Čtvrtým hostem je Zdeněk Makač a jeho foto - vysoká zvěř.
6. 12. 2009
Čtvrtým hostem je Zdeněk Makač a jeho foto - vysoká zvěř.
O lovci, který z lesa odnesl spoustu trofejí, ale jeho oběti žijí a nikdy se o tom nedozví !!!
Dovede vystopovat a nevyplašit velice plachou vysokou zvěř, umí být v dobrém světle a přitom blízko, dobře ví kde, kdy a jak. Prostě k tomu je potřeba tolik vědomostí a citu k přírodě, že si to tu ani netroufám vysvětlovat. Tady by měl mluvit myslivec a ne já, neboť to nedokáže říct už nikdo jiný. Snad jen básník. Kdysi nás ve škole učili jednu velmi hezkou básničku od pana Sládka:
Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.
Tam ptáci, laně chodí pít, .......
no a pane Sládku, já zase znám jednoho pana fotografa který ty laně, srny a jeleny, tam chodí fotit. Na naší galerii je znám pod nickem Zdeněk Makač a nyní je zde mým hostem. Vítám Tě tu Zděndo!
Jako každému hostu, kterého jsem si na své stránky pozval, položím i Tobě pár všetečných otázek: Jak jsi se vlastně k fotografování dostal ?
Odpověď je jako vždy s humorem: Kdybych neměl milenku v tehdejším ODS (okresní dům služeb), fotografování by mne asi minulo !
Fajn, ale zde se chceme něco o Tobě dozvědět. Zkus třeba něco, jako miniživotopis, Zděndo.
No ty mě dáváš: Tak ze všeho nejdřív bych ti asi měl poděkovat, za pozvání na tvé stránky a pak teprve něco o mojí maličkosti......narodil jsem se počátkem 50. let minulého století. Dětství a první domov, kde jsem vyrůstal ze školních škamen, jsem prožil v malebném krásném městečku v Hranicích u Aše, okr.Cheb. Další pouť za středoškolským vzděláním jsem prožil na karlovarsku a poslední moje alma mater mě přivedla na 15 let do Matičky stověžaté.
Moje fotografické začátky spadají do konce šedesátých let, kdy jsem se prodíral cestou za DSLR Nikon takovými klenoty, jako byla Flexaret (nikoli Flexareta), což byla čistě mechanická dvouoká zrcadlovka (TLR - Twin Lens Reflex Camera) konstruovaná na svitkový film 120, navinutý na cívce B2.
Dalším z mnoha miláčků, který byl ve své době víc než „in“, byl fotoaparát z dílny Meopta „Stereo 35“ pro vyhotovení stereoskopických snímků. Jeho jednotlivé snímky dvojic se po vyseknutí z filmu speciální řezačkou zakládaly do stereokotoučku, aby se pak daly v prohlížečce MEOSKOP vnímat jako prostorový obraz ( stereoskopicky).
Nesmím zapomenout zmínit SMENA 8 M, LOMO, Made in USSR, T-43 4/40, s jejíž pomocí jsem dobyl nejedno dívčí srdce podobně „postižené“ jako je to moje.
PRAKTICA LTL, Meyer-Optik Görlitz, Domiplan 2,8/50, blesk Metz 20 B1 a PRAKTICA MTL 5B, Carl Zeiss Jena, DDR, Sonar 3,5/135, blesk elgawa N 128 mi dělaly rovněž nějaký pátek radost.
Rokem 2004 dochází ke zlomu, končí analogy a začíná digitální technika. Do rukou se mě dostává aparát TwinGate Magic Shot 6630 kompakt, cenou lákající a od recenzentů vychválen do nebes. Velice úsměvné, dodávám. Snad jen jedna veliká výhoda, která, ale byla fantastická, že se vejde do kapsičky u košile. Byl to vlastně, můj první digitální fotoaparát a obdivuhodné u něj bylo i to, že to byl první přístroj na trhu, jehož nabídkové menu bylo v češtině.
Nyní mne nejčastěji mne potkáte s fotoaparátem NIKON D50 + AF-S NIKKOR 300 mm a nebo s novějším přístrojem NIKON D300.
V současnosti působím v Ústeckém kraji, když jsem se vrátil do Bíliny, města rodiště mojí maminky, kam jsme jako děti jezdívaly z Hranic u Aše na dva měsíce prázdnin.Odtud už je kousek do Krušných hor za vysokou...
Srnčí lovím na výsypce "Za domem", když místa, kde se říká místně "Na kypě" rekultivační služby upravily i pro oko fotografovo.
To, co mě z fotografických žánrů oslovuje nejvíce, jsou kategorie abstrakce, krajina a zvířátka.
Perfekt! Zděndo dovol abych Ti tu poděkoval za to, že jsi se nechal přemluvit k hostování na mé stránce. Udělal jsi mě tím velkou radost. Přeji Ti pevné zdraví, vždy stále stejně dobrou náladu a dobré světlo! Ať Ti to fotí! Díky
Autorovi fotografie vysoké zvěře - z lovů beze zbraně !
Dovede vystopovat a nevyplašit velice plachou vysokou zvěř, umí být v dobrém světle a přitom blízko, dobře ví kde, kdy a jak. Prostě k tomu je potřeba tolik vědomostí a citu k přírodě, že si to tu ani netroufám vysvětlovat. Tady by měl mluvit myslivec a ne já, neboť to nedokáže říct už nikdo jiný. Snad jen básník. Kdysi nás ve škole učili jednu velmi hezkou básničku od pana Sládka:
Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.
Tam ptáci, laně chodí pít, .......
no a pane Sládku, já zase znám jednoho pana fotografa který ty laně, srny a jeleny, tam chodí fotit. Na naší galerii je znám pod nickem Zdeněk Makač a nyní je zde mým hostem. Vítám Tě tu Zděndo!
Jako každému hostu, kterého jsem si na své stránky pozval, položím i Tobě pár všetečných otázek: Jak jsi se vlastně k fotografování dostal ?
Odpověď je jako vždy s humorem: Kdybych neměl milenku v tehdejším ODS (okresní dům služeb), fotografování by mne asi minulo !
Fajn, ale zde se chceme něco o Tobě dozvědět. Zkus třeba něco, jako miniživotopis, Zděndo.
No ty mě dáváš: Tak ze všeho nejdřív bych ti asi měl poděkovat, za pozvání na tvé stránky a pak teprve něco o mojí maličkosti......narodil jsem se počátkem 50. let minulého století. Dětství a první domov, kde jsem vyrůstal ze školních škamen, jsem prožil v malebném krásném městečku v Hranicích u Aše, okr.Cheb. Další pouť za středoškolským vzděláním jsem prožil na karlovarsku a poslední moje alma mater mě přivedla na 15 let do Matičky stověžaté.
Moje fotografické začátky spadají do konce šedesátých let, kdy jsem se prodíral cestou za DSLR Nikon takovými klenoty, jako byla Flexaret (nikoli Flexareta), což byla čistě mechanická dvouoká zrcadlovka (TLR - Twin Lens Reflex Camera) konstruovaná na svitkový film 120, navinutý na cívce B2.
Dalším z mnoha miláčků, který byl ve své době víc než „in“, byl fotoaparát z dílny Meopta „Stereo 35“ pro vyhotovení stereoskopických snímků. Jeho jednotlivé snímky dvojic se po vyseknutí z filmu speciální řezačkou zakládaly do stereokotoučku, aby se pak daly v prohlížečce MEOSKOP vnímat jako prostorový obraz ( stereoskopicky).
Nesmím zapomenout zmínit SMENA 8 M, LOMO, Made in USSR, T-43 4/40, s jejíž pomocí jsem dobyl nejedno dívčí srdce podobně „postižené“ jako je to moje.
PRAKTICA LTL, Meyer-Optik Görlitz, Domiplan 2,8/50, blesk Metz 20 B1 a PRAKTICA MTL 5B, Carl Zeiss Jena, DDR, Sonar 3,5/135, blesk elgawa N 128 mi dělaly rovněž nějaký pátek radost.
Rokem 2004 dochází ke zlomu, končí analogy a začíná digitální technika. Do rukou se mě dostává aparát TwinGate Magic Shot 6630 kompakt, cenou lákající a od recenzentů vychválen do nebes. Velice úsměvné, dodávám. Snad jen jedna veliká výhoda, která, ale byla fantastická, že se vejde do kapsičky u košile. Byl to vlastně, můj první digitální fotoaparát a obdivuhodné u něj bylo i to, že to byl první přístroj na trhu, jehož nabídkové menu bylo v češtině.
Nyní mne nejčastěji mne potkáte s fotoaparátem NIKON D50 + AF-S NIKKOR 300 mm a nebo s novějším přístrojem NIKON D300.
V současnosti působím v Ústeckém kraji, když jsem se vrátil do Bíliny, města rodiště mojí maminky, kam jsme jako děti jezdívaly z Hranic u Aše na dva měsíce prázdnin.Odtud už je kousek do Krušných hor za vysokou...
Srnčí lovím na výsypce "Za domem", když místa, kde se říká místně "Na kypě" rekultivační služby upravily i pro oko fotografovo.
To, co mě z fotografických žánrů oslovuje nejvíce, jsou kategorie abstrakce, krajina a zvířátka.
Perfekt! Zděndo dovol abych Ti tu poděkoval za to, že jsi se nechal přemluvit k hostování na mé stránce. Udělal jsi mě tím velkou radost. Přeji Ti pevné zdraví, vždy stále stejně dobrou náladu a dobré světlo! Ať Ti to fotí! Díky
Autorovi fotografie vysoké zvěře - z lovů beze zbraně !
