Apanačka
Apanačka je komančský náčelník a jedna z hlavních postav Mayova románu Old Surehand (1894-1896). Je to míšenec, protože měl bílého otce a indiánskou matku, a je bratrem slavného zálesáka Old Surehanda. Vystupuje ještě ve čtvrtém díle Vinnetoua (1909-1910), kde chce společně se svým bratrem a se svými a jeho syny postavit Vinnetouovi na Mount Vinnetou (hora Hancock, místo Vinnetouovy smrti) sochu. Jeho postava nemá nic společného se zcela vymyšlenou ženskou postavou z filmu režiséra Haralda Philippa Vinnetou a míšenka Apanači z roku 1966.
Baumann, Martin
Martin Baumann je titulní postavou Mayovy knihy Syn lovce medvědů (1887), V románu se společně se svými přáteli (Vinnetou, Old Shatterhand, Hobble Frank, Dlouhý Davy, Tlustý Jemmy a siouxský náčelník Vohkadeh) snaží zachránit svého otce, lovce medvědů Baumanna, ze zajetí Ogallallů, kteří jej chtějí umučit na hrobě svých mrtvých náčelníků.
Oba Baumannové vystupují ještě jako epizodní postavy v závěru románu Duch Llana Estacada.
V dějově zcela vymyšleném filmovém příběhu Mezi supy (1964) režiséra Alfreda Vohrera hraje Martina Baumanna německý herec Götz George.
Bloody Fox
Bloody Fox (v překladu Krvavá liška) je jedna z hlavních postav Mayova románu Duch Llana Estacada (1888). V knize se dozvídáme, že jeho rodina byla v Llanu vyvražděna zločinci a že ho zraněného, krvácejícího a blouznícího na místě zločinu nalezl farmář Helmers. Ten mu dal jméno Bloody Fox podle toho, že neustále šeptem opakoval slovo fox (liška). Ukázalo se, že Fox bylo jméno velitele bandy stakemanů (tyčkařů), tj. padouchů, kteří tyčky, ukazující správnou cestu pouští, přesunovali jiným směrem, aby své oběti zahubili žízní a mohli je snadno oloupit. Bloody Fox se snaží tyčkaře dopadnout a pomstít se. Při honu na zločince jezdí oděn v kůži bílého bizona jako duch prérie a za sebou nechává mrtvoly supů pouště s prostřeleným čelem. Nakonec se mu s přispěním Old Shatterhanda, Vinnetoua a dalších přátel podaří Foxe dopadnout.
Bloody Fox se ještě objevuje v prvním dílu románu Old Surehand (1894–1896).
Černý mustang
Černý mustang je postava z Mayova kratšího dobrodružného románu Černý mustang (1896-1897). Je to náčelník Komančů, který se společně se svým vnukem Lstivým hadem marně snaží přemoci apačského náčelníka Vinnetoua a jeho bílého bratra Old Shatterhanda. Lstivý had je mestic, tj. míšenec indiánky (dcery Černého mustanga) a bělocha. Proto je někdy tento román v Německu vydáván pod změněným názvem Halbblut (Míšenec).
Dlouhý Davy a Tlustý Jemmy
Dlouhý Davy a Tlustý Jemmy jsou jména známých zálesáků z několika knih Karla Maye. Jde o nerozlučnou dvojici, která se seznámila, když Jemmy zachránil Davyho ze zajetí Siouxů.
Jemmy je Němec, vlastním jménem Jakub Pfefferkorn, a Davy, vlastním jménem David Kroners, je rodilý Američan. Jemmy je zavalitý a jezdí na obrovském koni, zatímco Davy je vytáhlý a hubený a vozí se na mezkovi, takže málem šourá nohy po zemi.
Poprvé se Dlouhý Davy a Tlustý Jemmy objevili v příběhu Syn lovce medvědů (1887), dále se zúčastnili boje s tyčkaři v románu Duch Llana Estacada (1888) a naposledy bojovali proti zločincům v knize Poklad ve Stříbrném jezeře (1890-1891).
Hammerdull Dick a Holbers Pitt
Dick Hammerdull a Pitt Holbers tvoří nerozlučnou dvojici zálesáků, která vystupuje v několika příbězích Karla Maye. Podle vzoru Dlouhého Davyho a Tlustého Jemmyho je Dick je malý a tlustý a Pitt vysoký a hubený. Protože bojuji zády k sobě, říká se jim „obrácené toasty“. Poprvé se oba hrdinové objevili v románu Old Surehand (1894–1896). Dále vystupují v povídkách Bůh se nedá urážeti a Synové Upsaroků (obě 1897). Jejich poslední dobrodružství se odehrává ve čtvtém díle románu Vinnetou (1909-1910). Zde vystupují nejprve jako správci hotelu v Coloradu a pak odjíždějí s Old Shatterhandem na Mount Vinnetou (hora Hancock, místo Vinnetouovy smrti).
Hawkens, Sam
Zálesák Sam Hawkens je známá postava z románu Karla Maye Vinnetou (1893). Je to malý mužík v záplatovaném kabátě takové tloušťky a tvrdosti, že jím neproniknou indiánské šípy. Kromě toho nosí paruku, protože se jako mladík střetl se skupinou Pawneeů, kteří ho skalpovali. S parukou je však Sam velmi spokojen, protože si ji může v horku sundavat. Za občanské války ve Spojených státech bojoval pod vedením generála Granta a dotáhl to až na kapitána.
Sam vlastní podivnou, klacku podobnou pušku Liddy a jezdí na mezku jménem Mary. Společně se svými dvěma přáteli, Dickem Stonem a Willem Parkerem byl prvním učitelem Old Shatterhanda na americkém divokém Západě a od něj také pochází Old Shatterhandovo válečné jméno. Je znám svou průpovídkou „jestli se nepletu, hihihi“.
Hawkens vystupuje ještě v románu Petrolejový princ (1893-1894), kde společně s Vinnetouem, Old Shatterhandem, Hobble Frankem, Dickem Stonem a Willym Parkerem pomůže přistěhovalcům zlikvidovat bandu zločinců. Další jeho osudy nejsou známy, jen ve čtvrtém díle Vinnetoua (1909-1910) je zmínka o tom, že kolem roku 1900 byl ještě naživu, když přijel navštívit Dicka Hammerdulla a Pitta Holberse do jejich hotelu v Coloradu.
V románu Petrolejový princ (1893-1894) společně s Dickem Stonem a Willym Parkerem tvoří skupinu nazývanou Trojlístek.
Ve filmových mayovkách ze šedesátých let (Poklad na Stříbrném jezeře, první a třetí díl Vinnetoua, Old Shatterhand, Vinnetou a míšenka Apanači a Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti) hraje Sama Hawkense německý herec Ralf Wolter .
Hobble Frank
Hobble Frank (v překladu Kulhavý Frank) je malý mužík s plnovousem, který kulhá na pravou nohu (následek střely, kterou po něm vypálil jeden Sioux loupící ve srubu lovce medvědů Baumanna). Nezaměnitelným prvkem jeho oděvu je tmavomodrý frak.
Frank je původem Němec ze Saska, vlastním jménem Heliogabalus Morfeus Edward Franke. Povoláním byl myslivec, ale pohádal se tak, že byl z řad myslivců vyloučen. Odjel proto do Ameriky, kde se chvíli živil jako pedlar.
V románu Syn lovce medvědů (1887) se Frank spřátelí s Tlustým Jemmym. Jemmy sice Franka neustále opravuje, protože Frank, který svého vzělání nabyl při hře v karty s učitelem, si neustále plete významy cizích slov, ale jejich přátelství to nakonec neohrozí. Dále se Hobble Frank seznámil s Old Shatterhandem a Vinnetouem a společně s nimi pomohl lovci medvědů Baumannovi. Později se zúčastnil boje proti bandě tyčkařů v románu Duch Llana Estacada (1888).
Při boji s tlupou trampů v knize Poklad ve Stříbrném jezeře (1890-1891) se potkal se zálesákem známým pod jménem Tetka Drollová, ze kterého se vyklubal jeho bratranec. U jezera byla objevena zlatá a stříbrná žíla a Frank z těžby získál dostatek finančních prostředků na to, aby se mohl vrátit do vlasti a vybudovat si na Labi vilu Medvědí sádlo (Bärenfeit).
Přesto se Frank ještě do Ameriky vrátil a jeho dobrodružství jsou popsána v knihách Petrolejový princ (1893-1894) a Černý mustang (1896-1897), kde vystupuje společně s Tetkou Drollovou.
Nakonec se Hobble Frank usadil ve své vile a stal se dopisovatelem časopisu Der Gute Kamerad (Dobrý kamarád) (May skutečně do tohoto časopisu napsal několik příspěvků pod tímto pseudonymem).
Inču-čuna
Inču-čuna (Dobré slunce), jedna z hlavních postav prvního dílu Mayova románu Vinnetou (1893), byl náčelníkem indiánského kmene Apačů a otec Vinnetoua a Nšo-či. Byl se svou dcerou zavražděn bílým padouchem Santerem při vybírání zlata na hoře Nugget-tsil, kterým chtěla Nšo-či, zamilovaná do Old Shatterhanda, zaplatit své vzdělání. Vinnetou pak po něm zdědil svou slavnou stříbrnou pušku, což je dvouhlavňová ručnice, jejíž pažba je zdobena stříbrem.
Ve filmovém zpracování prvního dílu Vinnetoua (1963) hraje Inču-čunu srbský herec Milivoje Popovič-Mavid.
Klekí-petra
Klekí-petra (v originále Klekih-petra) je postava z Mayových románů o Vinnetouovi, kde byl označován jako „bílý otec Apačů“.
Klekí-petra pocházel z Německa (ze Saska z německé strany Krušných hor), kde byl vysokoškolským učitelem. Pod vlivem jeho radikálních názorů zosnovali někteří jeho studenti spiknutí, které bylo odhaleno a studenti byli uvězněni (viz březnová revoluce). Klekí-petra uprchl před odpovědností do Ameriky a později chtěl dokonce spáchat sebevraždu. Seznámil se však s jedním duchovním, pod jehož vlivem se rozhodl, že své špatné skutky odčiní tím, že půjde šířit vzdělání mezi Indiány. Brzy se stal mezi Apači tak oblíbený, že ho přijali do kmene a dali mu hrdý titul bílý otec. Klekí-petra byl vychovatelem a učitelem Vinnetoua i jeho sestry Nšo-či a jeho výchova byla založena na zdůrazňování křesťanské lásky k bližním.
Klekí-petra je představen na začátku prvního dílu románu Vinnetou (Winnetou, 1893), kdy se s ním seznámí mladý Old Shatterhand. Brzy na to byl Klekí-petra zavražděn opilcem Rattlerem, když skočil do rány určené Vinnetouovi. Umírající Klekí-petra vyjádřil přání, aby se Old Shatterhand s Vinnetouem spřátelili. Klekí-petrova smrt je důvodem následujícího útoku Apačů.
Postava Klekí-petry se dále v Mayových románech neobjevuje; český spisovatel Jaroslav Moravec, jeden ze zakladatelů pražského nakladatelství Toužimský a Moravec, vytvořil další příběhy s touto postavou ve své knize Klekí-petra, bílý otec Apačů z přelomu padesátých a šedesátých let (kterou ovšem komunistický režim povolil vydat až roku 1969).
Ve filmovém zpracování prvního dílu Vinnetoua (režie Harald Reinl) z roku 1963 hraje Klekí-petru jugoslávský herec Hrvoje Svob. Ve filmu však Klekí-petru nezavraždí Rattler (ten ve filmu vůbec nevystupuje), ale zloduch Santer.
Nšo-či
Nšo-či (Krásný den), jedna z hlavních postav prvního dílu Mayova románu Vinnetou (1893), byla dcera apačského náčelníka Inču-čuny a sestra Vinnetoua. Zamilovala se do Old Shatterhanda a protože se mu chtěla vyrovnat svým vzděláním, rozhodla se kvůli němu jet na východ a učit se zvyky bělochů. Byla se svým otcem zavražděna bílým padouchem Santerem při vybírání zlata, kterým chtěla zaplatit své vzdělání, na hoře Nugget-tsil.
Ve filmovém zpracování prvního dílu Vinnetoua (1963) hraje Nšo-či francouzská herečka Marie Versini. Tuto postavu ještě herečka ztvárnila v dějově zcela vymyšleném filmovém příběhu Vinnetou a jeho přítel Old Firehand (Winnetou und sein Freund Old Firehand, 1966, režie Alfred Vohrer), který se odehrává před příchodem Old Shatterhanda do Ameriky.
Old Death
Old Death je jedna z hlavních postav první části druhého dílu románu Karla Maye Vinnetou. Jde o starého scouta, jehož jméno v překladu znamená Stará smrtka (toto jméno dostal scout díky své vychrtlé postavě). Old Shatterhand se s ním seznámil v New Orleansu, když byl zaměstnán jako soukromý detektiv a pátral po uneseném synovi jednoho milionáře. Společně se zúčastnili boje s členy Ku-Klux-Klanu a později se v Mexiku dostali do centra krvavé indiánské války mezi Komanči a Apači vedenými Vinnetouem. Uprostřed bojů Old Death umírá, omylem zasažen kulkou vystřelenou ze skupiny bělochů, které chtěl varovat před nebezpečím a mezi nimiž je i dlouho hledaný Old Deathův bratr.
Novelu Scout (Der Scout), která vypráví Old Deathovy osudy, napsal Karel May již roku 1888 a později jí zařadil do prvního vydání svého románu Vinnetou (Winnetou) z roku 1893.
Old Firehand
Zálesák a slavný lovec Old Firehand je jednou ze známých postav z románů Karla Maye Poklad ve Stříbrném jezeře (1890-1891) a Vinnetou (1893) Jeho válečné jméno znamená v překladu „Ohnivá ruka“ a počáteční „Old“ je přidáno, protože to May považoval za typicky americké a navíc symbolizující, že hrdina je zkušený, protřelý, či zasloužilý.
Poprvé se však Old Firehand objevil již roku (1875) jako titulní postava Mayovy stejnojmenné novely (jde zároveň o první autorovo dílo, ve kterém se objevuje postava apačského náčelníka Vinnetoua). Tato novela se později v dosti přepracované podobě stala podstatnou částí druhého dílu románu Vinnetou.
Old Firehand je původem Němec, je mohutného růstu a má jistou ruku při střelbě. Je přítelem apačského náčelníka Vinnetoua, se kterým kdysi soupeřil o lásku dívky Ribanny z kmene Assinibonů. Ta mu dala před Vinnetouem přednost a stala se jeho ženou. Později byla Ribanna zavražděna bílým padoušským náčelníkem indiánského kmene Ponců Parranohem, což oba muže spojilo ke společné pomstě.
Již jako starší muž se seznamuje s Old Shatterhandem, s jehož pomocí je pomsta na Parranohovi dokonána. V boji je sice Old Firehand těžce zraněn, ale Poncové jsou rozprášení a Parranoh zabit. Později se Old Firehand setká s Old Shatterhandem ještě jednou na cestě ke Stříbrnému jezeru.
Filmové osudy Old Firehanda se od knižních dosti liší. Ve filmu Poklad na Stříbrném jezeře vůbec nevystupuje. Namísto toho byl pro něj vymyšlen úplně nový příběh, který roku 1966 natočil německý režisér Alfred Vohrer pod názvem Vinnetou a jeho přítel Old Firehand (Winnetou und sein Freund Old Firehand), ve kterém ještě žije Vinnetouova sestra Nšo-či. V tomto filmu hraje Old Firehanda kanadský herec Rod Cameron.
Old Shatterhand
Zálesák Old Shatterhand je společně se svým přítelem a pokrevním bratrem indiánským náčelníkem Vinnetouem nejznámější literární postavou, kterou vytvořil německý spisovatel Karel May. Jméno v překladu znamená „Drtící ruka“ a počáteční „Old“ je přidáno, protože to May považoval za typicky americké a navíc symbolizující, že hrdina je zkušený, protřelý, či zasloužilý. Románový Old Shatterhand dostal jméno od svého přítele Sama Hawkense za to, že dokázal svého protivníka zneškodnit jedinou ránou pěstí.
Prototyp tohoto hrdiny nejen amerického divokého Západu, ale také Orientu (kde je znám pod jménem Kara ben Nemsí) se objevil již v některých Mayových kolportážních románech, např. v Lesní Růži (1882–1884) nebo v románu Německá srdce, němečtí hrdinové (1885–1888), který je Česku víc znám pod názvem Třemi díly světa.
Dá se říct, že Old Shatterhand se poprvé objevil v románu Syn lovce medvědů (1887) a v jeho volném pokračování Duch Llana Estacada (1888). Tato díla jsou ještě psána ve třetí osobě, ale později May začal používat při psaní osobu první, jakoby vyprávěné příběhy sám prožil. To vedlo postupně k tomu, že se Karel May se svým hrdinou téměř ztotožnil.
Old Shatterhand je jednou z hlavních postav nejslavnějšího Mayova románu Vinnetou (tři díly 1893, čtvrtý díl 1909–1910), kde je vysvětleno, jak získal své válečnické jméno a vylíčeny nejdůležitější příběhy, které prožil v Americe po boku svého indiánského pokrevního bratra zhruba od roku 1864 do roku 1879, kdy byl apačský náčelník zastřelen. Další společná dobrodružství Old Shatterhanda a Vinnetoua jsou pochopitelně obsahem mnoha dalších autorových knih, jako je např. Old Surehand (1894–1896) nebo Satan a Jidáš (1896–1897).
Old Shatterhandovy cesty po Orientu jsou popsány především v šestidílném cyklu Ve stínu padišáha (1892), v románech V zemi Mahdího (tři díly, 1895–1896) a Na věčnosti (1899), ve čtyřdílném cyklu V Říši stříbrného lva (1898–1903) a v jeho dvoudílném pokračování Ardistan a Džinistan (1909) (poslední dva jmenované romány se odehrávají již po smrti Vinnetoua). Hrdina zde vystupuje pod jménem Kara ben Nemsí („Karel, syn Němců“) a na jeho cestách ho většinou doprovází věrný přítel Hadží Halef Omar (celým jménem Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah).
Poslední hrdinovo dobrodružství je obsaženo ve čtvrtém díle Vinnetoua. Odehrává se v roce 1908, což odpovídá Mayově americké cestě podniknuté s manželkou (tak je ostatně tato cesta v románu také podána). Děj knihy vrcholí na hoře Mount Vinnetou, kde se synové zálesáka Old Surehanda chystají postavit Vinnetouovi sochu a kde jsou všechny dosud živé konflikty usmířeny.
Známými atributy Old Shatterhanda jsou jeho pušky medvědobijka (Bärentöter) a henryovka (Henrystutzen), obě vyrobené fiktivním puškařem jménem Henry ze St. Louis. Henryovka umožňovala vystřelit 25 ran bez nabíjení a je zřejmě odkazem na skutečnou pušku Benjamina Tylera Henryho. V Americe Old Shatterhand jezdil na koni Hatátitlá (Blesk), kterého mu daroval Vinnetou a který byl sourozencem jeho vlastního koně Ilčího (Vítr). V Orientu jezdil na koni Ríh.
Podle Old Shatterhanda Karel May také pojmenoval svůj dům v Radebeulu u Drážďan, který nazval „Villa Shatterhand“ a dnes je v něm jeho muzeum.
Postava Old Shatterhanda se stala znovu velmi populární po roce 1962, kdy byl natočen jeden z nejslavnějších filmů inspirovaných dílem Karla Maye Poklad na Stříbrném jezeře. V tomto a několika následujících filmových zpracováních mu propůjčil tvář americký herec Lex Barker.
Old Surehand
Old Surehand je titulní postavou Mayova stejnojmenného románu z let 1894-1896. Je to slavný lovec a zálesák, jehož válečné jméno znamená v překladu „Jistá ruka“. Toto jméno dostal díky svému mistrovství ve střebě a počáteční „Old“ je přidáno, protože to May považoval za typicky americké a navíc symbolizující, že hrdina je zkušený, protřelý, či zasloužilý. Je to míšenec, měl bílého otce a indiánskou matku. Jeho bratrem je komančský náčelník Apanačka. Vystupuje ještě ve čtvrtém díle Vinnetoua (1909-1910), kde chce společně se svým bratrem a se svými a jeho syny postavit Vinnetouovi na Mount Vinnetou (hora Hancock, místo Vinnetouovy smrti) sochu.
Ve filmových mayovkách ze šedesátých let 20. století hraje jeho postavu anglický herec Stewart Granger. Filmová dobrodružství Old Surehanda ale nemají téměř nic společného s jeho dobrodružstvími knižními. Ve filmech Mezi supy (1964, režie Alfred Vohrer) a Petrolejový princ (1965, režie Harald Philipp) nahradil postavu Old Shatterhanda a film Old Surehand (1965, režie Alfred Vohrer) nemá se svou knižní předlohou taky mnoho společného. Film byl uveden jako první díl, další díly však již nebyly nikdy natočeny.
Old Wabble
Old Wabble je jedna z významných postav Mayova románu Old Surehand z let 1894-1896. Jde o devadesátiletého zálesáka nazývaného podle jeho vrávoravé chůze Old Wabble (něco jako Starý vrávora). Jeho další přezdívkou je Král kovbojů, pro jeho jezdecké umění a daší dovednosti, které neztratil ani ve svém vysokém věku. Old Wabble nejprve vystupuje jako Old Shatterhandův přítel. Když se však později ukáže jeho nezodpovědnost, se kterou přivádí své přátele do nebezpečí, chce se s ním Old Shatterhand rozejít. To Old Wabble, který se navíc projeví jako cynický bezvěrec, velice těžce nese, spojí se s různými padouchy, stane se Old Shatterhandovým nepřítelelem a dokonce se pokusí Old Shatterhanda zastřelit. Na konci románu je těmito padouchy zavražděn, ale před smrtí se smíří s bohem.
Ve filmových mayovkách Mezi supy (1964, režie Alfred Vohrer), Petrolejový princ (1965, režie Harald Philipp) a Old Surehand (1965, režie Alfred Vohrer), které nemají s osudy literární postavy Old Wabbla zhola nic společného, hraje jeho postavu chorvatský herec Paddy Fox (vlastním jmeénem Milan Sdroc).
Pida
Pida je jedna z postav Mayova románu Vinnetou (1893). Přestože byl synem jednoho z úhlavních nepřátel Old Shatterhanda, náčelníka Kiowů Tanguy, stal se Old Shatterhandovým přítelem. Ve čtvrtém dílu Vinnetoua (1909-1910) mu Old Shatterhand na Mount Vinnetou zachrání život, což má za následek uzavření míru s jeho otcem.
Rattler
Rattler je jedna ze záporných postav prvního dílu Mayova románu Vinnetou (1893). Byl to opilec, který ve vzteku zavraždil bílého otce Apačů Klekí-petru. Za to měl být popraven u mučednického kůlu, projevil však takovou zbabělost, že byl potupně zastřelen apačskými chlapci.
Ve filmovém zpracování prvního dílu Vinnetoua (1963) Rattler nevystupuje a Klekí-petru zavraždí Santer.
] Ribanna
Ribanna je postava z druhého dílu románu Karla Maye Vinnetou (1893). O jejích osudech se však dozvídáme jen z vyprávění, protože v době děje knihy již není na živu. Šlo o indiánskou dívku z kmene Assinibonů, do které se zároveň zamiloval Vinnetou i jeho bílý přítel Old Firehand. Ribanna dala Old Firehandovi před Vinnetouem přednost, stala se jeho ženou a měla s ním syna. Později byla zavražděna bílým padoušským náčelníkem indiánského kmene Ponců Parranohem, což Vinnetoua i Old Firehanda spojilo ke společné pomstě (pomsta na Parranohovi je však dokonána až s pomocí Old Shatterhanda).
Ve filmovém zpracování druhého dílu Vinnetoua Vinnetou – Rudý gentleman (1964) nechal režisér Harald Reinl Ribannu ožít a její roli svěřil německé herečce Karin Dorové. Ribanna ve filmu Vinnetoua miluje, ale jejich láska nemůže být naplněna. Ribanna si totiž musí vzít za muže bílého poručíka Merrila, neboť jejich svazek je považován za symbol přátelství mezi bělochy a indiány.
Sans-ear
Sans-ear (Muž bez uší) je stařík, se kterým se se Old Shatterhand seznámí na začátku třetího dílu Mayova románu Vinnetou. Jde o zálesáka, kterému kdysi indiáni uřízli uši a který jde po stopě vrahů své rodiny, přičemž každý dopadený vrah znamená jeden zářez na pažbě jeho pušky. Zbývají poslední dva, a ty mu Old Shatterhand společně s Vinnetouem pomohou dopadnout.
Novelu Smrtící prach (Tödlicher Staub), která vypráví Sans-earovy osudy, napsal Karel May již roku 1880 a později ji zařadil do prvního vydání svého románu Vinnetou z roku 1893 (smrtícím prachem je pochopitelně myšleno zlato).
Santer
Santer je hlavní padouch románového cyklu Karla Maye Vinnetou (1893). Je vrahem Vinnetouova otce Inču-čuny a Vinnetouovy sestry Nšo-či.
V knize se Santer objevuje vždy na konci jednotlivých dílů v kapitolách, které nemají s předcházejícím dějem kromě postav vlastně nic společného. Za jeho zločin se jej podaří potrestat až Old Shatterhandovi na konci třetího dílu (po Vinnetouově smrti), když Santer před tím stačí zničit Vinnetouovu závěť.
Ve filmovém zpracování prvního dílu Vinnetoua (1963) hraje Santera švýcarský herec Mario Adorf. Santer se ve filmu stane i vrahem bílého otce Apačů Klekí-petry a na konci prvního dílu zahyne.
Stone, Dick a Parker, Willy
Zálesáci Dick Stone a Willy Parker tvoří se Samem Hawkensem nerozlučnou trojici z prvního dílu románu Karla Maye Vinnetou (1893), kde všichni tři společně byli prvními učiteli budoucího Old Shatterhanda na americkém Divokém západě. Vystupují ještě ve druhém dílu knihy, v části Old Firehand. V některých vydáních tohoto dílu (např. z brněnského nakladatelství Návrat z let 1997-1999) je uvedeno, že při boji s Parranohem oba zahynuli, což odpovídá německému originálu prvního vydání. Dále vystupují i v knize Petrolejový princ (1893-1894).
Tangua
Tangua je jedna z postav Mayova románu Vinnetou (1893). Jde o náčelníka Kiowů a zapřisáhlého nepřítele kmene Apačů. Když mu Old Shatterhand ve vzájemném souboji prostřelí obě kolena, takže jako chromý nemůže již nikdy jezdit na koni, přísahá mu strašnou pomstu. O tu se snaží i ve čtvrtém díle Vinnetoua (1909-1910), když chce společně s Komanči, Utahy a Siouxy přepadnout shromáždění u Mount Vinnetou (hora Hancock, místo Vinnetouovy smrti), kde chtějí synové zálesáka Old Surehanda a jeho bratra Apanačky postavit Vinnetouovu sochu. Ta se při přepadení zřítí a uvězní některé indiány (např. Tanguova syna Pidu) v hoře. Old Shatterhand jim pomůže a s Tanguou se smíří.
Tetka Drollová
Zálesák Tetka Drollová, vlastním jménem Sebastian Melichar Pampel, dostal svou přezdívku kvůli svému fistulovitému hlasu, dobrosrdečnosti a veselé povaze. Droll vystupuje v několika příbězích Karla Maye. Prvním z nich je Poklad ve Stříbrném jezeře (1890-1891), kde se potkal se svým bratrancem Hobble Frankem, kterého od dětství neviděl. Dále vystupuje v knihách Petrolejový princ (1893-1894) a Černý mustang (1896-1897) a poslední zmínka je o něm ve čtvrtém dílu románu Vinnetou (1909-1910), kde je uvedeno, že zemřel kulkou vraha, kterého stíhal, brzy po událostech popsaných v knize Petrolejový princ.
Vinnetou
Apačský náčelník Vinnetou je společně se svým přítelem a pokrevním bratrem Old Shatterhandem nejznámější literární postavou, kterou vytvořil německý spisovatel Karel May.
Vinnetouovo jméno se poprvé objevuje v Mayově novele z roku 1875 Old Firehand. Tato novela se v dosti přepracované podobě stala podstatnou částí druhého dílu románu Vinnetou (tři díly 1893, čtvrtý díl 1909–1910), ve kterém jsou vylíčeny nejdůležitější příběhy, které v Americe prožil Vinnetou a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand zhruba od jejich prvního setkání roku 1864 do roku 1879, kdy byl apačský náčelník zastřelen. Ve čtvrtém dílu Vinnetoua apačský náčelník již nevystupuje, neboť kniha se odehrává v roce 1908, tedy zhruba třicet let po jeho smrti. Vinnetou se zde stává symbolem míru, lásky a bratrství mezi lidmi.
Další společná dobrodružství Old Shatterhanda a Vinnetoua jsou pochopitelně obsahem mnoha dalších autorových knih, jako je např. Syn lovce medvědů (1877), Duch Llana Estacada (1888), Old Surehand (1894–1896) nebo Satan a Jidáš (1896–1897) (v tomto románu se Vinnetou dokonce vydává s Old Shatterhandem do Afriky a na zpáteční cestě onemocní).
Vinnetou je synem náčelníka mescalerských Apačů Inču-čuny a má sestru Nšo-či (Krásný Den). V mládí jej kromě otce vychovával také Klekí-petra, bílý otec Apačů, a to na základě křesťanské lásky k bližním (Klekí-petra byl vzdělaný Němec, který žil dlouho s Indiány a byl pro své dobré vlastnosti přijat do kmene).
Vinnetou byl zamilován do Ribanny z kmene Assinibonů, ta si však vyvolila za muže Vinnetouova přítele, zálesáka Old Firehanda. Později byla Ribanna zavražděna bílým padoušským náčelníkem indiánského kmene Ponců Parranohem. Její smrt je pomstěna již s pomocí Old Shatterhanda.
S Old Shatterhandem se Vinnetou přes počáteční konflikt tak spřátelí, že uzavřou pokrevní bratrství. Po smrti svého otce a své sestry (zavraždil je běloch Santer kvůli zlatu na hoře Nugget-tsil) se Vinnetou stává apačským náčelníkem a dědí slavnou Inču-čunovu „stříbrnou pušku“ (Silberbüchse), což je dvouhlavňová ručnice, jejíž pažba je zdobena stříbrem. Vinnetou jezdí na koni jménem Ilčí (Vítr), jehož bratra, Hatátitlu (Blesk), daruje Old Shatterhandovi. Oba koně Vinnetou sám vychoval.
Vinnetou se neustále marně snaží dopadnout vraha svého otce a své sestry. Nakonec mu v pomstě zabrání předčasná smrt. Santer zahyne až pozdějí s přispěním Old Shatterhanda.
Postava Vinnetoua se stala znovu velmi populární po roce 1962, kdy byl natočen jeden z nejslavnějších filmů inspirovaných dílem Karla Maye Poklad na Stříbrném jezeře. V tomto a několika následujících filmových zpracováních mu propůjčil tvář francouzský herec Pierre Brice.
Filmový Vinnetou se ale od románového dosti liší. Původní knižní podobě je nejpodobnější Poklad na Stříbrném jezeře a první díl Vinnetoua z roku 1963 (pomineme-li, že Klekí-petru zastřelil ve filmu Santer, který na konci filmu zahyne). Další filmová zpracování obsahují již pouze motivy Mayových děl. Tak na příklad v druhém dílu Vinnetoua Vinnetou – Rudý gentleman, (1964) Ribanna žije, je do Vinnetou zamilovaná a Old Firehand se ve filmu pro jistotu vůbec nevyskytuje. Ve třetím díle Vinnetou – Poslední výstřel, (1965) hyne Vinnetou kulkou bídáka Rollinse, který v knize vystupuje pouze jako epizodní postava druhého dílu
Vohkadeh
Vohkadeh je ušlechtilý siouxský náčelník z knihy Karla Maye Syn lovce medvědů (1887). V románu se společně se svými přáteli (Vinnetou, Old Shatterhand, Hobble Frank, Dlouhý Davy a Tlustý Jemmy) snaží pomoci mladíkovi Martinu Baumannovi zachránit jeho otce, lovce medvědů Baumanna, ze zajetí Ogallallů, kteří jej chtejí umučit na hrobě svých mrtvých náčelníků.
V dějově zcela vymyšleném filmovém příběhu Mezi supy (Unter Geiern, 1964, režie Alfred Vohrer) hraje Vohkadeha srbský herec Gojko Mitič
.Komentáře
Přehled komentářů
Neumře náhodou ve Vinnetou
2 díl
tam jak je ze zadu napsáno
pozor !'' Šeptl jsem oběma sousedům
na ochozu . A jak bylo s mluveno , letěl
teď tento tichý poplach do úst k ústům
, tak že ve vteřině obešel kolem celé
hradby .Venku proti nám se tmou míhaly a
těkavých přikrčené , strašidelné stíny , hned do
prava , hned do leva , a přitom nebylo slyšet
sebemenší zvuk.rychle se vytvářela linie která
se stále víc a více roztahovala , až
řetěz černých přízraků obepnul kruhem celou
stanici . V příštích okamžicích to muselo začít .
potom se začaly stíny blížit . Byly už od zdi
vzdáleni jen patnáct kroků - pak 12-10-8-6
A tu najednou do hrobového ticha pevný ,
zvučný hlas :,,Smrt Oglalům ! Zde stojí Vinnetou
náčelník Apačů ! Palte !"
v jaké knížce zastřelí vinnetoa
(Káťa, 9. 1. 2021 14:16)Nechápu z toho v jaké knížce Vinnetoa zemře jestli 1,2, 3 díle kdo četl všechny májový by to vědět mohl
v jaké knížce zastřelí vinnetoa
(Káťa, 9. 1. 2021 14:59)