ZAHRÁDKÁŘI FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ

Nastala doba pro rozsazení hustých trsů drobných cibulovin, jako modřence a sněženky. Opatrně vyryjeme celou skupinku a vybereme z ní ty nejsilnější cibule, které na podzim znovu zasadíme.

V polovině července zastřihneme příliš dlouhé výhony vistárie, čímž podpoříme příští kvetení.

Omezíme bujný růst leknínových listů tak, aby zakrývaly max. 1/3 vodní plochy.

Trávník v tuto letní dobu sekáme na výšku okolo 4 cm, aby se netvořila vypálená a vyschlá místa. Záleží však na počasí. Ve šlechtěném trávníku můžeme zasáhnout proti dvouděložným plevelům selektivním herbicidem - na př. Bofix - nebo Travinem.

Staráme se o zakořenění šlahounů, provádíme probírku a odstraňujeme pohnilé jahody. Náš TIP obrany proti plísní způsobené nadměrnou vlhkostí ... zde.

Pravidelně zaléváme. Extrémní výkyvy v zálivce způsobují praskání plodů. Odstraňujeme výrůstky v paždí!

Jakmile maliník odplodí, seřízneme jej až u země

Toto období se vyznačuje velmi intenzívním růstem trávy, proto kosení i 2x do týdne není vyjímkou. Pokosenou trávu můžeme ukládat okolo kmenů ovocných stromů. Zemina se tak nevysušuje a bráníme i růstu plevelů. Ale pozor! Kmínek musí být volný! Na podzim tuto hmotu použijeme pro kompostování.

Sklízíme a znovu vyséváme. Záhony po sklizené zelenině můžeme osít také zeleným hnojením. Jinak záhony prokypříme, doplníme kompostem a vysejeme ředkvičku, mrkev, případně květák, kedlubny a pod.

Při nadměrné násadě plodů jablek a hrušní odstraňujeme nadbytečné plůdky. Jabloním vylamujeme vlky uvnitř koruny.

Vylamujeme výhony vyrůstající z paždí listů. Rostliny nyní vyžadují pravidelnou zálivku. Můžeme rajčata ošetřit postřkem proti padlí bramborovému - přípravek Acrobat, Kuprikol 50 nebo Dithane DG

Nejhorší houbovou chorobou růží je černá skvrnitost. Snad jste nezapomněli na postřik proti této zničující corobě. Dobře fungující je na př. Dithane DG, ale vyžaduje to min 3x za sezónu. Nejlépe již od poloviny května.

Rozhodně doporučujeme zavěsit lapače proti obalečům, které jsme si vyrobili v dubnu. Pokud možno již v prvním týdnu.

Intenzivně vyséváme na stanoviště ředkvičky, špenát, celer, brokolici, zelí, květák a kapustu. Z předpěstované sadby vysazujeme salát, kedlubny, pórek, červenou řepu a růžičkovou kapustu. S rajčaty a okurkami počkáme raději až po "zmrzlých". Nezapomeneme na bylinky.

Ve skleníku a v pařeništi již můžeme sklízet ředkvičku, salát i raný špenát. Sklízíme ráno, rosliny neobsahují tolik dusíku.

Řez broskvoní v době květu může připadnout někomu jako surovost. Opak je pravdou. Vytváříme tak základ úrody pro další rok. K řezu vybíráme vhodné větve, u kterých odstraníme kvetoucí část až na cca 5 očko, ze kterého vyroste větev pro příští úrodu.

Proti rzi hruškové - Baycor. Po odkvětu ovocných stromů proti pilatkám,merám, mšicím, padlí a strupovitosti - Pirimor, Zolone, Polyram, Euparen a Rubigan.

Velkokvěté na 2 - 4 očka, mnohokvěté na 5 - 8 oček; odstraníme namrzlé a nežádoucí výhony, u pnoucích a sadových pouze suché a přestárlé; půdu kolem růží mělce nakypříme. Mladé výhony růží napadené pilatkou (listy stočené do ruliček) odřízneme, případně ošetříme Sumithionem.

Provzdušníme trávník, podle možností vertikutátorem, nebo prohrabáním speciálními hráběmi. Tak odstraníme vyschlou trávu a na její místo vysejeme novou. Začíná opět nekonečný boj s plevelem. V tom možná pomůže Travin, což je zároveň hnojivo. Důležité je zabránit vysemenění! První posekanou trávu využijeme jako mulč pod růže, okrasné dřeviny nebo ovocné stromky.

Před rozkvětem ošetříme ovocné stromy proti houbovým chorobám (Saprol, Kuprikol, Dithane, Novozir) a proti savým a žravým škůdcům (Pirimor, Zolone, Neudosan). Proti anglickému padlí ošetříme angrešt (Discus) a proti strupovitosti jabloně (Discus, Rubigan, Zato, Zdravé jablko).

Přímo na stanoviště vyséváme hrách, fazole, tykve, mrkev, ředkvičky, červenou řepu, cukrovou kukuřici. Na výsevný záhon vysejeme rané kedlubny, květák, růžičkovou kapustu, zelí, hlávkový salát, pórek; vzešlé sazenice rozsadíme až po "zmrzlých". Okurky raději předpěstujeme za oknem. Vysazujeme předpěstované sazenice různých druhů salátu a košťálových zelenin. Vysadíme rané brambory.

Připravíme si lapače na obranu proti obalečům. Návod zde.

První zimu po výsadbě zkracujeme střední výhon o dvě třetiny na dvě až tři očka nad místem roubování. Druhý rok zkrátíme dva postranní výhony a tak pokračujeme i další roky. Plodné výhony jsou jednoleté a vyrůstají pouze z dvouletého dřeva, ne staršího.

Dokud trvá nebezpečí nočních mrazů, měla by na záhonech zůstat zimní přikrývka. Můžeme ji upravit tak, aby zakrývala jen ty rostliny, které jsou mrazy ohrožené a nebránila v růstu cibulovinám. S odstraněním přikrývky počkejme na druhou polovinu března.

Smutnice jsou malé černé mušky, jejichž larvy žijí v půdě a požírají kořínky pokojových rostlin. Nejlépe se cítí ve vlhké půdě. Proto rostliny nepřelévejme. Na trhu jsou k dostání speciální žluté lepové desky, které dospělé jedince lákají. Pomůže také zásyp 1 cm vrstvou písku, který samičkám zabrání v kladení vajíček.

Pokud si množíte vlastní muškáty, pak je počátkem března umístíme do tepla, nejlépe na jižní okno.

Půdu poprášíme dusíkatým vápnem a necháme působit 2-3 týdny před výsadbou.

Pokud se venkovní teploty přehoupnou přes 10 st., je vhodný okamžik pro postřik proti kadeřavosti broskví. Sulkou, nebo jiným doporučeným prostředkem jej opakujeme min. 3 krát.

Únor je měsíc řezu angreštu a rybízu. Koncem měsíce provedeme základní řez jabloní a hrušní a ve druhé polovině řízneme vinnou révu.

Řízkujeme stálezelené listnaté keře jako cesmína, ptačí zob nebo břečťan a balkonové květiny, které přezimují na světle, jako pelargonie, kopretina nebo verbena.

Nyní můžeme vysévat semena trvalek a letniček (petunie, begonie, nestařec, šalvěj, verbena). Výsev zpravidla umístíme za okno. Papriky je vhodné vysévat do agroperlitu a po vzejíti přepíchat. Koncem měsíce můžeme v mírnějších oblastech začít i s venkovním výsevem ředkvičky, špenátu, mrkve, řeřichy a cibule.

Protože se jaro kvapem blíží, je vhodné zkontrolovat stav našeho nářadí, opravit násady, nabrousit ostří, promazat vše, co se dá, prostě připravit se tak, abychom na jaře neztráceli čas údržbou. :-)

Sloupovité nebo rozložité jehličnany se často pod velkou vrstvou těžkého sněhu ohýbají a lámou. Pokud jsme je již z kraje zimy nesvázali, pak si jejich stav hlídáme a sníh odstraňujeme. Pozor také na možnost vylomení loňských mladých roubů!

Za mírného počasí můžeme začít s řezem dřevin, pokud teplota neklesne pod -5 st.C. Neřežeme druhy, které kvetou časně z jara (zlatice, šeřík, slivoně). Hlouběji seřízneme opadavé dřeviny, čímž podpoříme jejich rašení ve spodní části.

Občas zkontrolujeme uskladněné ovoce, hlízy a cibule. Napadené plísní zlikvidujeme. Totéž provádíme s ovocem.

Kvetoucí pokojové rostliny slabě přihnojíme, jako africké fialky a begonie. Nekvetoucí vůbec nehnojíme. Kaktusy ponecháme v chladnějším prostředí (10-15 st.C) zcela bez zálivky. Pokud jsme Vánoce slavili se živým vánočním stromkem, pak jej začínáme postupně přivykat na venkovní teplotu.

Pokud vás trápí "rez hrušková", tak pozor! Tato virová choroba přežívá zimu na spodních stranách listů jalovců, kde vytváří velké útvary. Na jaře tyto útvary praskají a uvolňují spory, které se šíří větrem až do vzdálenosti několika kilometrů a napadají rašící hrušně. Odstraněním těchto "nechutných" útvarů pomůžete nejen sobě, ale širokému okolí! Hrušně chráníme preventivním postřikem proti houbovým chorobám těsně před rašením (možnosti: Baycor 25 WP, Horizon+Baycor, DELAN 750 SC, C 50 WP)

Jak to letos vypadá, tak si zima pořádně pospíšila. Takže při pohledu na bílou krásu je na místě pomyslet také na odpočinek po celé sezóně. Alespoň na chvíli, kolik svědomí dovolí.

Ptáčkům, kteří neodlétají do teplých krajin je nejvyšší čas pomoci v jejich momentálním strádání. Krmítka jste již určitě rozvěsili, tak jen přikrmovat a pozorovat, kteří ptáčci na naší zahrádce v zimě poletují. Ptáci, kteří zimu přečkávají u nás, se spokojí s různou alternativní potravou. Jsou to především:
různá semena, jako slunečnice, proso a drcený oves, pak rozdrcené ovesné vločky a různé bobule - jeřabiny, rakytníku nebo černého bezu. Vyvarujeme se soleným a kořeněným zbytkům a dbáme na nezávadnost krmiva.

Sníh hromadíme pod stromy nebo na záhony, vláha se na jaře bude velmi hodit. Pokojové rostliny však v zálivce omezíme, stejně jako v hnojení. Vyjímkou jsou kvetoucí rostliny.

Pokud nemrzne, tak můžeme řezem prosvětlit starší ovocné stromy. Zmladit můžeme také vzrostlý živý plot a to poměrně hlubokým řezem.

Začátkem měsíce si nařežeme "barborky" a dáme je do vázy, aby nám rozkvetly právě na Vánoce. Vhodné jsou větvičky třešní, mandloní, zlatic nebo sakur. A nyní se v klidu posaďíme ke krbu a rozjímáme ... :-)

Uvažujeme li s jarním výsevem trávníku, je nyní vhodný čas na hrubé porytí uvažované plochy. V listopadu poryjeme, na jaře terén urovnáme a vysejeme novou trávu. Pokud chcete trávní plochu zpestřit solitérními květinami, ještě můžete cibule tulipánů, nebo narcisů vysazovat.

Zazimování stromkových růří je mírně složitější. Kromě nakopčení substrátu nebo zeminy chráníme také kmínek a korunku. U mladých rostlin jej můžeme opatrně ohnout k zemi a přikrýt chvojím, nebo nakopčit substrát. Starší rostliny neohýbáme, ale chráníme jutou nebo netkanou textilií. Na kmínek můžete vyzkoušet izolaci potrubních rozvodů TUBEX. Pro orientaci k nahlédnutí na př. zde: Tubex 10-22 mm. Izolaci rozřízneme podélně a nasadíme na kmínek.

Pokud jsme již delší dobu nevápnili a zvláště pokud máme kyselou půdu (mechy), pak je vhodné aplikovat mletý dolomitický vápenec. Na těžkých půdách pálené vápno. Toto ošetření je možné provádět i na pokrývku sněhu. Pro orientaci zde.

Sklizeň ovoce již pomalu končí, proto nezapomeneme na "posklizňový úklid". Odstraníme ze země a stromů pohnilé plody, abychom zamezili šíření infekcí a pečlivě je zlikvidujeme, nejlépe spálením. Rovněž spadané listí pod stromy shrabujeme, omezíme nákazu strupovitostí. Toto listí lze kompostovat.

Pokud vysazujete česnek již na podzim, pak nyní je vhodná chvíle. Uvádí se, že podzimní výsadba dává vyšší výnosy ve srovnání s jarní. Jednotlivé stroužky sázíme cca 5 cm hluboko ve sponu 15x15 cm. Ve vyšších polohách, kde je zimní počasí trochu drsnější, se doporučuje chránit výsadbu chvojím.

Před mrazem chráníme přikrytím, nejlépe chvojím, nejen choulostivější rostliny, ale také zářijový výsev mrkve. Protože podle názorů některých meteorologů i podle některých přírodních jevů lze letos očekávat tuhou zimu, věnujte ochraně před mrazy větší pozornost. Ještě před příchodem sněhu důkladně zalijeme azalky a rhododendrony.

Cibule a hlízky cibulovin a hlíznatých květin vybereme z půdy - mečíky, dosny, hlíznaté begonie - a necháme je vysušit na dobře větraném a bezmrazém místě. Potom je uložíme na místo, vhodné k přezimování. Větší kusy můžeme rozdělit.

Sázíme stromkové a keřové růže. Místo očkování musí zůstat zakryté zeminou. Všechny růže chráníme na zimu přihrnutím zeniny, nebo kuželovitým zasypáním spodní části speciálním mulčem pro růže (volně loženým, nebo baleným).

Sklízíme podzimní odrůdy ovoce postupně od raných po pozdně podzimní. Počátek sklizně poznáme podle toho, že plody lze z větve odstranit i se stopkou mírným pootočením. Semena se začínají vybarvovat dohněda. Ideálním časem pro sklizeň je ráno či večer, samozřejmě nesmí být deštivo. Nenecháme ovoce na stromech přezrát, ono se pak rychle při uskladnění kazí. Neuskladňujeme jablka pohnilá, potlučená ani ta, která nemají stopku. Ideálním místem pro uskladnění je větraný sklep s vlhkostí vzduchu 80 - 90% a teplotou v rozmezí 2 - 8 st. C.

Přihnojujeme draselnými hnojivy pro lepší přezimování rostlin. Nezapomeneme ani na starší keře, jehličnany a růže. Vhodná draselná hnojiva jsou - Draselná sůl - nejkoncentrovanější draselné hnojivo (60 % K2O) pro základní hnojení a Síran draselný - (50% K2O) k základnímu hnojení na jaře i podzim.
Na internetu na př. zde.

Je poslední možnost pro výsadbu nových jahod. Zároveň ale začíná období pro oživení zahrad novou výsadbou okrasných keřů. Podle připraveného plánku nakoupíme a vysazujeme.
Pro vaši inspiraci připojujeme několik odkazů na internetu:

Léto je již v plném proudu a musíme ovocné stromy ošetřit proti některým škůdcům. Téměř každý z nás se potýká s běžnými mšicemi. Doporučujeme aplikovat přípravek "Mospilan" s cíleným zaměřením na napadená místa.

Při deštivém počasí, jako letos v roce 2010 je vhodné předejít t.zv. "sazovitosti" u jádrovin. Toho se dá dosáhnout postřikem přípravkem "ZATO" přibližně v polovině srpna.

Je téměř jisté, že se koncem srpna objeví! Je to již druhá vlna napadení a nejlépe se nám osvědčila ochrana zavěšením "lapačů". Vyrobíme si je snadno z PET lahví, na př. od nějaké minerální vody. Uřežeme dno a vršek, čímž vznikne válec cca 30 cm dlouhý. Ten uvnitř vytřeme přípravkem "CHEMSTOP" s feromonem pro peckoviny nebo jádroviny. Lapače pak zavěsíme vodorovně do vyšších partií stromů, kde se obaleč vyskytuje nejvíce. Spolehlivé! Zajímavý poznatek máme z letošního odchytu u švestek. Vyvěsili jsme lapače podatatně dříve než obvykle, okolo 15. května. V té době mají plody velikost 1-2 mm. Vyplatilo se, protože koncem května se ve válcích objevily desítky nalepených škůdců. Lapače necháváme na stromech po celou sezónu, přes zimu vyčistíme a na jaře s novým, čerstvým feromonem vyvěsíme. Závěrem ještě důležité sdělení ohledně námi používané feromony. Zakupujeme je u firmy Proplan v Březové u Zlína.