Dá se tohle vůbec léčit?
Odjezd ve čtyřech z Prahy, vyrážíme kolem páté. Třetí se trochu bála, když sedla do auta, kde byli Dedik, Dita a Džejn. Přece jen je to Třetina a ne Dřetina. Kdyby byla alespoň druhá a ne třetí.. :-)
Jedem vrchem, bude bojovka! Kdybychom jen tušili jaká... Domlouváme, že v Hradci nakoupíme. Třetí a čtvrtá informují zbytek vozu, že cestou je Tesco i s Mc a tak se tam můžem najíst i nakoupit. Hele, Tesco na obzoru! Kudy k němu? To musí být nějaký jiný, tamto bylo hned u cesty, to nešlo minout a tohle jsme právě ztratili a teď tu marně kroužíme. Ještě že máme navigaci a ta zná Tesco v Hradci. Ale proč jedeme úplně jinam, než chtěly Třetiny? No neva, nakoupeno máme, tak hurá na Litomyšl, cestou se někde najíme. Hele, co je to támhle? Další Tesco? ... Vždyť jsme říkali, že je hned u silnice a že je to cestou :-) A tentokrát jsme se nenechali zmást a vyjeli hned správným směrem, ne jako minule...
K Pavlovi dorážíme ještě dneska, ale připíjíme si až zítra. Ne, fakt jsme sem nejeli 7 hodin, jen 5. Zbytek jsme strávili v Hradci :-) A už se hraje. A ztpívá. A přichází Jarretí okénko. A filmujem. A voláme první, když přijde na řadu originální vrána. A nad ránem se jde spát. .... Jsem kočka domácí, všehcno co znám.... na plný pecky! Tyjo, to nám dělají scvhálně! No aby ne, když poslední, kdo spí, už jsou jenom Třetiny. Ale stejně, plánovat, že v 10,00 budeme v Miniuni.. jako by nás neznali. Takže změna plánu. Jedem jen na Trúbu. Naštěstí ji stíháme ještě před příchodem šílené sněhové chumelenice a to i se zdržením na přejezdu, kde jsme čekali na dvoje závory a asi 4 vlaky snad hodinu....
Další bod programu - loď. Zvládli jsme to skoro všichni. Dita si nechala zbytek tataráku zabalit. Prý pro Madlu. To ještě netušila, že si ho někteří budou chtít večer ohřát a sníst :-) Po lodi nám musí vytrávit. První volný bowling kousek vedle je náš. Tyjotyjo, to je pajzl! A ta dráha! A ty hranatý koule. Jak si jinak vysvětlit, že koulení zní, jako když jede vlak. A proč se ty koule nevrací zpátky? Ještě že je třetí všechny posbírala. Počkejte, proč se koulí koule po dráze směrem k nám? Někde je chyba! Dito hraješ! Co to tam leží? To je kuželka? Gábi, zkus hodit. Tak jo, mám z minulýho kola strike. A teď další... Jenomže ono mi to tu utrženou kuželku nezapočítalo, pojďte to někdo opravit... Jak nejde? Hm, tak teda končíme. Sem už nikdy...
Konečně doma. Tentokrát díky Radimovi v devíti. Tak kytary a jedem. Na zdraví, na zdraví, na zdraví! Ještě si prohlídnout fotky a videa, co zatím máme a zábava se rozjíždí. Popcornový mejdan, Pepa na grilu, betony a vínečka, jablíčka a švestičky, rotoped a tanec. A znovu video. A nejen z letní grilovačky. Dokonce se ho už podařilo rozchodit natolik, že nekoukáme na smyčku s vlnící se Madlou Brožkovou. A už jste někdy viděli sníh? My jo, díky Ditě a Dedíkovi, kteří ho venku nafilmovali. Pšt, neříkejte jim, če celou cestu sem a i během výletu na Trúbu sněžilo ;-)
Máš kschicht? Ne, p...l. Nechápete? To já taky nechápal, já ksicht neměl. Všichni ostatní naštěstí jo. Teda pokud nepokládali halvu na bok. Nevím, co to bylo za reflex, ale byl určitě podmíněný. Stačilo vzít kameru, zamířit na osobu a říct: Máš ksicht? Bylo celkem jisté, že osoba hlavu ukloní. Schválně si toho všimněte, jestli to video někdy uvidíte, třeba na fanklubáckém webu. A nebo ... nebylo by na CD? Alespoň pro mne? :-)
Všichni se postupně vytrácejí do hajan a ráno zase z hajan. Co teď a co potom? Do Prahy se nám nechce. Mamma mia! Bezva, to jsem dlouho neviděl a to je ten skvělej třetinovskej film. No aby ne - tři mladý holky, tři otcové, tři Dynamitky, třetinovej táta. Fakt jsem si to znovu užíval.
Tak honem dokoukat, sbalit a loučit se. To nám to zase uteklo. Ale bylo to krásné. Na cestu nám zatím svítí sluníčko. Moc dlouho mu to však nevydrželo. Ta chumelenice a mlha byla fakt hustá. A taky ty jiskry od sypače před náma. A motorest Mohelničák, kde to vypadalo, jako na Sibiři. A vesnice před Pardubicema s očíslovanejma ulicema. Ano i s Devátou. A objížďka za Pardubicema. A konečně Praha. Tady jsme tě naložili, tady tě zase vyložíme. A tak pro mne a třetí skončil výlet do Ostravy.
Tak zase na jaře!
A abych nezapomněl na to léčení - mám další pozdrav do sbírky: "Dá se tohle vůbec léčit?" Tuhle větu pronesla Dita po té, co spatřila mne a Karrlátko. I když ona by se dala aplikovat na dost situací celého víkendu :-)
PS: Karl oil jsme našli pokaždé, ale cestou zpátky tam vlastně nestavěli, jen jsme se cvičně projeli kolem celníků :-)
Komentáře
Přehled komentářů
Právě koukám na to video a je to super! Tak pokud milý fanklube nerozumíš něčemu z Karrlova povídání, pusť si k tomu obrázky a pochopíš :-)
video
(Olina, 12. 12. 2008 20:01)