Nej sk8ři
Světoví mistři
Rodney Mullen
Povolání: Herec
Datum narození:17.08 1966
Místo narození: Gainesville,Florida,USA
Znamení: Lev
Výška:180cm
Životopis
Určitě znáte slova kickflip, heelflip, varial 360 a podobně. Ale možná nevíte, že za všemi těmito slovy stojí jeden člověk a není jím nikdo jiný než Rodney Mullen. Člověk, bez kterého by sk8 nebyl tím jak jej známe dnes. Člověk s neobyčejným talentem a vůlí učit se stále něčemu novému.
Rodney Mullen se narodil 17. srpna roku 1967 do rodiny multimilionářského doktora. V té době měl už sk8boarding za sebou svou významnou evoluční změnu, kdy přešel z vln oceánu do vln betonových na souši. V té době se sk8boarding provozoval mezi jedinci z těch nižších vrstev a ti byli samozřejmě našemu dr. Mullenovi krajně nesymaptičtí. Ten viděl svého syna kráčet minimálně ve svých šlépějích a dráha skateboardového drivera se zřejmě příliš odlišovala od jeho představ. Hlavně to byl doktor a svým praktickým pohledem na celou věc viděl sk8boarding jako rizikový sport plný zranění a různých nehod.
Po sečtení a podtržení všech uvedených faktů je jasné, že Rodney to neměl ze začátku vůbec jednoduché a trvalo mu dlouhou dobu než otce přesvědčil o své pevné vůli na sk8u začít jezdit. Naposledy se jej vážně zeptal před Silvestrem roku 1977 a otec s ním tehdy uzavřel jakýsi obchod. Při prvním zranění na sk8 Rodney končí, když jej otec přistihne bez chráničů, končí také. Obchod byl uzavřen a Rodney začíná jezdit na začátku roku 1977.
Rodney Mullen coby happy freestyler.
Rodney dlouho čekal na svou šanci a jezdit začal jako blázen. Po devíti měsících má už svého prvního sponzora, kterým je Surf Shop. Ti jej také přihlásili do prvních závodů a ty samozřejmě vyhrál. V roce 1978 se dostává do Kona skateparku, kde se potkává s prvními profíky. A na to setkání dlouho nezapomene. Dělal v té chvíli handstand a nebyl sestřelen nikým jiným než Stacy Peraltou. Víme jaký to byl slušňák, takže nás nepřekvapí, že malému Rodneymu pomohl na nohy, omluvil se mu a odjel. Ten den dostal od Staceyho autogram a sponzorství od firmy Walker. Další závody, Oceanside Nationals, přišli v létě roku 1979 a mezi rozhodčími byl i Steve Rocco.
Steve Rocco byl v té době známým a kvalitním freestylerem, ke kterému Rodney vzhlížel s úctou a v té době o něm říkal, že je daleko před ostatními profíky. Mimo jiné Steve Rocco později zakládá firmu World Industries. Rodney závody , kde sedí Steve v porotě, vyhrává. V roce 1980 již dostává sem tam desku Powell Peralta a světlo světa začínají vidět triky tipu casper a helipops. Rodney má i svého trenéra a je to jeho kamarád Barry Zaritzky. Ten jej upozorní na závody v San Diegu konané 20. srpna. A kdyby jej prý nechtěli jeho rodiče poslat, že prý prodá nějaké své věci a cestu do S.D. mu zaplatí. Jenže Rodneymu měla začít v září škola a otec si opět postavil hlavu se slovy, že škola je přednější.
Rodney se už vzdává jakékoli naděje, ale do jeho života opět vstupuje Stacey Peralta. Osobně jej zve na závody. Peralta už je v té době poměrně známý a otec souhlasí s podmínkou, že je to Rodneyho poslední výlet. Rodney odjíždí den po svých třináctých narozeninách do San Dieaga a zde se rozhoduje ve finále freestylu mezi jím a Steve Roccem. Rodney vítězí. On, malý capart, porazil velkého Steve Rocca. Mimochodem jako jediný z freestylerů má na sobě Rodney kompletní chrániče.
Rodneyho vynález, flat ollie z roku 1988.
Tento den je zlomový v přístupu jeho otce. Rodney se formálně dostává pod ochranná křídla firmy Powell- Peralta, časopisy začínají Rodneymu volat, firmy do něj cpou peníze a otec dává konečně zelenou počínání jeho syna. Z Rodneyho je konečně někdo.
V následujícím období od roku 81 až 91 vítězí Rodney Mullen na zhruba čtyřiceti mistrovstvích. Respektive, kam přijel tam vyhrál. Jedinou výjimkou byl rok 83, na závodech Spring Contest v Del Mar, kde skončil druhý za Per Wellingerem. Jinak byl něco jako Schumacher v F1. Byl slavný, měl peníze, měl vše co chtěl. Až z toho měl strach. Byly to chvílemi i období v jeho životě, kdy už neměl žádný cíl. Jeho prvním cílem bylo vyhrát závod a stalo se. Chtěl mít profi smlouvu, stalo se. Chtěl mít své pro modely, fotky v časopisech, jméno na tričkách a samolepkách. To vše se stalo.
V oblasti freestylu nebyl nikdo kdo by jej mohl porazit a on se strachem čekal jakou cenu bude muset za to zaplatit. Je dobře že znal ten strach, protože spousta jeho kámošů strach neměla, dostali se také vysoko a z té výšky se padá rychle a dopad mívá drtivé následky. Rodney to věděl a čekal jako v příběhu o Faustovi na svůj zdánlivý konec. Po „prohraném“ závodu v Del Mar, se na nějaký čas Rodney uzavírá sám do sebe i s otázkami typu kdo jsem, proč tu jsem a proč to dělám. Přicházejí na řadu knihy od Kafky, Dostojevského, Sartra a Nietzscheho. Rodney chce se vším skončit, ale nenachází nic co by jej naplňovalo tak jako sk8boarding. S ním má život smysl, bez něj je život jen prázdné slovo. Jako bublina líně se potulující oblohou, která časem praskne a nic po ní nezbude. Tento rozklad duše vidí jak Rodney sám, tak i jeho otec. On osobně jej znovu ke sk8bordingu začne přemlouvat a Rodney po roce pauzy a sebezpytování opět začíná jezdit, závodit a vítězit.
Rodney a Casper Stall.
V letech 86 až 91 si připadá jako rocková hvězda. Jezdí v limuzínách, létá po světě concordem, je zván do talk show, do filmu, má svou vlastní ochranku. Ale stále má na paměti důležitou věc. Sláva a peníze jsou velmi těžkým testem pro každého a je velmi snadné v tom víru událostí ztratit kontrolu nad sebou samotným. On si ale dokáže slávu i užívat, což je vidět na konci tohoto videa z roku 1990, natočeného při závodech v německém Munsteru.
V roce 91 vítězí Rodney v San Franciscu na závodech a ohlašuje konec své závodní kariéry. V té době se Mike Ternasky z Plan B a Steve Rocco z World Industries vsadí o to, že Mike dostane Rodneyho zpátky na desku. Bohužel se neví o co se vsadili a co Rocco prohrál. Příchod Mike do Rodneyho života je označován stejně jako příchod Stacey Peralty a jeho postrčení k ježdění za Plan B je zlomové jak pro Rodneyho, tak pro celý sk8boarding. Rodney se přestává točit na místě v piruetách a své triky a vychytávky začíná dělat při klasické streetové jízdě. Doklad tohoto historického přechodu je pro nás zaznamenán v první videu Plan B, Questionable. Toto video je první, kde Rodney vůbec předvádí cosi, co se dá u něj označit jako street sk8ing. Jedná o rok 1992.
V roce 1993 umírá jeho maminka na leukémii a Rodney Mullen díky sk8boardingu překonává tuto ztrátu. Dál jezdí a natáčí za Plan B i další jejich videa až do roku 1997, kdy se firma dva roky po smrti Mike Ternaskyho rozpadá a Rodney zakládá A-Team.
Rodney nikdy nepodlehl novince v devadesátých letech jménem slick. Ti starší vědí, že to byla umělá vrstva na spodní straně skateu, po které se parádně slidovalo. Ale pro Rodneyho je klasický wood lepší, protože s ním cítí prý každý dotek desky o překážku. Ve své již otcovské době jezdí i s mnohem mladšími sk8ry a některé si bere i do svého „učení“. Z tohoto vztahu vzejdou například i taková jména jako Guy Mariano nebo Dae Won Song. Mezi jeho oblíbené triky patří variace frontside crookedů a flipů z nich, dále noseollie hardflip a darkslide. Možná byste do něj netypovali, že mezi jeho oblíbenou hudbu patří ta klasická v zastoupení pánů Šostakoviče, Dvořáka a především Beethovena. V současné době vede firmy jako Tensor, Dwindle Distribution a jezdí po světě s Globe týmem.
Rodney se v současné době účastní sk8ového dění a velmi jej zajímá jakýkoli posun sk8ové scény někam dál. Škoda ale, že už těžko jej uvidíme jezdit na vlastní oči. Kdyby ano, tak by to možná vypadalo jako v roce 1986 na závodech World´s Fair Expo Yet ve Vancouveru v Kanadě. Zde se sešlo několik tisíc diváků a ti mu po skončení jeho jízdy dopřáli standing ovation. Ale nebylo jen tak zatleskat a čau, oni tleskali celé minuty a i když chtěl Rodney odejít z placu, nenechali ho a tleskali dál. Do té doby, než Rodney ještě pár kousků přidal. Očití svědkové praví, že nic podobného na jiných závodech, s jinými jezdci, už nikdy neviděli.
Věta na závěr vám osvětlí proč právě oranžový balet. Rodney pokládá oranžovou barvu jako barvu štěstí a když si může vybrat, má zespodu svou desku právě oranžovou. A při jeho kadenci flipů musíme uznat, že se na něj oranžová směje velice často.
Best video Rodney Mullen:youtube.com/watch
Tony Hawk Životopis Tony Hawk se narodil v roce 1968 v San Diegu a měl celkem poklidné dětství. Jako malý Toník byl vychováván k velké přísnosti vůči sobě samému. V šesti letech byl Tonda s mamkou v 50m bazénu, kde se poprvé zklamal sebou samotným. Nepřeplaval celý bazén pod vodou. Tak to začal zkoušet tak dlouho, dokud se mu ten výkon nepovedl. Ve škole se začal projevovat jako zázračné dítě a v osmi letech složil zkoušky, jaké skládali o čtyři roky starší chlapci. Tonda pak rovnou putoval mezi starší spolužáky. Rok na to dostal od svého staršího bratra Steva, svůj první skateboard a od té doby se o něm začalo říkat: "zvládne věci, které jeho tělo odmítne udělat". Vše co na skejtu dělal, prováděl s maximální precizností a nebyl s ničím spokojen, dokud to neudělal absolutně čistě. Jeho otec, Frank Hawk, se stal Tondovi absolutní oporou v jeho novém světě. Tatík ho vozil po všech možných závodech a stavěl pro něj U-rampy různých tvarů a rozměrů. Došlo to tak daleko, že Frank založil novou závodní asociaci (National Skateboarding Association - NSA). NSA začala pořádat závody po celých Státech a velmi pomohla rozvoji skateboardingu v osmdesátých letech. Mistři Č.R Tomáš Vintr Surf mě baví víc než sk8 Zavzpomínej trochu na „mladá léta“!
Závody byly pro Tondu velký zápřah po celý život. Začal už ve dvanácti letech, kdy měl svého prvního sponzora, firmu Dogtown Skateboards. Ve čtrnácti se stal profesionálním jezdcem a v šestnácti letech získal titul nejlepší skater planety. V sedmnácti už měl za sebou 103 závodů, z toho jich 73 vyhrál a v 19 z nich skončil jako druhý. Prý těžce nesl, když nějaký závod nedopadl podle jeho představ. Pak se zavíral ve svém pokoji s kocourem Zorrem a s nikým nemluvil. Prohodil snad, jen hlášku typu "zabíjí mě, když neudělám něco nejlíp jak umím".
V sedmnácti letech si už jakoprofesionál Tony Hawk koupil vlastní dům ve Fallbrook. Tady, na pozemku velkém jako dvě fotbalová hřiště, postupně vyrostlo velké účko, bazén a minirampa. Samozřejmě vše made by Frank Father. Tony tenkrát nejvíce investoval do různých hi-fi věží, kupoval si stále lepší a lepší počítače a stal se fanouškem rychlých aut. Preferoval značku Lexus. Jednou do roka zaplatil sobě a svým přátelům dovolenou a všichni letěli na Hawaii. V roce 1990 si bere Cindy Dunbarovou a žijí spolu šťastně ve Fallbrook. Až sem se to zdá jako krásný příběh s idylickým koncem, ale. . . . . . Jezdíte-li často na skejtu, tak i často padáte. A nejčastěji v rampě padáte na kolena. Tony je má v roce 1991 úplně na hadry a aby je dal do kupi, musí prodat auta i dům ve Fallbrook. Živitelkou rodiny se stává Cindy, jenže její příjem coby manikúr-lady není určitě srovnatelný s bývalým příjmem Tonyho. Když už se mohl Tony postavit na nohy, začal makat u Taco Bell (něco jako Mc Donald), za pět dolarů denně. Do této nervově vypjaté situace se narodil syn Riley. Tony zkouší vše zachránit založením společnosti Birdhouse, se svým přítelem Penem Welinderem. Ta ale nevydělává moc peněz a Cindy se s Tonym rozvádí v roce 93'. Nevím jestli opravdu z finančních důvodů, to bulvár neuvádí. Skutečnost byla taková, že Tondův život se na konci roku 93' ocitá v troskách. Anebo je před ním možnost začít od nuly.
Birdhousu se začíná pomalu ale jistě dařit a Tony uzavírá další a další smlouvy. Například s firmou Adio shoes. Zároveň zakládá firmu Hawk Clothing, která je zaměřena na skejtové oblečení pro děti. Hawk Clothing je zakoupeno v roce 2000 za těžké prachy firmou Quiksilver. To už je čtyři roky znovu ženat se svou současnou ženou Erin. Další Tonyho trefa přichází v podobě smlouvy s firmou Activision. Z jejich spojení vzejde na svět první díl série Tony Hawk Pro Skater. Ačkoli to nikdo neočekával, hry se prodalo přes milion tři sta kusů jen na PlayStation a po roce vychází díl druhý. Celkově se za první dva díly utržilo úctyhodných 332.803.304 USD a vloni vyšel díl zatím poslední, šestý.
Tony je finančně velmi spokojený člověk a v roce 99' se mu narodil syn Spencer. V témže roce Tony vyhlašuje ukončení své závodnické kariéry. Jen pro zajímavost po 31 letech. Více se věnuje firmě, fotí a točí videa. To mu stačí k tomu, aby byl v roce 2000 vyhlášen nejlepším vert skaterem na světě čtenáři časopisu TransworldSkateboarding. Svou pomyslnou hvězdnou kariéru korunuje v roce 2001, kdy na X-Games vrací jako první na světě točku 900°. Dál už je to příběh skoro obyčejné celebrity. Tony se objevuje ve filmu, kdy si štěkne po boku Mike Vallelyho ve filmu XXX s Vin Dieselem, nebo jede letošní "skoro" nelegální závod aut skrz Evropu. Při jedné ze zastávek by se měl objevit i v Praze. Jak to bude ale s jeho ježděním tady, to netuším.
S Tonym se prozatím rozlučme stylově, seznamem triků, na které by měl mít copyright. Jen je mi divné, že ve výčtu triků je obsažen i rok 91. To by měl teoreticky stonat s koleny. Ale na druhou stranu o něm víme, že "zvládne věci, které jeho tělo odmítne udělat".
„Se skejtováním jsem začínal před jedenácti lety v Berouně, kde jsem se narodil. Skateboarding byl tehdy ,underground‘ a moc lidí nejezdilo. Dost jsem sportoval, hrál tenis, fotbal - a jednou, cestou z tréninku, mi nějaké dítě šlapacím autem najelo na achilovku, kterou mi přetrhlo. Dlouho s tím nešlo nic dělat a zlenivěl jsem. Viděl jsem starší kluky, jak skejtujou, zhlédnul se v nich a pořídil si skejta. Ani jsem netušil, že existujou triky, nebyla žádná videa. Skejt mi sloužil prostě jako dopravní prostředek. Rozjelo se to, až když jsem začal jezdit skejtovat do Prahy.“
Kdy jsi poprvé zabodoval?
„Na svých úplně prvních lokálních závodech, kde jsem skončil na čtvrtém místě. Nebyla ani žádná výhra, ale poprvé mi došlo, že mě skejtování fakt baví.“
Na Mystic Sk8 Cupu jsi letos skončil na šestém místě. Takové umístění se ještě žádnému Čechovi nepodařilo. Máš radost?
„Určitě mám, jen pořád nechápu, proč z toho lidi tolik dělaj! Dostat se do finále je super, ale pro mě stejné jako skončit na desátém nebo dvacátém místě. Měřítko úspěchu ve skateboardingu podle mě není o vítězství a porážce, ale o tom, kdo je víc vidět, má lepší možnosti točit videa a fotit.“
Co tě ještě baví?
„Hrozně rád chodím do kina a kalit s kámošema - na to si vždycky čas najdu. Teď jsem dost propadl motokárám, Nejradši bych jezdil denně, ale nikoho to nebaví tak jako mě.“
Máš za dobu skejtování nějaké špatné zážitky?
„V létě jsme jeli promo tour v Polsku, Čechách a na Slovensku. Byl s námi skejťák z Anglie - černoch. V jednom slovenském městečku, které mají obšancované skinheadi, nás napadli náckové, proběhla honička s nožema a řetězama... Museli nás eskortovat policajti, jinak by nás prý zabili. Fakt strašný. Žádná exhibice se samozřejmě nekonala, snažili jsme se odtamtud co nejrychleji zmizet.“
A co pozitivní zážitek? Už párkrát jsi byl v Austrálii...
„Austrálie je nejlepší místo na světě! Kromě Jižní Ameriky jsem procestoval skoro všechno a nic se nemůže srovnávat s Austrálií. Zamiloval jsem si tam surf. Baví mě dokonce víc než skejt! Mám fobii z ryb, můžu plavat jenom v bazénech - a v moři tam, kde stačím. Na surfu jsem na ryby zapomněl a vydržel na něm hodiny.“
Vedeš asi pohodový život, co?
„Jak se to vezme. Vždycky může být víc peněz, ale k čemu? Mám kde bydlet, od sponzorů dostávám hadry a platí mi i veškeré cesty, kde něco nafotím, natočím, a ještě dostanu honorář. Na druhou stranu už mi nic moc nedělá radost. Třeba je pro mě zbytečné strávit v létě dovolenou ve Španělsku, když jsem tam přes rok tři měsíce skejtoval. Začínám být lhostejný - čím míň je míst, kde jsem nebyl, tím míň mi věci dělají radost. Těžko se to vysvětluje. Ale pořád mě všechno kolem baví. Živím se svým koníčkem a poznávám svět! Jen bych asi potřeboval trávit víc času doma.“
Natočil video z ABC škola sk8u.
Komentáře
Přehled komentářů
IN LINE BRUSLE JE TO CO MNĚ BAVÍ SK8 MÓDA A ŽIVOT MNĚ NAPLŇUJE.
In-line sexy sport
(Lukáš Krejčí, 18. 5. 2015 13:40)