Jdi na obsah Jdi na menu

Zážitky z dovolené I.

24. 9. 2011

Původně jsme plánovali dovolenou po ČR, ale nástupem léta jsme své plány začali přehodnocovat. Jsem milovník léta a sluníčka, a to co letos bylo o prázdninách, to pro mě byla opravdová katastrofa. Změna - schrastíme pár korun navíc a pojedeme za sluníčkem... No, to bych ale nesměla necelý měsíc před dovolenou zjistit, že platnost mýho pasu před půlrokem skončila...

Vzhledem k tomu, že minulý rok jsme 3 týdny po svatbě mizeli do ciziny... Vzhledem k tomu, že mi platnost tehdejšího pasu končila 2 týdny před svatbou (!!!) ... A vzhledem k tomu, jaký nervy jsem si užila, když v den placení zájezdu jsem ještě pořád ten nový pas neměla v ruce... Nehledě už na to, že onen zrychlený pas má již zmiňovanou "trvanlivost" 6 měsíců, a zacvakáte za něj odporných 1500,- Kč...

Tak jsme se nakonec rozhodli, že pojedeme za hranice pouze "občankové" ... Inu, volba padla na Slovensko.

Poměrně na poslední chvíli jsem tedy začala na netu procházet všemožný nabídky a čekala, až nám něco ušitýho na míru spadne rovnou do klína. Samozřejmě něco ve slevě, jiná varianta nepřicházela v úvahu. Světe div se, ani jsme dlouho nečekali, a ono to opravdu spadlo. Objednání, zaplacení i jednání s cestovní kanceláří bylo bezproblémové, takže už jsme se začali těšit a vymýšlet program...

Ubytování bylo v krásném podhorském hotelu s volně přístupným welness, přímo pod nejvyššími vrcholy Nízkých Tater, v okolí zajímavé objekty, které stály za navštívení.

Chystání, dokupování nezbytných součástí výbavy a zařizování bylo značně hektické i zmatené (proč, to až jindy...)

Na Slovensko jsme odjížděli v neděli a vraceli se v sobotu. V pátek před odjezdem jsme po práci ještě vyrazili do města kvůli sjednání cestovního pojištění, výměně peněz a aktivaci roamingu. Poté mě manžel zavezl na první a poslední zkoušku zpěvu na nedělní svatbu našich známých...

Hmm... Píseň neznámá, všichni jsme ji viděli poprvé, a jelikož nevěsta byla z dálky a my zpívající jsme byly spíše ze strany ženicha, tak nás na obřad jelo opravdu poskromnu. (čímž chci naznačit, že moje obavy, že na každý hlas bude jeden zpěvák, se téměř vyplnily - na soprán byly 3 zpěvačky, ale ostatní 3 hlasy byly opravdu po jednom zpěvákovi...

No nic, každý jsme si začali do hlavy vrývat nějakou tu melodii - nemelodii (byla to taková pěkná balada, ne těžká, ale místy značně "disharmonická" - tedy, že záleželo na každém jednotlivém tónu, aby byl celek "rádoby" roztříštěný, ale o to zajímavější - hudebníci jistě chápou) .

Po dlouhé době se ve mně opět objevil starý známý dravý perfekcionista - tedy - přestože na poslední chvíli, tak to musí být dokonalé, tudíž to,co jsem nestihla pobrat během té úmorné 3-hodinové zkoušky, drtila jsem další hodiny doma, ale to až druhý večer. Mezitím jsme museli ještě pokoupit nějaké to jídlo a hlavně kompletně pobalit a dojet k rodičům... Jak to dopadlo na svatbě a co cesta na dovolenou, to zas příště...

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář