Povodeň ve sklepě
Ano, ale o tom až později. Teplý nedělní večer, kdy se nad hlavami pražanů honily jen samé bouřky, jsem se všemi třemi Třetinami trávil právě zde. Šuplíkový večer zahájil Honza Špalek z kapelky My3avi a hnedle večírek nazval skorofestiválkem. Sklep byl samozřejmě plný samých známých tváří, co ve folku něco znamenají. Zahrál si i náhodný divák Xindlx alias Ondra Ládek. Třetinka už mi o něm vyprávěla. Já mu teda nerozuměl. Teda jako ne, že by zpíval špatně, ale ty slova. Prej to časem pochopim. Až budu větší. Tak nevim. Něco mi ty tři určitě tají! Ale já na to přijdu! Ale i tak se mi jeho písničky líbily.
Pak zahrál zase Honza a po něm Vašík Pumr. Mně i Třetinám zatím neznámý písničkář. Třetinku pobavila písnička, kde se zpívá o tichošlápkovi z depa. Tady bych vám na vysvětlenou napsal, že její taťka dělá na depu. Ale že by byl tichošlápek...to se mi nezdá. Já ho moc dobře znám! Inu tichá voda... Závěrečný hit o umělých trenkách a vlcích asi ani nemá cenu příliš rozebírat a následnou diskuzi Třetin už vůbec. Jen se naskýtá otázka, že já už budu brzo velkej kluk...přeci jen je mi už přes rok. Tak by se Třetiny měly zamyslet, jestli budu nosit trenky nebo slipy. Neb je známá věc, že je v tom rozdíl.
Pak už se na podiu chystala Martina a její chlapci. Lépe řečeno Patrik Henel a Michal Pospíšil (tady bych si dovolil malou poznámku speciálně pro Cucku - Michal je vynikající basák!) Po té, co Martina přivítala i sloupaře a sjednala si v klubu pořádek, zahrála pár lehce až těžce erotických písní. Jenže ve sklepě se náhle zjevila povodeň! A rytmická čvachtající sekce byla hnedle na světě. Ale tentokrát v tom neměly prsty Třetiny, ale zdá se, že v tom měla packy Bublina a spol. Tak si vystřihli pěkné sólo na vodu.
Voda ale přestala stoupat a tak na podium doplavalo Šantré. Inka dala sušit botky a mohlo se vyplout. Hláška: " klid já jsem z metra a tam máme s povodněma vlastní zkušenosti..." krásně uvedla příhodu z metra. No, promodralá husí kůže nám naštěstí nehrozila. Ač si v tom já osobně prostě libuju. A tak zůstalo jen u věštění budoucnosti z louží. A kdyby přeci jen voda dále stoupala, Dušan prohlásil, že budou hrát jen refrény a sóla. A co pak? Pak už Třetiny pomalu pádily na metro a já s nimi. Teda zas na Opatov s třetí Třetinou. Ještě pokecaly s barmanem, rozloučily se, pokecaly u tramvaje, potkali jednoho sympaticého bicáka a vyrazily každá svým směrem.
Prostě TAKE IT EASY!