ZŘÍCENINY HRADŮ
Zříceniny hradů a tvrzí v okolí Vrbna pod Pradědem
Vraťme se nyní o 2500 let nazpět, píše se 5 století před Kristem na území Moravy a Slezska žijí Keltové kteří se vyznali ve zpracovávání kovů. Při vyhledávání jejich nalezišť postupují stále dál na sever až do hor, kterým se později začalo říkat také Hory Sněžné. V hustých pralesích které tyto hory pokrývaly nebylo tehdy nijak bezpečno. Žilo zde velké množství zvěře jako jeleni, losi, srnčí a divočáci, ale také jejich predátoři jako medvěd, vlk, rys, jezevec, liška atd. Keltové proto nepronikali příliš hluboko do hor ale stavěli si svá sídliště na jejich okraji a ze svých sídlišť pak podnikali cesty za lovem a nerostným bohatstvím podle řek dále do hor. V 5 století našeho letopočtu začínají přicházet Slované kteří začali keltské kmeny z těchto území pomalu vytlačovat. Říkalo se, že Slované byli především zemědělci, neuměli kovy ani vyhledávat ani těžit ani zpracovávat. Pravda je, že na Ukrajině Slované vyráběli železo již ve IV stol.Kovové výrobky jako zbraně nože sekyry a jiné nářadí by jinak museli nakupovat od kupců kteří tímto krajem procházeli po kupecké stezce která byla nazývána Jantarovou a později také Solnou. Přichází 7 století a začíná období Velkomoravské říše. Na Moravě opět vládne chaos, který započal zničením tak zvané Sámovy říše. A tak moravský kníže Mojmír I. začíná zavádět nový pořádek. Nejprve začne ničit různé bandy lapků, kteří přepadávali kupecké karavany a jinak plenili moravskou zem. Tito Moravané se již ve vyhledávání kovů (hlavně zlata) a jejich zpracování natolik vyznali a tak se také vydávají do Sněžných Hor (starý název Jeseníků) hledat zlato jak dokazují vykopávky z okolí Suché Rudné a slovanská sídliště Staré Město u Bruntálu a Cvilín u Krnova. Po rozpadu Velkomoravské říše přichází rod Přemyslovců. Již Václav I. povolává do Čech a na Moravu z Německa horníky a hutníky v tak zvané první kolonizační vlně. Za malou úplatu jsou jim pronajata území kde se kovy nacházejí a kde se také dají zpracovávat. Protože se tato území nacházely na hranicích panských i církevních, byla tato hranice značně neklidná. A teď jsme se konečně dostali k našim hradům. Král Václav I. ke konci své vlády začíná stavět na hranicích Čech a Moravy obranné pásmo z tzv. hraničních hradů a jeho syn Přemysl Otakar II.v tom pokračuje a zakládá také na ostrahu kupeckých stezek a nalezišť zlata menší hrádky se strážní a celní funkcí. Protože vrbenskem prochází tzv. Jantarová stezka z Vídně, Znojma přes Olomouc, Bruntál, Suchou Rudnou a osadu Gesenek (Vrbno) dále přes Zlaté Hory (Edelstadt) do Vratislavi.Ve Vrbně má tato stezka odbočku na Jeseník (Freiwaldau) a dále do Kladska. Na této stezce stojí několik hradů a celních hrádků.
Jako jeden z nejstarších je podle dostupné literatury udáván hrad s vojenskou a strážní funkcí postavený na skalnatém ostrohu nad zlatonosným potokem, dnes Uhlířským asi 2 km jižně od obce Karlovice. tento hrad měl asi původně jméno Gesenek. Na mapách z roku 1570 nese tento hrad jméno Freudenstein ale říká se mu také lidově Starý Fürstenwald. Údolím pod hradem procházela také kupecká stezka. Hrad měl být zničen podle Othmara Kloskeho vojsky Zlaté hordy, což se ale podle historických zápisů nezakládá na pravdě. Novější výzkumy ukazují že hrad byl zničen vojsky Uherského krále Bély IV. v roce 1253 Při jeho tažení proti Moravě a Slezsku. Spolu s hradem byla zničena také hornická osada pod jeho hradbami zvaná Gesenek.* Osada která podle mne nestála v místech dnešního Vrbna, jak se všeobecně udává, ale tato malá hornická osada mohla stát někde v blízkém okolí Freudensteina.
Na kupecké stezce která odbočovala z Jantarové ve Vrbně a pokračovala přes pásmo Orlíka na Jeseník a dále do Kladska byly postaveny další dva strážní hrady Weisenstein a Rabenstein. Data o jejich založení a o jejich konci nebyla zatím nalezena. O hradu Weisenstein je známá jen jedna nedatovaná zpráva se stížností na lopeživého purkrabího pána z Linavy která je uložena v opavském archivu.zpráva je v tomto znění:"Předesíláme upřímnou odoanost.Dovolujeme si Vás Obtěžovat žalobou na Ulmana z Linavy který oloupil apovraždil důvěřivé lidi ctihodného pána biskupa a poté co zabral velkou kořist, vrátil se na hrad Weisenstein jehož je purkrabím. Žádáme proto v naší věci službu a odškodnění našeho pána biskupa který uvádí...a pokud jste již byli zpraveni zachráněnými lidmi našeho pána informujte i úředníky vévody Mikuláše II
Vraťme se ale zpět na hlavní obchodní stezku která pokračovala přes dnešní obec Mnichov (Einsiedel kde stála ještě v roce 1464 také tvrz která tuto stezku také střežila) a osadu Drakov s celní stanici Drchenburg. Nad Drakovem stával královský hraniční hrad Quinburg který měl určitou souvislost s celním hrádkem Drchenburg.
V osadě Drakov která začala být známou až v době výroby železa na vrbensku koncem 16 století odbočovala další větev směrem na Heřmanovice, Krnov dále na Opavu. V Heřmanovicích střežila tuto stezku tzv. Heřmanovická tvrz vedle které stál starý klášter.
Ale opět nazpět na původní stezku která pokračovala dál přes Horní a Dolní Údolí (Ober und Nieder Grunt) dál do Zlatých Hor (Edelstadt – Zuckmantel). Před Horním Údolím nad odbočkou na Jeseník stál strážní hrad Koberstein. Tento byl strážním hradem Vratislavského biskupství a byl snad postaven jako opozice královskému hradu Quinburg. Na obou těchto hradech ba i na dalších sídlili podle pověstí loupeživí rytíři.
Zbývají nám poslední dva hrady nad kupeckou stezkou na našem území oba byly postaveny nad hory Zlatými Horami. První z nich byl postaven na skalnatém výběžku Příčné Hory (Querberg) a nesl jméno Edelstein. Byl asi postaven na počátku 13 století jako královský hrad a původně patřil opavským Přemyslovcům. O tento hrad byly vedeny stále spory s Vratislavskými biskupy. Proto byl postaven na svahu Biskupské Kupy další hrad který se nazýval Leuchtenstein.
Toto by snad jako úvod o hradech v našem okolí stačilo a dále již budeme pokračovat o jednotlivých hradech podrobněji.
Poznámka:
Z některých stránek na Internetu se dá vyčíst, že hrady neobsazovali jen loupeživí rytíři, ale také loupeživí husité kteří se v roce 1428 usadili v okolí tzv. Táborských skal a Kazatelen a odsud obsadili hrady Koberstein, Quinburg a Weissenstein.V případě, že tato zpráva je pravdivá dá se z ní usoudit, že tyto hrady v 15 stol. ještě stály.
Udává se také, že tato sídla loupeživých husitů ničil od roku 1469 Uherský král Matyáš Korvín. Podle mne to již nebyli husité ,ale přivrženci českého krále Jiřího z Poděbrad který byl vyznavačem Husova učení.
*Gesenek značí nejhlubší místo v dole nebo nejnižší část údolí.
FREUDENSTEIN
Zbytky hradu se nacházejí na úzkém hřebeni kopce mezi Vrbnem p. Pradědem a Andělskou Horou, parcela č. 1698 k. ú. Vrbno pod Pradědem. Zeměpanský hrad s vojenskou a správní funkcí z první poloviny 13 století na mapě bruntálského panství z roku 1579 je vyobrazen již jako zřícenina.
Výřez z mapy bruntálského panství r. 1579.
Při archeologickém průzkumu byly nalezeny zbytky železa a keramické střepy z poloviny 13 a 14 století. Jsou zachovány zbytky valu a kruhových hradeb z lomového kamene.
Vykopávky železných předmětů z Freudensteina
Část hradební zdi z lomového kamene zděná na sucho.
Hrad měl několik názvů rozšířených mezi místními starousedlíky na příklad, Starý Fürstenwald, Pustý Hrádek, Karlovický Hrádek atd. Hrad byl postaven tak aby střežil pod ním ležící naleziště zlata a kupeckou stezku, která vedla k horským přechodům do Slezska. Jak je již psáno v úvodu byl tento hrad zřejmě nejstarším z hradů v okolí Vrbna p. Pradědem. Jediná informace o jeho názvu se nachází na mapě bruntálského panství z roku 1579.
Freudenstein měl jednodílnou oválnou dispozici ze ¾ obklopenou hlubokým příkopem a mocným valem který byl v koruně 4 m široký a byl komunikačně využit. Samotný hrad měl po svém obvodu hradbu z lomového kamene přes 2,5m silnou přerušenou jen skaliskem které je pevnostně využito. Zástavba uvnitř hradu není úplně jasná. Hlavní budova vyplňovala skoro celou plochu hradu a nenašly se žádné stopy po věži. Zřejmě šlo o tzv. palácovou dispozici. Do hradu se v vstupovalo z východní strany branou přes malé nádvoří.
Obrázek hradu na mapě z roku 1579.
ZDE JSOU DALŠÍ PODROBNOSTI O FREUDENSTEINU.
Hrad Freudenstein stával 4 km východně od Vrbna p. Pradědem. Nedaleko obce Karlovice, vedle silnice do Andělské Hory na tzv. Zámeckém kopci. Žádné listinné doklady o jeho existenci se nedochovaly nebo nebyly dosud nalezeny. A tak vedle archeologických nálezů podává o něm svědectví jen mapa bruntálského panství pánů z Vrbna z roku 1579. Z vyznačení na této mapě se lze domnívat, že hrad Freudenstein byl ve druhé polovině 16 století nepoužívanou zříceninou.
Všechny dostupné informace nás přivádějí k názoru, že hrad Freudenstein nechal vybudovat v první polovině 13 století moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II.nebo jeho otec Václav I, jako součást obranné zemské soustavy která tehdy vznikala. Některé indicie nasvědčují, že Freudenstein může mít určitou souvislost s městem Freudenthal (Bruntál). Ve 14 století byl hrad v majetku opavských knížat stejně jako území k němu náležející. Jak dlouho tento hrad plnil svoji funkci nelze pro absolutní nedostatek listinných zpráv přesně určit. Svědectví o jeho vzniku a zániku mohou poskytnou nálezy kovových předmětů, keramických střepů a v nemalé míře také styl vyzdívek. Nálezy pocházejí většinou z konce 13 a začátku 14 století ale zdivo bude určitě starší.
Doklady hmotné kultury z pozdější doby nebyly dosud nalezeny a protože v listině o rozdělení opavského knížectví z roku 1377 není o hradu ani zmínka je pravděpodobné, že byl v této době již pustý.Je tu ale ještě jedna možnost. Podle Otmahra Kloske (Chronik von Würbenthal 1911) mohl hrad sloužit až do dostavění hradu Neu Fürstenwald, který již v roce 1348 určitě stál. Jedna z možností je také, že Džingischánovi vojáci kteří se pokusili po vítězné bitvě u Lehnice proniknout přes Kladsko do Čech, což se jim ale nepodařilo, proto se vrátili do Slezska, které z velké části zpustošili. Téměř všechno obyvatelstvo vyvraždili nebo odtáhli do otroctví. Zájem měli hlavně o mladé horníky které odtáhli na Ural. Samozřejmě dobyté osady a města také totálně zničili. Mezi zničené osady snad patřila také hornická osada Gesenek která se nacházela v blízkosti zničeného hradu Freudenstein. Po zničení osady ustala také kutací činnost na svazích Vysoké Hory. Hornická osada byla znovu budována až od roku 1348. Toto zničení ale nestojí na pravdivém historicém základě Je to jen opis z Dalimilovy kroniky kde se pisatel zřejmě dopustil chyby proto, že Mongolové po vyhrané bitvě u Lehnice spěchali na Uherská území kde měli rychle řešit svoje politické problémy. Proto ani Moravu ani Slezsko nepustošili. Jediné co je známé a historicky doložené, že dobili klášter na Hradisku u Olomouce. Další jistotou je, že Moravu a Slezsko plenil od roku 1253 Uherský král Béla IV. Podstatnou část jeho vojska tvořili Kumáni kteří se vyzáží i oblečením podobali tatarům a tím došlo k historickému omylu. Tolik dodatek k historii napsané panem Kloskem.
Hrad měl oválný půdorys o délce 54 a šířce 16m byl opevněn mohutným valem a příkopem z části mu poskytovala přirozenou ochranu příkrá skála.
Situační plánek současného stavu zříceniny.
Zbytky zdiva hradního paláce.
I Freudenstein má svou pověst.
Poznámka.
Podle lidového názvu Starý Fürstenwald a stáří hradu by se dalo uvažovat o tom, že původní osada Gesenek stávala v údolí pod tímto hradem. Pro tuto úvahu svědčí také jeho poloha na kupecké stezce a bohatého naleziště zlata v jeho okolí.
OSADA A HRAD NEU FÜRSTENWALD.
Po zničení hradu Freudenstein v roce 1241 nebo 1253 dává moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II. po roce 1247 příkaz ke stavbě nového strážního hradu který pak nesl jméno Neu Fürstenwald (Othmar Kloske). Tento hrad stával na vrcholu Zámeckého Vrchu ve výšce 854m/n.m. Od roku 1261 byl správcem tehdejšího opavského vévodství Přemyslův nemanželský syn vévoda Mikuláš I. Za jeho správy se mezi ním a ostatní šlechtou vedly neustálé spory na území vévodství řádili loupeživí rytíři. V roce 1348 (24.IX.) dává kníže Mikuláš II. povolení lokátorovi HanziBruxerovi k obnově či výstavbě hornické osady pod hradem. Toto je první zmínka o hradu Fürstenwald a osadě pod ním
A toto je část latinského textu na listině z roku 1348. „…restaurare et infirmare civitatem seu oppidum sub castro nostro Fürstenwald vulgo Gesenek noncupatum…“.
Překlad zní „…obnovit či vystavět osadu pod hradem naším Fürstenwald jinak zvaném Gesenek…“. Z textu jasně vyplývá, že hrad v té době již dávno stál.
O knížecím založení uprostřed lesů vypovídá i název hradu. Při dělení panství v roce 1377 připadl hrad knížeti Hanušovi, který sídlil na Krnově a Ratiboři. V dalších letech se na hradě podílejí Mikuláš a Hanuš II. což se obrazilo v přestavbě paláce. Roku 1405 připadl hrad vévodovi Janovi. Poté přišlo další dělení mezi jeho syny Jana a Mikuláše. V polovině 15 století přichází bohatý rod pánů z Vrbna který si pronajímá bruntálské panství a hrad Fürstenwald prodělává své poslední úpravy aby se stal pohodlnějším. V roce 1473 získává zástavní právo Jan z Vrbna a v roce 1506 Vrbnové celé panství kupují za velmi nízkou cenu 3000 zlatých. Po bitvě na Bílé Hoře (1620) je majetek Vrbnům zabaven a prodán řádu německých rytířů, kteří na něm hospodařili až do roku 1938 kdy jim byl majetek konfiskován Hitlerem.
A teď se podíváme jak asi hrad vypadal. Jediný dochovaný obrázek je z doby po jeho poslední rekonstrukci a to z roku 1460, jinak se jedná jen o pokusy o jeho dobovou rekonstrukci. Zbytky hradu se nacházejí na skalnaté kupě nad sedlem spojujícím Zámeckou Horu s masivem Hrubého Jeseníku v nadmořské výšce 854 m. v nejvyšším bodě jsou fragmenty zdiva dvou-prostorového věžovitého paláce o rozměrech zhruba 12,5x14m, na nějž navazovala další úzká budova snad věž. Na přilehlé plošině byl prostor pro nevelký dvůr vymezený směrem k sedlu zdí skoro 2m silnou. Na méně strmých stranách je obranné jádro hradu obklopeno hradbou ohraničující předhradí. Pobořená zeď ukrývá hrázky se zdivem vystupujícím na povrch. Na jihu se zachovala zídka s kamenů zděných na sucho. Stopy pravoúhlého objektu asi strážnice, signalizují místo vstupní brány. Ostatní stavení byla asi nestálého charakteru. Kronika města Krnova uvádí, že hrad Fürstenwald byl již v roce 1377 prvním správním střediskem krnovského knížectví.
Jediný dochovaný obrázek hradu po rekonstrukci z roku 1460.
1641 Císařští dobývají Fürstenwald obsazený Švédy
Pro srovnání obr. z roku 1460 a plánek historika Weinelta z roku 1935 se viditelně shodují
Zbytky hradeb které dnes slouží jako chodník.
Zbytek hradby a valu na jižní straně hradu.
Další zmínka o Fürstenwaldu je na listině z roku 1377 která rozděluje opavské knížectví mezi Jana a Mikuláše II. V této listině je hrad jako velmi důležitý kladen na první místo před Hradec, Landek nebo Edelstein. Další listiny o hradu nebyly dosud nalezeny. Ve vkladu bruntálského panství pánů z Vrbna do zemských desek r. 1523 není již o hradu ani zmínka. Jisté je, že pro svoji nepřístupnost ztratil na významu a také to, že Vrbnové začali přestavovat bruntálský hrad na pohodlný zámek. Podle mne neobstojí ani domněnka že hrad byl zničen v r.1474 Matyášem Korvínem, protože podle lidových pověstí se za 30leté války v roce 1641 na hradě ještě bojovalo a tato pověst také říká, že hrad byl v té době ještě osídlen a byla na něm také osádka asi osmi mužů, která měla hrad chránit.
Oswald Kaller v těchto pověstech uvádí, že hrad byl zničen 29. června 1641. K těmto pověstem je ještě dodatek v tomto znění:“V okolí postavené hrady jako hrad Freudenstadt, Freudenstein u Karlovic jakož i další hrady postavené ve 13 století sloužily od roku 1579 hraběcímu rodu pánů z Vrbna jako lovecké zámky. Dnes jsou z nich jen zříceniny, jako svědkové dávno zašlých časů“. Tolik překlad s poznámek k pověstem. Pokud je tato informace pravdivá tak nemůže být o zničení hradů Matyášem Korvínem ani řeči. K celkovému rozpadu zdí přispěli také hledači pokladů jak udává místní historik a dodává, že asi v polovině 19 století stály na Zámeckém Vrchu ještě vysoké zdi.
Pravděpodobná rekonstrukce Fürstenwaldu podle J. P. Štěpánka
Také Fürstenwald má svou pověst o Helence z Vrbna ba i další pověsti.
