Nizozemsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nederland Nizozemsko |
|||
---|---|---|---|
|
|||
Hymna: Wilhelmus van Nassouwe | |||
Geografie | |||
Hlavní město: | Amsterdam | ||
Rozloha: | 41 526 km² (131. na světě) z toho 18,41 % vodní plochy |
||
Nejvyšší bod: | Vaalserberg (321 m n. m.) | ||
Časové pásmo: | +1 | ||
Obyvatelstvo | |||
Počet obyvatel: | 16 850 000 (59. na světě, 2009) | ||
Hustota zalidnění: | 393 ob. / km² (15. na světě) | ||
HDI: | ▲ 0,958 (vysoký) (6. na světě, 2007) | ||
Jazyk: | nizozemština | ||
Náboženství | katolické, protestantské, islám (mezi přistěhovalci) | ||
Státní útvar | |||
Státní zřízení | konstituční monarchie | ||
Vznik | 23. května 1568 (osvobozením od španělské nadvlády) | ||
Královna | Beatrix | ||
Premiér | Jan Peter Balkenende | ||
Měna | euro (EUR) | ||
Mezinárodní identifikace | |||
ISO 3166-1 | 528 NLD NL | ||
MPZ | NL | ||
Telefonní předvolba | +31 | ||
Národní TLD | .nl |
Nizozemsko, nepřesně také Nizozemí nebo Holandsko, je jednou ze tří zemí Nizozemského království ležící v severozápadní Evropě. Nizozemí je označení historického nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, zhruba odpovídající území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, pro které se vžil nový název Benelux. Holandsko je sice běžné označení pro celé Nizozemsko, pochází ale od názvu bývalého hrabství Holandsko, které zahrnuje dnešní provincie Severní a Jižní Holandsko.
Je to nížinatá země na pobřeží Severního moře. Na východě hraničí s Německem a na jihu s Belgií. Na rozloze 41 526 km² žije přes 16 milionů obyvatel. S hustotou zalidnění 393 obyvatel na km² je Nizozemsko na 15 místě na světě. Skoro polovinu těchto obyvatel zahrnuje konurbace Randstad, kterou tvoří čtyři velké aglomerace - Amsterdam, Den Haag, Rotterdam a Utrecht. Nizozemsko je příkladem etnicky téměř homogenního státu. Vedle většiny Nizozemců zde žijí menšiny Frísů a Němců. Ještě menší jsou pak menšiny přistěhovalců z Maroka, Surinamu, Nizozemských Antil, Indonésie a Turecka.
Nezávislé Nizozemí (pouze severní část) bylo vyhlášeno po Osmdesátileté válce v roce 1581 Verlatingheho listinou a trvalo do roku 1795, kdy bylo obsazeno Francií. Ta na jeho území ustanovila v letech 1795 - 1806 Batávskou republiku a poté v letech 1806 - 1810 podřízené Holandské království, které bylo až do roku 1815 připojeno k Francii. Na Vídeňském kongresu bylo v roce 1815 vyhlášeno Spojené království Nizozemské, ke kterému patřila do roku 1830 také Belgie a Lucembursko. Po odtržení Belgie vzniklo současné Nizozemské království spojené až do roku 1890 personální unií s Lucemburskem. Od té doby existuje Nizozemsko jako ho známe dnes, šestnáctá nejvyvinutějších ekonomie světa.
V současnosti je Nizozemsko konstituční parlamentní monarchie. Ústavním zákonem z roku 1815 byl zaveden systém dvoukomorního parlamentu a až do dneška se skládá nizozemská zákonodárná moc (Staten-Generaal van het Koninkrijk der Nederlanden) z Dolní (Tweede Kamer der Staten-Generaal) a Horní Komory (Eerste Kamer der Staten-Generaal), srovnatelné s českou poslaneckou sněmovnou a senátem.
Obsah[skrýt] |
[editovat] Všeobecně
[editovat] Jméno
Nizozemsko (Nederland) je odvozeno od slov neder = nízká a land = země. Většina tohoto nízkého území patřilo ve středověku k Burgundskému hrabství, které existovalo v letech 867 až 1678 a nacházelo se na území dnešního francouzského regionu Franche-Comté. V letech 1581–1714 ovládala toto území španělská větev Habsburků a nazývalo se Habsburské Nizozemí. V roce 1581 se od celku Habsburského Nizozemí, jež ovládali španělští králové odtrhla Republiku spojených nizozemských provincií. Území, jež zůstalo pod španělskou nadvládou, pak vešlo ve známost jako Španělské Nizozemí. Současné jméno Nederland existuje od roku 1830, kdy se po Belgické revoluci odtrhla Belgie. Předtím se užívaly názvy: Nízká země (le Pays-Bas), Republika spojených nizozemských provincií, Batáfská republika, Spojené království Nizozemské a Nizozemské království.
[editovat] Symboly
Nizozemská vlajka má tři vodorovné pruhy v barvách červené, bílé a modré. Pochází z doby povstání nizozemských protestantských provincií proti španělské nadvládě pod vedením prince Viléma Oranžského. Při oslavách týkajících se Nizozemské královské rodiny vedle vlajky zavěšuje úzká podélná oranžová vlajka.
Státní znak Nizozemska byl přijat v roce 1815 a byl dvakrát upraven, poprvé v roce 1907 a naposledy v roce 1980. Znak se skládá: Lev s napřaženým mečem v jedné a svazkem šípů v druhé tlapě 7 šípů. Motto: Je Maintiendrai a znamená Já odolám. Plocha štítu je modrá a je vyplněna zlatými poleny ze znaku Nasavska. Nad štítem je královská koruna a znak podpírají jako štítonoši dva lvi. Celý znak je položen na královský stan pod další královskou korunu - takový znak ale používají pouze členové kr. rodiny
Nizozemskou hymnou je Wilhelmus, oficiálně přijatý v roce 1932. Autoři nejsou známí a titul pochází od jména holandského národního hrdiny, Viléma I. Oranžského. Je to jedna z nejstarších hymen na světě, která pochází ze staré francouzské vojenské písničky ze středověku. Počáteční písmena slok tvoří jméno hrdiny - Willem van Nassov. V současnosti se zpívá první a šestá sloka.
Všeobecně je považován oranžová barva jako symbol Nizozemska. Toto se projevuje nejenom v barvě sportovních stejnokrojů, ale často je tato barva převláda u nizozemských fanoušků.
[editovat] Královská rodina
Dynastie Nasavských nebo jen Nasavští je vládnoucí dynastie v Nizozemsku a do roku 1962 také v Lucembursku. Rod je původem z německého Nassavska, podle kterého nese jméno a kde nejdříve jeho příslušníci vládli jako hrabata později jako vévodové. Později se rod rozdělil na syny nassavského hraběte Hendrika II. a na Ottonskou a Walramskou linii, z nichž později vznikly větvě Nassau-Weilburg, Nassau-Dillenburg, Oranje-Nassau, Nassau-Siegen a další. Nejslavnějšími členy rodu jsou: Vilém I. Oranžský, vůdce holandského povstání za nezávislost proti španělským Habsburkům, jeho pravnuk Vilém III. Oranžský, který se stal na přelomu 17. a 18.století anglickým králem, první nizozemský král Vilém I. Nizozemský a současná královna Beatrix. Po genealogické stránce je dynastie Nassavských v hlavních liniích vymřelá, ale nizozemská ústava označuje rod Oranžsko-nasavský jako vládnoucí.