostela, kdež bylo sv. požehnání. ·V neděli na návsi před kostelem měl slavnostní kázání nejdůstojnější p. generální vikář Dr. Martinů. Na to sloužil primiciant první mši svatou. Primiční domácí slavnost byla v rodném domě.( dům číslo 149) ·Primice se zůčastnil provinciál řádu Dominikánů P. Dytrych, p. děkan Hříva, p. děkan Hudeček, spytihněvských p. farář Zavadil, p. farář Loprais z Halenkovic, p. František Hadamčík kaplan z Napajedel, bohoslovci Němcovi z Huštěnovic, Kučera ze Spytihněvi a jiní. ·V zahradě byla zábava pro mládež. ·Následuje snímek z primiční mše svaté. Znázorňuje mši svatou před kostelem. Další fotografie znázorňuje účastníky primiční slavnosti. V první řadě zprava do leva vldp. P. Albert Škrabal O. Praed strýc novosvěcence, p. děkan Hříva, maminka novokněze, primiciant, J. M. gener. vikář Dr. Jan Martinů, provinciál O. Praed z Prahy P. Dyttel, P. Antonín Kolář duchovní správce, Dr. Pavel Škrabal O. Praed bratr novokněze, P. Fr. Hadamčík kaplan z Napajedel. Shora první po levé straně pan starosta František Škrabal strýc novokněze. ·U příležitosti návštěvy p. gener. vikáře pronešeny prosby stran odfaření. Sám pozoroval živou touhu všech o zřízení samostatné duchovní správy v Babicích a slíbil účinnou pomoc. Nemile působila prudká kontraverse p. faráře spytihněvského s p. gener. vikářem stran odfaření, který tím dal najevo své smýšlení. ·Akce stran odfaření hodně pokročila. Pan starosta p. František Vranka a p. Grebeň zajeli do Olomouce na informace. Začátkem května provedena podpisová akce stran odfaření. Všichni občané svými podpisy žádali odfaření a listiny zaslány do Olomouce. ·Po primici když p. generální vikář seznal proměny a situaci, zajeli do Olomouce vldp. P. Albert Škrabal a duchovní správce k nejdůstojnějšímu p. arcibiskupu. Byli k němu uvedeni p. generálním vikářem a sdělena situace k odfaření. Pan arcibiskup rozhodl, že se farnost zřídí i přes odpor spytihněvských. ·Brzy potom podána žádost o odfaření na ministerstvo školství a národní osvěty podepsaná starostou. V září byla žádost z Olomouce expedována zemskému úřadu do Brna. V říjnu zemský úřad prostřednictvím okresního úřadu žádá, aby obecní zastupitelstvo jako budoucí konkurenční výbor se písemně zavázalo, že bude udržovat svým nákladem kostel, faru a hřbitov, jakož i kostelní zaměstnance. Dále žádá od Babic, Kudlovic a Spytihněvi konkurenční výbor o souhlas k odfaření Babic. Obce souhlas daly, konkurenční výbor svolil k odfaření za odstupné 25.000 kč a propustil Babice z kostelních přirážek od roku 1935. Tím hlavní překážka odstraněna. ·Od 13. do 16. prosince bylo opět Tridium spojené se 40 (hodinovou?) výstavou Ssa Denně byla tři kázání. Kazatelem byl vldp. P. Česlav Přichystal O. Praed. Hlubokými a jadrnými promluvami vepsal se hluboko v srdce věřících. Návštěva byla veliká. Přes 800 věřících přijalo sv. svátosti. Odpoledne kázání. V neděli bylo Tridium ukončeno.ní kn
Jednání stran odfaření: zemský úřad žádá plány a kolaudační listiny kostela, fary a hřbitova. Poněvadž ani fara ani kostel nebyly kolaudovány, bylo třeba zhotoviti plány kostela. Tyto ochotně zhotovil stavební asistent Chybík z Ceron a zaslány okresnímu úřadu ke schválení.·V červnu zemský úřad žádá opravy: v kostele zřízení bočního vchodu, dveře na otvírání na venek. Na faře musí míti archivní místnost ohnivzdorný strop, okna ze železného rámu a železnou okenicí, dveře z vnitřní strany oplechovány. ·Za archivní místnost byla určena světnice v přízemí po pravé straně od vchodu do fary. Opravy všechny provedeny 4. prosince 1935, schváleny komisí od okresního úřadu a spisy a dokumenty zaslány zemskému úřadu. ·Pro paramenta zakoupena i nová skříň za 600 Kč. Koncem června konán velkolepý sjezd čs. katolíků v Praze za celkové účasti půl milionu katolíků všech národností. Neobyčejně vřelé bylo uvítání papežského legáta p. kardinála Verdiera z Paříže. Sjezdu se zúčastnilo přes 40 lidí v národních krojích. Papežský legát p. kardinál vykonal zájezd i na Moravu a to do Olomouce na návštěvu k p. arcibiskupovi, do Kroměříže a na Velehrad.·Na Velehrad přijel 5. července 1935. Velehrad hýřil barvami krojů z celého Slovácka. Celkem bylo na sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě na 120.000 poutníků. ·Z Moravy papežský legát jel na Slovensko do Bratislavy. Projížděl stanicí Babice -Huštěnovice, kterou Orli babičtí vkusně vyzdobili. Celé nádraží bylo naplněno krojovanou mládeží, Orly a davem lidstva. Následuje fotografie: papežský legát kardinál Verdier na nádvoří velehradském.
Jednání o odfaření: Po urgenci přísedícího zemského výboru prof. Drobného byly spisy stran odfaření schváleny technickým oddělením, účtárnou a zaslány 18. března do Prahy ministerstvu školství a národní osvěty. Požádán vldp. P. Albert Škrabal o intervenci na ministerstvu. Tento ochotně tak učinil a v ministerstvu slíbeno brzké vyřízení. Během 14 dnů odfaření schváleno min. školství a akta zaslána na schválení min. financí. I tam zasáhl účinně vldp. P. Albert Škrabal. Žádost byla schválena a zaslána zpět na min. školství, které zřízení farnosti „akta“ koncem června zasláno do Brna. ·V červenci arcibiskupská konsistoř úředně oznamuje, že ministerstvo povolilo zřízení duch. správy v Babicích a žádá ještě, aby zakládací listina byla zaslána ke schválení. ·Tím odfaření v podstatě provedeno. Dlouhá úmorná práce za pomoci Boží byla korunována úspěchem. Buď Pánu Bohu za to chvála. ·Konsistoř žádala, aby farní budova, která patřila Jednotě sv. Cyrila a Metoděje byla převedena na řím. kat. farní obročí v Babicích. Jednota svolila k tomu, předala faru zdarma farnímu obročí. Vše bylo zamatrikováno a rovněž i název kaple byl se svolením zemského úřadu změněn na farní řím. kat. kostel sv. Cyrila a Metoděje v Babicích. Dále vyžádala si arcibiskupská konsistoř podrobný popis fary, kostela a hřbitova, nutný k sestavě zřizovací listiny. ·Letošního roku konány velkolepé oslavy na Velehradě na paměť 1050 výročí smrti sv. Metoděje. Každou neděli přijížděli poutníci ze všech končin republiky na Velehrad, aby uctili zbožně památku sv. Cyrila a Metoděje. ·Zvláštního lesku těmto poctám dodala návštěva p. doktora Ed. Beneše s chotí a celým průvodem na Velehrad. Všechny vesnice kudy jela auta s presidentem byly slavnostně vyzdobeny. Pan president jel ze Zlína přes Napajedla, Spytihněv, Huštěnovice, St. Město na Velehrad. V Babicích ve špalíru stála školní mládež, Orel, Sokol, hasiči, legionáři a lid. Pan president byl bouřlivě a srdečně vítán.
Viděli při kons. visitaci 29. června 1943.
Ing. Dohnal Vidi in visit Caumian
správce děkanátu 18. 6. 1942
Richard Němčák Msjr. Dohnal
koukom Rich. Němčák konk.
Na Velehradě bylo celé nádvoří vyplněno školní mládeží, spolky a davy lidí. Příjezd pana presidenta ohlašovaly fanfáry z kostelní věže. Byl slavnostně vítán p. vldp. radou Januštíkem, panem starostou Daňkem, zvláště p. rektorem a j. U kostela se shromáždilo ve velkém počtu kněžstvo v čele s gen. vikářem Dr. Janem Martinů, který srdečně pana presidenta uvítal a uvedl do kostela, který z větší části byl opraven. ·Pan president s chotí a celým průvodem se zájmem si prohlédl celý kostel. Na chóře zněly varhany, pianisimo chorál svatováclavský Nedej zahynouti nám ni budoucím. ·V roce 1929 vzal si k sobě duch. správce stařičké rodiče, aby si u něho po celoživotní práci odpočinuli a svou sestru, která mu vede domácnost. ·Dne 8. dubna 1931 slavili jeho rodiče vzácnou slavnost Zlatou svatbu. O 9 hod. vyšel průvod. Jubilanti se zlatými berličkami v doprovodu svých dospělých dětí, příbuzných a okolního kněžstva. V kostele jejich syn doktor Fr. Kolář měl kázání ve kterém jim za vše poděkoval. Bylo jim odevzdáno papežské vyznamenání, tatínkovi záslužný kříž Pro Zcellezia et Pontifice a mamince zlatá medaile Pro bene merenti, s diplomy, jako odměna a vyznamenání, že Církvi sv. dali a vychovali čtyři kněze! ·Fotografie: snímek ze Zlaté svatby rodičů duch. správce. ·Tento rok byl pro duch. správce smutný. Dne 28. května zemřel mu tatínek. Dne 30. května po smutečních obřadech byl převezen do svého rodiště, Bukové a dne 31. května pochován na farním hřbitově v Protivanově v rodinné hrobce.
Zřízení nové farnosti
Dne 24. února 1937 byla osnova zřizovací listiny zaslána zemskému úřadu do Brna a odtud na ministerstvo školství do Prahy. Zde byla v krátké době schválena a odeslána zpět do Brna. V květnu byla zřizovací listina úplně vyhotovena a v pěti stejnopisech zaslána farnímu úřadu ve Spytihněvi k podpisům. Podepsali ji na farním úřadě pan farář V. Zavadil, za konkurenční výbor p. J. Maňásek, p. Petr Bednařík, za obec Babice p. starosta František Škrabal a členové výboru p. František Vranka, p. Fabián Škára a p. Vincenc Čevela. ·Zřizovací listiny byly zaslány k potvrzení zemskému úřadu do Brna. ·Dekretem ze dne 22. června 1937 nejdůstojnější p. arcibiskup Leopold Prečan vyfařuje Babice s osadou Cerony z farnosti Spytihněv a zřizuje novou faru v Babicích pro obec Babice a osadu Cerony s datem od 1. července 1937. ·Zřizovací listina schválená církevními i světskými úřady byla začátkem července zaslána farnímu úřadu v Babicích a uložena ve farním archivu. ·Místní duchovní správce oznámil první neděli v červenci v kostele zřízení nové farnosti. Poděkoval především Pánu Bohu a také všem kdož se přičinili o zřízení farnosti. Jaký dík mimo to projevit? Poutí na posvátný Velehrad, poutí k hrobu nezapomenutelného arv. dr. Antonína Cyrila Stojana, poněvadž on to byl, který tuto práci začal a která jako jeho odkaz byla splněna. Poutí na posvátný Velehrad, aby tam bylo vděčně vzpomenuto nynějšího nejdůstojnějšího arcibiskupa dr. Leopolda Prečana, za jeho vzácnou přízeň k našemu dílu, Msgre dr. Františku Dokoupilovi za jeho velikou práci pro odfaření a všem, kdo přispěli k uskutečnění tak velikého díla. Pouti se zúčastnilo mnoho věřících a všichni navštívili královskou kapli, kde odpočívá miláček Moravy, arcibiskup Stojan a u jeho hrobu se pomodlili a tak mu poděkovali. ·Dílo dokončeno, Bohu díky za to, že duchovní správci P. Antonínu Kolářovi a všem činitelům dopřáno skončiti toto veliké dílo. Kéž všichni – i budoucí – jsou pamětlivy toho, že tato veliká akce a veliké náboženské nadšení vyvstalo z toho, aby zde byl stálý stánek svátostného spasitele, který by žehnal všem. aby zde u tohoto stánku Božího byl definitivně ustanovený kněz, aby pracoval neustále pro spásu duší, drahocennou krví Kristovou vykoupených. ·Beneficium v Babicích bylo vypsáno do 26. srpna. Pro faru v Babicích byl 4. listopadu 1937 investován dosavadní zatímní duchovní správce P. Antonín Kolář. Byl jediným kompetentem. ·Dne 21. listopadu 1937 v neděli o 10. hodině byla slavná instalace prvofaráře. Fara i kostel byl vkusně ozdoben. Mládež ve slováckých krojích tvořila špalír od fary ke kostelu. Prvofarář v průvodě kněží a za doprovodu hasičů, byl uveden do kostela. Instaloval Vysoce důstojný p. Mons. B. Hříva děkan z Napajedel, který měl i slavnostní kázání, ve kterém poděkoval všem za všechny oběti, které přinesli pro duchovní správu a přál prvofaráři hodně Božího požehnání pro další práci. ·Prvofarář pak sloužil slavnou mši svatou za asistence tří bratří – kněží. ·Po skončených bohoslužbách byly mu u fary předány p. starostou Františkem Škrabalem klíče s příslušným doslovem. Předseda Jednoty sv. Cyrila a Metoděje děkoval prvofaráři za všechnu práci a oběti, kterou zde vykonal, přeje mu hodně zdraví a dlouhý šťastný pobyt v Babicích·Slavnosti instalační se zúčastnili veledůstojný p. farář R. Němčák z Huštěnovic, p. inspektor nábož. kons. rada Mlčoch z Uh. Hradiště, p. arcibiskupský rada Antonín Nevřala, P. Luandián, katecheté P. Bartys, P. Rusňák, p. řidící J. Přecechtěl, p. pošmistr Šimík, p. ředitel měšťanské školy František Žďára, p. přednosta C. Foltýn, p. odbor. učitel Jan Píštěk a jiní. ·Dne 12. prosince 1937 pořádala Jednota Orla akademii na počest svého prvofaráře, který byl i vzdělavatelem Orla. Program byl velmi pestrý. Zástupci katol. spolku děkovali prvofaráři za velikou houževnatou práci jak pro zřízení duchovní správy, tak i ve spolcích a darovali mu krásný dar – obraz kostela v Babicích, olejomalbu. ·Během 12 let se sebralo celkem 250.000 Kč pro účely duchovní správy. Obnos jistě značný, což svědčí, jaká byla obětavost všech. ·Dne 14. září 1937 stihla náš stát veliká rána. Ráno ve 1/2 4 hod. zemřel president Osvoboditel T. G. Masaryk. Smutek dolehl na celý národ, neb každý cítil, že odešel ten, který se nejvíce zasloužil o náš stát. Dne 21. září 1937 byl za velikých poct pochován na tichém hřbitově v Lánech vedle své choti Charlotty Masarykové. ·Katolické spolky konaly smuteční schůzi, kterou zahájil duchovní správce. Na pódiu v zeleni byla vystavena busta zemřelého presidenta, zahalená černým flórem. Pan přednosta C. Foltýn v delší řeči nastínil velikost a práci presidenta. Pan odborný učitel J. Píštěk přednesl báseň. Státní hymnou byla schůze ukončena.
První veliká akce provedena. Nyní nastala nová. Sbírat kapitál na rozšíření kostela. Z kazatelny bylo všem lidem vysvětleno a již mnozí přinesli dary, každý dle možností. Ke konci roku bude zde uveden celkový obnos. Koncem ledna bylo oznámeno, že v našem děkanátě bude generální vizitace a to koncem května. Viděli při slavnostní vizitaci 3. května 146.
František Pilka děkan
Richard Němčák koukom.
Viděli při slavnostní vizitaci 29. května 1947.
František Pilka děkan
Richard Němčák kon.
Dne 12. května 1938 byl svět překvapen velikou událostí. Anšlusem, to je připojením Rakouska k Německu. Velikou odezvu měl tento čin v naší republice, zvláště u našich Němců.
R. 1939. P. Antonín Kolář
Nový rok. Co nám přinese? Každý se bál – co bude – a prosil P. Boha:zůstaň s námi! – A mnoho smutného přinesl. Ztratili jsme svoji stát. svobodu. 15./3. nás Němci zabrali. Byla středa, smutný den, trochu sněžilo. A již odpoledne po silnici táhly kolony něm. vojska. Část zůstala v Babicích. Na faře ubytován něm. důstojník. Po týdnu zase odjeli. – Mnoho letců čs., důstojníků, vojáků iniklo do ciziny. – Svoboda ztracena. – Zřízen Protektorát Čechy a Morava. Vedoucí osobou se stal Karl Frank, nepřítel čs. národa. Nový škol. rok – 1./9. něm vojsko vtáhlo do Polska. Bylo slyšeti houkání děl kdesi od Jablunkova. – A v ten den v celé zemi začalo gestapo zatýkati, v Uh. Hradišti aj. V Olomouci sekretář pana arc. Dr. Zela, general vikář Dr. J. Martinů, Mauric Jemelka aj. Smutno bylo, každý mlčel, bál se, aby nebyl u nějakého zrádce udán.V těch dobách hledali útěchu v kostele, u Sv. Spasitele, kostel plný. Kolik proseb slyšel a kolik slz viděl. A P. Bůh potěšil a neopustil. 18./5. dítky přistoupily k I. sv. přijímání. Kanonickou visitaci měl 24./5. p. děkan Alois Křiva z Napajedel. -
Rok 1940.
Dne 6. ledna 1940 byl pochován generální vikář Dr. J. Martinů, prelát. Zemřel na následky z utrpení z koncentračního tábora. V rakvi na prsou měl červenou růži, znak mučedníka. Dej mu Pán Bůh radost věčnou, neb i on má velké zásluhy o zřízení duchovní správy v Babicích.·A již nová smutná zpráva. Kanovník Monsiňor B. Hříva děkan z Napajedel těžce onemocněl a 18. ledna zemřel. Pohřeb měl 22. ledna 1940. Mnoho kněží a lidu se zúčastnilo pohřbu. Měl veliké zásluhy o Velehrad, hlavně Stojanov. Správcem děkanátu jmenován Monsiňor Dr. Th. Vavruša farář ve Zlíně.·Dne 22. února zemřela Františka Burešová, která darovala svůj dům na faru a ve faře měla svůj výměnek. Mnoho darovala na potřeby chrámové. Dobré skutky šly s ní na věčnost. ·Dne 21. května 1940 přijalo na Velehradě 102 dětí z Kudlovic a Babic sv. biřmování, které uděloval p. biskup Dr. Schinzel. ·Dne 28. června 1940 těžce onemocněl místní farář žlučníkem. Stav jeho se zhoršil po 14. dnech na hnisavý zánět žlučníku, odvezen do nemocnice v Uh. Hradišti. Koncem července se vrátil z nemocnice, obdržel tří měsíční dovolenou a mu přidělen provizor, novokněz P. Vincenc Šalša, mladý nadšený kněz. Ujal se práce hlavně mezi mládeží. Koncem listopadu přeložen za kaplana v Prostějově. ·Dne 8. prosince 1940 na svátek Neposkvrněného Početí P. Marie byla v celé arcidiecézi slavnost Zasvěcení P. Marie. Značná část přistoupila k sv. přijímání. A všichni celým srdcem se zasvětili P. Marii, Královně nebes s prosbou o ochranu. ·V tomto roce byl sezdáno 20 párů, 20 dítek se narodilo, 15 zemřelo.
Rok 1941.
Zima krutá. Topení celkem málo. Vánoční svátky prodlouženy. Nastalo řízené hospodářství, vše na příděl, na lístky, zemědělci museli odevzdávat obilí. ·Dne 28. dubna 1941 zemřel náhle ředitel zdejší měšťanské školy František Žďára. Ve spánku jej ranila mrtvice. Obdržel poslední pomazání a 30. dubna měl pohřeb. Účast veliká, zvlášť z řad učitelstva. Pohřební obřady měl švagr zemřelého profesor náboženství Antonín Minařík z Olomouce. ·Nad hrobem promluvil místní farář, pan inspektor Bureš, pan odborný učitel J. Píštěk, žáci a jiní. Zatímním. ředitelem jmenován odborný učitel J. Kovář. ·Dne 22. června 1941 dává Hitler rozkaz vojskům táhnout do Ruska. Jak vše dopadne? Rusi ustupují a dostávají se Němci asi 200 km od Moskvy. Než hrozná zima začíná decimovat německá vojska. ·Dne 28. dubna po protektoru Neurathovi nastupuje druhý Heydrych. Nastává nové zatýkání. vyhlášeno stranné právo. Chtěli potlačiti podzemní hnutí. Nové rozsudky smrti. ·Dne 25. května přistoupily dítky k prvnímu sv. přijímání. Kanon. vizitace letos nebyla.
Rok 1942
Rok tento byl opravdu Kalvárií čs. národa, prošel nejtěžší zkouškou. Protektor Heydrych ostře a nepřátelsky vystupoval, nenávist proti němu rostla. Němci hořeli pomstou. Byl spáchán na něm atentát a zranění podlehl. Odvážní pachatelé vyzrazeni a usmrceni. Vyhlášeno stanné právo. Šlo o bytí a nebytí čs. národa. Mnoho jich bylo zatčeno, popraveno. Krev česká tekla. I mnoho kněží padlo za oběť. Děkan Kvapil z Nezamyslic odvlečen z kostela při vizitaci, odvezen do Brna a popraven. Ze Ždánic farář i s kaplanem, farář Tesař z Ivančic a jiní. Celé sloupce popravených byly uveřejňovány v novinách. Brzy vojska přicházela do vesnic, obklíčila a prohlédala domy, hledali zbraně. Byly nařizovány nucené manifestace stran věrnosti k říši německé. V nich smutně proslul ministr Moravec. Dne 3. července 1942 stanné právo odvoláno. Než i v těchto hrozných dnech Pán Bůh neopustil čs. národ. ·Dne 25. dubna 1942 přistoupily dítky k prvnímu sv. přijímání. Dne 18. června 1942 byla kanovnická vizitace, kterou měl Mons. Dr. Vavruša ze Zlína. Byla provedena adaptace části farní budovy, bývalý výměnek Františky Burešové za obnos 6.140 Kčs. ·Ve vánoční svátky opět onemocněl na žlučníkové kameny pan farář. Ve svátky jej zastupoval Dr. Vlach ředitel arc. gymnázia v Kroměříži který byl na svátcích v Huštěnovicích na faře a pan farář ve výslužbě Antonín Nevřala z Napajedel.
Rok 1943.
V lednu a únoru za churavého faráře vypomáhali v duchovní správě kněží TJ z Velehradu P. Horáček, P. Zdražil, P. Ševela a jiní. ·Od německých úřadů žádány důkazy o arijském původu až do třetí generace. Státní zaměstnanci museli tak všichni učiniti. každý potřeboval 7 až 8 dokladů (křestní a oddavkový list předků), ženatý až 14. Práce ve farní kanceláři plno. Dále bylo nařízeno konati zkoušky z němčiny. Kněží také museli. Ve školách i obecných zavedeno povinné vyučování němčině. ·Od března 1943 vypomáhal na měšťanské škole vyučování náboženství P. Javor z Uh. Hradiště. Dne 20. června 1943 přistoupily dítky k prvnímu sv. přijímání. V tentýž den 38 biřmovanců přijalo sv. biřmování na Velehradě. Uděloval je J. M. biskup Stanislav Zela. ·V tomto roce byla opravena stodola na faře. Dána nová střecha. Vše stálo 27.000 K. Též hřbitov dostal pěkný vzhled. Hlavní cesty byly vydlážděny kamennými kostkami za 33.000 K ·V srpnu 1943 byl do Babic jmenován kaplan, novokněz P. Václav Žákovský, který též převzal školu v Kudlovicích. Koncem října 1943 farář po prudkém záchvatu na žlučové kaménky odvezen do nemocnice v Uh. Hradišti, kdež 1. listopadu se podrobil operaci. Za tři týdny jako rekonvalescent se vrátil a již 8. prosince 1943 měl po delší době opět mši sv. Svátky vánoční byly slavné. Bohoslužby byly s asistencí. Přisluhoval též bohoslovec zdejší rodák František Čevela, který v roce 1941 vstoupil do kněžského semináře v Olomouci.
Rok 1944.
Vánoční prázdniny delší, nedostatek uhlí. Německá moc se hroutí. Farníci prosí o Boží pomoc a ochranu. Postní kázání měl koop. P. Václav Žákovský. Návštěva veliká. Rovněž velik. svátá zpověď vykonalo mnoho lidí. Dne 25. března 1944 zemřel napajedelský děkan P. Ignác Dohnal a tamtéž i pochován. Malenovický farář P. František Pilda jmenován správcem děkanátu. Dne 24. května bylo slavnostní první sv. přijímání školních dítek. Dne 19. června 1944 děkanská vizitace. ·Z dějin války: začínají se objevovat spojenecké letouny. Přelétají naše území a bombardují německé území. V dubnu 1944 bombardovali táhnoucí vojsko ve St. Městě blíže cukrovaru. Mnoho zraněných a mrtvých. Duchovní správce ve St. Městě zaopatřoval raněnou na silnici. Koncem srpna 1944 bombardovali Ostravu. Zdejší kaplan konal exercicie v Ostravě na faře a prožil nálet. Před tím měli konsiderati o smrti. Dne 13. října 1944 navštívil protektorátní ministr Adolf Hrubý Babice. Přijel od Zlína. Uvítán na návsi. Prohlédl kostel a školy. Tento den před polednem objevili se letouny a stovky jich přelétaly náš kraj. Část bombardovala Zlín. Byly oběti na životech. ·Kostel byl nově vymalován a z venku zalíčen. Oprava si vyžádala 7.000 K. V adventě mnoho vykonalo sv. zpověď. Děkovnou pobožností ukončen tento rok.
Rok 1945.
Tento rok památný v dějinách. Druhá světová válka ukončena. Naše republika svobodná. Zima tuhá. Koncem února byl v Babicích umístněn na obecné škole sanitní oddíl maďarského vojska. Byli to katolíci. Plukovník zdravotní služby se svou paní a děvčetem bydlili na faře v prvním patře. Denně celá rodina chodívala k sv. přijímání. Vojáci měli v neděli bohoslužby o 1/2 10. hodině dopoledne. Navštívil je vojenský kněz a měli velikonoční přípravu na sv. zpověď. V březnu 1945 odjeli. Zatím vojska ruská vnikla na Slovensko a statečně postupovala. S nimi táhlo i čs. vojsko, hrdinové, pod vedením generála Svobody. ·Postní kázání měl farář místní. Účast veliká. V úvodě řekl, že začínáme postní kázání a nevíme, zda je bude možno nám ukončiti. Věřící tím vroucněji se modlili: Pane zůstaň s námi... Příjímání mnoho věřících. ·V dubnu opět návštěva německého vojska. Kladli miny v celém okolí. Koncem dubna bylo slyšet dunění, střelbu z Karpatského pohoří. Dne 27. dubna 1945 v noci přijelo německé vojsko, velké jednotky. Druhý den odjely. Tento týden přepadl vojenský letoun vojsko na silnici blíže Babic a vrhl bombu. Ta padla na dům Františka Hastíka v Souhradech a zapálila. Dům shořel. V neděli předtím napadl letoun vlak na nádraží v Babicích a prostřelil lokomotivu. Dne 29. dubna Vlasovci byli za Moravou a přišli do vesnice a vymáhali vepře, seno a ovce. I faru navštívili. Bomba z letouna padla před měšťanskou školu, poškodila zeď a vyrazila skla z oken. ·V dubnu byla první jarní bouře. Blesk uhodil do věže kostela a dva protější rohy věže byly strženy. Elektrické vedení poškozeno. Oprava stála 5.100 K. ·Dne 30. dubna 1945 večer v pondělí. Kryt ve faře ve sklepě připraven. V noci se nespalo. Kolem půlnoci poslední oddíly vojska německého prošly vesnicí. Bylo vidět zář z ohně. Pila u Velehradu hořela. Bylo slyšet výbuchy. To Němci vyhazovali mosty. Nervy napjaty. Jsme v operačním území. ·Fronta u nás 1. května ráno. ·Několik německých vojáků vyhazuje mosty. Za vesnicí most k Spytihněvi též vyhodili. Lidi se dívali. Mezi nimi i Miloš Čevela studující malířské školy. Přiblížil se, vstoupil na minu, která vybuchla. Nohy, chodidla těžce zraněna. Nouzově obvázán. Kaplan jej zaopatřil sv. svátostmi a hned jeli s ním do nemocnice. Museli přes frontu. Nemocnice v Uh. Hradišti vyklizena, museli jet až do Bzence. Tam však nedojeli. Z Nedakonic se vrátili, poněvadž stav raněného se zhoršoval. Brzy po příjezdu zemřel. Jediná oběť války v Babicích. ·Dne 1. května 1945 se již blíží osvobození. Rumunské vojsko vjíždí do Babic. Slavné uvítání, vojáci ozdobeni květinami, pohoštěni, přední hlídky táhnou dále. Na věži bílý prapor a státní. Jsme osvobozeni, bez boje. Buď za to Pánu Bohu vroucí dík. Od Bílovic táhne vojsko ruské do Napajedel. Dělem zasažena fara ve Spytihněvi i věž kostela poškozena. Večer na faře v Babicích ubytován rumunský plukovník a důstojníci. Nálada radostná. Děla střílejí ke Spytihněvi, školní děti kolem děl. Druhý den se ubytoval ve faře rumunský generál se svým štábem. Obsadil celé přízemí. Na dvoře auta a jiné. Před farou stráž i na dvoře. Plno vojáků. Chovali se velice pěkně. Za dva dny generál odjel dále. Na faře opět čtyři důstojníci, bydleli zde asi 14 dnů. Slušní páni dbalí velice svého zevnějšku. ·Dne 2. května 1945 stavěn máj. Vojáci radostně stříleli, barevné rakety létaly ve vzduchu. Hudba hrála, na máji tři státní vlajky: ruská, rumunská a česká. Druhý den ruské baterie rychle ujíždějí ke Kudlovicím a Kroměříži posíliti frontu. Dne 9. května 1945 prohlášen klid zbraní, válka skončena. Dne 2. května první májová pobožnost. Dojemně se nesla děkovná píseň Děkujem ti Matko milostivá, děkujeme tisíckrát. Dne 10. května 1945 na svátek Nanebevstoupení Páně, dvě bohoslužby na poděkování za šťastné ukončení války. ·Dne 2. června 1945 národní slavnost za osvobození. O půl 10. hod. na návsi před kostelem slavné děkovné bohoslužby s kázáním na poděkování Pánu Bohu za osvobození. Při mši sv. účinkovala hudba. Děkovných bohoslužeb se zúčastnil celý národní výbor v čele se svým předsedou Josefem Válkem a celá farnost. Počasí bylo pěkné. ·Dne 16. června celá republika se raduje. Vrací se po 7 letech v exilu milovaný pan president Dr. Eduard Beneš. Cesta opravdu triumfální. Uvítání v Praze velkolepé. ·Nastala doba práce. Mosty zničeny, vlaky zřídka jezdí. Všichni se chápou práce, aby pozůstatky války byly odstraněny. ·Dne 10. června 1945 přistoupily dítky k prvnímu sv. přijímání. Děkanská vizitace odpadla. Koncem srpna zdejší kaplan dp. Žákovský přeložen za kaplana do Vnorov. ·V adventě za pomoci cizích kněží vykonali farníci vánoční sv. zpověď.
Rok 1946.
První rok mírový. Radostný pro zdejší farnost, poněvadž po 12 letech byl vysvěcen na kněze zdejší rodák František Čevela. Na Veliký Pátek měl jako jáhen první kázání. V květnu byly volby do Národního shromáždění. Předsedou MNV se stal František Vranka č. 10 ze strany lidové. ·Dne 30. května 1946 slavnostní sv. přijímání školních dítek. Dne 3. června 1946 vykonal pan děkan Pilka ve zdejší farnosti kanonickou vizitaci. Na svátek sv. Cyrila a Metoděje šli farníci na pouť na posvátný Velehrad kde měl sloužit mši sv. vzácný host nuncius papež. arcibiskup dr. Ritter. Na tento svátek přijali v Olomouci jáhnové kněžské svěcení mezi nimiž i zdejší rodák František Čevela. Dne 6. července 1946 v sobotu o 5 hod. přijel vlakem na babické nádraží kdež byl uvítán předsedou MNV Františkem Vrankou a odtud za doprovodu banderia (chlapců ve slováckých krojích na koních), přijel ke kříži na Ceronech, kdež je očekávali ve velkém množství farníci. Místní farář je uvítal krátkým proslovem i žáci a podali mu kytici. Novokněz všem poděkoval. Velký průvod doprovázel novokněze odtud do kostela za doprovodu hudby a zpěvu Bože cos ráčil. V kostele měl novokněz děkovnou promluvu a uvítání zakončeno sv. požehnáním. Pozdě večer přijel slavnostní kazatel universitní profesor dr. Josef Hlouch z Olomouce a ubytován na faře. ·V neděli 7. července 1946 o 1/2 10 hod. průvod do domu primicianta, kdež měl farář proslov k primiciantu. Novokněz ve svém proslovu poděkoval matce i otci a již se řadil mohutný velebný průvod v krásných slováckých krojích. Na návsi před kostelem připraven polní oltář a kazatelna. A již vystupuje na kazatelnu slavnostní kazatel universitní profesor dr. Josef Hlouch, který svým primičním kázáním všechny uchvátil. Po kázání primiční mše svatá. Hudba doprovázela zpěv Ejhle oltář Hospodinův září. Po mši sv. primiciant uděloval novokněžské požehnání. Po ukončení byla domácí slavnost v domě primiciantově. Primiciantovými hosty z řad kněží byli zvláště p. děkan František Pilka z Malenovic, spytihněvský pan farář V. Zavadil tamní rodák Dědáček farář ve výslužbě, pan farář R. Němčák, rodák z Babic Dr. Pavel Škrabal, O. P. z Olomouce bývalý provizor zdejší P. Šalša, V. Koup z Prostějova, bohoslovci a jiní. Odpoledne měly katolické spolky zahradní slavnost u pana Antonína Škrabala v zahradě. ·V srpnu nastoupil novokněz své místo jako kaplan do Litovle. ·V novém školním roce vypomáhal na měšťanské škole vyučovati náboženství p. rada R. Němčák z Huštěnovic. ·V adventě příprava na vánoční zpověď.
Následují tři fotografie. První znázorňuje průvod družiček a primicianta na cestě do kostela, druhá znázorňuje průvod kněží a bohoslovců, třetí pohled na polní oltář před kostelem, kde je sloužena primiční mše svatá.
Rok 1947.
Po kruté zimě nastalo jaro a teplo. Suchý rok. Nedostatek píce nutil zemědělce k prodeji dobytka. Sem tam jen trochu deště spadlo. V Babicích projektována stavba nové obvodové měšťanky a sice za Cerony směrem k řece Moravě. Vše chváleno a připraveno ke stavbě. Velkou zásluhu o to mají pan odborný učitel Jan Píštěk a pan Antonín Čechmánek č. 200 rolník z Babic. ·V neděli 1. července 1947 bylo slavnostní svěcení základního kamene nové měšťanky. ·V sobotu večer vzpomínková slavnost za zemřelé učitele a žáky této školy. Večer v 9. hod. průvod žactva a lidu na hřbitov kdež byla smuteční slavnost za učitele a žáky. Promluvu měl místní farář. Vzpomněl zemřelého ředitele měšťanské školy Františka Žďáry, který zde odpočívá a všech učitelů i žáků. Žáci položili věnce i světla na hroby. Motlitbou a písní Odpočiňte v pokoji, tato dojemná slavnost ukončena. ·V neděli ráno budíček. O 9. hod. slavnostní bohoslužba na návsi před kostelem. Slavnostní kázání měl vldp. pan rada P. Loprais farář z Jalubí. Pontifikální mši sv. celebroval J. M. prelát František Kutal probošt z Kroměříže, za účasti milé návštěvy vldp. děkana Pilky a huštěnovského rady R. Němčáka. Po slavnostní bohoslužbě rozvinul se velký malebný průvod a směřoval na staveniště nové měšťanky. Pan prelát posvětil základní kámen a pan rada Loprais měl k tomuto svěcení výstižný proslov. Následovaly projevy a poklepy dalších hostů. Předsedy ONV, školního výboru a obcí. Státními hymnami tato slavnost ukončena a pak v kostele Te deum a sv. požehnání. Slavnostní oběd byl v měšťanské škole. ·O 2. hod. průvod všech bývalých žáků a přátel měšťanské školy vesnicí na hřiště Sokola, kdež žactvo měšťanské školy a obecné školy provedlo ukázky cviků a her. Při pěkném a parném dni se tato slavnost pěkně vydařila při ohromné návštěvě lidu z celého obvodu měšťanské školy. ·Dne 18. května 1947 děti z II. obecné školy přistoupily k sv. přijímání. Dne 29. května 1947 byla zde vykonána vldp. panem děkanem kanonická vizitace. ·Žáci kteří opouštěli měšťanské školy a to všechna děvčata, celkem 23, zúčastnili se exercicií na Velehradě, které dával Dr. František Tomášek. Chlapci se nemohli zúčastnit, poněvadž jeli na žákovské slavnosti do Prahy. ·Na podzim začala duchovní příprava na sv. misii. Celé tři měsíce jsme se modlili. za jejich zdar a obětovali sv. přijímání. Věřící se těšili, poněvadž misie zde doposud nebyly. ·Misie trvaly týden a to od 14. do 21. prosince. Do všech domů dány pozvánky s programem. V sobotu večer přijel P. Marián superior z Uh. Brodu a v neděli večer P. Zemek, který právě dokončil misie ve Slušovicích. ·V neděli před ranní mší svatou farář uvítal misionáře a předal pravomoc nad farností pro ty dny podáním štóly a přál mnoho božího požehnání. Účast na misiích byla veliká. Program pečlivě připravený se osvědčil a je na památku vlepen do kroniky. Pro jistotu alespoň náčrtek programu: ·V neděli 14. prosince o 4. hod kázání. ·V pondělí 15. prosince v 7. hod. mše svatá a kázání. O 2. hod. kázání pro ženy, večer o 7. hod. kázání. ·V úterý 16. prosince o 7. hod. mše svatá, 1/2 1. hod. kázání pro školní mládež, sv. zpověď, o 7. hod. večer kázání. ·Ve středu 17. prosince o 7. hod. mše svatá a kázání, o 4. hod. kázání pro muže, o 7. hod večer kázání. ·Ve čtvrtek 18. prosince o 7. hod. mše svatá a kázání, o 1/2 6. hod. promluva pro dívky, večer o 8. hod. kázání. ·V pátek 19. prosince o 7. hod. mše svatá a kázání, odpoledne o 6.hod. kázání a o 8. hod. večer kázání pro jinochy. ·V sobotu 20. prosince o 7. hod. mše svatá a kázání, svatá zpověď o 7. hod. večer a kázání. ·V neděli 21. prosince o 7. hod. mše svatá se společným svatým přijímáním mužů a žen. O 1/2 9. hod. kázání, mše svatá se společným přijímáním jinochů a dívek, o 1/4 12. hod. kázání a velká mše. ·Příloha: pořad svaté misie, kterou vykonali kněží řádu dominikánského z Uh. Brodu a Prahy. ·Účast na misiích byla veliká. Stavovské promluvy pro muže se zúčastnilo přes 2.560 mužů. Mládež, jinoši a dívky, se zúčastnila všechna. Poněvadž v neděli 21. prosince se v továrnách pracovalo, dovolila arcibiskupská konsistoř večerní svaté přijímání. ·Asi 80 dělníků a dělnic ( asi 60 mužů a 23 dívek) přistoupilo v sobotu večer po 8. hod. k svatému přijímání po předcházející promluvě. Mnozí z těchto již dlouhá léta nebyli u stolu Páně. Bylo to opravdu krásné a dojemné. Mnozí ve čtvrtek a v pátek ráno již o 1/2 5 byli u sv. přijímání a potom jeli do práce. ·Závěr sv. misií byl působivý. Po sv. misijního kříže, průvod po návsi. Jinoši v krojích nesli ověnčený misijní kříž a kol nich děvčata v krojích. Hudba doprovázela zpěv. Po návratu do kostela závěrečné misijní kázání, při němž nezůstalo oko suché. Kostel přeplněný. Farář s dojetím poděkoval dpp. misionářům za jejich obětavost a otcovskou lásku s jakou se ujali jeho farníků a nechť tato sv. misie je začátkem náboženské obrody ve farnosti. Celkem přistoupilo ke sv. zpovědi 1.280 věřících a sv. přijímání bylo rozdáno 2.200. Asi přes 100, hlavně mužů, nevykonalo misijní sv. zpověď. ·Svátky vánoční které byly za několik dnů po sv. misii byly radostné, oživené vírou a láskou k Pánu Bohu. Děkovnou pobožností ukončen tento rok. ·Viděli při kanonické visitaci dne 8. června 1948:
Fr. Pilka děkan
Němčák Richard konkom.
Rok 1948.
S prosbou o Boží ochranu a požehnání vstoupila farnost do nového roku. Zima celkem mírná a nezdravá. Dne 2. března vzpomínka na nejdůstojnějšího pana arcibiskupa Gr. Leopolda Prečana, který před rokem zemřel dne 2. března 1947 o 1/2 5. hod. na svém sídle na sv. Kopečku. Celá diecéze truchlila nad skonem svého arcipastýře, který více jak 23 let řídil svou arcidiecézi. Dne 8. března 1947 byl pohřben ve hrobce v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Hejčíně, který sám svým nákladem zbudoval. Místní farář se též zúčastnil jeho pohřbu. Pán Bůh mu dopřej slávu věčnou. ·A dne 24. března, tedy za rok přichází radostná zpráva, že svatý Otec Pius XII. jmenoval nového arcibiskupa pro olomouckou arcidiecézi, nejdůstojnějšího p. preláta Dra Josefa Matochu profesora Cyrilo-Metodějské bohoslovecké fakulty na Palackého universitě v Olomouci. Všichni přijali s radostí tuto zprávu. Již dne 31. března 1948 ujal se svého vznešeného úřadu. V neděli dne 21. dubna 1948 čten jeho první pastýřský list. V neděli dne 2. května 1948 byl slavnostně posvěcen na biskupa a intronizován (nastolen) za účasti všech biskupů čs. republiky, zástupců vlády, velikého počtu kněžstva a veškerého množství věřících. I ze zdejší farnosti se jich značný počet věřících zúčastnil. Zároveň byl zaslán blahopřejný dopis, projev věrnosti a oddanosti nejdůstojnějšímu panu arcibiskupovi. ·Fotografie: arcibiskup Dra Jos. Matocha. ·Kéž dobrotivý Bůh na přímluvu sv. Cyrila a Metoděje dá našemu nejdůstojnějšímu metropolitovi hojně síly a zdraví, aby dlouhá léta mohl požehnaně spravovati svoji arcidiecézi. ·V květnu se končil sv. vojtěšský rok. V r. 1947 ve slavnostním průvodě vezeny jeho sv. ostatky (lebka), všemi kraji v Čechách a na Moravě a spočinuly v bazilice velehradské. I ve zdejší farnosti byly oslavy sv. Vojtěcha. ·Dne 9. května 1948 35 dítek druhého školního roku poprvé přistoupilo ke stolu Páně aby přijalo božího přítele dítek. Byla to krásná a dojemná slavnost. ·Dne 23. května 1948 70 biřmovanců přijalo z rukou jeho excelence nejdůstojnějšího pana arcibiskupa svátost biřmování. Kéž všichni posíleni Duchem svatým zůstanou věrnými vyznavači Kristovými. Dne 8. června 1948 navštívil veledůstojný děkan naši farnost a vykonal kanonickou vizitaci. ·Dne 4. července 1948 vykonána pouť na posvátný Velehrad. Průvod byl veliký. Slavnostní bohoslužby měl na nádvoří nejdůstojnější pan arcibiskup. Dne 21. února ustavena nová vláda, ministerským předsedou Klement Gottwald v čele a utvořena obrozená Národní fronta. Dne 30. května konány volby do Národního shromáždění. Byla jednotná kandidátní listina. Začátkem června vzdal se pro nemoc president dr. Edvard Beneš. Dne 14. června 1948 byl zvolen presidentem dosavadní ministerský předseda Klement Gottwald. Po jeho zvolení bylo slavnostní Te deum v katedrále sv. Víta, jehož se zúčastnil nově zvolený president, vláda, poslanci a j. Zemřel dr. Edvard Beneš který svými projevy v době německé okupace tolik povzbuzoval a těšil. ·V září začátek školního roku. V národní škole je 5 tříd. Měšťanská škola stala se školou střední druhého stupně. Celkem tři ročníky. V I. a II. třídě jsou pobočky (A. a B.) a kromě toho jednoroční učební kurz. V prvých třídách I. A. a I. B. vypomáhá vyučováním náboženství dobrý soused pan rada Richard Němčák z Huštěnovic. ·Dne 29. září 1948 uplynulo 25 let od úmrtí miláčka Moravy arcibiskupa Dr. Antonína Stojana. V tento den byla velkolepá vzpomínková slavnost na Velehradě i Akademie za účasti všech biskupů a velkého počtu kněžstva a lidu a tím zahájen Stojanův rok, kdy se mají konati vzpomínkové slavnosti a zvýšeny motlitby, aby tento arcipastýř byl zařazen mezi drahé patrony naší vlasti a my mohli jednou se modlit: svatý Antoníne Cyrile Stojane, oroduj za nás! ·V době adventní 3 kněží z Velehradu vypomáhali zpovídati. Na 500 farníků přistoupilo ke stolu Páně. V tomto roce bylo podáno 8.480 sv. přijímání. ·Dne 13. listopadu byl zde smutný pohřeb. Adjunkt státní dráhy Miloš Střelec byl ve službě ve St. Městě na nádraží přejet posunovacím strojem. Ujeli mu nohy a po převozu do nemocnice zemřel. Převezen vlakem do svého rodiště Horka na M. a tam pochován. ·Dne 25. listopadu 1948 byl zde druhý smutný pohřeb svobodné dívky Žofie Bednaříkové, která v neděli v noci šla ze zábavy z Huštěnovic a blízko svého domu na Ceronech zasažena autem na silnici, odhozena na zábradlí silnice a zabita. ·V tomto roce bylo ve zdejším farních chrámu Páně oddáno 13 párů, narodilo se 25 dětí, zemřelo 10 osob. ·Děkovnou pobožností v kostele byl tento rok ukončen.
Viděli při kanonické vizitaci dne 18. června 1949: Fr. Pilka děkan
Richard Němčák konkom
Vidimus in vesitatione denerali die 25. 10. 1949.
percta
Ex mandato Exc. D Aepi St. Svoboda
Dr. Stanislav Zela Concommissarius visitationis
světící biskup a gen. vikář
Dr. R. Nejezchleba dóm. prelát arcb. visit. deleg.
Rok 1949.
S prosbou o Boží ochranu začal r. 1949. Bohoslužby v neděli a svátky byly dvoje. Účast hojná. V době postní dne 9. dubna 1949 byla velikonoční zpověď. Vypomáhali cizí zpovědníci. Sv. přijímání 500. ·Dne 2. dubna 1949 slavil sv. otec Pius XII. zlaté kněžské jubileum. Dne 3. dubna 1949 byla za něho obětována velká mše svatá. ·Svátky velikonoční farníci zbožně prožili. Ve svátky třídenní hojná návštěva kostela. Vzkříšení slavné. ·Dne 29. května 1949 bylo první svaté přijímání. Děkanská vizitace dne 18. června 1949. Vizitoval p. děkan Pilka z Malenovic. ·Dne 6. července 1949 na sv. Cyrila a Metoděje slavnost v Kudlovicích, 200 let od výstavby kapličky sv. Jana Křtitele a svěcení nové motorové stříkačky. Sloužena mše svatá. Kázání před kapličkou měl pan rada V. Zavadil ze Spytihněvi. ·Dne 4. července 1949 měl v Kunovicích pohřeb katecheta dp. František Bytrys z Uh. Hradiště za velké účasti kněží a lidu. Často vypomáhal zpovídat v Babicích R. i. p.(?) ·Dne 25. října 1949 byla ve zdejší farnosti gener. vizitace kterou měl nejdůstojnější p. světící biskup Dr. Stanislav Zela a nejdůstojnější pan dóm. prelát Dr. R. Nejezchleba. Přijeli o 1/2 8 hod. ráno do Babic, kdež u kostela byli přivítáni p. farářem. Následovala promluva, mše svatá. Zkoušení dětí z náboženství i z obecné a měšťanské školy za doprovodu svých učitelů. Děvče a chlapec z měšťanské školy v krojích přednesli báseň a podali panu biskupu kytici. Zkouška dětí dopadla velmi dobře. Pan děkan Pilka prohlásil, že to byla pravá idyla. Potom vizitátor odjel na hřbitov, který se právě rozšiřoval nákladem 150.000 Kčs, kterýžto obnos byl hrazen dobrovolnou sbírkou. ·Slavnostního oběda se zúčastnil též předseda MNV Josef Čevela, kostelní hospodáři František Vranka a Fabián Škára. Z kněží huštěnovský p. rada R. Němčák a jalubský p. rada T. Loprais. O půl 3. hod. pan biskup a pan prelát odjeli podívati se na vykopávky do St. Města. Kostel při generální vizitaci byl naplněn farníky a generální vizitace a milé vystoupení nejdůstojnějšího biskupa Dr. Zely jako vizitátora zanechalo u všech hluboký dojem. ·Před IV. nedělí adventní vánoční sv. zpověď a přes 400 sv. přijímání. ·Slavnostní Te deum a sv. požehnáním ukončen rok 1949. ·Farní úřad obdržel od arcibiskupského ordinátu v Olomouci ze dne 15. února 1950 vyřízení o gener. visitaci 1949.
Důstojnému farnímu úřadu v Babicích.
O gener. visitaci, která se konala v Babicích v úterý 25. října minulého roku, zasílá se důstojnému farnímu úřadu vedle společného recesu adresovaného děkanskému úřadu v Malenovicích, ještě toto zvláštní vyřízení: ·Byla to první gener. visitace v Babicích za dobu trvání farnosti. Že si toho byli vědomi i farníci, ukázali svojí velikou účastí a upřímnou zbožností. Kéž Bůh dobrotivý je všechny žijící na staré půdě velehradské zachová ve sv. víře cyrilo-metodějské a práci jejich horlivého duchovního pastýře hojně žehná. ·Farní kostel zasvěcený slovanským apoštolům Cyrilu a Metoději byl shledán uvnitř i zevně i s farní budovou ve stavu dobrém. Kostel je sice malý, ale pomýšlí se vážně na jeho rozšíření. Přeji zbožným a obětavým farníkům babickým, aby se brzy dočkali uskutečnění plánu na rozšíření farního kostela. ·Zkouška dětí z náboženství se konala v kostele s prospěchem velmi dobrým. Přítomnost učitelů a učitelek při zkoušce byla potěšitelná a působila jistě dobře i na samu školní mládež. ·Záznam o kapitálu buďtež zapsány všechny vkladní knížky a pozemky a také podíly Unity. ·Různé listiny buďtež vybrány z knih a uloženy ve farním archivu.
Razítko ordinátu: Josef Karel arcibiskup
Ex mandato Exc. D Aepi St. Svoboda
Dr. Stanislav Zela Concommissarius visitationis
světící biskup a gen. vikář
Dr. R. Nejezchleba dóm. prelát arcb. visit. deleg.
Rok 1950.
Zima byla celkem mírná. Na svátek Očišťování P. Marie byla sloužena mše svatá za ženy a matky z naší farnosti. Farní úřad obdržel od arcibiskupského ordinátu v Olomouci ze dne 15. února 1950 vyřízení o generální vizitaci 1949. ·O generální vizitaci která se konala v Babicích v úterý dne 25. října minulého roku (1949) zasílá se důstojnému farnímu úřadu vedle společného recesu adresovaného děkanskému úřadu v Malenovicích ještě toto zvláštní vyřízení: ·Byla to první generální vizitace v Babicích za dobu trvání farnosti. Že si toho byli vědomi i farníci ukázali svojí velikou účastí a upřímnou zbožností. Kéž Bůh dobrotivý je všechny žijící na staré půdě velehradské zachová ve svaté víře cyrilometodějské a práci jejich horlivého duchovního pastýře hojně žehná. ·Farní kostel zasvěcený slovanským apoštolům Cyrilu a Metoději byl shledán uvnitř i zevně i s farní budovou ve stravu dobrém. Kostel je sice malý, ale pomýšlí se vážně na jeho rozšíření. Přeji zbožným a obětavým farníkům babickým, aby se brzy dočkali uskutečnění plánu na rozšíření farního kostela. ·Zkouška dětí z náboženství se konala v kostele s prospěchem velmi dobrým. Přítomnost učitelů i učitelek při zkoušce byla potěšitelná a působila jistě dobře i na samu mládež. ·Záznam o kapitálu buďtěž zapsány všechny vkladní knížky a pozemky a také podíly Unity. ·Různé listiny buďtěž vybrány z knih a uloženy ve farním archivu.
Razítko ordinátu: Josef Karel arcibiskup
Dne 5. března 1950 bylo výročí korunovace sv. Otce Pia XII. Dne 25. března 1950 velikonoční zpověď. Sv. přijímání bylo 450. ·Začátkem května onemocněl pan farář nervovou chorobou. V duchovní správě zastupoval vld. (veledůstojný) pan Jan Dědáček farář ve výslužbě ze Spytihněvi. O prázdninách se léčil pan farář v lázních Teplicích u Hranic. ·První sv. přijímání bylo 18. června. Na Vše Svaté odpoledne dušičková pobožnost na hřbitově. ·Za rok 1950 oddaných 13, pokřtěných 22 a zemřelých 32.niha.
Rok 1951.
Ve školním roce 1950/51 vypomáhala vyučovati náboženství Marie Velebová z Buchlovic. Obdržela k tomu Kanon. misi od arcibiskupské Konsistoře. ·Dne 10. března velikonoční zpověď. Sv. přijímání 400. Slavné bylo Vzkříšení. Účast farníků velká. Slavnost Božího Těla, sloužena mše svatá o 5. hodině odpoledne a průvod ke 4. oltářům. ·První svaté přijímání dne 3. května 1951. ·Po 15. říjnu nastěhoval se na faru bratr místního faráře Mons. Dr. František Kolář, farář, který dříve působil ve St. Městě. A bylo mu dovoleno vypomáhat v duchovní správě, kromě kázání. Rád tak činil. V době denní zpovídal. ·Na sl. B. Vánoční bylo 6 mší svatých. Návštěva kostela veliká. ·Děkovnou pobožností byl tento rok 1951 ukončen. ·Pohyb obyvatelstva: oddaných 11, pokřtěných 33, zemřelých 25.kniha.
Rok 1952.
V druhé polovině ledna místní farář spolu s jinými kněžími absolvoval kurz, školení v Praze. Ubytování v Praze Dejvicích v bohosloveckém semináři. Kurz trval 14 dní. ·Dne 10. března 1952 byla předány matriky od roku 1790 – 1950 MNV v Babicích. Viz o tom protokol v archivě. ·Veledůstojný pan arcibiskup dne 25. března 1952 jmenoval dp. vikáře Josefa Glogara dóm. prelátem – arcijáhnuc (?) a svým gener. vikářem. ·Velikonoční svatá zpověď dne 15. a 29. března 1952. Svatých přijímání 1.113. Dne 25. května bylo první svaté přijímání. V neděli dne 22. června 1952 bylo svaté biřmování na Velehradě. Biřmování uděloval nejdůstojnější pan arcibiskup Dr. J. Matocha. Z Babic bylo 164 biřmovanců. ·A nyní smutná zpráva: Mons. Dr. František Kolář jel navštívit našeho rodáka P. Vincence Kováře faráře ve Velkém Ořechově který mu byl kmotrem při biřmování. Dne 22. července 1952 ráno jej ranila mozková mrtvice. Sanitkou ihned odvezen do Babic, kdež hned na to zemřel. Měl 66 roků. Náhlá jeho smrt všechny rozrušila. Dne 24. července o 9 hod. byl pohřeb v Babicích. Vedl jej pan probošt František Kutal z Kroměříže. Kázání v kostele měl Mnsg. Martin Horký farář z Polešovic. Přijel též kapitulní děkan Dr. Jemelka který měl proslov na rozloučenou. Pohřbu se zúčastnilo přes 60 kněží mezi nimiž též prelát Dr. František Cinek. Po vykonání obřadů byl převezen do Bukové, kdež dne 25. července 1952 byl pohřeb na farním hřbitově v Protivanově v rodinné hrobce. Smuteční promluvu nad hrobem měl P. Alois Šilhavý viceděkan ve výslužbě ze Suchdola. Slavné rekviem a pochovával bratr zemřelého P. Antonín Kolář. Náhlou smrtí Dr. Františka Koláře byla rozrušena velmi maminka zemřelého, která s nimi žila na faře a za týden po smrti P. Františka ranila ji mrtvice a dne 4. srpna 1952 zemřela. ·Dne 6. srpna 1952 měla pohřeb v Babicích. Kázání smuteční měl pan rada Němčák z Huštěnovic a převezena do rodiště a dne 7. srpna, pohřbena v Protivanově na farním hřbitově v rodinné hrobce po boku syna P. Františka a našeho tatínka. První dny byly smutné po drahých zemřelých. Ale důvěra v Pána Boha a na shledání se s nimi na věčnosti nás sílila. ·Rozhodnutím nejdůstojnějšího pana arcibiskupa byly obec Kudlovice vyfařeny farnosti spytihněvské a přifařeny do Babic. ·Od 17. prosince do 31. ledna 1953 byl kostel uzavřen pro epidemii slintavky. ·Za celý rok bylo 8.017 přijímání. ·V tomto roce 1952 bylo oddáno 11 párů, pokřtěno 22 a zemřelo 28.
Rok 1953.
Do 31. ledna 1953 byl kostel uzavřen pro slintavku. ·Dne 28. března 1953 velikonoční zpověď. Svatých přijímání 250. V březnu zemřel president Klement Gottwald. Dne 19. března byl pohřben. Od 12. do 12.30. hod. zvonily smuteční hrany. ·Dne 1. června 1953 byla provedena měnová reforma. ·Slavnostní Vzkříšení a Boží Tělo bylo krásným holdem Ježíši Kristu. Na Vše Svaté dušičková pobožnost za zemřelé. V adventě vánoční svatá zpověď. Svatých přijímání 257. Za celý rok bylo 8.242 svatých přijímání. ·V tomto roce oddáno 13, pohřbeno 17, zemřelo 26. kniha.
Rok 1954.
Pro rozšíření chřipky farní kostel uzavřen od 17. do 23. února 1954.
Dne 10. dubna 1954 velikonoční svatá zpověď. Svatých přijímání 317. Dne 8. června bylo první svaté přijímání. Letošní rok prohlášen jubilejním mariánským rokem a možnost bylo získati si jubilejních odpustků. Byl zakončen 8. prosince 1954 zásvětnou motlitbou. Za letošní rok podáno 7.6221 svatých přijímání. V tomto roce bylo oddaných 16, pokřtěno 28, zemřelých 25. Děkovnou pobožností byl tento rok ukončen.
R. 1956. P. Antonín Kolář
Obřady sv. Třídenní byly určeny na odpolední a večer. hodiny a dány nové instrukce. – Obřady na Bílou sobotu začnou po západu slunce. Po svěcení křest. vody sl. mše sv. Průvod Vzkříšení pro pozdní dobu odpadá. – I. sv. přijímání bylo 10./6. Vánoční sv. zpověď 15./12. Sv. přijímání 268. Za celý rok bylo podáno 5460 sv. přijímání. –
V roce tomto bylo oddáno 14, pokřtěno 50, zemřelých 23. -
Rok 1957.
·Dne 7. února 1957 byl převeden místní konfes. hřbitov do správy MNV. Příslušný protokol je v archívu. ·Velikonoční svatá zpověď dne 30. března 1957. Svatých přijímání 332. ·Dne 16. března 1957 zemřel místní rodák P. Albert Škrabal z řádu dominikánu ve věku 78 let. Zemřelý má vlivnou zásluhu o zřízení duchovní správy v Babicích. Daroval kostelu mešní roucha, ciborium, kalich a jiné. Dej mu Pán Bůh věčnou slávu. ·Dne 2. června 1957 první svaté přijímání. ·Koncem září onemocněl pan farář na chřipku, zápal plic a pohrudnici. Byl odvezen do nemocnice v Uh. Hradišti. Duchovní správu vedl pan rada Němčák z Huštěnovic. Pak dojížděl P. Otakar Petrucha z Velehradu kaplan a vedl duchovní správu a měl nedělní služby Boží. ·P. farář byl propuštěn z nemocnice před Štědrým dnem, ale dosud je neschopen práce. Vánoční svatá zpověď, svatých přijímání 373. Za celý rok 5.098 svatých přijímání. V tomto roce oddaných 11, pokřtěných 45, zemřelých 26.
Rok 1958.
Místní farář ještě v lednu byl churav a teprve na Popeleční středu ujal se vedení duchovní správy. Dne 15. března byla velikonoční svatá zpověď. Svatých přijímání bylo 460. První svaté přijímání bylo dne 1. června 1958. ·Dne 27. července 1958 slavil pan rada Němčák farář v Huštěnovicích zlaté kněžské jubileum. Bylo mu vysloveno blahopřání a dík za častou výpomoc v Babicích. ·Letos musí rodiče písemně přihlásit své děti do náboženství, přihlášku oba rodiče podepsat a odevzdati do 8. září. Vánoční svatá zpověď. Svatých přijímání 371. Za celý rok 5.788 svatých přijímání. ·Dne 9. října 1958 zemřel Svatý Otec Pius XII. V předvečer pohřbu vyzváněly hrany. Na kostelích černé prapory. Dne 28. října 1958 byl zvolen papežem kardinál Angelo Guisseppe a přijal jméno Jan XXIII. ·Po smrti presidenta Antonína Zápotockého zvolen dne 19. prosince 1958 presidentem Antonín Novotný. ·V tomto roce oddaných 14, pokřtěných 33, zemřelých 16.
Rok 1959.
Dne 14. března 1959 velikonoční svatá zpověď. Svatých přijímání 327. Dne 24. května 1959 první svaté přijímání. Dne 12. prosince 1959 vánoční svatá zpověď. Svatých přijímání 253. Za celý rok bylo 5.906 svatých přijímání. ·Za celý rok bylo oddaných 12, pokřtěných 45, zemřelo 26.
Rok 1960.
Velikonoční svatá zpověď dne 26. března 1960. Svatých přijímání 295.
Dne 1. května 1960 oslava jubilea 15 roků od osvobození republiky od nacistické nadvlády.
ONV v Uh. Hradišti okresním hygienikem, bylo nařízeno, že křest může býti udělován až za 6 týdnů od narození dítěte a to ze zdravotních důvodů.
Dne 17. prosince vánoční svatá zpověď. Svatých přijímání 240. Za celý rok 5.533 svatých přijímání. ·Pohyb obyvatelstva: oddaných 7, pokřtěných 32, zemřelo 28.
Rok 1962.
Od 10. – 16. února 1962 kostel uzavřen pro chřipkovou epidemii. Svatou zpověď velikonoční dne 31. března 1962, svatých přijímání 302. Dne 1. dubna 1962 byl adorační den. V prosebné dny průvod do polí nebyly. Patřičná pobožnost konána v kostele. První svaté přijímání dne 10. června 1962, slavnost Božího Těla konala se v kostele. ·Začátkem září museli rodiče podati písemnou přihlášku pro děti do náboženství. Přihlášeno z Babic 63 a z Kudlovic 29 dětí. ·Dne 24. května 1962 převzala archivní materiál z farního úřadu okresní archivářka K. Jašková do Uh. Hradiště a sice opisy nadačních listů a chudinské účty s pokladním deníkem. ·Sv. přijímání za celý rok 5.599. ·Svatý Otec Jan XXIII. oznámil, že na 11. říjen 1962 svolává vatikánský koncil. Již v únoru nařídil kněžstvu aby se před denním officiem modlili se motlitbu kterou upravil za dobrý výsledek vatikánského koncilu.
Rok 1963.
Tento rok se začal tuhou zimou. Od 20. – 22. ledna byl ve svém v rodišti na pohřbu své švagrové pan farář Kolář. Na Drahanské vysočině od Ptení až do Bukové spousty sněhu. Po obou stranách silnice až 2 m vyházeného sněhu. Silnicí se jelo jako tunelem. Zima až -–25°C. Při pohřbu cestou místo biretu beranice až po uši. ·Vyučování z části přerušeno, později omezeno. Normálně se začalo v Kudlovicích učit dne 18. března 1963.
Dne 30. března 1963 velikonoční svatá zpověď. Svatých přijímání 326. První svaté přijímání dne 9. června 1963.
Byly opraveny sochy sv. Cyrila a Metoděje na hlavním oltáři nákladem 900 Kčs.
Dne 3. června 1963 v 19 hod. zemřel Svatý Otec Jan XXIII. k velikému zármutku celé církve a celého světa. Za kratičkého působení získal si srdce všech lidí dobré vůle.
Dne 21. června 1963 zvolen papežem kardinál Jan Křtitel Montini arcibiskup milánský a pojal jméno Pavel VI. Kéž ho Pán Bůh posiluje a žehná.
Letos se konaly oslavy 900 tého výročí obnovy moravské diecéze. Zároveň slavíme 1.100 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Moravu.
Do náboženství přihlášeno v Babicích 76, v Kudlovicích 31 dětí.
Dne 7. prosince 1963 vánoční svatá zpověď. U sv. přijímání 254. Za celý rok 5.346 svatých přijímání.
V tomto roce oddaných 17, pokřtěných 45, zemřelo 23.
Rok 1964.
Dne 21. března 1964 velikonoční svatá zpověď. Svatých přijímání bylo 270. Dne 24. května 1964 bylo první svaté přijímání.
Byla provedena sbírka na opravu varhan. Vynesla 960 Kčs. Za opravu varhan bylo zaplaceno 1.985 Kčs národní podniku Varhany Krnov.
Rodiče museli podati přihlášky do náboženství pro své děti. Dne 12. prosince byla vánoční zpověď. Svatých přijímání 285.
V tomto roce bylo oddáno 10 párů, zemřelo 30 lidí, pokřtěno 10 dětí. Za celý rok bylo 5.137 přijímání.
1965.
V lednu 1965 byly ve farním kostele jen jedny služby Boží, které měl huštěnovský pan farář. Místní farář onemocněl hnisavou angínou. Dne 31. ledna už začal zase pracovat. Dne 28. března velikonoční svatá zpověď, svatých přijímání 290. První svaté přijímání bylo 13. června 1965.
Zase rodiče podávali přihlášky do náboženství. Bylo přihlášeno v Babic 81 a z Kudlovic 36 dětí.
Od 14. září 1965 poslední zasedání vatikánského koncilu. Slavnostně byl ukončen dne 8. prosince 1965. Dle rozhodnutí koncilu a schválení svatého otce Pavla VI. byly provedeny úpravy liturgické a evangelia se čtou česky a jiné. Svatý Otec dovolil zkrácení eucharist. postu před svatým přijímáním na 1 hodinu.
Dne 11. prosince svatá zpověď. Svatých přijímání 255. Za celý rok 5.429 svatých přijímání.
Pohyb obyvatelstva: oddaných 8, pokřtěných 43, zemřelo 23.
J. k. biskup Dr. František Tomášek byl ustanoven administrátorem arcidiecéze pražské.
Rok 1966.
V tomto roce byly konány měsíční sbírky na opravu kostela. Dne 26. března 1966 velikonoční svatá zpověď, 283 svatých přijímání. Na Květnou neděli pěvecký sbor za vedení Josefa Omelky zpíval chorální Holíkovy pašije. Dojem a dojetí hluboké.
V květnu se začalo s opravou kostela. Oprava zadána Okresnímu stavebnímu podniku ve St. Městě. Malíř Antonín Ilík z Kunovic a Rudolf Havala ze St. Města.
Začátkem května 1966 místní farář onemocněl zánětem průdušek a zápalem plic. V polovině června opět zdráv ujal se vedení duchovní správy.
Dne 19. června 1966 první svaté přijímání.
Koncem června postaveno lešení v kostele. Vedoucím byl pan František Vojtík, tesař z Babic. Pomáhal mu pan Šenkyřík, Kodrla, Cyril Hanáček, Flekač a jiní. Z lesa přivezeno dříví na lešení, zakoupeny desky a fošny na lešení v Jednotě v Huštěnovicích. Některý materiál zapůjčen: pan Josef Gajdoš fošny, MNV z části lešení a národní podnik Fruta tyčovinu. Postaveno lešení kolem kostela a na věž.
Dne 16. července 1966 přijeli malíři a začali pracovat. Napřed oškrábali starou malbu v kostele, fasádu z venku. Oškrábaly ženy, dívky. Z mužů výpravčí Vincenc Bartošík, pan Bůbela, zedníci opravovali pukliny a vnější zdivo. Josef a Ferdinand Čevelové, František Lanšperk, Josef Čevela, Drábek a Martinák z Kudlovic.
Tesaři jak již uvedeno, Šenkeřík, Kodrla, Cyril Hanáček, Flekač. Vrchním vedoucím byl pan František Vojtík.
Byla opravena vozovka proti kostelu aby voda měla odpad. Klempíři ze St. Města opravili plechovou báň na věži kostela. Byla rezavá a děravá. Malíři natřeli báň tmavě červenou barvou. Malba kostela byla pěkná. Na vítězném oblouku vymalován beránek a po stranách nápis: Beránku Božímu chvála a moc na věky (vzato z Apokalypsy).
Nad okny symbolické obrazy. Po epištolní straně kříž a na něm Srdce Božské a kotva. Naproti na evangelijní straně kalich a nad ním hostie. Další obrazy: věčná lampa, naproti nádrž z níž tryská voda a dvě holubice pijící vodu. Další znak IHS a pod tím dva klíče přes sebe položené. Naproti koruna a dvě palmy. Nad dalším oknem lodička na moři, naproti košík chlebů a ryba. Poslední dva obrazy kříž a na hůlce houba a na druhé straně opět kříž a přes něj kopí.
Po 20. září 1966 práce ukončena. Příští dny dokončen nátěr hlavního oltáře a začal se pozlacovat hlavní oltář. Zároveň bude opravena křížová cesta. Lešení odstraněno dne 25. září 1966, v neděli děkovná mše svatá za šťastné ukončení všech prací na kostele jak uvnitř tak zvenku. Po mši svaté Te Deum.
Nakonec místní farář měl krátkou promluvu asi tohoto obsahu: Na konci je mou milou povinností všem poděkovat. Především milému Pánu Bohu za ochranu a jeho požehnání a že nás chránil od neštěstí a úrazu. Za to jsme děkovali mší svatou. Pak děkuji všem kdož nám pomohli přivézti tyčovinu, desky, fošny a jiný materiál. Děkuji zvláště tesařům a všem kdož jim pomáhali při stavbě lešení a jeho odklízení. Zvláště musím poděkovat panu Vojtíkovi Františku který tuto práci vedl, vše měl na starosti a vše obstaral. Děkuji zedníkům zdejším i z Kudlovic za opravu a vylepšení omítky. Děkuji všem za oškrabání zdiva, zvláště ženám, děkuji pani Bohunové a Čevelové, které dva měsíce denně čistily kostel, aby mohla býti sloužena mše svatá. Všem srdečně děkuji a vyslovuji Pán Bůh zaplať. Děkuji Vám milí farníci za peněžité sbírky kterými jste umožnili opravu kostela. Dělali jste všechno zdarma pro Boha a jeho příbytek zde na zemi., peníze jste za práci nechtěli. Pán Bůh vám to nezapomeň až jednou budete státi před věčným soudem dá vám bohatou odměnu a řekne vám: odměňuji vás za to, že jste pracovali na mém domě aby byl krásný a pěkný.
Děkuji též malířům panu Ilíkovi a panu Rud. Havalovi za jejich svědomitou práci. Kostel je pěkně opraven. Opatrujte ho, nedopusťte, aby byl nějak poškozen. Buďte opatrní a aby jste neodřeli rohy od podrovnávky, lávky ať nejsou v kostele těsně u zdi, aby zeď nebyla poškozena. Záleží na vás, aby kostel byl na dlouho pěkný.
Oprava kostela vyžádala si nákladu 28.668 Kčs. Sbírky a dary vynesly 24.795 Kčs. Z úspor kostelních peněz uložených ve spořitelně dáno 3.909 Kčs.
Dne 7. prosince 1966 vánoční svatá zpověď, svaté přijímání 231, celkem za celý rok bylo 4.924 svatých přijímání. Roku 1966 navštívil svatý Otec Pavel VI. Svatou zemi a koncem roku 1966 navštívil Indii kde se zúčastnil světového Eucharistického sjezdu.
Rok 1967.
Zima celkem mírná, ale nezdravá. Mnoho lidí onemocnělo, zvlášť na revmatismy.
Dne 11. března 1967 je velikonoční svatá zpověď. U svatého přijímání 314 lidí.
Na Květnou neděli zase zpěvácký sbor pod vedením Josefa Omelky zazpíval chorální pašije. Bylo to dojemné poslouchat. Druhá část pěveckého sboru zpívala pašije na Velký pátek. Ve svatém Třídenní dosti značná návštěva kostela. Na Bílou sobotu obřady se slavnou mší svatou byly konány po západu slunce o 6 hod. Průvod Vzkříšení nebyl.
Dne 13. května 1967 vykonal Svatý otec Pavel VI. letadlem pouť do Fatimy, aby uctil nejblahoslavenější P. Marii, prosil za mír a jednotu Církve a sjednocení křesťanů. Jeho pouť měla ohromný ohlas v celém světě. Mluvil též s Lucií, s jednou ze tří dětí kterým se zjevila P. Maria. Nyní je v klášteře řeholních sester pod jménem Marie Dolores. Jmenovaná podala sv. Otci svůj dárek, kalikové plátno.
Letos při májových pobožnostech se četla Růžencová královna z Fatimy, dějiny zázračného zjevení. Účast na májových pobožnostech byla hojná, zvláště školní děti a všichni pozorně poslouchali čtení o Fatimě.
První svaté přijímání bylo 31. května (21?) 1967. Z Babic bylo 20 dětí z Kudlovic 19.
Byly oznámeny různé změny v liturgii, při pozdvihování, svatém přijímání a jiné.
Dne 2. července 1967 byly děkovné služby Boží za ukončení školního roku s chvalozpěvy Te Deum.
V červenci byla veliká vedra, až 34°C. Neni divu, že v malém kostele bylo horko.
Viděli při kanonické vizitaci dne 12. září 1967:
Rudolf Matěna Augustin Jurák
Konkomisař děkan
V září nastal nový školní rok. Do náboženství bylo přihlášeno mnohem více dětí jak jindy. Z celé devítiletky z celkového počtu dětí 263 žáků přihlášeno 129, tedy 49,04%, nepřihlášených 50,96%. Do II. třídy přihlášeno 17, do II. třídy 27, do IV. třídy 18, do V. třídy 25, do VI. a VII. třídy 45 žáků. Z Kudlovic jsou přihlášeni téměř všichni.
Dne 28. září dožil se místní farář 70. let.
Farnost oslavila jeho životní jubileum v neděli dne 1. října 1967. Řada družiček v krojích a farníci doprovodili jej ke kostelu kde družičky pronesly blahopřání a podaly mu kytici a dary. V doprovodu dp. Rud. Matěny adm. z Huštěnovic a dp. P. Františka Čevely admin. z Měrotína rodáka z Babic, byl uveden k oltáři. Na chóře zpěv. Sbor za řízení Josefa Omelky syna varhaníka, zazpíval vhodnou píseň Buď zdráv. Kázání měl sám jubilant ve kterém zhodnotil duchovní dílo a vše co se zde vykonalo. Sloužena mše svatá s eksistení, byla děkovná a na konci Te Deum. Dp. P. František Čevela poděkoval jménem farníků za všechnu péči a vše co zde během 42 let vykonal. Hudba doprovázela zpěv v kostele a po slavnosti koncertovala před farou.
V adventě byla vánoční svatá zpověď. Svatých přijímání bylo 257. Na svátky vánoční byla návštěva bohoslužeb veliká . Děkovnou pobožností na sv. Silvestra byl rok 1967 ukončen.
Za celý rok bylo 4.971 svatých přijímání. V roce 1967 bylo oddaných 10, pokřtěných 34, zemřelo 24.
... Tvým věrným, Pane, život se mění, nikoliv odnímá a když se rozpadne dům tohoto pozemského přebývání, věčný příbytek v nebi připraven bývá...
Nejvyšším veleknězem byl povolán na věčnost jeho věrný služebník P. Valentin Zavadil arcibiskupský rada a farář ve Spytihněvi, kněz jubilár. Zemřel v úterý dne 20. února 1968. Narodil se 18. ledna 1879 v Čelechovicích u Kokor. Na kněze byl vysvěcen v roce 1903. Ve farnosti Spytihněvské byl duchovním Otcem 35 let. Pohřeb v Pánu zesnulého bude ve čtvrtek 22. února 1968 v 10 hodin dopoledne z fary ve Spytihněvi po zádušní mši svaté na místním hřbitově. O motlitbu za zemřelého prosí duchovní správa a příbuzenstvo.
Rok 1968.
Nový rok 1968 začali jsme s prosbou k Pánu Bohu o Jeho pomoc, ochranu a Boží požehnání. Zima byla celkem mírná.
V lednu a únoru byl těžce nemocen bratr Alois Kolář arcibis. rada a farář ve výslužbě ve svém rodišti v Bukové. Dne 12. února o 1/2 11. hodině dopoledne tiše zesnul. Pán Bůh jej osvobodil z tak velikých bolestí. Ve čtvrtek 15. února 1968 den před svými narozeninami měl pohřeb. Obřady vykonal bratr P. Antonín, poslední kněz ze čtyř kněží Kolářových, za účasti 25 kněží. Kázání v kostele nad rakví měl rodák Protivanovský Dr. J. Veselý dominikán. Pohřben byl v rodinné hrobce na farním hřbitově v Protivanově. R. ž. p.-
V době postní dne 30. března 1968 byla velikonoční svatá zpověď a druhý den v neděli dne 31. března byl adorační den. Svatých přijímání bylo 300. Počet na dnešní poměry veliký. Veliký počet věřících přistoupil dříve a též později. Svátky velikonoční se pěkně vydařily. Účast v kostele byla veliká.
V neděli 26. května 1968 bylo slavné první svaté přijímání. Většina dítek byla v krojích. Všech dětí bylo 39. Z Babic 27 a z Kudlovic 12. Domů si odnášely děti větší obrazy, památku na první svaté přijímání.
Dne 16. června 1968 v neděli po dlouhých letech konána slavnost Božího Těla. Čtyři oltáře. U Josefa Čevely č,108, u Šuráně č.6, u Vranků č. 10 a Lanšperků č.77
. Brok. Dr. Matoušek je světícím biskupem pražským. V tyto dny po slibu věrnosti ujme se litoměřické diecéze Dr. Prodúk.
Na sv. Cyrila a Metoděje a v neděli po tomto svátku byla na Velehradě na Křivé straně. Byly velmi pěkně ozdobeny. Účast věřících byla veliká, velká řada družiček. A hudební doprovod dodával větší radosti. Ač bylo velmi horko, teploměr ukazoval přes 30°C, bylo pozorovat radost, nadšení, jež vyplývalo z živé víry a lásky k svátostnému Spasiteli. Dojemný byl pohled na veliké množství mužů v průvodě.
Následuje fotografie, záběr z průvodu Božího Těla.
V naší vlasti od ledna počínajíc nastává obrat. Demokratizace a liberalizace. President Antonín Novotný se vzdal úřadu a presidentem zvolen armádní generál Ludvík Svoboda. Prvním tajemníkem KSČ se stal Alexandr Dubček. Nastalo uvolnění náboženství a obnova náboženského života. Ordinář brněnské diecéze Monsiňor Dr. Skoupý ujal se biskupského úřadu. Rovněž Dr. Josef Hlonek jako biskup česko-budějovický ujal se své diecézeohromná účast poutníků, počítá se jich na 80.000.
P. Antonín Kolář se loučí.
V neděli 29. září 1968 rozloučil se farář babické farnosti P. Antonín Kolář se svými farníky.
Před farou za účasti věřících se s ním za celou farnost rozloučil Antonín Škrabal č. 149. Poděkoval mu za všechny motlitby, oběti a práci těch 43 let pro babickou farnost a popřál mu klidného a zaslouženého odpočinku ve svém rodišti Bukové u Protivanova okres Prostějov. Všichni farníci, jeho duchovní děti, plakali. Když potom 1. října 1968 i se svým nábytkem odjížděl, zvon na babické věži se rozezvučel, aby do celého kraje vykřičel, že odchází dobrý pastýř, který se svým ovečkám vždy cele věnoval. Kostel, fara, hřbitov a celá farnost ve víře živá, je mohutným památníkem díla kněze podle Srdce Páně. Člověk těžko dovede ocenit co jedině Bůh vidí. Proto ať mu Pán Bůh za všecko odplatí.
Říká se, že čas odejít je největším uměním. A P. Antonín Kolář i v tomto byl umělcem. Uměl se modlit, pracovat, čistě kněžsky žít a trpět a když ubývalo sil, po svém sedmdesátém roku života, uměl odejít. I když mu to jistě nebylo lehké.
Babice zůstávají nadále jeho milovanou farností za kterou se modlí, za kterou teskní a trpí.
P. František Urban ustanoven nástupcem prvofaráře P. Antonína Koláře. Narodil se 16. ledna 1915 v Kostelci u Kyjova. Otec Martin Urban sklářský dělník, matka Marie rozená Dubská. Po gymnazijních studiích v Kyjově kdy 1934 maturoval, absolvoval bohoslovecká studia v Olomouci. Tam byl též arcibiskupem Leopoldem Prečanem 5. července 1939 vysvěcen na kněze. Primicie měl na Velehradě ve Stojanově 8. července 1939.
Jeho první místo bylo Nivnice u Uh. Brodu. Byl tam kaplanem až do 1. prosince 1946. Od té doby působil v severomoravském pohraničí u Zábřeha na Moravě. V Tátenicích byl farářem a exen. spravoval Třebařov, Rychnov, Lubník a později též St. Město u Mor. Třebové.
Od 1. prosince 1951 nastoupil vojenskou službu PTP v Mimoni, kde prodělával výcvik. Dne 23. dubna 1952 na letišti ve Kbelích u Prahy byl vzat do vazby. Dne 1. listopadu 1952 pak odsouzen státním soudem v Brně na 20 let vězení. Trestní činnost: Pastýřské listy, pastorační oběžníky ( v roce 1950 – 51), přechovávání kněze který nedovoleně opustil internaci v Želivy. Dne 11. května 1960 byl na amnestii propuštěn z Leopoldova. Od té doby byl zaměstnán v živočišné výrobě na státním statku v Dolní Moštěnici, pak v drůbežnictví na Jos. Dvoře u Kyjova.
Od roku 1967 (23. dubna) při tom vykonával duchovní službu u sester sv. Vincence v Čeložnicích u Kyjova a pak v Novém Jičíně v domově důchodců u sester františkánek.
Ke dni 1. října 1968 byl se státním souhlasem ustaven administrátorem v Babicích. Babická farnost mu 6. října 1968 v neděli připravila slavnostní uvítání. Za účasti farníků, družiček a hudebníků, vítal jej před farou, před ranní mší svatou jeden muž z Babic a jeden z Kudlovic. Zdůraznili: Jako nemůžeme být bez Pána Boha, beze mše svaté a bez svátostí, tak nemůžeme být bez dobrého kněze. Buďte dobrým knězem a jsme s Vámi. Družička mu na přivítanou podala kytici květů a kříž.
Řeholní sestry sv. Vincence na faře v Babicích.
Generální představená sester sv. Vincence v Kroměříži sv. Salvátora, Smetanová, vyhověla žádosti administrátora P. Františka Urbana a přidělila mu k vedení domácnosti dvě sestry. Je to sestra M. Jenoféfa a sestra M. Zdislava. Je to velká výhoda jak pro duchovního správce, tak pro kostel a celou farnost. Poněvadž na faře je doposud dětská poradna, sestry bydlí v zadním pokoji v přízemí. Do Babic nastoupily k 15. prosinci 1968 a při jejich příjezdu se vyhrávalo.