Svátosti
Křest - je základem celého křesťanského života, vstupní branou k životu v Duchu a branou, která otevírá přístup k ostatním svátostem. Křtem jsme osvobozeni od hříchu a znovuzrozeni jako Boží děti, stáváme se Kristovými údy; jsme přivtěleni k církvi a stáváme se účastnými jejího poslání. Přijetím této svátostí slíbíme, že uděláme všechno, abychom co nejlépe poznali Boha, našeho Otce a Jeho vůli. Bereme také na sebe povinnost starostí o Boží dětství, abychom nikdy o něj nepřišli.
O křest dítěte žádají rodiče dítěte v místě svého bydliště alespoň jeden měsíc předem. Protože při křtu dítěte rodiče a kmotři slibují, že zajistí křesťanskou výchovu dítěte, mají rodiče během přípravy dát církvi záruky, že jsou ochotni a schopni tento závazek plnit. Nejsou-li dostatečné záruky, je třeba přípravu prodloužit o důkladnější náboženské poučení rodičů. Termíny setkání podle individuální domluvy ve farní kanceláři.
Příprava ke křtu dospělého trvá minimálně jeden rok. Termíny setkání podle individuální domluvy ve farní kanceláři.
Biřmování - dovršuje milost, kterou člověk dostává při křtu. Skrze tuto svátost je pokřtěný dokonaleji spojen s církví a je obdařen zvláštní silou Ducha svatého. Tak je křesťan povinen šířit a bránit víru slovem i skutkem jako opravdový svědek Kristův.
Eucharistie - by měl katolík přijímat co nejčastěji, nejlépe při každé mši svaté. Vyplývá to z Ježíšových slov: "Kdo bude jíst mé tělo a pít mou krev, má život věčný" (J 6, 54) a "Nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život" (J 6, 53). Člověk přijímající Krista však musí být k tomu způsobilý, tedy musí být v milostí posvěcující, tzn. bez těžkého hříchu. Zvláštní událostí v životě církve i jednotlivce je, přijímá-li věřící Tělo a Krev Páně poprvé.
PODMÍNKY PŘIJETÍ SVATÉHO PŘIJÍMÁNÍ
Ke svatému přijímání může přistoupit každý, kdo věří v přítomnost Krista v Eucharistii , smířil se s Bohem ve svátosti smíření a žije podle křesťanských zásad, ke kterým u sezdaných patří i církevně uzavřené manželství . Není možné přistupovat k přijímání zároveň v katolické církvi a některé církvi nekatolické.
Porušením kterékoli z těchto podmínek se člověk dopouští svatokrádeže, tedy těžkého hříchu!
Ve stejný den může ke svatému přijímán podruhé přistoupit pouze ten, kdo se účastní celé mše svaté.
Kdo chtějí přijmout Eucharistii a nic jim v tom nebrání, musí se zdržet alespoň jednu hodinu před svatým přijímáním jakéhokoliv pokrmu a nápoje, pouze s výjimkou vody a léků.
Ti, kdo jsou pokročilého věku nebo trpí nějakou nemocí (např. diabetici apod.) a osoby které o ně pečují mohou přijmout svaté přijímání, i když během předcházející hodiny něco snědli. (Doporučuje se zachovat alespoň 15 min. půst! ) Srovnej CIC, kán. 919, §1 a §3.
Svátost smíření - ustanovil Ježíš k obnovení nadpřirozeného života v křesťanu, který tento život ztratil smrtelným hříchem. Svátost smíření se ale doporučuje slavit i když jsme se dopustili menších provinění. Právě svátost smíření je jednou z hlavních podmínek pro přijetí svatého přijímání, dopustil-li se křesťan těžkého hříchu. Svátost smíření by měl každý katolík slavit alespoň jednou ročně, doporučuje se ale častěji, aby duše křesťana nesetrvávala nikdy v hříchu.
Svátost nemocných -- touto svátostí a modlitbou kněze doporučuje celá církev své nemocné trpícímu a oslavenému Pánu, aby jim ulehčil a zachránil je. Vybízí je, aby se dobrovolně přidružili ke Kristovu utrpení a k jeho smrti, a tak byli prospěšní Božímu lidu.
Nová ustanovení předpokládají svaté pomazání pro věřící, kteří se nacházejí pro nemoc nebo stáří v nebezpečném stavu zdraví. V tomto případě však nemá rozhodovat "malicherná úzkostlivost". V ritu je řeč prostě o nemocných, nikoliv upoutaných na lůžko. Starým lidem, jejichž stav sil je velmi oslaben, může se udělit svaté pomazání, i když se nečeká žádné vážné onemocnění.
Vyloučená jsou nemluvňata a ti, co nikdy nedospěli k užívání rozumu.
Svátost, se může opakovat, když nemocný po přijetí pomazání nemocných zase přišel k silám nebo při trvání téže nemoci nastalo další zhoršení.
Účinky:
Tato svátost poskytuje nemocnému milost Ducha Svatého, skrze kterého celý člověk zakouší pomoc ke zdraví. Je utvrzován v důvěře v Boha a posilován proti pokušení zlého a proti strachu před smrtí. Tak je uschopněn, aby zlo nemoci statečně nesl a proti němu bojoval a zase došel zdraví, když to je prospěšné jeho duševnímu zdraví. Kromě toho, když se nemůže přistoupit ke svátosti smíření tato svátost přináší odpuštění hříchů.
O tuto svátost by nemocní měli žádat sami od sebe. Zároveň by se měli snažit ji přijmout s plnou vírou a hlubokou zbožností. Neměli by se poddat špatnému zvyku oddalování přijetí této svátosti.
Co je potřeba připravit k přijetí této svátostí doma?
Poněvadž většinou tuto svátost přijímáme spolu se svátosti smíření a eucharistii je potřeba připravit stolek, prostřít ho ubrusem a na něm ustavit křížek a svíčku.
KNĚŽSTVÍ - Kněžská služba je v očích víry nejdůležitější a nejzodpovědnější lidskou službou. Kněz stojí mezi Bohem a lidmi, zprostředkovává lidem komunikaci a setkávání s Bohem a přijímání svátostí.
Svátost manželství - Manželství je svazek, kterým mezi sebou muž a žena vytvářejí nejvnitřnější společenství života, zaměřené svou přirozenou povahou na prospěch manželů a na zplození a výchovu dětí.
Příprava snoubenců probíhá zcela individuálně dle domluvy. O církevní sňatek žádají snoubenci ve farnosti ženicha nebo nevěsty. Svátostné manželství můžou uzavřít dva pokřtění katolíci.
