GEOMORFOLOGIE - Podle pana Demka (1987)  řadíme Neratovice-Libiš do následujících geomorfologických jednotek hierarchicky uspořádaných od nejrozsáhlejší po nejmenší:

GEOLOGIE -  Neratovice-Libiš patří do útvaru České křídové pánve a částečně do Barrandienu - z nejstarších hornin jmenujme bazalty (čediče) a metabazalty. Z období ordoviku se ukládaly především vápence a slepence (karbon). V druhohorách vzniknuvší ona pánev obohatila podloží oblasti příbojovými faciemi (tj. skaliska buližníků a jílových břidlic). Z třetihor se dochovaly ojedinělé čedičové sopouchy (posléze byly erodovány a odneseny pryč). Ve čtvrtohorách se materiál hromadil, a sedimentací v povodí Labe vytvořil říční terasy, spraše a naváté písky, které jsou v našem okolí patrné. 

HYDROLOGIE - pan Kunský (1968) řadí Neratovice-Libiš z hlediska srážek do mírného humidního pásu s hlavním srážkovým vlivem Atlantiku - chod srážek má ráz spíše pevninský s maximem v létě. Co se týče vodních toků, spadá sídlo do povodí řeky Labe (I.řád). Veškerá voda je odváděna do Severního moře a náleží Oderskému (též Středoevropskému) typu rozvodí. Střední tok Labe (od Pardubic po Mělník) má průtok v Neratovicích 100 m³/s s průměrnou šířkou řečiště okolo 97 m. Hlavními přítoky v Neratovicích jsou Kojetický a Košátecký potok. Oblast Neratovicka je bohatá na zásoby podzemních vod.

KLIMATOLOGIE - Neratovice-Libiš se rozkládá v severním mírném podnebném pásu neboli v pásu vzduchu mírných šířek (kategorie č.5, B.P.Alisov). Dle Quittovy klasifikace klimatických oblastí Československa (1971) náleží město Neratovice do Teplé oblasti T2. Tato oblast je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem, a krátkou mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 9-10°C s maximem v červenci a minimem v lednu. Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 550-650 mm s maximy v letních měsících. Köppenova klasifikace řadí sídlo do oblasti Cfb. Písmeno "C" představuje pás mírně teplého klimatu (omezen izotermou 18°C nejteplejšího měsíce a -3°C nejchladnějšího měsíce; vyjádřená sezonalita). Malé "f" symbolizuje vlhké klima s dostatkem srážek v průběhu celého roku. Malé "b" pak charakterizuje teplé léto. Obecně se tedy Neratovicko nachází v mírně teplém klimatu s teplým létem a rovnoměrným rozložením srážek během roku. Některé zdroje řadí Neratovicko do oblasti Dfb (Köppen-Geigerova klasifikace klimatu - wikipedia.org).

PEDOLOGIE - Vzhledem k tomu, že Neratovice-Libiš leží do nadmořské výšky 200 m a nachází se v bezprostřední blízkosti Labe, náleží oblast mezi půdy nížin a nižších pahorkatin. Půdy jsou vyvinuty na mladotřetihorních písčitých až jílovitých nánosech. Půdní typy (dle půdního profilu) zastupují úrodné černozemě a v menší míře i hnědozemě (kambizemě). V poříčí Labe se vyskytují půdy nivní (fluvizemě). Posledním typem jsou tzv. kultisoly, antropogenní půdy (meliorací přeměněné původní půdy). Dle zrnitosti (půdní druhy)  zde převažují půdy hlinité, místy se zastoupením prachu. V menší míře najdeme i půdy jílovité.

BIOTA - v rámci biogeografické regionalizace jsou Neratovice-Libiš součástí hercynské podprovincie (Hercynie), jež je typická pro celou oblast střední a západní Evropy. Samotné město spadá do Polabského bioregionu. Fytogeograficky patříme do Holarktické čili severní mimotropické floristické oblasti (Holarktis), která zahrnuje celou Evropu, Severní Ameriku a velkou část Asie. Hierarchicky nižší jednotkou je Pannonicum (oblast středoevropské a jihoevropské teplomilné květeny). Nejmenší jednotkou je  obvod s teplomilnou květenou - Subpannonicum. Dle pana Skalického (1988) je fytogeografická regionalizace následovná:

Vegetačním stupněm představuje lokalita údolní nivu s lužním lesem s návazností dubového stupně (vegetační doba trvá více jak 170 dní). Dnes jen ostrůvkovitě (dub, akát). Z fytogeografických ekosystémů převažují stepní trávníky (metlička, lipnice), méně pak lužní lesy a dubohabrové háje v blízkosti Labe (olše, topol, vrba; sasanka, suchopýr či kopřiva). Třetím ekosystémem jsou stojaté i tekoucí vody, mokřady a slatiny (slepá ramena Labe -  leknín, rákos, orobinec). Posledním regionem je ekosystém na vátých píscích a písčinách (hlaváček, pelyněk). Zoogeograficky (dle rozšíření ptáků, později i savců) je Neratovicko součástí celku zvaného Arktogea (územním rozsahem odpovídá Holarktisu). Mařanova koncepce (1958) upřesněna J. Bucharem (1983) řadí město do provincie listnatých lesů, distriktu úseku českého. Nejmenší jednotkou je obvod středočeských nížin a pahorkatin (koresponduje s geomorfologickou jednotkou Česká tabule). Zoogeografické ekosystémy (vliv člověka; druhotná fauna) podle pana Čihaře: 

Na území Neratovicka v těsném sousedství naší chemičky Spolany se nachází přírodní rezervace Černínovsko, která byla vyhlášena v roce 1950 a Spolanou je prakticky nedotčena. Má rozlohu 10,1 ha a jedná se o biotop jednoho z posledních labských ramen obklopeného lužním lesem starým přes 90 let. Vzácným živočichem je zde plž Valvata pulchella.

RV