Já, ja a Křesťan
Karrel si klidně odjel na dovolenou .. bez nás. Co byste tomu řekli? Ale já mu to vůbec nezávidím. V daném složení a s danými zásobami to bude fakt nářez. Nicméně. To že si Karrel lítá někde na severu neznamená, že my budeme sedět doma a čekat jestli někdo přijde nebo zavolá. :) Jsme přeci holky samostatný .. už jsme zvládly Ostravu a Pardubice, takže teď byl na řadě Gong.
Nebyla jsem tam úplně sama, ale kromě mě a Máši tam bylo dost lidí, kteří zaplnili sál a napjatě čekali na koncert Roberta Křesťana. Napjatě čekal také kameraman ČT. Ano .. oni tam dokonce natáčeli. :)
Koncert byl ... skvělý. Dlouho jsem přemýšlela jak zachytím měnící se náladu, sepíšu seznam písniček, popíšu preciznost ovládání nástrojů, zpěv, použití světel, ozvučení ... ale ... ono to nejde. Byl to prostě zážitek. Strhující. Od začátku do konce. Písničky starší i novější .. Dylanovky .. Na plese vévodkyně z Richmondu .. Odpočiň si, Sáro .. pokud se vám stane, že přestanete na koncertě Roberta dýchat, tak v tom nejste sami.
Vtipný pán s kamerou nakonec zacláněl na pódiu jenom jednou, ale byl velmi milý a dělal jen svoji práci. Pár lidí to asi nerozdýchalo, ale příště by si mohli nechat vtipné poznámky pro sebe.
A najednou byl konec .. nádech .. výdech. Noční procházka na metro, rozloučení a cesta do Trojické. Předat nutné věci a podělit se. Prostě dodýchat ten zážitek. A Trojická? To popíše někdo další .. já jsem byla pořád plná Křesťana a ani Marii a spol. se nepodařilo mě dostat z oblak dolů nebo ještě výš do oblak. Prostě jsem se nevnímala .. i předávání tepla šlo tentokrát mimo mě. Prostě jsem byla ještě pořád v tom temném sále s Robertem a Sárou.
Karrle vrať se .. protože bez tebe má všechno o moc větší účinky.