Rodiny pohořelických klisen
RODINY POHOŘELICKÝCH KLISEN
Plemenným klisnám byla v hřebčíně věnována zvláštní pozornost, neboť i naši předkové věděli, že jedině vynikající kvalita plemenného stáda může zajistit dlouhodobě nejlepší plemenářské výsledky. Během krátké doby od založení hřebčína se podařilo vytvořit několik konsolidovaných rodin, které se osvědčily vynikajícími klisnami nebo větším počtem zařazených plemeníků. Nejlepších výsledků dosahoval hřebčín počátkem druhé světové války okolo roku 1935. V té době produkoval kvalitní plemeníky pro státní hřebčín Kladruby, pro vojenské hřebčíny a měl v kmenovém stádě celou řadu vynikajících klisen a velmi četný dorost určený pro další plemenitbu.
Ač do vývoje plemenářské práce zasáhly neblaze dvě války, nutno poukázat na pozoruhodný výkon tohoto hřebčína, neboť za poměrně krátkého působení zlepšil a zkonsolidoval stav kmenových klisen a dodal státu více než 100 plemenných hřebců. Po skončení druhé světové války byl poměrně velký počet klisen ukořistěn procházejícími vojsky. Hřebčín míval ve stavu průměrně kolem 30 kmenových klisen, které byly označovány na levé kýtě hřebčínským výžehem v podobě stylizované moravské orlice (i dnes používaný jako výžeh MT). Také díky tomu se podařilo po válce odcizené klisny dohledat a zachránit. Při převzetí hřebčína Státním statkem Gottwaldov r.1949 bylo v Pohořelicích 10 kmenových klisen (jmenovitě: 75 Aghil Aga, 87 Furioso XIII, 89 Furioso XIII, 94 Furioso XIII , 98 Furioso XIII, 99 Furioso XIII, 95 Przedswit VIII, 97 Przedswit VIII, 100 Przedswit VIII, 112 Przedswit VIII) a 16 mladých klisniček. Stádo bylo následně doplňováno nákupem klisniček ze zemského chovu. Od roku 1948 byly klisny jednotlivých ročníků pojmenovávány podle abecedy - 1948 A , 1949 B,..atd. Koncem roku 1955 tvořilo stádo 44 klisen z nichž 3 byly zařazeny do třídy SE a 11 klisen do třídy E. Od roku 1958 se tento stav postupně snižoval až v roce 1965 odešly poslední klisny na různá hospodářství (Albertovec, Nový Jičín), prodej drobným chovatelům a na jatka.
Pohořelické klisny lze rozdělit do tří skupin, a to na klisny které byly získány k založení plemenného stáda, klisny vlastního chovu a pak na klisny, které byly občas zakupovány na oživení krve. Šlo o klisny plemenného stáda Furioso-North Star získané od státní vojenské správy, které pocházely z maďarského hřebčína Sarvár v Maďarsku (klisny 253 F Palma, 292 F Naděje). Kromě pohořelických hřebců byly klisny zapouštěny i plemeníky ze státního hřebčince Tlumačov (154 Furioso XIII, 159 North Star, 15 Furioso XIII) a z Napajedel (Simson, Corvus, Derüs). Tímto osvěžením krve kmenového stáda se zlepšili některé exteriérové vlastnosti a předcházelo se nežádoucí příbuzenské plemenitbě.
Rodiny
K dnešnímu dní (2021) se podařilo dohledat 10 původních hřebčinských rodin a 11 rodin z klisen pocházejících ze zemského chovu. Ačkoli polovina z níže vyjmenovaných rodin zanikla, díky vlivu plemenných hřebců narozených v Pohořelicích, měli i již zaniklé rodiny významný vliv na současnou podobu moravského i českého teplokrevníka. Z deseti aktivních rodin jsou 4 v kritickém ohrožení, neboť mají pouze 1-2 žijící klisny v reprodukčním věku. Je tedy pouze na chovatelích, zda se podaří tyto rodiny udržet při životě a jejich plemenářský potenciál náležitě využít.