11. Zlatá klec
Následujících čtrnáct dní bylo neuvěřitelných. Harry se opět choval jako ten bezhlavě zamilovaný kluk a Ron byl neskutečně šťastný. Jenomže pak zjistil, že to bylo jenom dočasné. Mohla za to Harryho dovolená s Malfoyem, na které si Harry užil dosyta svého milence, zatímco od něj si odpočinul. Ke konci už měl Malfoye nejspíš dost a začalo se mu stýskat po Ronovi. Pak přijel domů, pár dní to klapalo a nakonec se vše vrátilo do zaběhnutých kolejí. Jejich vztah se stal opět stereotypním, a tak začal znovu vyhledávat povyražení u Malfoye.
Ron si nadával do pitomců, že byl tak neskutečně hloupý, když věřil, že všechno bude zase jako dřív. Harry ho opět podváděl! Třebaže se s Malfoyem scházel jednou týdně. I to bylo na Rona dost.
Cítil se jako ve zlaté kleci. Neměl kam uniknout. Jediným vysvobozením byly přípravy na Hermioninu svatbu. Harrymu připravil pozdní oběd, až se vrátí z práce, a sám trávil celá odpoledne až do večerních hodin buď s Hermionou nebo matkou a Ginny. Pekli společně svatební koláčky, vymýšleli dekorace, diskutovali o uspořádání stolů a jednotlivých chodech, rozebírali zasedací pořádek, občerstvení, hudbu a vše ostatní až do těch nejmenších detailů. Ani jednou se ale nezmínil o svých problémech s Harrym. Nemohl o nich mluvit.
Svatba se nakonec konala na konci února. Vstával brzy ráno, aby se mohl přemístit do Doupěte, kde chtěl už od časného rána pomáhat své matce. Byl to taky způsob, jak uniknout Harrymu. Večer před svatbou mu přichystal oblek a vyleštil boty. Za jiných okolností by dohlédl, aby se Harry hladce oholil, učesal a upravil, ale teď byl rád, když se mu mohl vyhnout.
Když dorazil, v Doupěti již panovala napjatá atmosféra. Každý neustále pobíhal z jednoho místa na druhé a něco hledal. Ron se k oněm zmatkům rád připojil. Připadal si zase jako doma. S bodnutím u srdce si uvědomil, že se tu cítí víc doma než s Harrym. Miloval tenhle dům, přestože by se před pár měsíci zapřisáhl, že zbožňuje jejich hnízdečko lásky. Teď se proměnilo ve zlatou klec.
Venku už byl rozložený stan, ve kterém se měla konat veselka včetně samotného obřadu. Bylo to na obdobný způsob jako svatba Billa a Fleur, akorát v uzavřeném stanu, který byl chráněn před únorovým zimním počasím kouzlem, jež zaručovalo konstantní teplotu kolem třiaadvaceti stupňů uvnitř.
První hosté začali přicházet. On se však s nimi neviděl, neboť pomáhal své matce s hostinou. Ani nevěděl, kdy přišel Harry. Najednou byl v kuchyni a smál se na něj. Ron v košili s rukávy vyhrnutými nad lokty k němu přistoupil. Utřel si umazané ruce do ručníku, aby se mohl natáhnout k Harrymu a upravit mu kravatu. Tenhle směšný zvyk měl už od začátku jejich vztahu. Hrozně mu záleželo na tom, jak Harry vypadá. Pro něj byl nejkrásnějším mužem planety právě on.
„Vypadáš nádherně, Harry,“ pravil obdivně a věnoval mu uznalý pohled.
„I když se nežením,“ usmál se mladík s jizvou na čele. Pak natáhl ruku, aby utřel Ronovi tvář umazanou od mouky. Zrzek se nejistě usmál a pak ho vybídl, aby v kuchyni raději nepřekážel a připojil se k ostatním hostům.
Do začátku obřadu se s ním již nestřetl. Hermiona byla ta nejkrásnější nevěsta, jakou kdy viděl. Hrozně jí to slušelo a Ron byl na ni pyšný. Byla jeho nejlepší kamarádkou, a kdyby nebyl gay, asi by s ní začal chodit. Nostalgicky si vzpomněl, jak si tehdy, když hledali viteály, hloupě myslel, že mezi ní a Harrym je hlubší než jen přátelský vztah. Tehdy se mýlil. Byl do Harryho šíleně zamilovaný, ale neměl ho a myslel si, že ho ani nikdy nezíská, a tak žárlil úplně na každého, kdo se k Harrymu přiblížil byť jen o trošku víc než bylo nutné. Po válce ale zjistil, že neměl důvod k obavám. Nakonec se stal jeho milencem, ale teď se zdálo, že ho opět ztratil.
Přitulil se k němu a Harry ho objal. Záviděl Hermioně její štěstí. Vdávala se, zatímco on byl stále svobodný. S Harrym žili na hromádce. Neměli žádné závazky, jejich vztah nebyl zpečetěn žádným právním aktem. I kdyby se mohli vzít, měl strach, že by ho Harry nechtěl, protože takhle mu to vyhovovalo. Bylo mu z toho smutno.
Svatba byla velkolepá. Hermiona a Percy byli šťastný pár. Jeho bratr se změnil. Nechoval se tak, jak před bitvou. Stále se tvářil důležitě, jako by se podle něj musel točit svět, ale měl v sobě víc pokory a úcty. K Hermioně se choval jako pravý gentleman. Byl všímavý, pozorný a galantní. Těm dvěma to spolu dokonale klapalo. Rozuměli si. V jistém smyslu si byli podobní. Ron jim teď ukrutně záviděl.
Během svatebního veselí se místo radování snažil starat o blaho svatebních hostů. Dohlížel, aby se sklízelo použité nádobí, aby se dolévaly skleničky s drinky, místo aby šel s Harrym tančit nebo se s ním bavil. Záměrně se mu vyhýbal.
Své vlády se již dávno ujala noc a nad nimi svítily tisíce hvězd. Ron právě vyšel ze stanu, aby se prošel. Jeho kroky ho dovedly až k živému neudržovanému plotu. Opřel se o dřevěný kůl a hleděl do dálky. Proč i jejich vztah nemůže být tak harmonický jako ten Hermiony a jeho bratra?
„Děje se něco, Rone?“ ozvalo se mu za zády. Otočil se. Byl to Charlie, který na svatbu svého bratra přicestoval až z Rumunska. Stejně jako s Billem, ani s ním neměl Ron hlubší bratrský vztah. Charlie pobýval dlouhou dobu v Rumunsku. Vlastně s ním nikdy pořádně nebyl. Když byl malý, trávil Charlie většinu roku v Bradavicích, a když tam nastoupil také, byl už Charlie v Rumunsku.
„Jenom jsem trochu unavený. Dělat svatbu je vážně zničující,“ odpověděl.
„Myslel jsem tebe a Harryho,“ dodal Charlie. „Všiml jsem si, že se sobě vyhýbáte.“
„Ah,“ zalkl se Ron a nevěděl, co odpovědět. Pokud to Charlie už tušil, bylo zle. Nemohl dovolit, aby ostatní přišli na to, že mají s Harrym problémy. „Všechno je v pořádku, Charlie. To se ti nejspíš jenom něco zdálo.“
„Rone, jestli se něco děje,“ spustil Charlie.
„Říkám, že to nic není,“ zastavil ho Ron. „Všechno je v naprostém pořádku. Jsme s Harrym šťastní. Miluju ho.“
„Dobře,“ přikývl Charlie a Ron s ním pak raději stočil řeč k Rumunsku a drakům.
Svatba se protáhla až do časných ranních hodin. Ženich a nevěsta odcestovali do Percyho bytu, aby spolu strávili svatební noc. Ron přemýšlel, jak si ji užijí, když následující den měli časně z rána odjet na svatební cestu. Bylo by příhodnější, kdyby si místo radovánek pořádně odpočinuli. Ale stejně věděl, že odpočinek je to poslední, na co mohou novomanželé myslet. Vlastně jim strašně záviděl.
S Harrym se vraceli domů kolem třetí hodiny ráno. Jeho přítel, jindy velmi slušný a milý mladík, byl teď značně opilý. Opravdu to s dvojčaty přehnal. Ron věděl, že tohle není Harryho styl. Jeho přítel většinou věděl, kde má svou hranici, ale svatba byla jednou z příležitostí, kdy své zvyky porušil. Dohlédl na to, aby se Harry zul a svlékl, než ho uložil do postele. Miloval ho a dokázal si představit, že by se takhle obětavě o něj staral každý den, kdyby mu to dovolil. Jenomže teď nevěděl, jestli Harryho jeho láska nesvazuje, když před ní utíká k Malfoyovi. Musí něco dělat špatně.
Komentáře
Přehled komentářů
fajné, že svadba vyšla ako mala :D hold všade čakám niečo zlé :D pekné
Re: .....
(xinef, 16. 12. 2012 23:39)
Přece by Harry a Ron nezkazili Hermioně svatbu. :) Některé vztahy holt prochází krizí anebo krachují. Jiné vztahy se teprve vyvíjejí a prohlubují a jiní zpečeťují své životy manželským svazkem. Hermiona na rozdíl od Rona zažívá úplně opačné pocity.
Díky za komentář.
.....
(Saskya, 11. 12. 2012 17:37)