Standard plemene FCI
STANDARD : BORDER COLLIE
FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
SECRETARIAT GENERAL: 14. rue Léopold II, 6530 THUIN (Belgique)
ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie
CELKOVÝ VZHLED: Pes dobrých proporcí jehož půvab a ladné rysy jsou v harmonii s dostatečnou tělesnou stavbou. Tato dokonalá vyváženost tělesných linií vytváří dojem, že je pes schopen podávat vytrvalé výkony. Sklon k robustnosti nebo naopak k lehkosti je nežádoucí.
CHARAKTERISTIKA: Vytrvalý ovčácký pes k tvrdé práci u stáda, výborně ovladatelný.
TEMPERAMENT: Živý, pozorný, poslušný a inteligentní. Nesmí být ani nervózní ani agresivní.
HLAVA A LEBKA: Lebka je dosti široká, týlní hrbol není vyznačen. Líce nejsou ani plné, ani zaoblené. Čenich se směrem k nosu zužuje, je středně krátký a silný. Hřbet nosu je zhruba stejně dlouhý jako lebka. Stop je velmi výrazný. Nos černý, u hnědých a čokoládově zbarvených jedinců smí být hnědý. U modrých psů by měl být břidlicové barvy. Dobře vyvinuté nosní dírky.
OČI: Posazené daleko od sebe, oválného tvaru, středně velké. Barva hnědá, jen u merle zbarvených psů mohou být jedno nebo obě oči zcela nebo částečně modré. Jemný, bystrý, pozorný a inteligentní výraz.
UŠI: Středně velké a středně silné, nasazené dostatečně daleko od sebe. Jsou neseny vztyčeně nebo polovztyčeně. Při naslouchání jsou výrazně pohyblivé.
SKUS A ZUBY: Silné zuby a čelisti s dokonalým pravidelným a úplným nůžkovým skusem. To znamená, že řezáky horní čelisti těsně přesahují řezáky spodní čelisti, přičemž jsou vsazeny kolmo do čelisti.
KRK: Dobré délky, silný a svalnatý, mírně klenutý a rozšiřující se směrem k lopatkám.
PŘEDNÍ ČÁST TĚLA: Hrudní končetiny jsou při pohledu zpředu rovnoběžné, zápěstí při pohledu z boku mírně šikmé. Kosti jsou pevné, ne však mohutné. Lopatky jsou uloženy vzad, lokty těsně přiléhají k tělu.
TRUP: Atletického vzhledu s dobře klenutými žebry. Hrudník hluboký a poměrně široký. Bedra široká a svalnatá, ne však vystouplá. Tělo je mírně delší, než je výška v kohoutku.
ZADNÍ ČÁST TĚLA: Široká a svalnatá v profilu ladně přecházející k nasazení ocasu. Stehna dlouhá, silná a svalnatá, s dobře zaúhlenými kolenními klouby a silnými, hluboce uloženými hlezny. Od hlezna k zemi jsou zadní nohy stavěny ze silných při pohledu zezadu rovnoběžných kostí.
TLAPKY: Oválného tvaru s vysokými polštářky, pevné a dobře stavěné. Prsty klenuté a těsně navzájem přiléhající. Drápky krátké a silné.
OCAS: Středně dlouhý, svým posledním obratlem dosahující minimálně k hleznu. Je nízko nasazený, dobře osrstěný, u špičky zatočený vzhůru. Při vzrušení může být nesen výše, ale nikdy nad hřbetem.
CHÚZE/POHYB: Volný, plynulý a neúnavný. Tlapky má pes zdvíhat co nejméně, aby se mohl pohybovat plíživě a velmi rychle.
SRST: Uznávají se dvě varianty osrstění: středně dlouhé a krátké. U obou variant je krycí srst hustá a střední textury s měkkou a hustou podsadou, která vytváří výbornou ochranu proti povětrnostním vlivům. U středně dlouhé varianty vytváří bohatá srst hřívu, kalhoty a prapor. V obličejové části, na uších, hrudních končetinách (s výjimkou praporců) a pánevních končetinách od hlezen k zemi má být srst krátká a hladká.
BARVA: Dovoleno je množství barev, přičemž nikdy nemá převládat bílá.
VELIKOST A HMOTNOST: Ideální výška je u psů 53 cm, feny jsou o něco menší.
VADY: Každá odchylka od výše uvedených požadavků musí být považována za vadu a posouzení její závažnosti musí být přímo úměrné stupni odchylky.
POZNÁMKA: Psi mají mít dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.
Schváleno Generálním shromážděním, které se konalo ve dnech 23. a 24. června 1987 v Jeruzalémě.
(zdroj: www.bcccz.cz)
_____________________________________________________________________________
Charakteristika plemene border collie
Border collie je plemeno psa s enormní inteligencí, vyžaduje smysluplnou práci s možností vlastní iniciativy. Vlastnosti border collií jsou v mnohém smyslu výjimečné. Učí se velmi rychle, vyžaduje ale energické jednání a jasné povely. Protože bývá na jednání svého pána velmi fixovaná, dovede vycítit co chce a reaguje téměř okamžité po vyslovení povelu. To vše ji vedle prvořadého pasení ovcí předurčuje například pro agility, záchranářský výcvik, pro práci doprovodného psa a ke spoustě jiných užitečných činností. Především v disciplíně poslušnost bývají borderky absolutním nebo nejvýše nasazeným favoritem.
Pocházejí z oblasti mezi Anglií a Skotskem nazvané "Border country". Vzniklo zde mnoho plemen psů (například různých teriérů). Dodnes tu je ale na farmách vidět zejména borderky. V oblasti od Border country až nahoru k Hebridám je border collie nejvíce chovaným plemenem, i když jen málo jich může mít průkaz původu. Všechny jsou si ale dost podobné vzrůstem, vybarvením, kdy černá převládá nad bílou, postavením uší a zejména způsobem pohybu.
Na prvním místě je psem chovatelů koz a ovcí. Jednotlivý chovatel tu má obrovská stáda ovcí, pes je musí nahánět přes rozsáhlé pastviny, zahánět je do ohrady, prohánět oplůtky. Často tuto práci vykonávají psi dva a jejich “team work" je opravdu účinný. Jeden krouží kolem stáda zleva, druhý zprava tak, až se ovce čím dál více tlačí dohromady a konečně, jako úzce uzavřené stádo, jsou zahnány do ohrady. Rozkazy dává ovčák hvizdem, není slyšet jediné slovo a už vůbec žádný štěkot.
Border collie byla vždy šlechtěna především na práci. Je produktem selektivního chovu nejlepších ovčáckých a pasteveckých psů této krajiny. Jméno dostala v roce 1915 od pana Reida. Za vznikem je třeba jít až do počátku chovu ovcí v Anglii v 15. až 16. století. Vycházeje z různých typů kolie (colley je anglické plemeno ovcí) musel být vyšlechtěn pes, který by byl schopen vykonávat obtížnou práci, byl robustní a odolný vůči drsnému skotskému podnebí. Nesměl být agresivní, nesměl mít sklon k honění zvěře, musel být inteligentní, dobře ovladatelný, rychlý a obratný. Pastýři se snažili vybírat chovné jedince už před 150 lety. Vymysleli také soutěže dovedností ovčáckých psů, Sheepdog Trials. První se datuje r. 1873. Dnes jsou jich stovky. Tento sport slouží tomu, aby byly objeveny nejlepší border collie, které jsou pak využity v chovu.
V r. 1906 byla založena International Sheep Dog Society (ISDS), jejímž cílem je podržet, rozvinout a ochránit mimořádné schopnosti border collií, které jsou dnes nejlepšími ovčáckými psy světa. V plemenné knize ISDS jsou evidovány jen border collie, které prokáží své mimořádné schopnosti. Ročně je zapsáno asi 6 000 psů. Není divu, že border collie vzbudila také zájem anglického Kennel klubu. Po dlouhých jednání oba kluby došly k názoru, že je třeba vytvořit standard plemene. Anglickým Kennel klubem byl uznán roku 1976, FCI pak v roce 1988. Na Cruftově výstavě byla borderka posouzena poprvé v roce 1982. Oba kluby se ale dohodly, že se nikdy nesmí stát, aby byl nejlepší ovčácký pes světa obětován a stal se "jen" psem výstavním. A tak zatímco ISDS provádí chov s jediným cílem - zachovat borderce všechny její vynikající pracovní vlastnosti, Kennel klub se snaží o chov podle plemenného standardu.
Border collie mají dvě typické vlastnosti výrazně je odlišující od ostatních plemen. Plíživý pohyb s dopředu vystrčenou, nízko nesenou hlavou a oko, které se fixuje na zvíře při nahánění, při zastavení, při pohybu vpřed, nebo změně místa.
Je jediným ovčáckým psem, který stádo nebo jednotlivé zvíře ovlivňuje tímto způsobem. To jí dává možnost pracovat s úplným klidem, ale velmi rychle (standard plemene říká, že pohyb psa má být volný, plynulý a neúnavný, přičemž pes nemá příliš zvedat tlapky, aby se mohl plížit a pohybovat přikrčeně a velkou rychlostí). Díky plíživému pohybu může dobře sledovat skákající ovci. Umí také rychle měnit směr. Musí však umět i ovci potrestat, třeba chňapnutím. Měla by to ale dělat jen na povel ovčáka. Neublíží, jen štípne. To, že zvířata fixuje pohledem, jí umožňuje dobře pást nejen ovce, ale i husy a třeba i krávy. Prostě se na zvíře ve svém přikrčeném postoji dívá tak dlouho až se zvíře odvrátí a udělá to, co po něm borderka chce.
Border collie pracují s plným výkonem za každého počasí, to proto, že byly po staletí chovány pouze pro práci v tvrdých podmínkách skotských planin. Tuhle vlastnost si z farem přinesly i do všech ostatních prostředí, kde s námi žijí. Neustále nás překvapují svým nadšením, citlivostí, láskou. Jsou prostě jedinečné.
(zdroj: www.bcccz.cz)
___________________________________________________________________
Historie vzniku plemene border collie
Již v letech 36 před Kristem jsou zmínky v římských záznamech o ovčáckých a pasteveckých psech, jejichž povahy jsou popisovány jako podobné těm, co má současná pracovní border collie (BC). Samozřejmě, že popisovaní psi byli větší, a ostřejší, než jak je požadováno na moderních BC. Na nich se požadovalo ne jen pasení stáda ale i jeho obrana.
Když Římané provedli invazi Británie, dovezli také sebou psy, kteří pak pokračovali v hlídání stád tak jak to dělali na kontinentě.
Další vlna dobyvatelů přišla ze Skandinávie. S nimi přišel jiný typ psa podobný spitzovi, kteří byli menší velikosti než původní románští a byli černobílí nebo žlutí s bílými znaky (black with white or sable with white markings). Občas někteří měli modré oči.
Rozdíl ve velikosti měl za důsledek více mrštného psa. Bílé znaky na psu se ukázaly výhodné v čase, kdy dny byly krátké a práce za tmy nebyla neobvyklá. Tito psi neměli pevně určená jména plemen (nebo spíše nejsou známa), a to až do roku 1617, kdy byly nalezeny první záznamy o těchto psech.
Někteří historici se domnívají že slovo "colley" kóli pochází z keltského slova znamenající užitečný. Jiní uvádějí že slova "coalie," což znamená černý, a ještě jiní jsou názoru že pochází od jména plemena Skotské ovce "collie". Žádný vsak nepopírá že BC je nejlepší ovčácký pes s obrovskou vytrvalostí. Po staletí před průmyslovou revolucí byla hlavním produktem Británie vlna. Stáda domácích ovcí byla všude hojně chována, a je více než jisté, že pes byl při tom důležitým pomocníkem.
Do Británie přivezli ovčácké psy, a zrovna tak ovce, Římané. John Caius, doktor, který psal ve čtrnáctém století, se zmiňuje o psech ovčáků. Jeho kniha De Canibus Britannicus (Popis Britských psů) může být považována za nejstarší zmínku o Britských pracovních ovčáckých psech.
Ve Skotsku, kde také chov ovcí byl rozsáhlý, ovčáčtí psi byli absolutní nutností. James Hogg (1772-1835), ovčák a básník z Ettrick Valley u Skotských hranic napsal: "Bez ovčáckého psa by pahorky a roviny Anglie a Skotska neměli cenu šesťáku. Bylo by třeba daleko více lidské pomoci zvládnout stáda ovcí na pastvinách a dohnat je míle na tržiště. Bez nich by výtěžek chovu byl ztrátový."
Abychom pochopili různorodost vzhledu a schopností border collie, je třeba si uvědomit, že psi byli chováni za účelem různé práce kolem ovcí, a tak, aby vyhovovali práci v mnoha rozdílných podmínkách a v kopcovité krajině staré Highland. Collie, jedni z předků nynější BC, byli psi silní, těžko ovladatelní, drsní vůči stádu. Velšské kolie, další předci moderní BC, byly menší, ale hbitější, perfektní na pasení v řídce obydlených kopcovitých regionech Walesu. Předci současné BC byli chováni v daleko více variantách než dnes. Tenkrát bylo tolik plemen pracovních ovčáckých psů, stejně tak jako bylo hodně různých plemen ovcí. Většina původních plemen vymřela nejen kvůli tomu, že dravci ohrožující stáda zmizeli, některá ztratila svoje užití, protože již nebylo třeba jejich specializovaných schopností. Některá, protože již nebylo třeba silných vytrvalých psů ke hnáni stád ovcí a skotu na trhy, když se vybudovala železnice a později nákladní automobily převzaly tuto práci.
Přesto stále bylo třeba psů se silným instinktem nahánět ovce a ten tamnější collie měly. Proto stálo za to se pokusit nalézt psy mírnější povahy a výběrovým křížením docílit žádané. Farmář Adam Telfer z Northubian v roce 1894 uspěl v najití správné kombinace. Dnešní BC jsou potomci Telferova psa jménem "Hemp". Nejen různé temperamenty, ale i variace různých pracovních stylů byly kombinovány při vyšlechtění Hempa a vyprodukování border collie. Border collie, Skotská kolie, Australský ovčácký pes, kelpie jsou všichni bratranci, kteří mají společný původ začínající u původních pracovních collií. Po nich zdědili různé specializované schopnosti. Jméno border collie se začalo používat po první světové válce, aby se rozlišovalo od Skotské kolie, které se také tenkrát říkalo pouze collie.
Přeložil F. Vejrosta
(zdroj: www.bcccz.cz)