Sevie slaví svůj svátek
Třináctého v pátek
slaví Sevie svátek.
Nehodlá hrát karty,
chce pořádnou párty.
Severus to jasně vidí,
půjde někam mezi lidi.
Venku je však mračen průrva,
jeho matka pěkná kurva.
Netváří se zrovna vlídně
a jednu mu vlepí klidně.
Jeho otec se jako sobec jeví,
který vlastně vůbec neví,
kdy se Sevie narodil.
Teď jen stručně prohodil:
„Běž do prdele, spratku!
Místo mě máš matku.
Mám teď spoustu starostí
a k tvé velké radosti
peníze jsem dávno propil
a v hospodě jsem zase ztropil
velký křik a velkou rvačku.
Nemám kurva ani kačku!“
Sevie se hned někam klidí,
už to zase jasně vidí.
Otec ho zas tvrdě zmlátí,
že rozpočet jejich krátí.
Hajzl jeden zkurvený,
tak to ale přec není.
Není jeho chyba,
že tak málo zbývá.
***
Tonoucí se stébla chytá,
Sevie pomoc dědy vítá.
V krbu letax rozžhaví.
No a už je u bábi.
Rozhlíží se, kde je děda,
Severus ho nutně hledá.
Babičku najde v kuchyni,
jak sadí růži do hlíny.
Zvědavost mu nedá,
ptá se, kde je děda.
Babička ho těší,
prý ponožky věší.
Brzy bude zpátky,
až dověší ty látky.
Děda vkročí do dveří,
vlastním očím nevěří.
„Sevie, chlapče milý,
nemáš dlouhou chvíli?
Je to ale zmatek.
Vždyť máš dneska svátek!
Myslel jsem, že bude párty.
Chceš snad se mnou zahrát karty?“
„Ach, dědečku, je to bídný.
Chtěl bych taky být tak klidný.
Tady se to netají.
Doma mi nic nedají.“
„Tak se netrap, ty můj Sevie,
peníze ti dám, to se ví.
Daruje mu obnos.
„Tohle domů nenos.“
Severus se směje.
Štěstí mu dnes přeje.
***
Vyrazil na hody
do nejbližší hospody.
Vejde, pivo objedná.
Někomu to však nedá.
„Hele, vole, tebe znám!
Tvého otce rád nemám.
Samý rvačky, samý dluhy,
a ty budeš asi druhý.
Padej odsud pryč,
než vezmu na tě bič.“
A zavolal lidi, kteří
ho vyhodí ze dveří.
Přechází přes most.
Má toho dost.
Mudlové jsou bestie,
které jednou zabije.
Přemýšlí o vhodném místě.
A teď to ví jisto jistě.
Tam U Prasečí hlavy
ho to vždycky baví.
***
Přemístí se směr Prasinky
A už myslí na kravinky.
Je zavřeno? Kdeže!
Nonstop – hlásí dveře.
Otevře a dovnitř vstoupí
a hned si první pivo koupí.
V koutku si lahodí,
tři piva do sebe hodí.
Je to ale paráda,
tahle dobrá nálada.
Pije víno, tiše sedí,
někdo na něj z kouta hledí.
Kuš, to jsem se lek!
Není tohle Black?
Tohle je mi náhoda,
ta tam je má pohoda.
Nic jiného neumí,
že tak blbě sem čumí?
Tohle je mi k vzteku:
Raději nečum, Blacku!
Sirius od stolu vstává,
Sevieho směrem se hned dává.
„Kohopak tu máme?
Do držky ti dáme!“
„Šetři slova nejapný,
začínáš být už trapný.“
„Raději v zázrak doufej,
než si na mě troufej.
Rozbiju ti ciferník
jako správný kouzelník.
Všichni se ti budou smáti.
Nepozná tě vlastní máti.“
„Chtěl bys něco vědět?
Nechci tady sedět.
Narozky chci dneska slavit
a dobře se přitom bavit.
Jenomže jsem sám.
Nikoho nemám.
Tohle není vůbec sranda,
když tu se mnou není banda.
Ty máš ty svý kumpány,
Nouzi nemáš o dámy.
Nechybí ti vůbec nic
a já jsem pořád panic.“
Severus se sekne.
Co tomu Black řekne?
Měl jsem držet hubu.
Pro smích mu teď budu.
Sirius je vedle
asi jak ta jedle.
„V tom případě řešení
je jedině hřešení.
Nahoře na pokoji,
vím, co tě uspokojí.
Nechci ti tu lhát,
nemusíš se bát,
chci si jenom hrát
a rozkoš ti dát.“
Odběhne k baru, něco řeší,
Severus se zatím velmi těší.
Dopijí vína sklenici,
již nebude mezi panici.
Sirius na něj kývá,
ať svou kostrou hýbá.
Stoupají po schodech nahoru do podkroví,
co budou dělat, se nikdo nedozví.
Zabouchnou dveře za sebou
a do postele oba vlezou.
Black jej rychle svléká, Severus se leká,
co ho tady čeká.
Svléká mu kalhoty, svléká mu košili,
již nahý bude za chvíli
a velkou touhou zešílí.
A pak čeká vkleče,
než se Blackie svleče.
Black ho kolem boků chytá,
Sevie tuhle možnost vítá.
Něžně ho po zádech pohladí,
Seviemu tohle nevadí.
Líbá ho na krk a ramena,
pro Sevieho to hodně znamená.
Sirius Black se nestydí
a na rty ho něžně políbí.
Něco dole stojí,
Severus se bojí.
„Blacku, tohle nejde.
Nemoc z toho vzejde.
Je tu, Blacku, potíž.
Jak to říci? Totiž
AIDS je nemoc pohlavní
a zdraví je pro mě to hlavní.“
Vstává z postele, hledá věci,
Sirius nesnáší tyhle kecy.
Sirius z postele vstává
a něčím vítězně mává.
„Je tu ale záchrana,
totiž – pánská ochrana.“
Severus to vítá,
už v tom zase lítá.
„Z místa se mi nehni,
jen se trochu sehni.“
Severus má strach,
kolem víří prach.
Zezadu se k němu blíží,
strach Sevieho srdce tíží.
Výhra není jistá.
K čemu se Black chystá?
Na dosah se přiblíží.
Co to cítí na hýždi?
Do zadku ho strčí,
Sevie náhle vrčí.
Jako kočka snažíce se bránit
svou poctivost nechce hanit.
Názor náhle změní,
cítí drobné chvění.
Zavrní jako kotě,
tohle nejlepší v životě
narozky jeho budou.
To nezavání nudou.
Severus se vzruší,
hlasy ho neruší.
Nadrženě vzdychá,
někdo dole kýchá.
Dostaví se erekce.
Ale jistě – korekce.
Totiž mylná detekce.
Sevieho už bolí půlky
Blackie kouzlí i bez hůlky..
„I když je to slast,
chtělo by to mast.“
„Sevie, senzační to bude,
gel nosím sebou všude.“
Na chvíli ho vytáhne,
závěs v okně zatáhne.
Venku se už stmívá,
Sevie se usmívá.
Blackie zatím v tašce loví,
Severus si v křesle hoví.
„Máš moc velkou tašku?
Nebo hraješ frašku?“
„Jistě jsem tu měl
lubrikační gel.
Je to ale svízel.
Asi někam zmizel.
Možná si ho Jamie půjčil,
aby Rema něčím mučil.
Tohle už mě sere!“
Něco z tašky bere.
„Asi jsem ho našel
v lahvičce na kašel.“
„Nesnaž se být vtipný,
raději světla vypni.“
Blakie k němu kráčí.
„Jak si to pán ráčí?“
Dá mu ruku na nohu.
„Jakou zvolíš polohu?“
Severus se zvedne,
studem trochu zbledne.
Přenechá to Blackovi,
ten mu něco napoví.
„Zkusíme to tady.
Otoč se mi zády.“
Severus ho cítí v sobě.
Opět šťastný po dlouhé době.
Při Blackově konání
ozývá se sténání.
Seviemu se tohle líbí,
Black nedělá žádné chyby.
Dovnitř a ven
tohle je sen.
„Blacku, malá oprava,
zkus to trochu doprava.“
Blackie se dnes činí.
Umí to tak jiní?
Třesou se mu kolena.
Copak tohle znamená?
Nohy už mu neslouží
kvůli téhle souloži.
Blackie se mu udělá
rovnou přímo do těla.
Když nechytí se stolu,
sesune se dolů.
„Dochází mi síly,
prosím buď tak milý,
dělejme to vleže.“
„Sevie, ale kdeže.
Na stůl lehni, prdel ke mně,
teď to budu dělat jemně.“
Když prosbičky nestačí,
ke stolu ho zatlačí.
Neléhání zesílí.
Vyřeší to násilí.
Náruživě šuká,
Snape prožívá muka.
Smysly ho už opouští.
Čeho se to dopouští?
„Ještě více, ještě víc!“
Každá mince má svůj líc.
Ačkoli se cítí slabý,
pořád ho to stejně baví.
Přestávku si musí dát.
Nové síly načerpat.
„Výdrž, ta ti chybí,
ač se ti to líbí.“
Blackovi už zase stojí,
Severus se toho bojí.
Black červený jak růže
ještě třikrát může.
Už ho ani nevnímá,
vyčerpáním usíná.
***
Hluk ho ráno budí.
Kdopak se to nudí?
„Nemám čas na hraní.
Chybí mi teď spaní.“
„Jaké spaní, holoubku,
opusť moji chaloupku.
Chtěl bys nějak moc.
Pokoj máš na noc.
Ale teď je den,
takže padej ven!“
„Cože už je světlo?
Nějak mě to spletlo.“
„Už toho mám dosti.
Venku čekaj hosti.
Pronájem už skončil,
Tak aby ses loučil.“
„Místo je zabráno!
Vždyť je teprv ráno!“
„Ty mě nějak sereš.
Kde ty řeči bereš?
Už je druhá hodina.
Nehledá tě rodina?“
„To už je odpoledne?“
Vyděšeně se zvedne.
Můj ty světe drahý!
On je pořád nahý!
Rychle rozkrok zakryje
a nešťastně zavyje.
„No a kde je Black?
Mám teď na něj vztek.“
„Myslíš toho kluka,
co tak rád zašuká?“
„Cože on tu chodí?“
„…a vždy si kluky vodí.“
„Tak já nejsem jediný?“
„Kdepak. Máš snad vidiny?“
„Takže tenhle nevěrník…“
„…je dost pěkný kurevník.“
Aberforth ho prohlíží,
Sevie znaven vyhlíží.
„Ty milý hošánku,
podle tvého spánku
tě tenhle známej břídil
asi pěkně zřídil.
A na chodbě slídil,
po něčem se p ídil.“
„To snad ne, můj bože!
Kdo to rušil? Cože?“
„Nejspíš to byl Červíček,
Pobertův to bratříček.“
„To je ale hajzl!
Něčím bych ho majzl.
Myslíte, že slyšel moc,
co dělo se tu dnešní noc?“
„Ani bych neřek,
protože se lek.
Dole někdo kejchnul
a on se pak zdechnul.
Teďkom zaplať účet
a přestaň mi tu skučet.“
„Cože já mám platit?
Nejde tohle zvrátit?“
„Co tě zase bere?
Tvá povaha mě sere.
Pokoj není zadara,
tak neděj kašpara.“
„Já pokojík nechtěl,
to Blackie na to vletěl.“
„Hele, tady nezájem,
tak zaplať mi ten pronájem.“
Kalhoty přitáhnul
a do kapsy sáhnul.
Aberforth se usměje,
obnos peněz zahřeje.
„A co teď?“ „No hádej.
Přece kluku padej!“
***
Pobral svoje věci,
noc to byla přeci
plná vášně a slasti,
Black ho dostal do pasti.
Ale stejně tuší,
že to váhu muší
pro Blacka jen znamená.
A pokrčil ramena.
Noc to byla bezva
a jemu to neva.
Tohle byl jen obchod,
takže žádný rozchod.
Potutelně se usměje.
Tento vztah nikam nespěje.
Bude-li se nudit,
však ví koho vzbudit.
Black je jeho jistota
pohlavního života.
Tohle byla vzpruha
míti na sex druha.
Teď ví, k čemu postel slouží,
že se na ní zasouloží.
A je jedno s kým,
pokud budou tým.
Komentáře
Přehled komentářů
To bylo hezké :) Sice občas neumělé, ale básníkem přece nemůže být každý, že?
Re: :)
(xinef, 16. 9. 2012 0:29)I to, že jsem od té doby nenapsala nic podobného, svědčí o tom, že o svých schopnostech nejsem přesvědčená. Není to žádné mistrovské dílo. Nechala jsem to tu jako odstrašující příklad. Ale některé rýmy považuji za ucházející.
:)
(larkinh, 14. 9. 2012 21:17)