Nemoci vlasů a kůže
NEMOCI VLASŮ A KŮŽE
1. LUPY VE VLASECH
V zásadě se jedná o mrtvé buňky kůže, které se odlučují v nadměrném množství. Lupy mohou mít mnoho podob i příčin vzniku. Vyskytují se jak na mastné, tak i na suché pokožce hlavy. Léčba je náročná a je nutné upravit životosprávu, doplnit potřebné vitamíny, minerály a zvolit vhodnou vlasovou kosmetiku. Nejčastějším projevem lupů je svědění vlasové pokožky. Je proto nutné pokusit se vyhnout „drbání“, které problém ještě zhorší. Lupy ve vlasech se často objevují díky nadměrnému vysušování pokožky hlavy. To může být například melírem nebo barvením hlavy. Lupy se ovšem mohou objevit i při užívání některých léků a při používání nevhodných šamponů. Svůj podíl na tom má i vysušující zimní počasí. Na svědomí to má střídání teplot a přechod z chladných do teplých místností. Častou chybou, které se také dopouštíme, je přílišné kartáčování s cílem „dostat lupy z vlasů pryč“. Tím však pokožku ještě více podráždíme. A ve finále pozor na diety a stre
Příčiny vzniku:
- nevhodná a příliš dráždivá vlasová kosmetika
- nedostatečné opláchnutí šampónu či kondicionéru z vlasů
- stres, úzkost a psychické vypětí
- studené počasí a suché vnitřní vytápění
- špatná výživa, chybějící množství vitamínů a minerálů v organismu
- pomnožení kvasinek a plísní v organismu včetně pokožy hlavy
- kožní onemocnění - např. (seborrhoická dermatitida, lupénka)
Řešení
Tvorba lupů je proces, který nemůžeme zcela eliminovat. Mírné šupinatění kůže, které není způsobeno žádnou kožní nemocí, lze ohlídat správným mytím a používáním kvalitních přípravků. Při dlouhodobém problému můžeme použít šampony s přídavkem látek s účinkem pro snížení tvorby lupů (selen, zinek). Tyto látky snižují intenzitu dělení buněk v povrchové vrstvě pokožky skalpu a za několik týdnů se projeví jejich účinek.Pokožku před vysušením ochráníme pitím dostatečného množství tekutin. Pozornost bychom měli věnovat také dietě a přísunu beta karotenu, B vitaminů, fluoru a selenu. Do jídelníčku je potřeba zařadit čerstvé ovoce a zeleninu a také zdroje bohaté na proteiny – ryby, vejce, semínka atd. Pokud jsou šupinky na hlavě provázeny začervenáním a mastnou šupinkovatou pokožkou na obličeji, v obočí a na řasách, může se jednat o jiný problém než jsou lupy. V každém případě je lépe kontaktovat lékaře.
2. ATOPICKÝ EKZÉM
Aktivita mazových žláz u takto postižených lidí je nízká jejich pleš i vlasy se jeví jako suché, povrch pokožky je pokrytý jemnými šupinkami, má sklon k tvorbě trhlinek a nerovnoměrnému prokrvování. Na suché pokožce se často vyskytují drobné záněty provázené zarudnutím, reaguje přecitlivěle na sluneční záření a častý kontakt s mýdlem. Při mytí zanícené pokožky mýdlem dochází ke snižování hodnoty pH a jejímu dalšímu vysušování
Následné potíže jsou zprvu jen estetického rázu. Obraz na kůži se podobá popraskané keramické váze, vzhledově pŔipomíná krokodýlí kůži. Její chronické dráždění může vést k tvorbě ekzémů. Ekzém z vysychání se vyznačuje zarudlými ložisky až o velikosti mince na velmi suché a šupinaté pokožce. Škrábání postiženého místa může vést k zanesení nebezpečné bakteriální superinfekLidé se suchostí kůže jen zřídkakdy trpí onemocněními typu akné. Předčasně se u nich vyvíjejí vrásky, vrstvy kůže se ztenčují. Proto suchá kůže vyžaduje již od časného mládí trvalou péči.Atopický ekzém bývá označován jako endogenní ekzém nebo atopická dermatitida. Pro toto postižení je typické svěděni a velmi suchá pokožka se sklonem k zánětům. Potíže mohou vyústit až do stadia, ve kterém je nezbytná lékařská péče spojená s důslednou a šetrnou péčí o pokožku. Při onemocnění je porušena bariérová funkce kůže. Mimo jiné se může vyskytovat nedostatek kyseliny linolové, bez níž tělo nemůže tvořit ceremid1. Ten má rozhodující význam pro vytváření a udržování kožní bariéry a tím regulaci ztráty vody přes vrchní vrstvu kůže, tzv. epidermis. Jakmile tento regulační faktor chybí, dochází k přesušeni kůže, nedostatečné schopnosti vázat vodu a snížené tvorbě potu a mazu.Rady pro pé
Po koupeli dodejte kůži dostatečné množství tuku a hydratace. Nepobývejte v přehřátých a suchých místnostech. Ideální je maximální pokojová teplota 20 °C a minimální vlhkost vzduchu 55 %. K výraznému zlepšení stavu kůže může přispět také změna klimatu. Především ve výškách nad 1 500 metů nebo v přímořském podnebí je možno pozorovat zlepšení. Pozitivní vliv má také slunění, po poradě s lékaŔem můžete vyzkoušet ozařování ultrafialovým zářením UVA 1 nebo kombinací záření UVA a UVB. Důležitá je i výživa, která by měla být vyvážená a plnohodnotná, s vysokým podílem čerstvé stravy. Speciální diety se nedoporučují, pokud nejsou jednoznačně prokázány alergie na potraviny. U kojenců, kteří mají vysoké dědičné zatížení, doporučují lékaři podle možností kojení po dobu 36 měsíců. Není-li to možné, měla by se používat hypoalergenní kojenecká výživa. Dbejte na pitný režim. Dostatečné podávání tekutin zlepšuje stav kůže. Vlivem narušené bariérové funkce kůží se vydává více tekutin, než je obvyklé, proto je obecně vyšší potřeba podávání vody. Alkoholické nápoje mohou onemocnění zhoršovat. Tabákový kouř a nikotin mohou vyvolávat svěděni, a proto se jim vyhýbejte. Pohyb na vzduchu a pravidelný životní rytmus přispívají ke zmírnění vnitřního napětí. Mezi onemocnění ze skupiny tzv. atopie patří atopický ekzém, astma bronchiale, senná rýma, alergické záněty spojivek, ale v poslední době jsou k nim řazeny i migrény a některá onemocnění zažívacího traktu. Provokační faktory Příčinou jsou zřejmě geneticky disponované poruchy imunitního systému (především T lymfocytů) a o alergické etiologii (teorie přecitlivělosti) svědčí výskyt specifických protilátek (IgE). Na zvýšeném výskytu se podílejí zřejmě i civilizační faktory (znečištění, zvýšená zátěž kůže zevním prostředím). Rozvoj onemocnění mají na svědomí i tzv. provokační faktory klimatické podmínky, roční období (zhoršování na jaře a na podzim), infekce, styk s alergeny, nevhodná strava (čokoláda, tropické aromatické ovoce) a vlivy emocionální např. stres. Každodenní léčba
Kožní projevy atopického ekzému jsou především suchá přesušená kůže a úporné svěděni. Onemocnění probíhá dlouhodobě a převážně začíná v dětském věku (i když v současné době nejsou ani výjimkou počátky v dospělém věku). Začátek bývá v prvních měsících života, většinou jako drobné papulky (pupínky, krupička) na obličeji. Později se onemocnění rozšiřuje dále. Onemocnění může postihovat tzv. typické lokality (ohbí končetinloketní a kolenní jamky), bříška prstů (pulpitis sicca jemné olupování někdy i spojené s drobnými deformacemi nehtových plotének), typické jsou též obličej a krk. V těžších případech při zhoršení onemocnění se atopický ekzém nachází kdekoliv na těle.
Ložiska později přecházejí do zarudlých plošek s výrazně zhrubělým povrchem a šupením.
Projevy se zpravidla s přibývajícími roky zlepšují a asi u tří čtvrtin postižených se do puberty zhojí, nebo se zbývající projevy výrazně zmírní. V časné dospělosti a dospělém věku zachovává onemocnění lokalizaci jako v dětství. Většinou je kůže zhrubělá (lichenifikovaná), častým projevem jsou jakoby červené uzlíky (pruriginózní forma). Úporné svěděni a sklon k recidivám zůstává. Často se mohou připojit i psychické problémy.
Léčení je dlouhodobé a vyžaduje pravidelnost a trpělivost. Je nutné pacientovi a jeho rodině vysvětlit podstatu onemocnění, její dědičný charakter a dlouhodobý či trvalý charakter onemocnění. Je nutné pomoci pacientovi s onemocněním žít a prostřednictvími moderních léčiv udržet atopický ekzém ve stabilizovaném stavu.
Základem léčby jsou promazávací (indiferatní) masti, krémy a tělová mléka. Používají se denně a pomáhají nemocné kůži udržet ochranný povrchový plášť, vnitřní stabilitu a srovnávají narušené hodnoty tuků v oblasti pokožky. Další důležitou součástí je neodmašťující čištění (olejové koupele). Hygiena též užívá speciální čistící přípravky bez dráždivých látek typu klasického mýdla.
Léčba zhoršení ekzému spočívá v časné a krátkodobé aplikace kortikosteroidních preparátů a po zlepšení nesteroidními preparáty (např. s obsahem močoviny nebo dehtu). Celkově je prospěšné aplikovat léky proti svěděni a alergii antihistaminika. Pro udržení stabilního stavu je doporučena i světloléčba a klimatoterapie pobyt u moře nebo v horách.
3. SEBORRHOICKÁ DERMATITIDA
Trpí jí asi 3 % populace a příčinou vzniku je dědičnost. Projevuje se většinou jako stříbrné šupinky na těle či ve skalpu. Lékař většinou doporučí léčbu kortikoidy, psoraleny a UV zářením. K výraznému zlepšení vedou pobyty u moře. Projevy psoriázy se zhoršují při psychickém stresu. Vhodnou léčbu doporučí lékař. PSORIÁZA
Údaje o tom, kolik vlasů může zdravému člověku denně vypadnout, se různí. Někdy si přečteme, že 50 až 80 je normál, jinde zas, že žádné nebezpečí nehrozí ještě ani při 100 až 150 vlasech. Po umytí vlasů to údajně může být až 300 vlasů.Tento kožní zánět se jeví jako plošky suché nebo mastné šupinkovaté kůže a zarudnutí ve vlasech, na obličeji, v podpaží atd. Seborrhoea není kvasinková infekce, ale plísně toto onemocnění často komplikují. K odstranění příznaků se používají přípravky s protizánětlivým účinkem jako jsou deriváty kortikoidů či fungicidních prostředků pro léčbu plísňové infekce. Hydratační krémy většinou jen odstraní hrubé šupiny, ale zhorší začervenání. V lékárnách jsou dále k zakoupení šampony s přídavkem dehtu, kyseliny salicylové, zinku, sulfidu selenu či ketokonazolu (antifungální látka). Jejich používaní je však časově omezeno, zpravidla jednou či dvakrát týdně. K nasazení vhodné léčby je však nutné navštívit dermatologa. Většinou je léčba jen dočasně úspěšná a projevy dermatitidy se po čase vrací. Značnou roli zde hraje faktor dědičnosti.