Jdi na obsah Jdi na menu
 


15. 10. 2023

tragédie v dražůvkách

TRAGÉDIE V DRAŽŮVKÁCH.

1. 6. 2019

 

                                        PRAVDIVÝ  PŘÍBĚH  TRAGÉDIE  V  DRAŽŮVKÁCH.

   Po přečtení lží a překroucené pravdy v Blesku, jsem se rozhodla, že napíši pravdivý příběh, proč k tragédii došlo a co všechno jí předcházelo.
   Do Dražůvek se přistěhovala rodina Ondřeje v roce 1997. Prchala před otcem despotou, který chtěl prodat nový rodinný dům, který si v době manželství postavili v malé vesnici na Tišnovsku. Matka s prodejem nesouhlasila, protože v něm bydlela se třemi dětmi. Proto otec dělal všechno možné, aby je odsud vystrnadil. Odpojil uzemění elektriky, takže staršího Ondřejova bratra zasáhl proud při sprchování. Odpojoval jim různé věci, ale Ondra už byl skoro dospělý a zase všechno opravoval. Byl chytrý a zručný.  Otec si sehnal pistoli a vystřílel staršímu bratru skla u auta a propíchal mu nožem kola. Matku několikrát napadl a škrtil a vyhrožoval zabitím, když neustoupí. Matka si stěžovala na policii a tam jí odbyli, ať si vybere, jestli chce dům nebo radši život. Rodina se cítila ohrožena a kluci už toho taky měli dost, tak dům prodali a za peníze si koupili domek v Dražůvkách. Časem zjistili, že je to "Potěmkinova vesnice". Všechno bylo jenom jako. Ve smlouvě bylo napsáno "zděný dům", tak předpokládali, že je cihlový. Jaké bylo jejich překvapení, když při zřizování wafek na plyn se ze zdí sypala sláma s hlínou. Brňáci Maršálovi jim dům prodali s tím, že voda a elektřina už tam jsou. Voda byla z oné osudné studny, ze které čerpali vodu tři domky. Čerpadlo ve studni bylo připojeno na elektřinu právě z Ondrova domu. Přes dvacet let dávali elektřinu sousedům na čerpání vody zdarma. Ti, co bydleli nejblíž u studny nasekali dluhy, neplatili inkaso, tak jim elektrárna odpojila elektřinu. A co myslíte, že se stalo? No jasně, tajně se připojili na elektroměr u studny a odčerpali Ondrovi z kapsy přes 8000,-kč. Soused z druhého domku ale na to přišel a Ondru upozornil. Hned jim to odpojili a část dluhu uhradili, zbytek zůstali dlužni a prchli z Dražůvek, protože dlužili všem v okolí. Domek se dostal do dražby a koupil ho mladý Salák.
   V Ondrově domově se zatím přišlo na to, že malá ložnice není ložnice. Když ji chtěli zrušit, odtrhli desku postele a s hrůzou zjistili, že tak brňáci zamaskovali rumiště, co zbourali z domků. Byly to prý původně tři malé domečky, které spojili v jeden větší. Oni ho používali jen jako chalupu.
    Všichni, Ondřej i Salák si mysleli, že je studna na veřejném pozemku. Když mladý Salák zbořil původní domek, vystavěl si tam větší a studna mu začala zavazet. Přinesl sousedům, kteří byli napojeni na studnu, zfalšované  laboratorní výsledky vyšetření vody, kde jim ukazoval, že voda prý není pitná, že do ní prosakuje septik od sousedů. Ale těm druhým se to nezdálo, vodu pili 20 roků a nikdo nebyl nemocný. Tak si nechali udělat rozbor vody sami a došel jim úplně jiný výsledek. Žádný septik neprosakoval. Výsledky Saláka byli zfalšované.
   Ondrova rodina žila v domku pár krásných klidných let v přátelském ovzduší. Pak další brňáci přikoupili sousední prázdný domek a postavili si tam bazén, udělali vchod a parkoviště vedle Ondrova domku a začalo to. Když chtěl Ondra vyjet od domku na silnici, musel přejet dvacet centimetrů přes jejich vydlážděné parkoviště a to začalo vadit starému důchodci Janýmu. Znepříjemňoval Ondrovi život kde jen mohl. Dával mu před auto velké kameny, aby nemohl jet přes jejich dlaždice. Ondra si z toho napřed nic nedělal, ale když musel ty šutry předělávat dalšího půl roku, už jim je začal házet zpátky na dvorek přes plot. Pan Janý ,kde mohl, Ondru napadal, sprostě mu nadával, nazýval ho lemplem, nemakačenkem, hajzlem a jinými krásnými lidovými přezdívkami. Ondra si ho začal nahrávat na mobil a pouštěl to přátelům na internetu. Mezitím se přistěhovala další rodina se třemi dětmi, kteří si pronajali domek Štefana. Ten bydlel někde v Itálii a občas se stavil pro nájemné a pokec za Ondrem. Ondra mu tam v době nepřítomnosti sekal trávu, větral a domek hlídal před zloději.
    Byl to prostě dobrák. Když se do rozpadlého domku v sousedství přistěhoval starý pán bezdomovec a asi alkoholik, Ondra mu dovolil připojit elektriku k svému domku. Pán brzy umřel a zůstalo po něm 5 koťátek. Ondra jim tam nosil Kitekat a granule a ony se potvůrky nastěhovali k němu na půdu. Kočička se mu pak šla pochlubit s dvouma koťatama. Viděl  z okna kočku jak jde ještě neposekanou trávou a za ní dva vztyčené ocásky. 

Ondra jich nechtěl tolik, tak je posbíral do kabele a odvezl i s koťatama pryč  a ona se za čas vrátila už sama. Pak se Ondra rozhodl a nechal si jen černého kocourka Pumíka, to byl jeho miláček, který všechny cestou zdravil mňoukáním, než ho někdo někde odstřelil. Zbylé konzervy a suché kočičí granule daroval bráškovi pro psy. Byl z té ztráty dlouho smutný a pořád kocourka vyhlížel, ale už se ho nedočkal.
    Ondra nepil, nekouřil, jedl zdravě podle internetu jen syrové ovoce, zeleninu, ořechy, mak a jiné "pamlsky". (Když zemřel, jeho starší bratr našel Ondrovu lednici nacpanou mrkví, salátama, okurkama, rajčatama, mandarinkama, balíky ořechů, hrachu, čočky, krup a jiné suché potraviny. )
    Když zemřel pan Janý skončilo mu trápení s kameny a osobními útoky a začalo handrkování s vodou s mladým Salákem.. Napřed se o vodu handrkovali všichni, ale Štefan to vzdal a nechal si vykopat přívod vody. Ondra tvrdil, proč má  platit za vodu, když ji má už 20 let zdarma z veřejné studny a bojoval dál. Běhal na obecní úřad, do Brna k původním majitelům, aby zjistil, jak to se studnou doopravdy je, i na jiné úřady, po advokátech, ale nikde se pomoci nedočkal. Protože s ním bydlela stará invalidní nemohoucí matka, podařilo se mu Saláka přemluvit, aby mohl vodu ještě dva roky čerpat. Dál běhal po úřadech a snažil se studnu zachránit. Salák mu řekl, že mu tam zavazí a chce ji nechat zasypat. Přitom ta studna měla vždycky vodu, byl tam silný pramen.
   Když vypršely dva roky, začal spor o vodu nanovo. Ondra se ho snažil přemluvit na další odklad, ale narazil na kamenné srdce. Tak si začali nadávat a vzájemně vyhrožovat. Ondra už byl z toho boje unavený a zoufalý, když viděl, že mu nikdo nepomůže.
    Mezitím se stav maminky zhoršil a ředitelka z charity ve Ždánicích jí nabídla bydlení v pečovatelském domě, když si jí matka postěžovala, že je chce soused odpojit od vody. Syn se chystal domek prodat a odstěhovat se někam pryč. Chtěl po mladým Salákovi, aby ho nechal ještě nějaký čas vodu čerpat, to už zjistili, že studna je na pozemku Saláka. Prý byl nepořádek na pozemkovém úřadě.
    Matce kladně vyřídili bydlení v domě s pečovatelskou službou a Ondra ji tam pomalu stěhoval. Sehnal jí novou lednici, novou postel a postupně jí odvážel potraviny, prádlo, knížky a jiné věci, ale už to nestihl. Salákovi na něho poštvali policii, že prý jim vyhrožuje. Usoudili to z toho, že Ondra přišel s kanystrem před obchod, vyfotil si ho a zase odešel. A bylo zle. Ještě ve čtvrtek psal mámě mejl, kde ji uklidňoval, že žádné násilí neplánuje, že je jen strašil a že ho nemůže policie jen tak zatknout. Napřed mu prý musí poslat písemnou obsílku, ať se dostaví na policii k vysvětlení. Jenže netušil, že policie změnila postupy a už to neplatilo.
    V osudný pátek měl jet odpoledne za matkou do domova, vyzvednout její občanku a vyřídit na poště složenku Sipa, kde to popletli a připsali tam jeho plyn. Ještě jí nakoupil levná vajíčka a chystal se jí je dovézt s dalšími věcmi, které ještě postupně stěhoval. Ale už se ho maminka nedočkala.
    Policie vtrhla k domku, hulákali, ať otevře, že mají povolení k domovní prohlídce a k jeho zadržení. Zřejmě je nečekal a vyděsil se a začal jednat zkratovitě. V domění, že se brání útočníkům, vystřelil a trefil místostarostu do hrudi, který zranění podlehl. Ondra pak obrátil zbraň proti sobě.
    Tak kvůli chamtivosti majitele studny, nezájmu obecního úřadu a nedorozumění, přišli zbytečně o život dva lidé z Dražůvek. Ono je to moc snadné plivat špínu na mrtvého, který se už nemůže bránit. Tak to je pravdivý příběh tragédie v Dražůvkách.
   A nebyl to žádný flákač a nemakačenko. Vyráběl z praskyřice Orgonity, zdroje přírodní energie a měl i živnostenský list a webovou stránku. Pořád je vylepšoval i polodrahokami. Můžete se přesvědčit na vlastní oči. Už žádné nevyrobí......
 

Rychlá odpověď

barmanka → jitka králová