Podobenství šesté:
Najdi Poklad!

Jednou Lao-C', když projížděl kolem na oslíkovi, uviděl lidi, kteří usilovně kopali zem v rozvalinách pod starými zdmi.

– Co tady hledáte? – zeptal se jich Lao-C'.

– Jestli jsi dokonalý mudrc, který vidí všechny věci naskrz, pak nám napověz: kde je tu zakopán poklad?

– Stojí vám za to vynakládat tolik úsilí na hledání pokladů? Vždyť zlato a další drahocennosti vás neudělají lepšími nebo šťastnějšími! Pokud byste zorali zemi a zasili semena – pak by vás země odměnila úrodou za vaši práci. Byli byste sytí a spokojení a mohli byste žít v klidu. K čemu je vám to, co bylo vytvořeno bez vaší účasti?

– My nepotřebujeme tvoje poučování! Jestli nedokážeš vidět skrz kameny, pak nepředstírej, že jsi mudrc, a jeď si svojí cestou! – rozhořčili se hledači pokladů.

... Lao-C' pochopil, že tito lidé jeho slova nepotřebují, – a pokračoval ve své cestě.

Avšak vzpomněl si, že kdysi četl o velikém Pokladu, který musí najít člověk, hledající Tao.

– Chuangu-Di, pověz: o jakém Pokladu, jenž musí být nalezen na Cestě Poznání Tao, vyprávějí dávné pověsti? Říkají, že je podobný pružině, která pozvedá smrtelníka k poznání Nesmrtelnosti?

– Položil jsi dobrou otázku! Na ni je teď ten pravý čas, – odpověděl Chuang-Di.

Lao-C' slezl s oslíka a chtěl začít zapisovat slova Chuanga-Di, ale Ten ho zastavil:

– Teď to nemá cenu zapisovat. Prostě Mě vyslechni – aby ses dozvěděl o tom Pokladu.

Pro tebe teď k tomu nastal čas. A ten – v pravou chvíli – přijde i pro každého hledače Tao. A oni pak uslyší Moje slova a uvidí drahocenný tajný rezervoár energií vědomí, kterou nashromáždili za mnoho životů v mnoha tělech...

Každý člověk, žijící na Zemi, začíná – vtělení za vtělením – shromažďovat drahocenné částice, tvořící postupně tento Poklad.

Pokud duše rostou tak, že nezištně a něžně milují, připravují si život v ráji. Když dávají druhému nebo druhým blaženost, a také, když se kochají překrásným – stávají se zjemnělými a postupně se přibližují k Příbytku Tao. Jejich vědomí při tom rostou, a obohacují se tím nejlepším – to znamená, těmi nejjemnějšími součástmi.

A aby se toto bohatství duše nevyplýtvalo jen na pozemské činy, schraňuje se část této energie na budoucnost – pro skutky na Cestě k Tao.

Mnozí lidé tímto Pokladem disponují, ačkoliv málokdo o tom ví.

U jedněch je velký, a u druhých menší...

Jestliže je pod domem zakopán poklad, ale pán domu o tom neví, – pak z toho bohatství nemůže vytěžit užitek. A v současnosti člověk nemůže mít užitek ani z tohoto Pokladu, jestliže o něm neví!

Přičemž nemá smysl pokoušet se ho najít, abychom ho využili v materiálním světě.

Tímto Pokladem může doopravdy disponovat pouze ten, kdo zná jeho podstatu a dokáže s ním nakládat.

V celém materiálním světě toho člověk mnoho nepotřebuje, ale on o tom neví. On hledá mnohé, ale málo významné... Ačkoliv se tak veliký Poklad nachází přímo vedle něho! A tento Poklad dodává tomu, kdo je toho hoden, síly na Cestě. V Indii ho jogíni znají jako Kundalíní.

Ale jestliže se člověk, nedůstojný svými duchovními vlastnostmi, pokusí využít tuto «pružinu», tuto velikou sílu Pokladu, – pro vládnutí na materiální úrovni, pak ho ta síla odmrští zpátky – na samé podnoží žebříku, vedoucího k Nebeskému... Jeho život pak bude žalostný, jeho osud neblahý... Celý svůj život v tomto případě utratil naprázdno. A bude muset znovu začínat shromažďovat tento Poklad...

– To znamená, že člověk, který našel svůj Poklad, se nemůže vrátit ke světskému životu?

– Jestliže si člověk dobra zvolí světský život a vrací se k vnějšímu – nebudou ho Te nikdy zdržovat. Člověk je ve své volbě svobodný...

Ale do pozemského materiálního života si nemůže vzít ty cennosti, které byly předurčeny pro Cestu k Tao. Ony pak jakoby zmizí, stanou se nepostižitelnými. Je to podobné tomu, jako když zlato a perly, nefrit a jaspis není možné přenést do světů Tao a Te: tam – září jiné zlato!

Poklad, ztracený člověkem kvůli jeho nesprávné volbě, se pro něj shromažďuje v Absolutnu. A on si ho potom může znovu vyhledat v následujícím vtělení.

A když je pak duše připravena, Já ji obdaruji tímto Pokladem. A všichni Te se vždy radují z úspěchů lidí na duchovní Cestě!

... Chuang-Di pokračoval ve Svém vysvětlování, přičemž obrátil pozornost Laa-C' na jemné světy:

– Podívej: to je on – tvůj Poklad! Všechny tvoje předchozí zjemnělé stavy duše – kapka za kapkou – vytvářely toto moře diamantového světla, uschovaného ve speciálním skladu-pokladničce – rozprostírajícím se doslova na mnoho li. Sjednoť se teď s Tím, Co je tvou Božskou součástí!

Lao-C' uviděl zrakem duše v hlubinách pod svým tělem ohromný rezervoár, naplnění zářením, podobným záření briliantů, blýskajících se na slunci. Rukama vědomí se dotkl Pokladu – a nepopsatelná blaženost se rozlila jeho tělem...Měl pocit, že se diamantový třpyt přeměnil v proud zářící průzračné Nebeské Blaženosti – a sjednotil se se vtělenou částí duše v jeho těle...

Chuang-Di mu uložil:

– Teď si přichystej pohodlné lože a propusť tu Nebeskou Blaženost skrz všechny koutky tvého těla. Až se sjednotíš s Božskou částí sama sebe, budeš schopen používat sílu a všechny dovednosti duše, které jsi nashromáždil za mnohé životy, za celý čas učení u Mne!

Lao-C' si rozprostřel rohož a uložil se co nejpohodlněji.

Stačilo, aby zavedl ruku vědomí do rezervoáru Pokladu – a znovu proud Blaženosti naplňoval jeho tělo až k vrcholku hlavy a vyléval se za hlavou... Jako by se jeho tělo stalo průzračnou dutou nádobou, a diamantový zářivý proud, jako jarní řeka, která protrhla ledová pouta, jím protékal naskrz...

Několik dní pak přebýval v této, jen občas na chvíli přerušované, Blaženosti Splynutí.

Teď si dokázal uvědomovat sám sebe jako podobného velikým Te, s ohromným tělem-vědomím, složeným ze Světla, s obličejem a rukama. Mohl takto stát nad povrchem Země, mohl se dotýkat svého materiálního těla rukama duše a dočišťovat ho...

Zdálo se mu, že získal naprosto úplnou Božskost a že nikdo a nic tento stav nezvrátí!

Zdálo se mu, že už poznal všechno, co může být poznáno, že už přišla Dokonalost, že už dosáhl Velikého Předělu!

Chuang-Di mu to nevyvracel: Poněvadž Jeho žák skutečně přebýval ve stavu, podobném stavu Velikých Te. Ale... byla to jen malá «kapka» velikého Oceánu – «kapka» jménem Lao-C'.

A na to, aby se spolu s tím získaným Pokladem naplno vlil do Oceánu Tao, bude muset vynaložit ještě hodně práce.