SMOOTH COLLIE: KAYL

Sraz KK 2012

Už je to 6 let co jsem si domů dovezla svou první kraťandu a získala jsem nejen vyjímečného psa a naprosto jsem propadla kouzlu dlouhého čumáku, ale poznala jsem díky KK i spoustu nových lidí a skvělých přátel. Dnes už mám kraťandy dvě a přátel také přibývá. No a právě tihle nadšenci pořádají každoročně srazy majitelů, příznivců nebo jen obdivovatelů krátkosrstých kolií. Z celé republiky i ze zahraničí.

   I já jsem každoročně plánovala účast, ale nějak to vždy nevyšlo. Až konečně letos jsem si sraz nenechala ujít. Akce se konala tradičně v Horce nad Moravou v areálu Lovecké chaty. Jsou zde výborné prostory. Louky jako stvořené pro běhání psů, lesy, kde se dá krásně projít a vyčistit si hlavu od všech běžných starostí. Krytá hala, což je v podzimním čase perfektní volba při nepřízni počasí. Ubytování v útulné chatě s restaurací a v neposlední řadě i spousta atrakcí pro děti.

Sraz byl plánovaný na celý víkend. V pátek už přijeli pořadatelé a pár nedočkavců :o). Hlavní program začínal až v sobotu, kdy jsme taky většina dorazili a v plném počtu se těšili na zahájení srazu. Všechny nás přivítala Erika Pavlíková, seznámila nás, kde a kdy se koná jaký program, kudy k toaletám, kde se dá občerstvit, kde se ubytovat …atd. Mezitím se už před halou proháněla smečka kraťand všech barevných variant. Zjevně je proslov nezajímal a užívaly si vzájemné společnosti. Nutno podotknout, že právě tahle skvělá snášenlivost KK je k nezaplacení. Díky tomu se i při takovém množství psů v pohodě můžou pohybovat na volno bez šarvátek. My majitelé jsme měli vodítka jen na okrasu kolem krku a snad jen to bylo poznávací znamení, že tihle hrající si "chlupáči" k nám opravdu patří.

Po přivítání se příznivci agility přesunuli do haly, kde už byly nachystány překážky a zkušení instruktoři připraveni nás zasvětit a nadchnout. Všichni, počínaje štěňátky a konče dospělými psy si mohly zaskákat nebo se o to alespoň pokusit. Za sebe můžu říct, že já osobně jsem přeskočila víc překážek než moje feny a šlo mi to docela slušně :o). Moje holky sice za pamlsek udělají hodně věcí, ale agilitění holt není jejich silná stránka :o).

Souběžně s agilitami se za halou na louce konala soutěž v přivolání na čas. Což spočíválo v tom, že majitel odvedl svého psa na startovní čáru, kde ho předal takzvanému "vypouštěči".  Poté přeběhl do cíle vzdáleného cca 150 metrů a buď ještě před doběhnutím do cíle, nebo až v něm, přivolal svého psa. Naštěstí se čas měřil jen psům. Přivolávat se mohlo jakýmkoliv způsobem. Některá přivolání byla opravdu kuriózní a tak jsme se všichni vážně dobře bavili. Jedno je naprosto jisté. KK, které před očima utíká její pán, je schopna opravdu běžet naplno. Pohled na tak nádherný a dynamický pohyb je úchvatný!

Po tom, co všichni absolvovali přivolání a byli jak páníci tak psi příjemně vyběhaní, přišel čas na společné focení. Nejprve takzvaní neKK. Potom kraťandy každá barva zvlášť: merle 9, trikolór 11 a zlatých taky 11. Nakonec všechny barvy dohromady. Někteří pejsci na hromadném focení chyběli, ale celkový počet neKK na srazu byl 13 (nebo víc) :o)) a krátkosrstých kolií 32 (přesně!) :o).

Konečně bylo vše zdokumentováno na x fotoaparátech a byla možnost zajít na oběd a trochu si oddechnout. Moje psí slečny spací pauzu při obědě uvítaly. Čekala nás totiž ukázka canisterapie, které se s nimi už pár let věnuju. Přislíbila jsem, že na srazu předvedeme alespoň okrajově, v čem canisterapie spočívá. Po obědě jsem tedy na připravené dece udělala s Adettkou a Berikou malou ukázku polohování dětí. Naštěstí pejskaři s sebou vozí na srazy i děti a ochotně mi byli dva předškoláčci "zapůjčeni" :o). Moje psí holky v klidu zalehly na deku, nechaly mě, abych s nimi manipulovala a přikládala je k dětem, tak jak bylo třeba. Celou ukázku jsem se snažila co možná nejsrozumitelněji popsat a vysvětlit. Děti byly bezvadné a prvotní malinkaté obavy se záhy ztratily v příjemném kožíšku psů. S fenkami polohuju za naprosto odlišných podmínek v nerušeném a jim známém "pracovním" prostředí. Z toho důvodu možná vše nebylo naprosto perfektní, ale i tak se nám to snad povedlo a doufám, že se mně a mým KK podařilo ukázat, že canisterapie je prospěšná a smysluplná činnost.

Po ukázce canisky přišla na řadu obrana. Tohle uspořádání programu mi připadalo vskutku trefné, protože jen dokazuje, jak všestrané KK jsou a že není možné si je nezamilovat. Na jednu stranu jsou domácími mazlíky, něžnost sama a na druhou stranu při obranách s figuranty Tomem Loudisem a Liborem Pavlíkem dokazovaly, že šelmu psovitou v sobě nezapřou. Obranu si mohli vyzkoušet všichni. Pro štěnda přes formu hry, taková přetahovaná o kůži nebo o hadr, až po bezchybné zákusy na rukáv u dospělých KK.

Hned po tom, co si figurant pěkně z blízka prohlédl zuby rozvášněných obranářů, zazněly pomyslné fanfáry a přišlo vyhlášení výsledků o nejrychlejší přivolání. My poražení jsme se slzou v oku zatleskaly vítězům a nenápadně spřádali plány v hlavě jak potrénovat, abychom jim to napřesrok natřeli :o)).

To už se ale v hale usadil rozvířený písek a stavěl se provizorní výstavní kruh, aby mohl proběhnout malý výstavní kurz Eriky Pavlíkové. KK je totiž nejen sportovec, mazel a obranář, ale i nádherný pes a pokud se to umí na výstavě parádně předvést, tak je to krásná podívaná. Bohužel žádný učený z nebe nespadl a tak Erika názorně ukázala, jak se má v kruhu chovat pes i majitel. Dokázala, že se dá elegantně vystavit i pes, který nesdílí z vystavování stejné nadšení jako ona :o). Chce to jen trpělivost, trochu zručnosti a trénovat a trénovat. Věřím, že mnozí přítomní se už viděli na stupních vítězů s krásným šampiónem a určitě si z kurzu odnesly cenné rady, které je k výstavním úspěchům posunou zas o něco blíže.

Příjemně naladěni vidinou výstavní kariéry se pomalu, ale jistě všichni přesunuli na Loveckou chatu. Blížil se večer a moji znavení psi doslova zhltali granule a uložily se k spánku. A byl tu očekávaný "dožínkový večer", který už patřil jen nám dvounožcům. Občerstvení bylo zajištěno ze zásob každého ze zúčastněných. Na stole tak byla docela slušná tabule složená z nejrůznějších pochutin. S pitím to bylo malinko horší. Ne, že bychom byli všichni lakomí abstinenti, ale bohužel se srazu citelně dotkla právě vyhlášená prohibice. Proto se hrdlem proléval maximálně burčák a víno. Odvážnější ochutnali i moravské zásoby jednoho z figurantů. Ovšem nám zákaz víceprocentního alkoholu náladu nezkazil a večer jsme si všichni na 100% užili.

Přesto, že spát se šlo až v pozdních nočních hodinách, tak nás už brzo ráno vytáhli psi z postelí a většina šla brázdit okolí chaty a venčit. Sbírali jsme zodpovědně poklady od svých pokladů :o), klábosili a těšili se na poslední soutěž - takzvanou "tuneliádu". Po snídani jsme se sešli opět v hale kde se už rozestavovaly tunely a vše nasvědčovalo tomu, že opět bude o zábavu postarané. A taky, že bylo. Vtip je v tom, že pes na váš povel probíhá několik různě rozestavěných tunelů na čas. Někdy se motal pes, jindy majitel a mnohdy oba :o). Moje holky jsou skvělé canisterapeutky, ale ani tunelářky z nich asi nebudou :o). Berice vadilo, že v tunelu nevidí mnou nachystaný pamlsek a tunely vzdorovitě obcházela. Adetka je sice prošla, ale doslova prošla, takže časově jsme taky neoslnily :o(. To za některými borci se jen vířil písek a na fotkách jsou jen jako rozmazané šmouhy. Všichni byli ale moc šikovní a to nejdůležitější je, že nás to společně bavilo.

A opět tu bylo vyhlášení výsledků a gratulace.

A na úplný závěr se vyhlašoval Sympaťák srazu 2013, soutěž, ve které mohl hlasovat každý účastník pro svého oblíbence. Tento rok se na třetím místě umístila Krimi, na druhém Elfík a na prvním Čerýsek :o)

Ještě bych chtěla zmínit, že i když to byl sraz KK, tak se zúčastnilo i pár psů jiných ras a rozhodně nebyli nijak ultačováni. Naopak, někdy bylo kolem dokonce více Malinoisů než KK :o)).

Náš čas odjezdu se nezadržitelně blížil a museli jsme se rozloučit. S pocitem příjemně stráveného víkendu, obtěžkání balíčkem s dárečky od sponzorů, v nových tričkách s nádherným logem srazu a hlavně s přesvědčením, že další srazy už rozhodně nevynecháme, jsme odjížděli domů. Moc bych chtěla poděkovat Erice a celému týmu za perfektní organizaci. Eri děkuji, byl to skvělý sraz. 

Eva Pančochová, Adetka a Berika