5. Vývoj soudního řízení
1.) Vývoj soudního řízení s.116
- legisakční řízení – formalismus, žalobce doslovně žaloval slovy zákona, soudní magistrát sluha zákonů, dvě stadia (in iure, iudicium)
- formulový proces – volnější, pružnější, dvě stadia, z praxe cizineckého prétora – určoval jaké právo se bude aplikovat, význam instrukce (výpovědi stran, skutkový stav a zhodnocení faktů, příkaz k odsouzení či osvobození) = formula: soudce ve druhém stadiu tímto vázán – hl.úkolem prověření pravdivosti výpovědí. Postupem doby větší význam, vliv na vývoj materiálního práva, ekvita.
- části formule: praescriptiones, jmenování soudce výběrem z alba, intentio – tvrzení žalobního nároku (když chtěl žalobce víc – pluspetice), demonstrace – pr.důvod vzniku žalovaného závazku, condemnatio – příkaz k odsouzení (princip pekuniární kondemnace – ocenění nároku v penězích)
- břemeno důkazů na žalobci, žalovaný nejlépe popírá intenci – námitky(exceptio doli..)
- litiskontestace – končilo tak i první stadium formulového procesu, „zvláštní smlouva mezi žalobcem a žalovaným, svěřují rozhodnutí sporu do rukou nestranného soudce“, vlastní začátek sporu
- 1) nutná novace, 2) žalovaný ručí za vyšší náhradu, 3) právní stav při litiskontestaci je základem pro vynesení rozsudku, 4) není již možná změna ve formuli, 5) žalobní nárok přechází na dědice, 6) nesmí se zcizit věc, o které je veden spor
- rozsudek – vždy podobu peněžité sumy, nebylo odvolání, nabýval ihned pr.moci
- kogniční řízení (mimořádné) – za císařství posilována váha úředníků, odpadá druhé stadium – rovnou rozsudek (zřízení dceřina věno, fideikomisy apod.) Dioklecián – jediná řádná forma řízení
- reskriptový proces – svrchovaná soudní pravomoc císaře, jeho odpověď = reskript, závazný pro soudce