Zlín Z50LS - akrobat z EPP, stavebnice od ŠAD model.
22. 1. 2010
Zlín Z50LS - od Šad model (http://sad.okdar.net/Z50L.htm). Stavebnice je dodávána v úsporném sáčku, zřejmě kvůli nižším nákladům na distribuci. Stavbu začínáme slepením polovin křídel. Jediné, co mi na nich nesedělo, byl nastříkaný červený pruh, při lepení křídel byl o 2mm mimo. Důležitější je však aby seděl profil, nepřesnost pruhů, po zakrytí křídla trupem, není rozeznatelná. K řízení modelu jsem použil 2x serva HS 80 na klapky do křídel a 2x HS 55 na řízení výškovky a směrovky do trupu. Serva klapek křídel ovládám jednou funkcí přes "Y" kabel, jistě by šlo použít i jedno servo pro obě klapky. Křídlo je možné vyztužit (platí všeobecně pro EPP křídla) jemným naříznutím v horní křivce profilu a vložením silnější nitě do zářezu, předem namočené v kyanokrylátu. Toto řešení je mnohem jednodušší, než dávat do křídla výztuhy z jiných materiálů. Protože však u tohoto modelu není vyztužení křídla nutné, respektive je možné jej udělat později, dosud jsem jej nevyztužoval.
Horní část trupu (trup je z plného EPP), zakrývá trubičky bowdenů táhel od serv. Je potřeba si jejich vedení promyslet a zadlabat je do spodní části trupu, ještě před slepením obou trupových polovin. Protože je to větší plocha, lepil jsem lepidlem Purex, ale šlo by to i hustším kyanoakrylátem, který Vám nechtěně neobarví model, jako Purex.. Jako nedostatečné, z hlediska provozu, považuji spojení polovin výškovky drátem. Nedrží to pořádně a časem se musí drátová spojka vyměnit za jinou, aktuálně ta mám ploché párátko, zakápnuté narychlo vteřiňákem. Jako každá nouzová oprava, i tato drží víc než dobře. Pokud bych podobný model stavěl znovu, volil bych asi ovládání každé poloviny výškovky zvlášťním táhlem, s koncovkou, kerá umožňuje seřídit délku táhla. Výškovka je z měkkého EPP, na slunci a v teple (typicky v autě) se zkroutí, později je problém zaletět čisté obraty, když jde jedna polovina výškovky jinak, než druhá a celek má snahu se kroutit do "U". Drátový podvozek chrání (trochu) při přistání vrtuli, doporučuji jej do trupu zalepit velmi důkladně, můj drží až po dvou opravách. Uložení baterie není nejvhodnější, při každé výměně baterie musíte odšroubovat plastový šroub křídla, ale u dolnoplošníku zas tolik možností umístnění baterie není. Prostor pro baterii a přijímač jsem vypálil zespoda do trupu, dle návodu, trafopáječkou. Anténu jsem vyvedl ven tak, že zespoda od přijímače vede trupem trubička od bowdenu za kabinu a odtud anténa vede ke směrovce a zpět. Zbytek je smotán v trupu na cívce, dodávané k přijímačům Hitec. Toto řešení stačí k ovládání modelu až na hranici jeho viditelnosti. Původně jsem k pohonu zvolil levnou čínskou sadu "Noname" střídavého motoru s regulátorem, papírově dostatečného výkonu. Motor měl konstrukčně zadní uchcení, což nebyl problém, regulátor jseme uchytil, kvůli lepšímu chlazení, pod něj, na čelo překližkové motorové přepážky. Do krytu motorové části, řešeného z obarvené PET lahve, jsem vybrousil ruční bruskou dva chladicí otvory, jako má předloha, místo přiložených samolepek. Do kabiny byl vsazen pilot a model byl hotov. Vyvážení vyšlo dle návodu, nebylo potřeba nic měnit.
Na první zálet jsem vyrazil v podvečer, vzhledem k vyšší trávě jsem model startoval hodem z ruky. Bohužel se nekonal let, spíš šlo o prodloužený řízený pád, jakž-takž jsem dostal model velkým obloukem zatáčkou dolů. Sice jsem s ním o zem nepraštil, ale hladké přistání to taky nebylo. Čínský motor byl na dvě půlky, vrtule rovněž, ale modelu se, kromě vytrženého podvozku, nic nestalo. Koupil jsem nový motor AXI 2208 Gold, regulátor zůstal původní z čínského "Noname" setu. Pro motor jsem z překližky udělal "domeček", pro přední uchycení, na hřídel dal klešťový unašeč, důkladněji zalepil podvozek a pokračoval v záletu. První start s AXIkem byl překvapením, model hned letěl, nechal se řídit, reagoval, udržel se i na zádech. Po dvou přistáních škobrtla vrtule APC o trávu, zlomila se a zárověň praskl překližkový "domeček", o následující drn trávy se opět vytrhl podvozek. Třetí oprava sestávala z důkladného vlepení podvozku do trupu a výroby "domečku" z pásku 2 mm hliníku. Toto řešení vydrželo asi 40 startů, než hliník řekl, že není nejlepším matriálem pro uchycení motoru a praskl. Poslední oprava - koupě zadního úchytu k motoru AXI a předělávka uchycení + dovážení na předek. Z50L létá klidně, je snadno řiditelný, zvláště dobře reaguje na křidélka. Je trochu tupý na malou směrovku. Motor AXI 2808 se zadním úchytem je pro něj optimální. Pokud má Zlín nezkroucenu výškovku, zvládá krásné táhlé přemety, výkruty a další akrobatické prvky. Na záda jej musím víc tlačit, je lépe let na zádech zkoušet, dokud baterie dává plný výkon. Při "větroňovém" stylu létání jej lze rychle dostat nad sebe, až na hranici viditelnosti, vypnout motor a odtud tiše klouzat, točit termiku moc neumí, ale netvrdím, že t nejde.. Při silnějším větru se s ním dá skoro až stát na místě, při potlačení se ovšem proti větru umí rozjet, rozsah rychlostí je obdivuhodný. Plně akrobatický režim létání zkracuje výdrž baterií, s čímž je potřeba počítat. Mívám s sebou na létání 2-4ks Lipol baterií 1100mAh, pokud se nechci zdržovat dobíjením. Efektní jsou nízké "maketové" průlety ve výši očí. Pokud už zvládnete bezpečně uřídit alespoň dvou-tří kanálového větroně, nemělo by Vám létání s EPP Z50L dělat zvláštní potíže. Hlavní je neplést si strany (křidélka) a nezmatkovat, letoun reaguje v pohodě i "na polední chvíli". Pokud s modelem nebudete mlátit o zem, je Z50L prakticky nezničitelný, jen časem přibývají zespoda na "laku" křídla oděrky od mnohočetných přistání. Pokud s ním praštíte a máte s sebou na letišti trochu vteřiňáku a aktivátor, žádný problém, oprava je snadná i při hrozivě vypadající havárii a vy jste se zlínem za pár minut opět ve vzduchu. Ať totéž zkusí nekdo jiný, s modelem klasické konstrukce !!
Jediný problém je ta kroutící se výškovka, nad kterou by bylo lépe myslet při stavbě modelu předem a nějak ji vyztužit (uhlíkový pásek?). "Maketové" vzpěry zespoda nestačí. Model je díky odnímatelnému křídlu relativně skladný a dobře se přepravuje a mohu potvrdit, že je nejlepším modelem letadla (cena/výkon/zničitelnost), co jsem zatím kdy měl.
28.6.2010 Model absolvoval o víkendu další tři lety. Má určitě delší výdrž, než některé LiPol baterie, které mi odešly dost brzy, přestože jsou nabíjeny s balancerem a nelétané do "mrtva". Nejlepší jsou přistání na rychlosti (nikoliv na pádovce), kdy se dá přistávání ještě jemně regulovat výškovkou, to se pak dá krásně dosednout na tři body, nádhera. Původní regulátor si moc nerozumí s větším stoupáním vrtulí a při přetížení vypíná. Protože mi došly vrtule APC, do kterých stačí cvrnknout a jsou hned zlomené, zkusil jsem vrtule o stejném označení (9x6 ?) od Graupnera. Ty mají evidentně u kořene větší "lopaty" a regulátor si s nimi moc nerozuměl, musel jsem je dost upravit nožem. Potom s nimi motor točí s menší zátěží, ale stávají se křehkými, jako ty od APC a jejich nákup postrádá smysl. Kdeže jsou ty kvalitní vrtule, jako bývaly téměř nezničitelné TopFlite, se kteými jsme kdysi létali na škole upoutané modely?
V Hangar1 jsme viděl tentýž Z50L, ale jinak upravený. Prostor pro baterii měl shora, před prosklením kabiny (snadnější výměna aku) a měl zvětšenou plochu výškovky a směrovky. Téměř mám chuť stavebnici koupit znovu s úpravami jej sestavit ještě jednou.
Náhledy fotografií ze složky Z50-lS
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář