Databáze rodin klisen českého chovu

Kmenoví hřebci : 

Kmenoví hřebci nebyli označování zvláštními pepiniérskými čísly, nýbrž zde působili pod stejnými základními čísly jako měli v hřebčinci. A to proto, že hřebci byly do zemského hřebčína přidělování pouze na krátkou dobu, zpravidla na 1-2 roky. 

1. etapa 1919-1921 – První čtyři plemeníci se nemohli dobře uplatnit, protože chovný materiál byl přestárlý po válce zubožen špatnou výživou, i přesto v chovu zanechali výraznou stopu a stali se producenty chovných klisen. Hřebec Shagya X vynikal jak exteriérem, tak vznosným klusem. Byl hlavním plemeníkem hřebčína Radovec. V letech 1918-1921 působil v Pohořelicích, poté byl přesunut do Kladrub. Zanechal po sobě 4 klisny, z nichž vynikla zejména 22 Shagya z matky 47 Gidran a bělka 25 Shagya X – matka 7 zařazených hřebců a 3 klisen. Anglický plnokrevník Slavata působil v hřebčíně mezi lety 1919-1922 a následně byl rovněž předán do Kladrub. 

Poté nastala éra polokrevných kmenů, kdy promyšlený výběr plemeníků se pozitivně odrazil na kvalitě potomstva. Z hřebců Gidran byli vybíráni takoví jedinci, kteří splňovali úkol korekce fundamentu a mechaniky pohybu s přínosem souladnosti zevnějšku při udržení potřebné mohutnosti. Bylo pro ně ale přiděleno pouze málo vhodných klisen a nemohli se tak v chovu dobře uplatnit, šlo ovšem o významné producenty budoucích matek. Hřebec 31 Gidran XXI zanechal pro hřebčín klisnu 30 Gidran XXI. Hřebec 29 Gidran XXXIV splodil 3 klisny, které se uplatnili zejména produkcí hřebců pro zemský chov. 

2. etapa 1922 - 1940 Další plemeníci byli vybíráni ze zemského chovu a z hřebčína Kladruby a Tlumačov. Kmen Przedswit vynikal vynikající mechanikou pohybu a v trupu byli delší než příslušníci kmene Furioso. Prvním hřebcem, který působil v hřebčíně byl 24 Przedswit II-11 , syn radoveckého Przedswit II. Tento tmavý hnědák se narodil r.1903 v Radovci z matky 51 Furioso XI. Byl to ušlechtilý líbivý kůň, který vynikal živým vydatným a prostorným chodem. V chovu koní na Moravě působil od roku 1908 (z toho 1925-1930 v Pohořelicích) a zanechal po sobě několik velmi dobrých kmenových klisen, v roce 1930 byl pro sešlost věkem vyřazen a poražen. Z jeho devíti uchovněných synů se v chovu uplatnil hřebec 55 Przedswit II z klisny 125 Dealer a 161 Przedswit Těšnovický, který působil v Kladrubech jako Przedswit IX-K. 

Roku 1927 se naskytla příležitost získat jednadvacetiletého vysloužilého plemeníka rakouských státních útvarů, hřebce Furioso XIII-R. Byl to mohutný kostnatý svalnatý hnědák narozený r.1906 v Radovci s mírami 174/197/22.2 cm. Vynikal průraznou dědičností a byl významným korektorem v temperamentu i exteriéru - navzdory mohutnosti měl v původu 37,5% podílu arabské krve. Jeho synové měli rozhodující vliv na utváření a konsolidaci kmene na Moravě. Hřebčín bohužel v té době neměl dostatečný počet vhodných klisen, které by se k němu dali vhodně připářet. V Pohořelicích po sobě zanechal 4 hřebce (zejména 34 F XIII) a 4 chovné klisny. Díky celé generaci vnuků ze zemského chovu, kteří dobře navazovali na oldenburskou krev, docházelo k cílenému zmohutnění populace. 

V roce 1930 působil v Pohořelicích hřebec 144 Furioso XI (nar.1911, Piber). Ušlechtilý hnědák po sobě v chovu zanechal 5 synů. 

Po jeho úhynu byl rakouskou státní správou do Pohořelic zakoupen hřebec 88 Przedswit VIII. V Pohořelicích působil v letech 1931-1933 a 1936-1937. Nebyl tak líbivý jako F XIII, ale byl velmi mohutný, hluboký a široký v hrudi i pánvi a vyznačoval se velmi prostornými a lehkými chody. Byl připařován na klisny z linie Furiosů. Zanechal po sobě harmonické , kostnaté a chodivé potomstvo. Do plemenitby dodal 20 synů. Nejvíce se osvědčil 17 Przedswit VIII z matky 58 Furioso XI, narozen 1933 v Pohořelicích. Své dobré vlastnosti, zvláště typ přenášel spolehlivě na potomstvo. Do zemského chovu dodal 4 syny. Druhý syn hřebce 88 P VIII byl světlý hnědák 37 Przedswit VIII z matky 47 Furioso VII narozený r.1935 v Pohořelicích. V Kladrubech působil pod jménem Przedswit IV-K v chovu zanechal 5 synů, následně byl prodán jako pepiniér do Polska. 

Jako další plemeník byl z rolnického chovu k zpětnému připáření na klisny Furioso vybrán 361 Furioso VII. Byl to líbivý souměrný kůň, který však výškou a silou fundamentu neodpovídal potřebám zemědělství. V Pohořelicích působil pouze 1 rok, i přesto v chovu zanechal dva dobré syny 102 Furioso VII a 131 Furioso VII. V zemském chovu dal s importovanou oldenburskou klisnou Ruta tři pravé bratry 13 , 132 a 188 Furioso Kroměřížský

Roku 1932 byl hlavním plemeníkem 259 Furioso XIII (v Kladrubech  jako Furioso V-K), který se těšil oblibě u vojenské správy jako producent remont. Tento hřebec narozen ve Wieselburgu z matky 103 Furioso XI byl velmi ušlechtilý s prostornými energickými chody. V chovu po sobě zanechal 7 synů, včetně hřebce 173 Furioso XIII narozeného v Pohořelicích z matky 21 Slavata, který později působil jako hlavní plemeník v Hostouni a Albertovci pod jménem Furioso XIV-Poh.. Hnědák 173 Furioso XIII plodil harmonické ušlechtilé potomky dobré povahy spolehlivé pod sedlem i v tahu. Do chovu po něm bylo zařazeno 28 synů a 54 dcer. Celkem zpodil více než 250 hříbat, ze kterých se stali vynikající sportovní koně ve všech disciplínách. Syn Furioso 942 Furioso XIV-52 z matky Selekta zvítězil ve Velké Pardubické a jako pepiniér Furioso XXVII působil v Topolčiankách a Horních Motěšicích. Syn 2085 Furioso XIV z matky Saň působil jako pepiniér Furioso XXXVIII v Kladrubech nad Labem, kde bylo zařazeno 12 dcer do kmenového stáda a uchovněno 8 hřebců.

V letech 1933-1935 byl v Pohořelicích plemeníkem 34 Furioso XIII z matky 11 Dealer. Hnědák s mírami 174/194/23 cm byl silný hřebec dlouhého rámce s pevným hřbetem, korektním fundamentem a vynikal velmi dobrými prostornými chody. Za zemské plemeníky bylo po tomto hřebci zařazeno 20 synů, z nichž další plemeníky do chovu dodali hřebci 26 Furioso XIII, 86 Furioso XIII a 235 Furioso XIII. 

Hřebec 98 Furioso XIII (v Kladrubech jako Furioso VIII-K ) působil v Pohořelicích v roce 1936. Narodil se ve Wieselburgu z matky 90 Blocksberg a roku 1930 byl zakoupen ministerstvem zemědělství. Tento tmavý hnědák s mírami 178/171/191/23.7 cm v dobrém dlouhém rámci stavěný mohutný hřebec po sobě za 16 let působení v chovu zanechal 25 plemeníků , včetně hřebců 15 Furioso XIII a 205 Furioso XIII. Tento pohořelický hnědák z matky 26 Przedswit VII s mírami 177/167/200/23,7 působil v Kladrubech pod jménem Furioso XVII-K. Do chovu po něm bylo zařazeno 7 synů.  

V roce 1933 působilo na moravských stanicích 19 pohořelických plemeníků. V následujících sezónách se jejich zastoupení zvyšovalo a kulminovalo v sezonách 1943-1944 počtem 43 hřebců. Jejich přispěním vznikal na Moravě svébytný typ teplokrevných koní, označovaných administrativně jako moravský teplokrevník.

3. etapa 1940-1949 

Nejúspěšnější pokračovatel linie P VIII byl plemeník 82 Przedswit VIII se svými 12 syny pokračovateli. Narodil se 1936 v Pohořelicích po 88 P VIII z matky 49 Furioso XI jako tmavý hnědák. V dospělosti s mírami 174/168/186/22.6 cm byl charakterizován jako mohutný velmi dobře vyvinutý hřebec dlouhého rámce s hrubší suchou hlavou. Z jeho synů se pak nejlépe prosadil 2167 Przedswit, narozen 1944 v Pohořelicích z matky 58 Furioso XI, jenž vyprodukoval do zemského chovu další 4 syny. 

Hřebec 144 Przedswit VIII se narodil r.1931 ve Wieselburgu po Przedswit VIII z matky 210 F XIII. Jednalo se o mohutného hnědáka s hrubší hlavou, delším krkem i hřbetem a užší zádí s mírami 179/168/205/22.8 Celých 10 let působil v Kladrubech pod jménem Przedswit II-K a v letech 1947,1948 v Pohořelicích. I přesto, že působil v Pohořelicch v době, kdy bylo stádo zdecimováno válkou se v chovu velmi dobře uplatnil. Jeho potomstvo bylo ušlechtilé, souměrné tělesné stavby, silné kostry, někdy vyššího vzrůstu s velmi dobrými chody. Jeho potomci se uplatňovali svou mohutností a pracovitostí jak v Čechách tak na Moravě. Tento hřebec dodal pro plemenitbu v moravském chovu 24 synů, z nichž Przedswit V-K působil jako pepiniér v Kladrubech a 69 Przedswit II-18 v Pohořelicích, který se sám v chovu osvědčil se svými 11 syny. 

4. etapa 1950-1965

Koncem roku 1955 tvořilo stádo 44 klisen z nichž 3 byly zařazeny do třídy SE a 11 klisen do třídy E. Dalším cílem hřebčína bylo vyhledání vhodného nepříbuzného pepiniéra a zlepšit kmenové stádo přísným výběrem nejlepších klisniček z vlastního chovu. V letech 1950 až 1955 působili v chovu hřebci : 408 Furioso VII-1, 2087 Furioso XVIII-8, 81 Nonius XIII-3 a 2093 Furioso X-1)