16. Vážný vztah
Jakmile už jednou překročil s panem Malfoyem hranice, nešlo se vrátit. Lucius ho neustále zahrnoval žádostmi o setkání. Nestačily mu pouze víkendy, chtěl ho vidět i během týdne. Jenomže Ron neměl čas. Byl rád, když se večer vrátil z práce domů a měl čas a energii na děti.
Lucius Malfoy byl ovšem neodbytný, a tak se nakonec domluvili, že je navštíví v Doupěti. Měl z toho trochu obavy, protože to rozhodně nebylo prostředí, na které byl tento aristokrat zvyklý. Ovšem když viděl, jak si Lucius hraje s jeho dětmi na zahradě, vnímal ho najednou jako docela obyčejného muže.
Společný oběd s jeho rodiči a dětmi proběhl nakonec hladce. Zrzek se sice obával konfliktů, ale Lucius i Arthur se zdrželi jakýchkoliv negativních poznámek, ať už kvůli Ronovi anebo přítomnosti dětí.
Velkou část pak strávili na zahradě, kde dováděli s dětmi. Když Lucius k večeru odcházel, vyprovodily ho všechny Ronovy děti, takže zrzek neměl příležitost k jakýmkoliv intimnějším projevům náklonnosti. A během celého dne neměli dostatek soukromí.
Všechno si měli vynahradit příští týden v sobotu. Malfoy vzal totiž děti na speciální akci pro mladé čaroděje a čarodějky. Ať už šlo o nejrůznější soutěže, na kterých se mohly děti vyřádit, či o kolotoče a atrakce. Pak se ještě projeli na lodi a zašli na zmrzlinu. To ale nebylo zdaleka vše, protože na Malfoy Manor je čekaly další hry. Třeba hledání pokladu uprostřed zahrady, lovení kouzelných rybiček z fontány či hraní na babu.
Děti byly tak unavené, že pomalu usínaly. Lily ležela schoulená na lavičce v altánku a už dávno dřímala. Sirius, Scorpius a James seděli u stolu s hlavami složenými na rukou. Jenom Lucius a Ron si měli stále co říct.
„Ve čtvrtek podala Astorie oficiální žádost o rozvod. Draco šíleně zuřil.“
„Cože?“ podivil se zrzek. „Copak on se s ní ještě nerozvedl?“
„Ne, proč by to dělal?“ opáčil Lucius.
„Protože bydlí s Harrym?“
„Copak to je důvod?“
„Harry se se mnou rozvedl před čtyřmi měsíci a Draco toho nebyl dosud schopen?“ pravil dotčeně. Rozvod nebyl ledajakou záležitostí. Teď se jevil jako zbytečný. Pokud se Draco nerozvádí, mělo vůbec smysl, aby se rozváděl Harry?
„Uvědom si, že u rozvodu přijde o část svého jmění. Bude muset Astorii vyplatit a on se nechce o svůj majetek dělit.“
„Tak proč tak strašně trval na tom, aby se se mnou Harry rozvedl, když sám zůstává ženatý? Proč Harry musel a on ne?“
„Protože chce mít přístup k Harryho penězům a ty bys mu stál v cestě.“
„A Harry se takhle nechá využívat?“ podivil se.
„Byl to tvůj manžel, ty ho znáš líp, takže si určitě odpovíš sám.“
Zrzek přikývl. Lucius měl pravdu. Harry by tohle dovolil. „Harry o tom asi takhle neuvažuje.“
„Je to zvláštní, ale myslím, že mého syna miluje.“
„A Draco jeho?“ zeptal se dychtivě. Kdoví proč mu na Harrym pořád záleželo. Přál si jeho štěstí.
Lucius se dlouho odmlčel, než odpověděl. „Nejspíš ano, jinak by kvůli němu neopouštěl svou rodinu. Kvůli odhalení své orientace dal všanc své jméno a pověst. Rozhodně neriskoval málo, takže to něco o jeho citech vypovídá. Ale kdyby neměl Harry peníze, bylo by to samozřejmě jinak.“
„Copak jich nikdy nebude mít dost? Myslel jsem, že je vaše rodina dobře zaopatřená.“
„Možná si neuvědomuješ, že jsem to já, kdo ve svých rukou pevně svírá veškerý majetek rodu Malfoyů. Mně patří rodinný trezor u Gringottových, mně patří panství Malfoy Manor, letní sídlo, veškeré pozemky, na mě je napsána většina listin a cenných papírů. Já jsem hlava rodiny, já spravuji veškeré jmění. Před svatbou jsem Dracovi vyčlenil část našeho jmění pro jeho potřeby a pro potřeby jeho rodiny, ale celý majetek zdědí až po mé smrti, což může být až za několik desítek let. Draco je samozřejmě dotčený, protože mně spadl rodinný majetek do klína poměrně brzy. Jak víš, můj otec zemřel nečekaně, takže jsem se stal správcem majetku již v pětatřiceti. Mohl bych na Draca přepsat veškerý majetek, pak bych se stal na něm ale závislý, a jsem si jistý, že to není u kouzelnických rodin, jako je ta naše, běžný postup. Draco navíc neumí obchodovat, obávám se, že v jeho rukou by se náš majetek brzy smrskl.“
„To mi nedošlo,“ dodal Ron zahanbeně. Až do dnešní chvíle neuvažoval o tom, kolik majetku by získal ve vztahu s Luciusem. Podané takhle to vypadalo opravdu nelichotivě.
„Možná bychom měli dát děti spát,“ pohlédl Lucius na děti schoulené u stolu a tiše oddechující.
Zavolali skřítky. Zatímco Lucius vzal svého vnuka, Ron popadl do náruče Siriuse a o malou Lily se musel postarat domácí skřítek Alin. James se neochotně probral a skřítka Bessy je ujistila, že pana Jamese dovede do jeho ložnice. Chlapec totiž vypadal, že usne po cestě.
Právě vycházel ze Siriusovy ložnice, když narazil na Luciuse.
„Scorpius už spí,“ objasnil celkem zbytečně. Nejmladší z Malfoyů totiž spal po celou dobu, co ho Lucius převlékal do pyžama a ukládal do postele.
„Sirius také,“ dodal zrzek.
„Ukážu ti tvůj pokoj,“ navrhl Lucius.
„Oh ne, děkuji, vrátím se domů,“ odmítl.
„To bys mi snad neudělal. Prosím, zůstaň aspoň jednu noc.“
„Nevím, jestli se to hodí,“ bránil se zrzek.
„Nic špatného neděláš,“ ujistil ho Malfoy. „Je to na mé pozvání.“
Tak souhlasil. Prošli kolem několika dveří.
„Tamhle je má ložnice,“ ukázal Lucius na poslední dveře v chodbě, „a tady je tvůj pokoj.“
Otevřel dveře a nechal zrzka nahlédnout do luxusně zařízené místnosti. Dovnitř vešli oba. Pokoji vévodila obrovská postel s bílým povlečením. Byla velká akorát pro dvě osoby.
„Zde je koupelna,“ ukázal Lucius na další dveře. „Kdybys cokoli potřeboval, neměj strach obrátit se na mě.“
„Myslel jsem, že od toho jsou tu domácí skřítci,“ zasmál se Ron pobaveně.
„Na tvoje pohodlí bych raději dohlédl osobně,“ odpověděl Lucius s tajemným pousmáním.
To Rona uvedlo do mírných rozpaků. Stále si nemohl zvyknout na Luciusovy komplimenty.
„Děkuji… takže dobrou noc?“ nadhodil zkusmo.
Starší muž se ovšem neměl k odchodu. Jedním krokem překonal vzdálenost, která je dělila. Zrzek zalapal po dechu. Lucius se ocitl tak neuvěřitelně blízko, až z toho dostal mrazení v zádech. Ta blízkost ho vzrušovala. Prozradila ho reakce vlastního těla. Lucius Malfoy ho eroticky přitahoval a byl docela šok přiznat si to. Ani v nejdivočejších snech by si něco takového nedokázal představit. Otec Draca Malfoye! Chlapa, který mu odvedl manžela.
Stáli téměř tělo na tělo a Ron cítil, jak se veškerá krev hrne do jeho slabin. Věděl, že tohle by se dít nemělo, ale nemohl si pomoct. Nebránil se, neustoupil ani o krůček, protože mu Luciusova přítomnost byla více než příjemná.
Lucius sklonil svou hlavu k jeho tváři a zrzek vzhlédl, aby na něj pohlédl. Všiml si krásných šedých očí, ale pohledem ihned sklouzl k hebkým, úzkým rtům, které se přibližovaly. Byly tak lákavé. Chtěl je ochutnat. Věděl, co přijde, a neměl nejmenší chuť tomu jakkoli zabránit.
Jejich rty se o sebe velmi jemně otřely. Nebylo kam spěchat. Cítil jeho zrychlený dech a své srdce, které prudce bušilo do jeho hrudního koše a hnalo krev do jeho slabin. Mírně pootevřel ústa, aby dovolil Luciusovu jazyku proklouznout dovnitř a prozkoumat je. Jejich jazyky se o sebe divoce otřely a oba polibek prohloubili. Zrzek musel oprášit veškeré své dovednosti v umění líbání. Bože, jak dlouho se takhle vášnivě nelíbal! Zavřel oči, aby se tomu oddal.
Ne, tohle bylo docela jiné než s Cormacem, kterému šlo jenom o to, co nejrychleji skončit v posteli. Nikdy si nepotrpěl na dlouhé předehry.
Oba ovšem nezůstali pouze u jemných dotyků rtů. Zrzkovy ruce automaticky zabloudily k Luciusovu tělu, aby u něj našel oporu. Jeho přítel byl ovšem rychlejší a přitáhl si Rona do pevného objetí. Zasténal, když se jeho rozkrok otřel o Luciusovo tělo. Zrzek chtěl víc. Rostoucí vzrušení v jeho kalhotách si žádalo pozornost něčí ruky, která by mu ulevila od napětí.
Přitisknutý k Luciusovi si uvědomil, že jeho partner má úplně stejný problém. Lucius byl silně vzrušený a jeho erekce ho začala tlačit do vlastních slabin. Ani jeden se ovšem nevěnoval tomuto problému, oba byli právě zaneprázdněni intenzivním líbáním.
Malfoyovy ruce klouzaly po jeho zádech a hledaly lem košile, aby se jeho prsty dostaly na horkou kůži. A když našly skulinku, zrzek vzrušeně zasténal, když na své kůži ucítil teplou laskající dlaň. I jeho ruce bloudily po Luciusově těle a hladily a laskaly. Jejich slabiny se o sebe jemně otíraly, aby se aspoň částečně vypořádali s erekcí.
Ron si nevšiml, kdy se ocitli u postele. Ztratil pojem o čase i místě. Teď byli jenom oni dva, nic víc neexistovalo. Na malý okamžik přerušili polibek, ale on byl v tak opojném stavu, že než si uvědomil, co se děje, ležel na neobyčejně pohodlné posteli, která ke smilství přímo sváděla.
Lucius se skláněl nad ním a pak ho pomalu za stálého laskání a líbání zalehl svým tělem. Ron na sobě ucítil jeho pevné tělo a jeho tíha ho zatlačila hlouběji do matrace. A ačkoliv se nemohl ani hnout, byl to velmi příjemný pocit. Celý se ocitl v moci Luciuse Malfoye, který ho začal opět intenzivně líbat. Jeho ruka jemně sevřela Ronovo hrdlo a horký dotek na jednom z nejcitlivějších míst přinášel Rona na vrchol rozkoše.
Malfoy se pohyboval oproti jeho tělu a vzájemně třel jejich erekce rýsující se pod látkou kalhot. Nikam nespěchali, a tak si mohl Ron plně užívat jeho doteky, které ho přiváděly k šílenství. Takový sex už měsíce nezažil.
Nedalo se to srovnávat s tím, co zažil s Cormacem. Lucius nikam nespěchal, užíval si jejich polibky a doteky. Tohle bylo správně. Po takové něžné péči toužil Ron už měsíce. Když se Luciusova erekce už poněkolikáté otřela o tu jeho, zrzek hlasitě zasténal. Měl pocit, že se udělá ještě dřív, než mu Lucius svleče kalhoty.
Ani na okamžik nepřemýšlel nad tím, jestli je správné, co dělá. Jenom si užíval laskání.
Lucius se od něj odtrhl a narovnal se. Zrzek zaprotestoval naléhavým zasténáním. Nechtěl přestávat. Odpovědí mu byly Luciusovy prsty na jeho košili, které rozepínaly knoflík za knoflíkem. Pomalu a zručně. Představa, že se ho brzy bude jeho milenec dotýkat na holé kůži, mu přinesla další vlnu silného vzrušení. Další hluboké zasténání se ozvalo, když tak Lucius skutečně učinil. Bylo nemožné, že vydrží až do konce. Udělá se teď hned, ještě než začnou.
A když pomyslel na tyhle šikovné ruce svírající jeho penis, vydral se mu z hrdla další hlasitý sten. Luciusovy horké rty se přisály na jeho horkou kůži a jeho ruce objaly hrudník, který se zvedal a klesal v krátkých intervalech, protože Ron dýchal zrychleně a přerývavě. Navíc si byl jistý, že Lucius musí slyšet jeho srdce hlasitě tlouct. Jako by mu chtělo vyskočit z hrudi a dát se tomuto muži na stříbrném podnose.
Ale bylo to ještě horší. Když Luciusův horký a vlhký jazyk zabloudil k Ronově bradavce, mladík to už nevydržel a s hlasitým zasténáním se prohnul pod přívalem rozkoše. Jestli to takhle půjde dál, co nevidět se udělá.
Lucius si očividně nadvládu nad jeho tělem užíval, protože nehodlal ve svém mučení ani na okamžik polevit. A zrzkovo sténání bylo pro něj jenom impulzem v pokračování.
Teprve když zlíbal skoro každičké místo na zrzkově obnažené hrudi, přenesl svou pozornost k jeho břichu. Mladík byl tak napjatý, že netoužil po ničem jiném, než aby se konečně začal věnovat jeho mužství.
Konečně mu jeho přítel stáhl kalhoty a osvobodil jeho tepající úd z těsného spodního prádla. Sevřel zrzkův hrdě se tyčící penis ve své dlani. Ron mu okamžitě vyšel svými boky vstříc a odtáhl nohy od sebe. Stačilo by jenom málo, aby se s hlasitým stenem udělal.
Lucius se však odtáhl a Rona zaplavil pocit neskutečného zklamání. Má to chápat tak, že ho nechá napospas jeho tělesným tužbám?
„Rone,“ promluvil Lucius chraplavým hlasem, „chtěl bych být v tobě.“
Ron polkl a dech se mu téměř zadrhl v hrudi, když si představil, co mu Lucius nabízí. „Dobře,“ odpověděl.
„Nechci tě nutit,“ prohlásil Lucius a Ron by mu za to nejraději téměř nafackoval. Jak se Lucius může v takové chvíli vůbec ovládat a zabývat se takovými malichernostmi? Už jen fakt, že tu před ním leží s roztaženýma nohama, o jeho postoji k Luciusově nabídce něco vypovídá.
Bylo milé, že Lucius bere ohledy na jeho přání. Harry se ho například nikdy neptal, časem to začal brát v jejich vztahu jako samozřejmost. A Cormac bral za souhlas už jenom fakt, že šel k němu domů.
„Chci tě v sobě cítit,“ pronesl Ron roztouženě.
Lucius žádné další pobídky nepotřeboval, začal hledat svou hůlku, aby si přičaroval lubrikační gel. Kde ho vzal, se zrzek raději neptal. Věděl, že Lucius měl před ním zkušenost s několika muži. Po smrti své manželky zkoušel najít své štěstí po boku muže, ale žádného takového nenašel, a proto přestal vyhledávat sexuální dobrodružství. Střídání partnerů nebylo hodno Malfoye.
Zrzek se k němu otočil zády a provokativně na něj vystrčil svůj zadek. Lucius se vstupu do jeho těla nejprve jemně dotkl, než přitlačil a vsunul svůj prst dovnitř. Zrzek zhluboka vydechl.
Jenomže pak z něj Luciusův prst vyklouzl a Ron čekal, až do něj Lucius pronikne, to se však nestalo. Místo toho ho Lucius otočil čelem k sobě a prohlásil, že se mu chce dívat do očí, až bude v něm. Zrzek si tedy lehl na záda a nohy mu položil na ramena.
Lucius ho vzal za nohy, roztáhl je, přisunul si Rona do svého klína a pomalu do něj pronikl. Vše, co se odehrávalo potom, už pomalé ani v nejmenším nebylo.
Lucius do něj divoce přirážel a s každým pohybem v něm se blížil k vyvrcholení. Ron mu vycházel svými boky vstříc, až ho celého zaplavil pocit slastného naplnění a udělal se. Prudce oddechoval a vychutnával si to.
Jeho útroby náhle zaplavila sprška spermatu a Lucius se na něj svalil naprostým vyčerpáním. Ještě prudce dýchal a srdce mu divoce tlouklo. Zrzek si ho přitáhl do objetí a přitulil se k němu. Cítil se tak šťastný. Zabořil prsty do Luciusových jemných vlasů a začal ho vískat. Miloval ho. Lucius byl najednou tak bezbranný jako nevinné dítě. Upocený, vyčerpaný a unavený.
Lucius byl očividně spokojený a usmíval se. Ronovi bylo téměř do smíchu, jak dobře se cítil.
„Měli bychom se osprchovat,“ navrhl Lucius asi po půlhodině naprostého mlčení a Ron si s trhnutím uvědomil, že téměř usnul. Domníval se, že nějakou dobu jeho přítel už také spí. Po tom všem by se rozhodně nedivil.
„Půjdu první,“ navrhl blonďák a zvedl se z postele. Ron pocítil podivný pocit prázdnoty. Jako by mu vzali dítě z náručí.
***
Vyšel z koupelny. Nevěděl, kolik bylo hodin, ale předpokládal, že musí být dávno po druhé hodině ranní. Milování s Luciusem bylo nádherné, ještě teď se červenal, když si na to vzpomněl.
Lucius už ležel v posteli a zrzek si uvědomil, že jeho přítel nemá v plánu trávit dnešní noc ve své ložnici. Netušil, jestli jeho přítel spí, a tak tiše přešel ke své polovině. Shodil ze sebe ručník a opatrně ulehl do měkkých peřin. Neušlo mu, že povlečení je suché a voňavé, což znamenalo, že během jeho nepřítomnosti tu byli skřítci, kteří uklidili usvědčující důkazy o nemravnostech zde prováděných.
Uložil se na bok na kraj postele a přemýšlel, co bude dál. Co k němu Lucius vlastně cítil? Jak si přestavuje jejich vztah? Budou se skrývat?
Povzdechl si. Miluje ho vůbec muž na druhé straně postele? Chtěl se k němu přitulit, ale měl strach, že mu to neprojde. Kdysi se takhle bál přiblížit k Harrymu, který mu býval tolik vzdálený. I tehdy šlo jenom o sex, o nic víc. Harry ho už nemiloval. Co když jde i Luciusovi jenom o sex. Sám říkal, že je osamělý. Bez přítele, manželky… možná v něm vidí pouze příležitost, jak si užít.
To uvědomění bolelo. Když spal s Cormacem, bylo to jiné. S Luciusem věřil, že jejich vztah je něco víc, ale teď o tom pochyboval. Čím by pro něj mohl být zajímavým? Jak by se s ním mohl Lucius ukázat na veřejnosti, aniž by se za něj styděl?
Hlavou se mu honily myšlenky, jedna horší než druhá. Už to nemohl snést. Chtěl se zvednout a odejít. Jak mohl být tak naivní a doufat, že konečně našel pravou lásku?
Nadzvedl se na loktech.
„Rone?“ ozvalo se mu za zády.
„Ano?“ odpověděl, ale neotočil se k němu. Zíral do prázdné zdi před sebou.
„Není ti zima? Pojď se přitulit.“
Sklonil hlavu a přemítal, jestli odejít anebo zůstat.
„Stalo se něco?“ zpozorněl Malfoy, když zrzek zaváhal.
„Nic, všechno je v pořádku,“ ujistil ho a přesunul se doprostřed postele, aby se mohl svému milenci stulit do náruče. Když ucítil Malfoyovo horké tělo vedle svého, bylo mu líp. Ostatně teď nezáleželo na tom, jestli spolu zůstanou jednu noc anebo tisíc jiných. Lucius ho pevně objal a zabořil nos zrzkovi do týlu. „Dobrou noc.“
I zrzek zavřel oči a pokusil se usnout. Byl unavený, a na myšlenky o budoucnosti jejich vztahu bude mít zítra ještě času dost.
***
Když se ráno probudil, škvírou mezi záclonami pronikalo do pokoje ostré sluneční světlo. Naštěstí ozařovalo pouze prostor, kde měli oba nohy, takže je nepálilo do očí. Pokoj byl světlý a prostorný. Teprve teď si ho mohl zrzek podrobněji prohlédnout. Kromě postele, která pokoji vévodila, tu byla i velká starobylá skříň, psací stůl a sedací souprava s konferenčním stolkem poblíž krbu. Na podlaze spatřil i kožešinu z medvěda. Stěny zdobily obrazy a svícny.
Nevěděl, jak dlouho bděl, ale když mu jeho současná pozice začínala být nepříjemná a on se pohnul, probudil se i Lucius.
„Mmmm,“ zamumlal blonďák a to přinutilo zrzka k úsměvu.
„Promiň,“ omluvil se a posadil se. „Spi ještě, já…“
Chtěl se nadzvednout z postele, posunout se na kraj, aby z ní mohl vyskočit, ale Lucius ho zadržel stiskem na zápěstí. Byl to docela něžný stisk, ale pro zrzka to bylo velmi výmluvné gesto. Chce, aby zůstal.
Což se potvrdilo o několik okamžiků později, kdy ho jeho přítel začal líbat na paži a postupoval výš až k jeho krku, zároveň s rukou, která mapovala oblast břicha a hrudníku. Povalil zrzka zpátky na postel a zalehl ho svým tělem. Ron ucítil ve svých slabinách Luciusův horký ztopořený úd.
Lucius na chvíli přerušil líbání a podíval se mu zpříma do očí. V jeho očích viděl jasný chtíč. Ron byl v té chvíli úplně bezmocný, pokud by se chtěl bránit.
„Luciusi,“ promluvil tiše, jako by uklidňoval divokou šelmu, „nevím, jestli je to dobrý nápad. Mohly by sem přijít děti.“
Na paměti měl všechny příhody s Harrym, kdy se doma takhle milovali. Ano, s dětmi to nebylo vždy jednoduché. Měly talent na to přijít v tu nejméně vhodnou chvíli. Večer měli s Harrym ještě dostatek soukromí (jakmile děti usnuly, hned tak se nevzbudily), ale ráno byla nejrizikovější část dne. Sex po ránu se svým manželem omezovali tak dlouho, až ho přestali téměř provozovat.
Dost se totiž děsil, že by je děti nachytaly v této poněkud delikátní situaci. Nechtěl jim způsobit trauma tím, že by byly svědky, jak Harry vniká svým ztopořeným údem hluboko do jeho útrob. Navíc by si mohly jeho vzdychání vyložit jako bolestné sténání. Opravdu se necítil na vysvětlování, jak probíhá sex mezi mužem a mužem. Nikdy nebyl dost otevřený, aby hovořil s dětmi na tak citlivé téma.
„Nepřijdou,“ ubezpečil ho Lucius s jistotou sobě vlastní a otřel se svými slabinami o zrzkovy.
Ron chtěl protestovat, ale místo výčitky mu ze rtů uniklo roztoužené zasténání: „Luciusi…“
***
Ležel na svém příteli a jazykem slízával poslední zbytky spermatu, které ulpěly na Luciusově břiše. Když slízl poslední kapičku, nadzvedl se, usmál se na svého milence a položil si hlavu na jeho břicho. Okamžitě ucítil jeho ruce ve svých vlasech.
Chtěl se ho zeptat, jestli ho miluje. Jestli má Lucius jeho děti rád. Jestli by je dokázal přijmout za své. Jestli by s ním chtěl mít vážný vztah. Jestli by se za ně nestyděl.
Nemohl. Věděl, že jestli v téhle chvíli promluví, totálně zničí všechno krásné, co právě proběhlo. Teď nebyl čas na mluvení. Byl příjemně vyčerpaný ze svého výkonu v posteli, že únava zmáhala i jeho mozek, takže tohle nebyla vhodná příležitost k zatěžování všemožnými myšlenkami, natož mluvení o zcela bezvýznamných věcech. Teď byli jenom oni dva. Na ostatním nezáleželo.
Probralo ho, až když se Lucius pohnul.
„Měli bychom se osprchovat,“ navrhl. „Bude snídaně a mám pocit, že děti začnou brzy hlučet.“
Uznal, že má pravdu. Popravdě se divil, že sem žádné z jeho dětí potají nevniklo. Možná ani nevěděli, kde má jejich otec ložnici a zda je vůbec na Malfoy Manor. Na druhou stranu děti velmi rády objevovaly tajemství pokojů tohoto sídla a vniknout do téměř každé místnosti nebylo pro ně nic nemožného.
Zvedl se také a společně zamířili do koupelny. Jenomže jak už to bylo zvykem, když mu začal Lucius přejíždět po zádech, aby je namydlil, doteky se proměnily v něžné a laskající a brzy se k němu Malfoy tiskl a svými doteky probouzel v zrzkovi touhu po sexuálním prožitku.
O chvíli později se již dlaněmi opíral o stěnu, zatímco do něj Lucius pronikal. Z hrdla mu unikaly steny a oddával se slastnému milování.
Když jeho útroby zaplavila teplá sprška spermatu, Lucius mohl svou pozornost přenést k jeho údu a stačilo jenom trochu péče, aby vyvrcholil i Ron s hlasitým zasténáním. Chvíli odpočíval rukama opřený o vlhké dlaždičky a Lucius se tiskl k jeho zádům. Teplá voda z nich smývala pot.
Zrzek opustil sprchu jako první. Odsunul těžký závěs, který bránil kapkám dopadat do všech koutů koupelny. Sáhl po ručníku, který se nacházel na věšáku téměř na dosah. Jednou nohou ze sprchy a s rukou na ručníku ustrnul.
Ode dveří na něj zíral jeho mladší syn Sirius.
První Ronovou reakcí byl šok, v druhé vteřině se ovšem bleskurychle vzpamatoval. Přitáhl si ručník k tělu a zakryl intimní místa. Nebylo ovšem co skrývat. Před svými syny se nestyděl, s erekcí mu pomohl před chvílí Lucius, ale s vědomím toho, co se ještě před několika málo okamžiky dělo, pocítil stud.
Vyklouzl ze sprchy a okamžitě zatáhl závěs, aby měl jeho přítel dostatek soukromí. Nechtěl Luciuse rušit, a tak spěšně vykročil ke svému synovi.
„Siriusi, co tu děláš?“ ptal se ho, zatímco upevňoval ručník kolem pasu. Vzal syna za ruku a vyvedl jej z koupelny. Zavřel za sebou dveře a osaměl se svým synem ve velkém pokoji. Dřepl si k němu, aby se mu mohl podívat do tváře.
„Hledal jsem tě, tati,“ odpověděl jeho syn samozřejmě. „Alin mi říkal, že jsi tu také přespával.“
„Ehm,“ odkašlal si zrzek, „a co potřebuješ?“
„Tati?“ zeptal se jeho syn obezřetně. „Vy se máte se strejdou Luciusem rádi?“
„Ovšemže jsme kamarádi, Siriusi,“ ubezpečil ho.
„Ale máš ho rád?“ naléhal na něj jeho syn. „Víš, jako tátu Harryho.“
Zrzek nechápal, kam tím jeho syn směřuje.
„Viděl jsem vás ve sprše, jak jste dělali… jak jste se měli rádi. S tátou Harrym jste se taky měli rádi. Strejdu Luciuse máš taky rád?“
Zrzek zrudl, když si domyslel, co tím jeho syn myslí. Nevěděl, kolik toho Sirius viděl. Závěs v koupelně sice nebyl průhledný, takže je nemohl vidět přímo, ale nějakou představu o tom, co dělají lidé, když se mají rádi, měl. Občas se koukali na televizi a postelové scény byly téměř v každém druhém filmu, takže tomu nešlo zcela zabránit. Sirius o sexu nevěděl zhola nic, takže tomu, když se po sobě váleli dva nazí lidé a vzdychali, říkal, že se mají rádi.
„Ehm,“ zaváhal, aby vymyslel dostatečně vhodnou odpověď, když se dveře od koupelny otevřely, a z místnosti vyšel Lucius.
„Kam jsi zmizel tak rychle, Rone?“ sháněl se po svém příteli, než jeho zrak padl na mladíka dřepícího u svého syna. „Dobré ráno, Siriusi. Vy už nespíte?“
„Ne, strejdo,“ odpověděl chlapec, „Bessy už nám nachystala snídani a pak jsme tě hledali ve tvém pokoji, ale ten byl prázdný. A pak nám Alin řekl, ve kterém pokoji spí táta, tak jsem ho šel zkontrolovat.“
„Tak utíkej za dětmi a řekni jim, že jakmile já a táta posnídáme, tak si půjdeme ven hrát.“
„Tak jo,“ souhlasil chlapec a rozběhl se ke dveřím. „Ale musíte si pospíšit. My se už nudíme.“
To donutilo oba muže k zasmání.
Ron se zvedl ze země a Lucius si ho přitáhl k sobě, aby ho políbil. Šťastnější už být nemohl.
***
„Vážně už musíte jít?“ dělal na něj Malfoy psí oči. „Mohli byste zůstat přes noc.“
„To nejde,“ odpověděl zrzek rozhodně, „James jde zítra do školy a musí si připravit věci. Já zase vstávám do práce.“
Lucius nebyl očividně spokojený. „Je nějaká šance, abych vás viděl v průběhu týdne?“
„Dělám až do večera,“ omlouval se zrzek, „ale děti by měly radost.“
„V tom případě se musíme naléhavě vidět zase o víkendu. Jenom nevím, jestli to do té doby přežiju.“
„Budu se těšit a děti také,“ odpověděl. „Aspoň budeme mít celý týden před sebou krásné vyhlídky na víkend. To udělá náš pracovní týden trochu snesitelnějším.“
***
Následující víkend všichni putovali opět na Malfoy Manor. Děti byly natěšené a Ron ostatně také, ačkoliv se své nadšení snažil před dětmi krotit. Ještě stále se před nimi zdráhal projevovat své sympatie vůči Luciusovi, ale pak si uvědomil, jak směšný je. Minulý týden ho Sirius nachytal ve sprše, takže líbání bylo oproti tomu vlastně slabým odvarem. Takže jen co dorazili, Lucius objal děti a jeho přivítal sladkým polibkem.
Zrzek měl pocit, že konečně zase žije. Během týdne pracoval od nevidím do nevidím a byl rád, když večer únavou padl do postele a mohl spát, aby další den zase pospíchal do zaměstnání. Ale víkendy byly jiné. S Luciusem mu bylo příjemně. Zjistil, že to, co na něm nejvíc miluje, je jeho přístup k dětem. Pravda, že i k němu byl něžný a pozorný, ale nejsladší mu jeho přítel připadal ve chvíli, když foukal Lily odřené koleno, hladil ji po vláscích a do ouška jí šeptal konejšivá slůvka. V té chvíli by se po něm nejraději vrhl.
Ne, samozřejmě byly děti přednější. Nikdy by si nedovolil upřednostnit Luciuse před nimi. Jemu se věnoval teprve v případě, kdy se děti bavily a byly spokojené. S domácími skřítky to bylo ovšem velmi snadné. Nemusel mít strach, že Lily přepadne do fontánky, protože Alin a Bessy vykonávali nad dětmi neustálý dozor. Byli skutečně velmi svědomití a vůči dětem přátelští a milí. Děti si s nimi často hrály. A Alin se mu jednu chvíli svěřil, že by si přál, aby pan Ron zůstal u nich bydlet, což zrzka přinutilo k začervenání.
Noc ze soboty na neděli strávil Ron v Luciusově ložnici, kde spolu sdíleli jednu postel. A nejen to. Večer Lucius nakázal skřítkům, aby se ráno postarali o děti, čímž se chtěl pojistit, že je v ten čas nebude žádné rušit. A probouzet se vedle Luciuse byl nádherný pocit. Takhle dobře mu s nikým už dlouho nebylo. Styděl se, že si připadá jako zamilovaný puberťák. Měl přece tři děti, měl by se trochu ovládat, ale byl v tom až po uši.
V neděli se opět stěhoval s dětmi domů a Lucius si opět stýskal, že bude na panství sám a že to celý týden bez nich nevydrží. Ronovi ho bylo líto, ale jinak to nešlo. James chodil do školy a on do práce.
***
Třetí červnovou sobotu si vzal Harry děti k sobě a rozhodně nebyli na Malfoy Manor, protože to by ho Lucius informoval. Takže to vypadalo, že tentokrát byly opravdu se svým otcem. Měl v plánu jít zase za Luciusem, ale protože celý týden pracoval, neměl čas ani na své přátele, a tak se volné soboty rozhodl využít k setkání s Hermionou. Potkali se dopoledne v cukrárně v Prasinkách.
„Takže tys strávil poslední tři víkendy s Luciusem?“ podivila se, když jí všechno vypověděl. „A posunuli jste se někam dál?“
Její zvědavost ho přinutila k začervenání. Hermiona okamžitě pochopila, ale taktně mlčela.
„Ano,“ přiznal se a neskrýval své rozpaky. Hermiona ho dobře znala. Byla to jeho nejlepší kamarádka, nemělo cenu před ní cokoli zapírat. Stejně by si to okamžitě domyslela. „Spali jsme spolu.“
„No, to je skvělé,“ zazářila a on jí věnoval káravý pohled. Její poznámka mu přišla nepatřičná. „A co plánujete dál? Budeš se k němu stěhovat?“
„Hermiono,“ zvýšil hlas pohoršeně, „jsme teprve na začátku. Nechci nic uspěchat.“
„Uspěchat?“ podivila se. „Spali jste spolu a ty to nechceš uspěchat? Co víc bys ještě chtěl?“
Pokrčil rameny. „Chci si být jistý, nechci děti zklamat.“
„Samozřejmě - budeš se vymlouvat na děti. Vezmi odpovědnost za své činy. Rozhodni se a nes následky své volby se vší ctí. Buď to vyjde anebo ne. Svět se nezhroutí. Já jenom myslím, že bys to měl zkusit. Je to ojedinělá šance. To byl váš první sex?“
„No, vlastně…“ zaváhal.
„Aha, takže vy spolu už pravidelně spíte a ty nic nechceš uspěchat? Jestli nevíš, tak už jste se dostali poměrně daleko. Další krok je učinit váš vztah oficiálním a ukázat se veřejnosti.“
„Nevím, jestli…,“ sklopil hlavu, „…o to bude stát.“
„Tak se ho zeptej,“ poradila mu něco, co by ho vážně nenapadlo. „Nemá cenu zůstávat s ním, pokud se k tobě nebude na veřejnosti znát. Pokud odmítne vyjít s vaším vztahem na veřejnost, měl bys ho nechat. A čím dřív budeš vědět, jak na tom jsi, tím méně bude bolet případné zklamání.“
„Dík,“ usmál se chabě. „Vážně jsi mě uklidnila.“
„Nemyslím si, že to vše považuje jenom za bezvýznamnou milostnou aférku. Sám jsi říkal, že byl u vás na oběd a potkal se s tvými rodiči. Nejsi to náhodou ty, kdo váhá vyjít s vaším vztahem na veřejnost? Možná otálí, protože ty sám ses nevyjádřil dost jasně.“
„Jenom nechci…“ povzdychl si bezmocně.
„Co nechceš, Rone? Když se k němu veřejně nepřiznáš, nikdy se neposunete z bodu milenci do bodu partneři. Musíte se ve vašem vztahu dostat do další fáze. Ujistíte se, zdali máte budoucnost a bude vám to klapat. Prostě se nesmíš bát a posunout se.“
Hermionina slova se měla naplnit dřív, než zrzek očekával.
***
Po setkání s ní se vrátil domů, udělal, na co neměl přes týden čas a odpoledne se chystal na Malfoy Manor. Dorazil v pět hodin. Sídlo bylo prázdné a opuštěné, žádné z dětí nebylo doma.
Lucius mu vysvětlil, že děti jsou ještě s Harrym. Oba muži si sedli na terasu, kochali se pohledem do sluncem zalité zahrady a užívali si přítomnost toho druhého.
Harry dorazil s dětmi jenom krátce před šestou hodinou. Byl trochu zaskočený, když prvně spatřil Rona, ale nevyptával se. Očividně mu poté, co se zde potkali tu neděli, kdy tak spěšně odešli s Dracem, došlo, že mezi ním a Luciusem něco je.
Víkend byl téměř idylický. Všichni ho strávili u bazénu, protože byl horký letní den. Veselý ovšem nebyl nedělní večer.
„Rone, co kdybyste tentokrát zůstali?“ zaškemral jako obvykle Lucius. Už se nadechoval k odpovědi, když byl přerušen. „Myslím napořád. Jsem tu hrozně osamělý. Astorie i Scorpius jsou pryč. Je mi tu strašně smutno. Mohli byste se nastěhovat. James by si sem přinesl věci, stejně za dva týdny končí škola a začínají prázdniny. A pokud jde o tebe… nemusíš pracovat. Postaral bych se o vás.“
Opět se nadechl, aby něco odpověděl, ale nevěděl co. Ve skrytu duše vlastně doufal, že by mohli s Luciusem zůstat natrvalo. Bylo by jim s ním dobře. Jenomže nechtěl, aby to dopadlo jako s Harrym. Nechtěl se na něm stát finančně závislým.
„Co ty na to?“ pobídl ho blonďák. „Nelíbí se ti tu?“
„Líbí, ale…“ zaváhal, „… do práce musím a…“ Ty velké smutné oči ho přesvědčily. „Možná bychom tu mohli zůstat na prázdniny. Bude to jenom za dva týdny.“
Pohled jeho přítele mluvil jasně. Dva týdny jsou jako nekonečně dlouhý časový úsek.
Políbil ho. „Bude to dřív, než se naděješ,“ ujistil ho a pak i s dětmi odešli domů.
***
Jenomže o týden později byly věci úplně jinak. Ron přišel o práci ve skladu s přísadami do lektvarů, ale nehodlal o tom před Luciusem hovořit. Bál se, aby si jeho přítel nedomyslil, že potřebují peníze. Měl Luciuse rád, ale ne kvůli financím. Nepřál si, aby je podporoval, přestože se zdálo, že by to udělal se vší radostí.
Jako většinu těchto letních dnů trávili venku v altánku. Právě skončili s obědem, seděli a povídali si. Povídání byla vůbec jejich oblíbená činnost. Děti měly spoustu všetečných otázek a dospělí jim rádi vysvětlovali fungování světa.
„Strejdo Luciusi,“ zeptal se tentokrát malý Sirius, „a ty si chceš našeho tátu vzít?“
U stolu nastalo trapné ticho. Děti s očekáváním zírali na Malfoye a zrzkovi bylo trapně, že jej jeho děti dostaly do tak prekérní situace. Bylo mu jasné, že není jednoduché odpovědět. Lucius volil mezi dvěma možnostmi. Kdyby řekl ne, mohl by se zrzka dotknout. Pokud ovšem řekne ano, pak jejich vztah učiní se vší platností vážnou známostí. Nebyli ještě v takové fázi, aby se začali bavit o svatbě. Vlastně jenom samotné pomyšlení na manželský svazek mu přišlo absurdní a legrační.
Nadechl se, aby tuhle situaci rychle ukončil a odvedl řeč na jiné téma, Lucius ho ovšem zadržel. Chytil ho za ruku a vážně se na něj podíval. Ronovi se zadrhl dech.
„Vlastně jsem si myslel, že tak učiním v mnohem příhodnější okamžik, například u večeře při svíčkách anebo romantické procházce v naší zahradě. Představoval jsem si, že přitom budu držet velkou kytici růží a v kapse budu mít krabičku s drahým prstenem, ale když už děti nehodlají otálet…“ odmlčel se, aby učinil okamžik dramatičtějším, než dodal: „Chci si tě vzít, Rone.“
Zrzek byl v tu chvíli jako z mramoru. Ani kyslíku se mu nedostávalo. Lucius to myslel smrtelně vážně. Tím si byl naprosto jistý.
„A to je přesně ten důvod, proč jsem si říkal, že počkám,“ dodal, když se zrzek neměl k odpovědi. „Ještě je příliš brzy.“
„Tati,“ našeptával mu Sirius. „Řekni ano.“
„Já… totiž…“ probudil se zrzek. Přiznával, že Lucius se v jednom nemýlil. Bylo ještě příliš brzy. Sotva se znali. Ani ne před dvěma měsíci se dali dohromady a už má odpovídat na tak vážnou otázku? Samozřejmě takovou nabídku nešlo odmítnout, jenomže aby ji přijal… Nespěchali trochu?
Ovšem děti byly zcela opačného názoru. Podíval se na ně, a když spatřil, jak na něj zírají s očekáváním, pochopil. I nejstarší James držel potají palce, aby jeho otec nabídku přijal. Copak mohl své andílky zklamat?
„Ano,“ odpověděl, protože se bál, že se jeho děti rozbrečí, pokud dá jinou odpověď. A pokud měl být k sobě upřímný, vlastně chtěl s Luciusem strávit zbytek života.
Lucius zřejmě tušil, že jeho odpověď má více společného s očekáváním jeho dětí než jeho přáními, ale přijetí jeho nabídky ho potěšilo. Děti si pak vymyslely oslavu a zrzek si uvědomil, že od této chvíle je s Luciusem neoficiálně zasnoubený. Udělal ten krok dopředu a cesty zpátky už není.
„Omlouvám se,“ kál se jeho milenec, když zapadli do ložnice. „Neměl jsem se nechat unést okolnostmi. Uvrhl jsem tě do nepříjemné situace. Nechtěl jsem na tebe jakkoli naléhat. Myslel jsem si, že ještě nějaký čas počkám.“
„Ty si mě chceš doopravdy vzít?“ podivil se zrzek. Zdálo se mu to až příliš dokonalé, aby to mohla být skutečnost.
„Ty o tom pochybuješ?“ usmál se jeho přítel a odhrnul mu vlasy z čela. Jejich rty se spojily a Lucius ho nasměroval k posteli.
***
Cítil se trochu provinile, že většinu svých volných víkendů tráví na Malfoy Manor. Trochu tak zanedbával své přátele i rodiče, se kterými sice bydlel, ale vzhledem k zaměstnání neměl příliš příležitostí pobavit se s nimi. Teď když ztratil práci, se mu uvolnilo dopoledne a on ho hodlal využít k návštěvám svých známých. Ale samozřejmě také k hledání jiné práce.
V neděli večer se opět loučili a Ron s dětmi směřoval do Doupěte.
„Vážně je mi líto, že nemůžete zůstat,“ stýskal si Lucius. „Už jsem ti přece několikrát říkal, ať nechodíš do práce. Postaral bych se o vás a měli bychom tak na sebe více času.“
„Ale táta dostal výpověď,“ ozval se James a Ron si předsevzal, že svého syna po návratu domů dostatečně pokárá za výřečnost. Lucius přece nemusel vědět zdaleka vše. Hlavně ne to, že přišel o jedno ze svých zaměstnání a momentálně živořili z jedné mizerné výplaty.
„Opravdu?“ podivil se Lucius. „Proč ses přede mnou nezmínil?“
„To je přece… maličkost. Nechtěl jsem tě s tím zatěžovat. Brzy si najdu něco jiného.“
„Ale já nechci, abys chodil do práce,“ protestoval Lucius. „Chci, abys byl se mnou doma.“
„Vždyť máš taky práci,“ ohradil se zrzek.
„Ale na rozdíl od tebe jenom od devíti do pěti. Navíc mám podřízené, kteří dělají spoustu věcí za mě. Spravuji pouze majetek naší rodiny. Obchoduji na burzách, spekuluji s cennými papíry, ale i na to mám své lidi. Většinou jenom podepisuji hloupé papíry a kontroluji, jestli mí asistenti provádějí pro naši rodinu výhodné obchody. Občas na nás chce někdo vydělat, a tak musím hlídat, kam putují naše peníze. Ve skutečnosti tam jenom tak lenoším. Mohl bych si zařídit kancelář u sebe doma. Měli bychom tak více času na sebe. Hmm, už si představuji, jak mi nosíš horkou kávu do mé pracovny. A taky tam děláme spoustu jiných věcí,“ usmál se tajemně.
„Naznačuješ, abych ti dělal sekretářku? Ale já… nevyznám se v papírování.“
Vzpomněl si na své poněkud kontroverzní vystoupení v krámku svých bratrů. Díky němu se dostali do pořádných opletaček s finančním úřadem. Způsobil to on a jeho poněkud nepřesné účtování. Stačilo pár chybek a pořádný malér byl na světě.
„Ale kávu umíš dělat vynikající. A taky spoustu jiných věcí,“ dodal Lucius tajemně. „A vůbec, slyšel jsem, že jsi perfektní kuchař. Už vidím, jak k nám zvu obchodní partnery na večeři, a ty vaříš vynikající pokrm. Takový, po kterém mi projdou všechny obchodní plány. Dobrá večeře je totiž základem úspěšného pracovního jednání. Ale k tomu bych potřeboval po svém boku někoho, jako jsi ty.“
Ron si skousl spodní ret. Opravdu rád vařil. Taky rád uklízel. Asi to bylo směšné, ale stýskalo se mu po životě, který vedl s Harrym. Lucius Malfoy měl sice skřítky, ale jak rád by tu Ron uklízel. Jak rád by vařil nejen pro děti, ale i pro svého milence. Vadilo mu, že jídlo připravují skřítci. Ne, že by proti nim něco měl, bylo to proto, že on rád vařil. A kdyby si chtěl udělat volný den, pak by uvítal pomoc od skřítků, a mohl se věnovat dětem nebo svému příteli.
„Takže můžu k vám přijít příští týden v sobotu?“ vyzvídal Lucius.
„Proč?“ podivil se zrzek. Zatímco na Malfoy Manor byli každý víkend, v Doupěti byli společně jenom jednou.
„Ty můj hlupáčku, abych požádal tvé rodiče o tvou ruku.“
Zrzek byl v rozpacích. „Ty to myslíš vážně?“
„Ovšemže, a beru to tak zodpovědně, že chci uspořádat oficiální zasnoubení. Tedy pokud si to budeš přát. Mohli bychom udělat zahradní oslavu tady na Malfoy Manor a pozvat sem všechny naše známé.“
Už nebylo kam utíkat. Tohle bylo zatraceně vážné. Věděl, že se z toho tak lehce nevykroutí a nebyl si jistý, jestli to vlastně chce. Pak si ale uvědomil, že je šíleně šťastný.
Komentáře
Přehled komentářů
Tesim sa, ze Ron je konecne stastny, aj ked troska tomu neveril a pochyboval. Je krasne konecne o jeho srdiecko postarane:-) len tak dalej, ved sa natrapil dost. Kapitola bola mila, nezna a romanticka:-) uz len dufam, ze Draco, tak skoro Harryho neodkopne, lebo keby prisiel za Ronom s prosikom, je schopny ho so svojou obetavostou alebo kvoli detom vziat spat:-)
Len tak dalej, nech nam ho lucius rozmaznava:-)
Re: dockala som sa:-)
(xinef, 18. 3. 2014 10:37)
Už si po těch letech nepovedeného manželství kousek štěstí zasloužil. Kdo by po tak dlouhé době ale na jeho místě ještě věřil, že lze být šťastný a milovaný i po třicítce.
Taky jsem uvažovala, co by se stalo, kdyby za ním přišel Harry, že se chce vrátit. Pevně ale věřím, že ta léta ne tak šťastného manželství ho vyléčily, aby věděl, že další pokus by skončil stejným nezdarem.
Děkuji za komentář.
Re: Re: dockala som sa:-)
(ester, 18. 3. 2014 16:43)
Myslim si, ze keby bol Ron sam a nestastny, tak by bol schopny, ako ho poznam ,Harrymu uverit, keby sa k nemu chcel vratit. Aj keby bol s nim nestastny, tak aspon kvoli detom.
Ale , ked teraz ma Luciusa a moze porovnavat, ako sa on k nemu sprava, tak uz sa nevrati:-)
Re: Re: Re: dockala som sa:-)
(xinef, 19. 3. 2014 20:54)
Ester, myslím si to samé, ale mé postavy občas jednají nezávisle na mé vůli, takže se nemohu zaručit, že přesně takhle by to dopadlo. Za optimálních podmínek určitě, ale občas se sama divím, jakým směrem se příběh ubírá, protože jsem ho plánovala odlišně. Některé situace se vyvrbí samy. :)
Domnívám se, že příští kapitola ti podá jasnou odpověď, s kým Ron zůstane. Raději ale nic nenaznačím. :)
Re: Re: Re: Re: dockala som sa:-)
(ester, 20. 3. 2014 16:35)Uz teraz netrpezlivo cakam na dalsi diel, tajne dufam, ze bude skor ako za mesiac:-)
Re: Re: Re: Re: Re: dockala som sa:-)
(xinef, 20. 3. 2014 19:03)Nic nezaručuji, každopádně je kapitola na kontrole u beta readerky a až bude vrácena, tak ji zveřejním co nejdřív. :)
Hurá nová kapitola!:)
(Benny, 17. 3. 2014 16:23)Já se tak těšila..ale zklamala jsi mě.Prý neumí psát erotické scény.A hele jak Ti to šlo;D Moc krásné,něžné a hned bych si to s některým z nich vyměnila.Navíc budu chránit Rona,pokud se na něj někdo křivě podívá.Zaslouží si být šťastný,doufám,že nás Lucina nezklame.Líbily se mi děti-takové šťouchance(děti se dost podceňují)Jsem zvědavá na reakci okolí na jejich zasnoubení,zvlášť na Weasleyovi(Co teprve Draco a Harry?!?)Gratulace ke splnění snu a šup psát další díl;D
Re: Hurá nová kapitola!:)
(xinef, 18. 3. 2014 10:37)
Uff, tak to jsem moc ráda, že jsem v tomto směru zklamala. Kéž by se to stávalo častěji. :)
Těší mě, že se stavíš na Ronovu stranu. Mrzí mě, že není častějším hlavním hrdinou slash povídek.
Děti jsou úžasné v tom, jak bezprostřední jsou. Řeknou hned, co si myslí.
Jaká bude reakce Ronovy rodiny? Molly už říkala, že nebude protestovat, pokud s ním bude Ron šťastný, a pan Weasley se s tím bude muset vyrovnat.
Draco přirozeně příliš nadšený nebude.
Díky za komentář.
dockala som sa:-)
(ester, 18. 3. 2014 5:59)